Brambory jsou oblíbenou přílohou, a jejich pěstování nemusí být složité. Dají se pěstovat v jakémkoli organickém materiálu, nejen v půdě dobře prohnojené organickým hnojem.
Alternativní způsoby pěstování brambor
Alternativní způsoby pěstování brambor jsou vhodné nejen na pozemcích se špatnou půdou či v oblastech s pozdními mrazíky, kde chceme, aby nám před nimi rozkládající se organický materiál sadbu ochránil, ale prostě vždy, kdy nechceme zakládat další záhony a brambory neustále plít, okopávat a zarývat hnůj.
Pokud máte kdekoli na svém pozemku nevyužité a dokonce neúrodné místo, pro alternativní způsob pěstování brambor je jako stvořené. A vlastně nejde o nic nového, tato dnes již zapomenutá technologie pěstování bývala oblíbena především v podhorských oblastech, kde hrozí mrazíky ještě v červnu. Brambory se zde proto vysazují o dost později, až zhruba mezi 20. až 25.
Předností tohoto způsobu pěstování je prostě nulová potřeba přípravy půdy a při sklizni i čisté hlízy brambor neumazané od hlíny. Dalším bonusem je eliminace plísně bramborové a ochrana před hlodavci.
Příprava pěstebního materiálu
Úplně bez přípravy to ale není. Pokud chceme pěstovat brambory v posekané trávě či seně, je třeba začít už na podzim přípravou pěstebního materiálu. Se slámou to můžeme na jaře urychlit jejím proléváním vodou, nastartováním, tento odpad obilného průmyslu se rychle rozkládá.
Čtěte také: Ostropestřec mariánský a jeho pěstování
Seno použijeme v případě, že máme uložené nějaké staré seno, pro které již nemáme využití. Čerstvě posekaná tráva je však vyloženě ideální. Seno hnije pomalu, není proto oproti jiným materiálům tolik vhodné. Pokud je ale smísíme s jinou organickou hmotou, využitelné je.
Když na podzim seno vyházíme ze stodoly a necháme venku na pospas vlivům počasí, můžeme je na jaře smíchat právě s rozkládající se trávou, respektive je přidat navrch. To čerstvě posečená tráva, to je jiná. Uložená do řádků širokých přibližně 1 metr a vysokých taktéž až cca 1 metr se totiž začne ihned ohřívat. Teplota pak dosahuje až 80 oC, přičemž se rychle ničí semena plevelů a tráva se rychle rozkládá. Do jara se však tento materiál tepelně ustálí, slehne a můžeme sázet. Potřebujeme však opravdu dostatek organického materiálu, trocha trávy z malého trávníku stačit určitě nebude.
Výsadba brambor
Jakmile na jaře přestane mrznout a země již není tolik prochladlá, můžeme vysazovat. Pokud jsme si místo vybrali už na podzim a dokonce i vytvořili z čerstvě posekané trávy řádky, máme pěstební prostor i podmínky vyřešené, stačí sadba. Velikosti plochy a množství organické hmoty musíme přizpůsobit množství kupované sadby.
Nejvhodnější jsou sadbové brambory, které nejsou chemicky ošetřované, prostě brambory pocházející z ekologických zdrojů. Pokud záhony zakládáte na jaře, je třeba minimálně posekat podkladní plochu, i když vyloženě nezbytné to není. Jde jen o to, že nám bude vzrostlá tráva trochu překážet.
Někdo tlející materiál ukládá na záhony, někdo podlehne radě si vytvořit pískové lože. Je to ale úplně jedno. Jde to i na hlušině či trávníku.Také sláma ponechaná od podzimu do jara vlivům počasí se dá bez problémů použít. Oproti starému senu se totiž rychle rozkládá.
Čtěte také: Jak pěstovat okrasné dýně
Použít však můžeme i hnijící listí, dokonce i to ořešákové. Případně smísíme vše, co jsme od podzimu nechali venku hnít, a co tedy máme k dispozici. Nejprve uložíme na pěstební plochu vrstvičku rozkládající se organického materiálu silnou až cca 20 cm. Naklíčené sadbové brambory (brambory, které již mají klíčky) rozložíme na připravenou plochu do sponu 30 až 40 cm od sebe (spon = výsadba v řádcích, kdy každý řádek posuneme tak, aby byly další sazenice v mezerách toho předchozího).
Brambory ukládáme do menších důlků vytvořených v hnijící hmotě. Naklíčené brambory položené klíčky vzhůru uložíme další připravený organický materiál. Oproti podzimu, kdy ukládáme čerstvou trávu ve vrstvě i vyšší jak metr, nám nyní stačí cca 40 cm, čili přidáváme navrch na uložené brambory dalších cca 20 cm. Hnijící hmota se i poté, co jsme ji nechali hnít od podzimu do jara, stále ještě mírně zahřívá, což ale bramborám naopak vyhovuje.
Chrání brambory před mrazíky a teplo jim vlastně vůbec nevadí. Rozkládající se hmota přitom uvolňuje živiny spolu s nepatrným množstvím metanu, oxidu uhličitého a oxidu uhelnatého. A to je další přednost, hlodavci totiž nesnáší jak rozkladné procesy, tak vyšší teplotu a především uvolňované plyny.
Péče o porost
Jakmile nám vzejde bramborová nať, ukládáme novou posečenou trávu na úpatí každého řádku. Pozor však, nové trávy nesmí být příliš, jde jen o to, aby unikající teplo ochránilo citlivou bramborovou nať od případných nočních mrazíků. Záleží však na lokalitě a době výsadby. Někdy to vůbec nemusí být třeba.
V určitou dobu se bramborová nať začne rozvalovat ke krajům řádku, přičemž bude obnažovat střed záhonu. V tuto dobu je třeba zamulčovat střed záhonu. Jako mulč však musíme suchou trávu, respektive seno. Ochráníme tak hlízy před ostrým letním sluncem, přičemž nedojde k výraznému zvýšení teploty rozkladem materiálu. Čerstvou trávu již v tomto případě použít nesmíme.
Čtěte také: Osevní postupy v bio zemědělství
Sklizeň brambor
Kdy sklízet brambory poznáme podle stavu natě, ta se již pomalu začíná zatahovat, načež právě hlízy nesou nové zásobní látky pro další sezónu. Navíc stačí na nějakém místě záhonek trochu rozhrábnout a úrodu zkontrolovat. Krásně čisté brambory vyhrabeme z rozkládající se hmoty snadno. Dokonce není ve vegetačním období s výjimkou opravdu silného sucha potřebná ani zálivka. Rozkládající se organická hmota si udržuje dostatek vody. Tento způsob pěstování brambor dokonce eliminuje výskyt plísně bramborové.
Po sklizni využijeme všechnu zbylou organickou hmotu do nově zakládaných záhonů. Stačí přidat cca 20 % písku a na další sezónu máme připravený substrát pro veškerou zeleninu.
Pěstování ve slámě
Sláma má skvělé absorpční schopnosti, efektivně táhne vodu a jelikož je dutá, udrží ji v sobě dostatečně dlouho. Jde přitom o zcela přírodní materiál, který nakonec po sezóně zkompostujeme, čímž získáme báječný humus. Navíc se právě sláma velmi rychle rozkládá a to je klíč k úspěchu.
Sláma je vlastně vedlejší produkt obilného průmyslu. Ovšem jako obchodní komodita nezahrnuje kategorii „dosloužila“. Za slaměné balíky prostě vždy zaplatíte, ale nemusí to být až tolik. Musí však jít o balíky slámy z rukou ekologa, tedy zemědělce, který nestříká obilí chemikáliemi.
Příprava slámy
A jak balíky slámy připravit? Nejprve je důkladně zalijeme vodou, opravdu celé a opravdu pořádně. A toto provádíme alespoň několik dní. Po pár dnech již začnou pracovat mikroorganismy a balíky se začnou trochu rozpadat, přičemž se jejich vnitřek zahřeje začínajícími rozkladnými procesy.
Zhruba 4. až 6. den posypeme vršek balíků trochou síranu amonného (každý balík cca šálkem) anebo močovinou. Díky vysokému obsahu dusíku v těchto hnojivech se rozklad urychlí. Po nasypání hnojiva navrch slámu opět důkladně zalijeme a to opět provádíme několik dní (včetně hnojení). Poté množství hnojiva snížíme na polovinu a další cca tři dny takto pokračujeme. Přibližně desátý den již balíky jen zalijeme, načež by již sláma měla mít zhruba teplotu lidského těla. Jestliže je stále ještě příliš horká, pokračujeme další dny v zalévání. Jde prostě o to, abychom brambory nevysazovali do horké a ani příliš teplé slámy. Startování rozkladných procesů slámy a urychlení té první horké fáze zaberou přibližně 2 až 3 týdny.
Pokud jsme si pěstební organickou hmotu nepřipravili již na podzim, je prostě možné na jaře rozkladné procesy výše popsaným postupem urychlit. Jakmile jsou balíky slámy již jen teplé (nikoli horké), můžeme slámu využít. Balíky rozebereme a vytvoříme s jejich pomocí bramborové záhony stejným způsobem, jako jsme popsali výše.
I pěstování v balících slámy není žádnou novinkou a v roce 2019 dokonce vydal americký zahradník Joel Karsten svou bibli balíkového pěstování. Došlo tak k popularizaci této metody. Ovšem v jeho případě jde vyloženě o pěstování v balících slámy, čili tyto balíky nejsou po nastartování rozebírány.
Každopádně ať již je sláma využita jakkoli, využívá se k pěstování nejméně několik století. To zásadní, co je třeba dodržet, je volba slunného stanoviště.
Vhodné stanoviště a půda pro brambory
Vhodný termín pro výsadbu brambor je možné odhadnout na základě stavu a především teploty půdy. Ta by se měla pohybovat ideálně někde mezi 6 až 9 °C. Tato teplota samozřejmě přímo souvisí s povětrnostními podmínkami, které jsou v rámci jednotlivých oblastí v České republice rozdílné. Proto lze brambory nejdříve sázet v oblastech velmi teplých - Jižní Morava a Polabí, a to už od poloviny března.
Po tak brzké výsadbě je možné či dokonce vhodné hrůbky přikrýt například netkanou textilií, pod kterou se vytvoří příznivé mikroklima pozitivně ovlivňující samotný růst brambor. Přibližně do konce dubna vysazujeme brambory v oblasti Polabské nížiny či Hornomoravského úvalu, rovněž ve vyšších polohách jižních a západních Čech.
Půda by při výsadbě brambor měla být mírně vlhká. Na kvalitní sklizeň brambor má vliv hlavně teplota během dne a úhrn srážek, který by měl být ideálně pravidelný a rovnoměrný. Pravidelnou zálivku je ale nejdůležitější realizovat v období od vytvoření poupat po dozrání hlíz. V této době by totiž mohl mít nedostatek vláhy na naši úrodu neblahý vliv.
Naopak omezení zálivky v období po výsadbě do vzejití natě je často velmi prospěšné, neboť donutí rostlinu vytvořit rozsáhlejší kořenový systém, díky němuž pak může lépe hospodařit s vodou. To znamená, že zálivka či pravidelné srážky v období jara zpravidla ovlivňují růst nadzemní části a v létě zase množství a velikost hlíz.
Pro správný vývoj brambor je důležitý dostatek půdní vláhy v období od nasazení poupat až po dozrávání hlíz. Mezi strašáky děsící zkušené pěstitele se jistě řadí pozdní jarní mrazíky, jež mohou zasáhnout a poškodit nadzemní část brambor.
Tomu je možné předejít hned několika způsoby, které lze velmi dobře aplikovat především na menších plochách. K takovým “bezpečnostním” opatřením patří například přikrytí záhonu brambor netkanou textilií, zahrnutí natě o výšce cca 5 cm zeminou či ranní brzká zálivka prováděná v době, kdy teploty klesnou pod 0 °C.
Důležité je rovněž zmínit, že i při poškození natě jarními nevyzpytatelnými mrazíky, brambory velmi dobře regenerují a úroda často není o moc menší než za ideálních podmínek.
Správný vývoj kořenové soustavy je jedním ze základních klíčů k úspěšnému pěstování brambor, proto hlízám nejvíce vyhovují vzdušné a propustné půdy s dostatkem humusu, které nazýváme hlinitopísčité a písčitohlinité. Pozornost je potřeba věnovat zejména dostatečnému množství humusu, jež příznivě ovlivňuje nejen fyzikální a chemické, ale také biologické vlastnosti půdy.
Dobrou zprávou je, že brambory můžeme pěstovat téměř kdekoliv. Avšak existuje pár míst, na kterých se jim dařit vyloženě nebude. Jde hlavně o zastíněná, zamokřená, příliš kamenitá či dokonce svažitá stanoviště a pozemky, na nichž byl potvrzen výskyt takzvaných karanténních chorob a škůdců (rakovina brambor, strupovitost brambor, háďátko bramborové apod.). Proto se při výběru vhodného místa takovým plochám velkým obloukem vyhýbáme. Brambory na stejné stanoviště můžeme vysadit až po 4 letech.
Dobře připravená půda poskytuje plodinám optimální podmínky pro jejich růst a vývoj, takže přímo ovlivňuje i samotnou úrodu. U brambor tomu není jinak a kromě podzimní přípravy půdy, která spočívá hlavně v zapravení organických hnojiv, není ta jarní o nic méně důležitá.
Na jaře je totiž potřeba stanoviště pořádně odplevelit, eventuálně i odkamenit a následně dostatečně prokypřit - přibližně do hloubky 20 cm. V případě těžších půd je možné kypření realizovat i na dvakrát, tedy nejprve do hloubky cca 10 cm a teprve po dostatečném proschnutí půdy do požadované hloubky 20 cm. V tomto případě vždy záleží na našich konkrétních preferencích a představách.
Výběr odrůdy a sadby
Brambory rozdělujeme podle délky jejich vegetační doby přesně do čtyř skupin - na velmi rané, rané, polorané, polopozdní a pozdní. Brambory rovněž rozlišujeme na základě varného typu, a to na A, B a C. Výběr odrůdy záleží na pěstiteli a jeho preferencích.
K pěstování brambor by měla být využívána pouze takzvaná certifikovaná sadba, která se zaručuje za dobrý zdravotní stav a pravost odrůdy. Většina sadbových hlíz má okolo 5 cm a váží cca od 40 do 80 g. Pokud je vaším cílem sklizeň spíše větších hlíz, vybírejte drobnější sadbu.
Před samotnou výsadbou je důležité, aby byla sadba biologicky připravená, tedy předklíčená nebo alespoň narašená. Předkličování spočívá v umístění sadby na 3 týdny do tmavé místnosti s teplotou okolo 10 °C a následně, po vytvoření krátkých klíčků, na další 3 týdny do teplejší a světlejší místnosti. K narašování je vhodné přistoupit, především pokud nemáme dostatek času pro předkličování, takže nám do výsadby zbývá méně než 6 týdnů.
Způsob výsadby
Při výsadbě brambor je potřeba si uvědomit, že hlízy rostou a zrají v půdě, tudíž pro správný vývoj potřebují určitý životní prostor. Brambory se typicky sází do hrůbků a mezi řádky bychom měli ideálně udržovat vzdálenost okolo 63 až 75 cm. Vzdálenost mezi jednotlivými sadbovými hlízami v řádku můžeme odměřit pomocí naší stopy.
Brambory můžeme sázet buď do předem připravené rýhy pomocí menší mechanizace či větší motyky, nebo do jamek hlubokých asi 7 cm. Co se týká přesné hloubky výsadby, tak ta odpovídá přibližně velikost hlízy, ale může být i o pár centimetrů větší. Spíše je ale lepší sázet mělce a více pak nahrnovat, a to klidně až do výšky přes 10 cm.
Pěstování v nádobách
Brambory se dají pěstovat v nejrůznějších nádobách, ale musí mít dostatek prostoru a musí mít dostatek zeminy a musí mít možnost neustálého přihrnování, protože brambora narůstá v patrech. Takže určitě to jde, takže kdo má balkón, terasu, může zkusit.
Hnojení brambor
Brambora, byť je relativně nenáročná, tak vyžaduje přece jenom určité vyhnojení půdy. Tam by se mělo dělat organické vyhnojení již na podzim, když zarýváme nebo zaoráváme, měl by se dávat hnůj, organické hnojení, to je důležité. A teď na jaře před výsadbou je nutné dát speciální hnojiva, která mají zvýšený obsah draslíku. Je to z toho důvodu, že brambory právě toho draslíku nejvíce potřebují a je výborné, že v současné době máme třeba na trhu speciální hnojivo pro brambory, kde právě už jsou ty živiny tak uzpůsobeny, jak to brambory vyžadují. Dokonce se to dodává v takových krásných 10kilových pytlících, takže na takové ty záhonky, malá políčka úplně ideální a určitě je to dobře vždy si to vyhnojit, abychom dosáhli nějakého dobrého výnosu.
Zálivka brambor
Pokud budeme zalévat brambory, tak jedině podmokem do brázd, nikoliv stříkáním na list. A potom také možná proti té plísni bramborové přece jenom můžeme teď něco udělat. Je důležité jak daleko ty brambory od sebe zasadíme. Na malých zahrádkách je tendence sázet hodně husto, abychom tam toho nacpali co nejvíc. Chyba! Ty řádky by od sebe vždy měly být vzdáleny minimálně těch 60 až 70 centimetrů a v brázdě by ty brambory měly být těch 30 centimetrů, to je jak se říká na šplápotu, na stopu. Ne hustěji, ne víc, protože pokud se to dává víc, je to přehoustlý porost a zase je v podstatě více náchylný k plísni bramborové.
Možnosti pěstování brambor
Co se týká výsadby brambor, tak dokonce můžeme dát i bramboru po sobě, to znamená, že když si dostatečně připravíme tu půdu a pořádně ji vyhnojíme, tak i to je možné, ale ne, že to budeme dělat 50 let, to určitě ne. Jinak vhodnými předplodinami jsou veškeré košťáloviny, protože to jsou plodiny, které byly intenzivně hnojené, takže to bramborám vyhovuje.
Jinak jsou ještě takové alternativní možnosti pěstování brambor, a to bych doporučila těm, kdo přímo nemají možnost vyčlenit pro ně nějaký záhon, takže teď před chvílí jsem se dozvěděla dokonce od jednoho známého, že je naprosto ideální pěstovat, a on to tak dělá, brambory v listí. A ten způsobem je ...
Normálně hromada listí, kterou jsme si schovali po zimním hrabání? Tak, on má to listí uspořádané do řádků, to listí se slehlo samozřejmě od podzimu, to znamená, že dosahuje výšky asi 20 centimetrů ten řádek. Nasype nahoru trochu nějakého kompostu nebo zeminy, no a do toho už zasadí předklíčené brambory. Pak jenom vrstvu listí, kde, protože na zahradě všude listí ještě na jaře je, tak jenom listí a trávu dosypává a tím pádem sklízí potom čisté nádherné hlízy, které jsou už jakoby předem, dalo by se říct, vypadají jako umyté.
Já bych ještě doporučila svůj způsob, a to je normálně tedy klasicky do řádků, do zeminy, ale využívám posekanou trávu, která je v tom koši od sekačky, a tu posekanou, jemně nasekanou trávu sypu mezi řádky brambor. Nemůže se dát samozřejmě nějaká extrémně velikánská vrstva, ale když si to dobře rozložíte, tak ta tráva během týdne seschne a pak už při přihrnování se rozpadá a prakticky získáváte organickou hmotu, která ještě jakoby zvyšuje objem toho řádku.
A já bych možná ještě doplnil takovou metodu pro ty, co třeba teď budou říkat: "No, ale já nemám už nic připravené na ty brambory, sice mám kousek trávníku, kus louky za domem, ale to už je asi teď pozdě." Není, brambory mají tu výhodu, že se dají sázet přímo do drnu, neboli pokud máme tu louku, pouze vezmeme motyku, rýč, přeryjeme, rozkopeme nebo pomocí rotavátoru zpracujeme a okamžitě se do toho dá vysazovat. Té bramboře to naopak vyhovuje a tady v tom drnu čerstvém, vlastně zpracovaném perfektně roste.
tags: #pěstování #brambor #stanoviště #vhodné #podmínky
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]