Ekologicky znečištěná lokalita často brání jejímu dalšímu průmyslovému nebo urbanistickému využití. Bývalé i stávající průmyslové areály jsou často zatíženy hříchy minulosti, zejména pak v historii používanými výrobními postupy, které nebyly nijak šetrné k přírodě. Typickým příkladem ekologicky kontaminovaných míst jsou bývalé průmyslové areály, které nejsou v současné době využívány ke svému původnímu účelu. Ekologická znečištění většinou pochází z období 50 - 70 let minulého století.
Při průmyslové výrobě docházelo často k nadužívání zdraví škodlivých chemických látek, které se výrobními postupy dostaly mimo kontrolu. Staré ekologické zátěže byly způsobeny výlučně lidskou činností, jako je například průmyslová a chemická výroba nebo těžební a důlní činnost. Tyto ekologické škody vznikaly především do roku 1990 nevhodným nakládáním s rizikovými látkami a nevhodnou invazivní důlní činností.
Následkem mnohaleté nedostatečné zabezpečenosti technologií, nesprávné manipulace s nebezpečnými látkami, absence opatření pro nakládání s odpady nebo i následkem havárií ve starých provozovnách došlo k nahromadění vysokých koncentrací rizikových kontaminantů, které působí toxicky přímo ve starých budovách výrobních podniků, v okolní půdě, horninovém prostředí a v povrchových a podzemních vodách. Dosah škod je ovšem dalekosáhlý a má vliv na další složky životního prostředí, včetně významného dopadu na všechny ekosystémy v zasažené oblasti.
Procesy odstraňování starých ekologických zátěží se týkají především kontaminovaných míst jako jsou skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, nezabezpečené sklady nebezpečných látek, bývalé vojenské základny, území postižená těžbou nerostných surovin nebo opuštěná a uzavřená úložiště těžebních odpadů představující závažná rizika. Veškeré tyto nebezpečné lokality jsou zastřešeny v celostátní databázi "Národní inventarizace kontaminovaných míst".
Při odstraňování ekologických zátěží postupujeme vždy v souladu s rozhodnutím dotčených orgánů státní správy, zejména pak ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Českou inspekcí životního prostředí. Hlavním podkladem pro správné provedení sanačních prací je dostupná analýza rizika kontaminovaného území a projekt sanace.
Čtěte také: Hledáte téma pro bakalářskou práci? Sanace životního prostředí je skvělá volba!
Sanace ekologicky znečištěných míst je provázena řadou doplňkových činností. Ty zpřesňují samotné sanační postupy, vyhodnocují aktuální měření a modelují budoucí scénáře na základě kterých pak dochází k průběžné aktualizaci sanačních prací. V rámci sanačních prací provádíme vrtné práce, odběry vzorků zemin a vod a laboratorní analýzy.
Cílem MŽP je zajistit co nejefektivnější odstraňování kontaminovaných míst (resp. starých ekologických zátěží) v rámci jednotných standardů. Za tímto účelem jsou pracovníci odboru environmentálních rizik autory, spoluautory nebo odbornými garanty metodických pokynů, které mají za úkol zajistit jednotných principů a postupů při identifikaci, průzkumu nebo sanaci kontaminovaných míst.
Kompetence v této oblasti vyplývá ze zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, podle něhož je Ministerstvo životního prostředí orgánem vrchního státního dozoru ve věcech životního prostředí a ústředním orgánem státní správy mj. pro státní politiku životního prostředí. Z tohoto důvodu jsou metodické pokyny a další materiály vytvářeny a určeny všem účastníkům procesu odstraňování kontaminovaných lokalit, a to jak z řad veřejné správy, tak z privátní sféry.
Pracovní postupy využívané při průzkumu a řešení kontaminovaných míst procházejí v důsledku rozšiřování vědeckého poznání, změn společenských potřeb i globálních výzev průběžným vývojem, který vyžaduje průběžnou aktualizaci metodických pokynů.
Čtěte také: Azbest Písek: Ekologická likvidace
Čtěte také: Znalecké posudky sanace betonu
tags: #sanace #ekologických #zátěží #pracovní #postupy