Problémy se skládkováním odpadu v České republice a snaha o zlepšení

31.03.2026

Státy Evropské unie se dohodly na výrazném omezení skládek. Nejpozději od roku 2035 chtějí odpad více třídit, recyklovat, případně spalovat.

Skoro polovina odpadu z českých domácností končí na skládkách. Evropská směrnice přitom požaduje, aby se jej v roce 2035 skládkovalo nanejvýš deset procent. Ministerstvo životního prostředí proto připravilo nový zákon o odpadech, projednat ho teď musí vláda, pak zamíří do sněmovny.

Ani miliardové evropské dotace nezměnily v Česku způsob nakládání s komunálními odpady. Nejvyužívanější metodou zůstává dál skládkování, i když je nejméně vhodné. Státu se také nedařilo zvyšovat kapacity pro recyklaci odpadů ani budovat či modernizovat zařízení na energetické využití odpadů. Neklesá ani produkce odpadů, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Podle ministerstva životního prostředí je vysoká míra skládkování odpadů problém, řada přijatých i chystaných opatření ale v nejbližších letech situaci zlepší.

NKÚ uvedl, že při kontrole odhalil zásadní problémy v nakládání s odpady v ČR. „Přestože národní i evropské strategické dokumenty hovoří o tom, že ukládání odpadů na skládky je nejméně vhodný způsob nakládání s komunálními odpady, zůstává v ČR skládkování stále nejvyužívanější metodou,“ konstatoval NKÚ.

Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady

Podle něj neklesá ani produkce odpadů, ačkoliv je to společně s předcházením jejich vzniku prioritním cílem národní odpadové politiky. „Evropské dotace pak nepomohly ke zvýšení kapacity pro recyklaci ani k modernizaci či vybudování zařízení na energetické využití ostatních odpadů.“

V roce 2020 skončila v Česku na skládkách téměř polovina komunálního odpadu, devětatřicet procent odpadu bylo opětovně použito či recyklováno, jen třináct procent odpadu bylo energeticky využito. Priority má přitom Česko podle kontrolorů nastaveny zcela opačně, než je dosavadní praxe.

Tvrzení, že by stát nedělal kroky ke zlepšení situace, ministerstvo životního prostředí odmítlo. V roce 2021 začal platit balíček odpadové legislativy, který podle úřadu řeší především předcházení vzniku odpadů, zvýšení třídění a využití odpadů i odklon od skládkování. Hlavním nástrojem je podle ministerstva postupné navyšování poplatku za skládkování. „Zlepšení situace tak očekáváme v nebližších letech tak, jak budou požadavky odpadových zákonů přecházet do praxe,“ uvedl resort.

NKÚ uvedl, že k současnému stavu přispěl odklad zákazu skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů z roku 2024 až na rok 2030, což byl podle ministerstva politický kompromis minulé vlády.

Popsaný stav podpořilo i to, že zákaz skládkování se v Česku posunul z roku 2024 až na rok 2030 a poplatek za skládkování zůstal dvanáct let beze změny, tedy na 500 korunách za tunu odpadu. Výjimka v zákoně ale umožňuje obcím ukládat na skládky do roku 2029 podstatnou část jejich odpadů za původní sazbu, což fakticky zvýhodňuje skládkování oproti jiným formám nakládání s odpady, zdůraznili kontroloři. Například energetické využití jedné tuny komunálního odpadu stálo v roce 2021 v průměru 1799 korun.

Čtěte také: Problémy se sádrou v odpadu?

„S podobnou cenou za skládkování počítá ministerstvo životního prostředí až v roce 2028 - tedy jen dva roky před jeho úplným zákazem. Nutno dodat, že mezi lety 2016 a 2020 se v Česku zvýšila kapacita skládek určených zejména pro komunální odpady o sedmnáct procent,“ uvedl NKÚ.

Kontrola NKÚ také zjistila, že mezi roky 2016 až 2020 se v Česku zvýšila i produkce nebezpečných odpadů, a to o 23 procent. Přitom pouze sedm procent nebezpečných odpadů odvezených na skládky bylo zpoplatněno zvýšeným, rizikovým poplatkem 4500 korun za tunu, čímž stát jen v těchto letech přišel podle kontrolního úřadu minimálně o 2,6 miliardy korun.

Ministerstvo životního prostředí dodalo, že letos zahájí přípravu nového Plánu odpadového hospodářství na období 2025 až 2035.

Komunálního odpadu se předloni vyprodukovalo 5,8 milionu tun, což odpovídá množství 537 kilogramů na každého obyvatele České republice. Pozitivním trendem je klesající podíl odpadu, který se vozí na skládky. V roce 2023 bylo využito 57 procent vyprodukovaných komunálních odpadů, jedná se o nárůst o čtyři procentní body oproti roku 2022. Z celkového odpadu z domácností bylo 43 procent recyklováno a 14 procent energeticky využito.

„Dobrá zpráva je, že u komunálního odpadu se daří zvyšovat míra třídění a snižovat podíl odpadů z domácností, které končí na skládkách. Díky recyklaci a energetickému využití se množství komunálních odpadů ukládaných na skládku meziročně od roku 2022 snížilo o více než 180 tisíc tun. Právě proto prosazujeme kroky, které třídění a recyklaci pomohou. Zpráva dále upozorňuje na značné rozdíly mezi kraji. Nejvíc komunálního odpadu se daří vytřídit v Olomouckém kraji (51,6 %), Pardubickém kraji (51 %) a na Vysočině (50,2 %). Nejméně třídí využitelné složky komunálních odpadů v Praze (32,3 %), Ústeckém (35,9 %) a Libereckém kraji (40,1 %). Podle zákona o odpadech musí obce zajistit, aby třídění komunálního odpadu dosáhlo v kalendářním roce 2025 a následujících letech 60 procent.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Celková produkce všech druhů odpadů v roce 2023 dosáhla 38 milionů tun. To znamená, že celková produkce klesla o 1 milion tun v porovnání s rokem 2022. Z toho činily 1,6 milionu tun nebezpečné odpady a 36,4 milionů tun ostatní odpady (největší podíl zde tradičně má stavební suť). Objem produkce odpadu zůstává dlouhodobě stabilní. Například v roce 2020 vyprodukovali obyvatelé Česka celkem 5,73 milionu tun komunálního odpadu. Na každého z nich tedy statisticky vycházelo 536 kilogramů komunálního odpadu. Tehdy bylo využito 51 procent vyprodukovaných komunálních odpadů, z toho 39 procent materiálově a 12 procent energeticky.

Česká republika zaostává mezi státy Evropské unie v energetickém zpracování komunálního odpadu. Nejvíce jej totiž ukládáme bez jakéhokoli užitku na skládky, zatímco na energii zpracováváme pouze 12 %. Významný potenciál pro energetické využití přitom má biologická složka odpadu, jejíž produkce v Česku ročně dosahuje až dvou milionů tun.

Česko se řadí podle Eurostatu mezi země s největším počtem skládek v Evropě, kde končí téměř polovina komunálního odpadu (45 %) bez jakéhokoli dalšího využití. Jejich počet by nicméně mohl klesat tříděním biologicky rozložitelného odpadu, který běžně tvoří až třetinu obsahu tzv. černých popelnic.

Češi se sice v recyklaci a kompostování komunálního odpadu drží v evropském průměru (43 %), výrazně však zaostávají v jeho energetickém zpracování. Zatímco v sousedním Německu se k výrobě energie využívá bezmála třetina odpadu (31 %), v Česku je to zatím jen kolem desetiny (12 %).

„Pro energetické zpracování odpadu v Česku je zapotřebí rozvoj infrastruktury. Výstavbě zařízení na výrobu energie z odpadu u nás však stále brání tradice skládkování a to, že do sektoru energetického zpracování bioodpadu dříve nesměřovalo tolik investic. Využít energetický potenciál biologicky rozložitelného odpadu a ekologicky jej recyklovat je možné jedině po jeho vytřídění. Proto skupina EFG s cílem využívat kuchyňské zbytky či prošlé potraviny jako obnovitelný zdroj energie spustila projekt „Třídím gastro“. Za dva roky jeho fungování si třídění gastroodpadu, tedy kuchyňských zbytků, osvojilo už přes dvacet českých měst a obcí v Olomouckém, Moravskoslezském, Jihomoravském a Zlínském kraji. Recyklovaný odpad díky tomu namísto skládkování putuje do bioplynové stanice EFG Rapotín BPS či EFG Vyškov BPS, kde se zpracovává na nízkoemisní biometan, elektřinu a teplo.