Květina, kterou koupíte k svátku nebo narozeninám svým blízkým, v sobě často skrývá drsný příběh, o kterém málokdo ví. Globální květinový obchod se totiž v mnohém podobá obchodu s jinými produkty ze zemí globálního Jihu. Pěstování řezaných květin v zemích, jako jsou třeba Kolumbie, Ekvádor, Zimbabwe nebo Keňa prodělalo v posledních dekádách velký boom. Květiny jsou z těchto zemí převáženy letecky a - obvykle přes proslulou květinovou burzu v Amsterodamu - dopravovány zákazníkům dál do Evropy.
Květiny na řez představují jedno z nejlukrativnějších odvětví v zemědělství. Je to dáno mimo jiné tím, že se pěstují v tzv. rozvojových zemích s levnou pracovní silou, ve státech, kde vůbec neexistují nebo nejsou dost silné odbory, kde neplatí zaměstnanecká práva a kde dělníci a dělnice pracují na plantážích mnohdy v nelidských podmínkách. Ostatně pěstování květin je práce, do níž jsou zapojeny zejména ženy, které jsou vystavovány krutým podmínkám či neúnosné pracovní době. A je nešťastným paradoxem, že kupujeme-li ženě květinu pro radost v našem běžném květinářství, je velmi pravděpodobné, že vypěstovala jiná žena, která kvůli tomu čelila drsnému vykořisťování.
Realita globálního květinového průmyslu již pro mnoho z Vás není tajemstvím. Ale co s tím? Existuje způsob, jak se dovozovým květinám vyhnout? Je zde nějaká jiná varianta? Ano je. Jsou jí místní ekologicky vypěstované květiny.
Na tento neudržitelný stav květinového byznysu se snaží reagovat fair trade a podmínky na mnohých květinových farmách se v zemích globálního Jihu se díky tomu zlepšily. I u nás se můžeme k fairtradovým květinám dostat. V čem jsme ale v Česku zaznamenali výrazný posun je rozkvět lokálních pěstitelů a pěstitelek.
V Česku vznikla platforma Výkvět, která sdružuje pěstitele květin, kteří pěstují ekologicky. Platforma Výkvět Vám pomůže se k nim snadno dostat. Každý máme někde blízko někoho, kdo pěstuje řezané květiny šetrně a zodpovědně. Výkvět jako spolek zároveň podporuje a vzdělává komunitu pěstitelů - i těch začínajících - aby nebyli na cestě ekologického pěstování sami. Snažíme se znovu oživit a podpořit pěstování květin k řezu v ČR a SR, neboť infrastruktura květinového odvětví po revoluci v podstatě zmizela.
Čtěte také: Zdraví 21 a školství
Chcete kolem sebe častěji vídat pole rozkvetlých květin? Přejete si krajinu, která je živá (plná hmyzu, ptáků i drobných živočichů) a zdravá (je úrodná a dokáže zadržovat vodu)? Dokážete si představit pole, na kterém pracují lidé a ne jen stroje? Chcete mít běžně možnost pořídit si místní ekologicky vypěstované květiny? Pak podpořte Výkvět a my tuhle práci uděláme za Vás!
Pokud se nám podaří vybrat cílovou částku, můžeme pokračovat ve vzdělávání pěstitelů, můžeme začít se zpracováním dat a osvětou, můžeme realizovat další kontrolní vizity. S Vaší pomocí zkrátka můžeme postupně měnit květinové odvětví v ČR a SR.
A měnit ho můžete i Vy sami. A to tím, že si dobře rozmyslíte jakou květinu, kde a od koho si pořídíte. Ptejte se ve svém oblíbeném květinářství, odkud jsou květiny, které vážou.
Matadorkami českých ekologických kytek, které u nás prošlapaly náročnou cestu a od kterých se ostatní učí, jsou Míla Hilgertová, zakladatelka Kytek od potoka ve středočeských Velkých Přílepech. Nejen, že barevné krásky sami udržitelně pěstují (opravdu na políčku u potoka!), ale obnovují tam rodový statek. Přes sto druhů květin pěstuje na dvou polích kousek za Prahou Miloslava Hilgertová. Absolventka Agronomické fakulty MENDELU hospodaří na pozemcích ekologicky a s respektem k okolní krajině. Pod značkou Kytky od potoka prodává kytice, věnce a pořádá i workshopy. Spolu s tím obnovuje rodinný statek, na kterém před nucenou kolektivizací v padesátých letech hospodařili její předci.
Statek ve Velkých Přílepech jste získali zpátky v devadesátých letech. V restitucích vrátili dědovi pole a téměř vybydlený statek. To nejdůležitější, rodinnou tradici, na kterou bychom mohli navázat, nám ale nevrátil nikdo. Sedlácké geny si přesto našly cestu a moji prarodiče vybudovali z džungle okolo domu nádhernou zahradu. Na ní jsem jako dítě strávila spoustu času.
Čtěte také: Metodiky sanace ekologických zátěží
Květiny dnes pěstujete na dvou polích o celkové rozloze jeden a čtvrt hektaru. První pozemek je schovaný v zeleném údolí mezi stromy, druhý leží na kopci za posledními domy a vytváří pomyslný ostrůvek mezi žlutými lány monokultur. Dohromady na záhonech za rok vypěstujete zhruba sto druhů květin. Sto druhů je opravdu hodně, naše výsadba je ale odvislá od toho, že potřebujeme mít dostatek květin po celou sezónu a nejlépe ve všech možných barvách. Troufnu si tvrdit, že trendem jsou sezónní květiny, které jsou ekologicky pěstované - lidé za nimi vidí ten příběh. Jejich design je úplně jiný než to, co běžně vídáte v obchodech. Třeba u svateb je aktuálně trendem luční tematika.
Česko nepatří zrovna ke květinářským velmocím. A tak když už se u nás květiny produkují, děje se to v souladu s ekologickými principy? Nestačí si koupit českou kytku. Je opravdu potřeba jít dál, ptát se, jak byly květiny vypěstované. Květiny se dají úplně bez problému pěstovat ekologicky, jen je nutné přijmout, že člověk nemůže mít vše na sto procent pod kontrolou. Někteří pěstitelé ale neumí přijmout, že věci v zemědělství nejsou dokonalé. Já jsem do pěstování taky dala hodně peněz a energie. Kdybych ale začala používat chemii, celé by mi to přestalo dávat smysl. Ono se ekologicky dá pěstovat vždycky, jen je potřeba se naučit vnímat hospodářství jako celek. Vnímat ten svůj statek jako jeden organismus. Vždyť u lidského zdraví to děláme úplně stejně. Základní poučka je, že na zdravé půdě vám vyroste zdravá rostlina.
Celoročně se u nás květiny venku pěstovat nedají. Nemáme nějaké velké skleníky nebo fóliovníky, ve kterých bychom si uměle prodlužovali sezónu. Nedává mi to ani moc smysl - přitápět, abychom v únoru na Valentýna sklízeli tulipány. S čerstvými kytkami tak začínáme koncem března a finišujeme v říjnu, v listopadu. Záleží na počasí v daném roce. Pak přecházíme na zimní kytice - kombinaci narašených větví a sušených květin. Jsou krásné a neokoukané. Ve váze vám udělají parádu i měsíc nebo dva. Máme vlastní sušárnu a pořád sušíme víc a víc květin.
V životě jsem na žádném kurzu nebyla. Uvázat kytku mě naučila kolegyně, se kterou jsme tady začínaly. Není to těžká věc. Důležitá je praxe, musíte to mít v ruce. U první kytky má člověk křeče v rukou, rozpadá se mu to, druhá je lepší a tisícerá už úplně o něčem jiném. Občas mi přijde, že někteří floristé mají tendenci z toho dělat vědu - řeší se, jestli můžete dát žlutou kytku vedle růžové, jestli to může být rozlítané nebo ne. Já říkám, ať si každý najde to svoje, co se mu líbí a má z toho radost.
Další tváří je Michaela Krobová z Green Decor, který provozuje dva kamenné obchody v Praze - na Žižkově a Dejvicích a nebojí se vyšvihnout i výzdobu na takový Fashion Week.
Čtěte také: Ekologické pokusy: Biostatistický přístup
Obě ženy stály také u založení Výkvětu - oborové platformy, která sdružuje ekologické květináře - profesionální pěstitele a floristy.
Víte, že 96% řezaných květin, které si v ČR kupujete, je z dovozu? A že se nepěstují v Holandsku, ale většinou v Africe nebo Jižní Americe? Dává Vám smysl, aby růže, kterou chcete někomu darovat z lásky, urazila tisíce kilometrů? Tušíte, že lidé, kteří tyto květiny pěstují jsou vystaveni zdraví ohrožujícím látkám, jejich práce je finančně špatně ohodnocená a ženy jsou navíc často vystaveny sexuálnímu násilí?
Byť jsou květiny dováženy z Nizozemska, neznamená to, že tam byly také vypěstovány. Nizozemsko je osou globálního obchodu s květinami a květiny reexportuje z jiných zemí. Největšími vývozci jsou Keňa, Ekvádor, Etiopie, Kolumbie.
Rozvojové země nenabízejí vhodné pracovní podmínky. Stále je zde zastoupena dětská práce, pracovníci získávají pouze minimální mzdu (často na hranici únosnosti), mají dlouhou pracovní dobu, nejsou dostatečně chráněni při práci s chemikáliemi a velké procento žen se setkává se sexuálním obtěžováním (V Keni se udává zhruba kolem 60 % žen znásilněných svým nadřízeným.
Většina produkce řezaných květin a okrasných rostlin probíhá v zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Pěstování květin je pro tyto země velmi významné, protože jim přináší tolik potřebnou cizí měnu a tisícům lidí poskytuje pracovní místa. Jen v Keni je v tomto odvětví přímo zaměstnáno 150 000 lidí a nepřímo asi dva miliony. V hlavní sezóně mohou být pracovní dny dlouhé (až 14h 6 dní v týdnu) a přesčasy nejsou vždy propláceny. Pěstování květin vyžaduje také velké množství vody, což může vést k jejímu nedostatku pro místní komunity.
Na květinových plantážích je běžné potlačování odborových organizací, pracovníci proto nemají žádnou možnost k vyjednání lepších pracovních podmínek.
Stav květinového průmyslu začal vyžadovat větší pozornost a začaly vznikat certifikace, jako Fairtrade, Flower label program, Floverde, Kenya Flower Council.
Ve Florea nechceme dělat kompromisy, pokud jde o bezpečnost. U růží dlouhodobě preferujeme dodavatelský řetězec, kde je možné původ doložit a ověřovat. Preferujeme pěstitele s certifikacemi Fairtrade a MPS. Certifikace je standardizovaný systém kontroly, který nutí pěstitele k evidenci a transparentnějším procesům. Rezidua jsou jen jedna část celého řetězce. Stejně důležité jsou podmínky pěstování, práce s vodou, ochrana půdy a dlouhodobá udržitelnost.
Na Florea.cz preferujeme především MPS-A a MPS-A+, což je nejpřesnější a nejpřísnější systém ekologického hodnocení květinových farem. Další jsou například G.A.P. Fairtrade se primárně zaměřuje na sociální a pracovní podmínky zaměstnanců.
Proč je nutné podporovat trvalé ničení životního prostředí na planetě Zemi, nechávat lidi zvykat na nelidské pracovní podmínky a pak růži transportovat letecky přes půl světa, když by vyrostla i u nás? A proč je vůbec nutné darovat růži, když existují stovky druhů volně rostoucích krásných „obyčejných kytek"? Samozřejmě nemám na mysli druhy ohrožené, chráněné zákonem a jedince rostoucí v chráněných územích.
Ve svém okolí můžete zkusit najít takové květinářství, které nabízí místní nebo alespoň české květiny. Podobně jako pro různé bio zboží existují certifikační systémy i pro květiny - jak řezané, tak hrnkové. Jednak známý certifikát Fair trade, jednak značka Fair flowers fair plants, zaručující zohledňování ekologických a sociálních kritérií při pěstování květin. Nejbližší pěstitelé a obchodníci s tímto logem jsou v Rakousku a v Německu.
Stejně jako si už často doma pěstujeme vlastní bylinky v květináči, aby naše jídla dostala ten správný šmak, můžeme do jednoho zaset třeba semena starých polních plevelů. Nebo zkusme přemýšlet originálně - co třeba darovat místo ekvádorských lilií svázaných do okrasného plastového pytle živou rostoucí bylinku v hliněném květináčku koupenou u báby kořenářky na trhu? Přidáme barevnou mašli a cedulku s osobním přáním k oné příležitosti a květina je na světě. Navíc vás bude obdarovanému připomínat při každém zalití i přidaná do jídla.
| Prodejce | Zakázané látky v EU | Ostatní rezidua |
|---|---|---|
| Florea (Red Torch) | 0 | Nejméně ze všech vzorků |
| Ostatní prodejci | Různé hodnoty | Různé hodnoty |
tags: #pěstitele #ekologických #květin