Pěstování čiroku v ekologickém zemědělství: Postupy a zkušenosti

Martin Hutař, průkopník ekologického zemědělství v České republice, se rozhodl ověřit si informace, které posílal dál, a proto poprvé navštívil Velké Hostěrádky na jaře 2007 se zájmem koupit středně velkou farmu. Společně se svým týmem ji pojmenoval VH Agroton a později přejmenoval na EKOFARMA PROBIO s.r.o. Velké Hostěrádky. Během dvou let přešli na ekologické zemědělství.

Hospodaření v úplně jiných podmínkách, než bylo podhůří Kralického Sněžníku, bez kontinuity, potřebných zkušeností a znalostí, nebylo jednoduché. Kraj mezi Ždánickým lesem, Kyjovem, Hodonínem až po Pálavu se díky kopcům potýká s velkou svažitostí. Na ekofarmě pěstují na 365 ha orné půdy bioprodukty, které zpracovává mateřská firma PROBIO s.r.o. ve svých mlýnech (pohanka, špalda, oves nahý, pšenice potravinářská, čirok) nebo jako biosivo (inkarnát, hrách, peluška) a také další plodiny, které mají vliv na úrodnost půdy a ochranu před erozí (vojtěška, luskoobilní směsky a další meziplodiny). Zkouší různé technologické postupy pěstování, jak šetřit vláhou, jak eliminovat erozi.

Ekologické zemědělství a biodiverzita

Pod pojmem ekologické zemědělství si většina z nás představí pěstování plodin bez zbytečné chemie. A skutečně je tomu tak. Nic ovšem není tak jednoduché a aby vše fungovalo přesně tak, jak má, je zapotřebí, aby ekologičtí farmáři dodržovali spoustu vzájemně provázaných postupů. Jedním z faktorů, na který je při produkci biopotravin kladen opravdu velký důraz, je biodiverzita. Biodiverzita velmi zjednodušeně označuje rozmanitost života ve všech jeho formách a je důležitým předpokladem pro zachování přírodních procesů.

Ekologická pole v krajině jednoduše poznáte podle různorodosti plodin, které se vzájemně dobře doplňují. Z obilnin se obvykle pěstují například pšenice ozimá, pšenice špalda, žito, oves, ječmen, pšenice jednozrnka, dále plodiny jako je vojtěška nebo třeba luskoviny a druhově bohaté směsky, které se využívají jako krmiva a meziplodiny. Pestrý a vyvážený osevní postup a návrat maximálního množství organické hmoty zpět do půdy rovněž zajišťuje, že na poli najdeme i nepřeberné množství nejrůznějšího hmyzu, brouků a motýlů.

Ať už v okolí polí, nebo sadů, během produkce biopotravin není používána zbytečná chemie. Díky biodiverzitě mají totiž škůdci většinou své přirozené predátory, kteří je zvládnou eliminovat. Hospodáři však mohou sáhnout po povoleném přípravku na ochranu rostlin pro ekologické zemědělství, často na bázi výluhů z bylin nebo například mikroorganismů. Hnojení musí být rovněž prováděno ekologicky, a to pomocí hnoje hospodářských zvířat, kompostem nebo zeleným hnojením.

Čtěte také: Ostropestřec mariánský a jeho pěstování

Pro zmenšování půdních bloků se na Ekofarmě Probio rozhodli kvůli zpřísnění legislativy, která jim nyní nedovoluje překročit výměru 10 hektarů jedné plodiny na silně erozně ohrožených blocích (SEO). Před optimalizací byla průměrná velikost honů přibližně 15 ha. Dobrovolně se však rozhodli zmenšit průměrnou výměru honů na 6 ha, a to také na blocích s nižším stupněm erozního ohrožení.

Osevní postupy v ekologickém zemědělství

Osevní postupy jsou ústředním prvkem ekologického hospodaření. Již staří Římané používali promyšlený osevní postup: jeden rok plodina a jeden rok úhor, tj. spontánní travní porost a pastvinu pro dobytek. Již první zemědělci rychle přišli na to, že opakované pěstování stále stejné plodiny vede k problémům. Neexistuje jeden, nýbrž mnoho optimálních osevních postupů. Podle toho, na co klademe důraz, podle plodiny, kterou pěstujeme, mohou existovat různá řešení.

Pro ekologický podnik k osevním postupům v podstatě nejsou nutné žádné směrnice. Vzhledem k nepatrným možnostem přímé intervence ani není možné zásady střídání plodin ignorovat. Dříve či později - a většinou dříve - se zemědělec, který je nebere v úvahu, ocitne v problémech. Zatímco osevní postup s převahou kukuřice je konvenčním úletem, existují i typické „biohříchy“ v osevních postupech.

Klasickou formou osevního postupu v zelinářství je vytváření skupin podle botanické příbuznosti. Plodiny se rozdělí do skupin podle své příslušnosti k botanické čeledi nebo podčeledi a mezi plodinami ze stejné skupiny se pak zachovává co největší časový odstup. Je to účelné z toho důvodu, že mnohé choroby a škůdci napadají jen několik málo kulturních rostlin a jejich příbuzných.

Při plánování osevního postupu je pravidlem rozdělovat plodiny podle tratí, tedy podle nároků na množství živin, zejména dusíku (celková potřeba N dělená počtem měsíců pěstování). Zeleniny s potřebou vyšší než 80 kg N/měsíc patří do první trati, a je u nich nutné přihnojení; potřebu nižší než 30 kg N/měsíc mají zeleniny třetí trati, které jsou v podstatě schopné pokrýt tuto potřebu z půdní mineralizace.

Čtěte také: Jak pěstovat okrasné dýně

Osmiletý osevní postup lze jednoduše popsat jako střídání obilovin s bobovitými rostlinami, s 2 až 3 letou oddychovou fází vojtěšky. Veškeré obiloviny jsou vysety s podsevy, které také patří mezi bobovité. Tímto způsobem se podaří do půdy uložit spoustu dusíku ze vzduchu, čehož mohou využít následující obiloviny. Také obiloviny často pěstují s podsevy bobovitých rostlin jako je jetel nachový nebo vojtěška setá.

Pěstování Čiroku

Nejvíce problematické je setí teplomilných jarních plodin, jako je pohanka a čirok. Tyto rostliny jsou náchylné na chlad, takže se jejich porosty zakládají až v polovině května po tzv. „zmrzlých mužích“, kdy má půda přes den alespoň 10 až 12°C.

Meziplodiny v ekologickém zemědělství

Pro udržení půdní úrodnosti má obzvláště v ekologickém zemědělství zásadní význam vhodný osevní postup a zařazování meziplodin. Ekologické zemědělství chrání půdní úrodnost lépe než konvenční zemědělství, neboť obsah organické půdy je obvykle vyšší v ekologicky obhospodařované půdě. Organicky obhospodařované půdy vykazují vyšší biologickou aktivitu. Před erozí chrání ekologické půdu ekologické zemědělství lépe než konvenční.

V ekologickém zemědělství plní osevní postup mnoho funkcí a proto musí být sestavený mnohostranně. Proto ekologickým zemědělcům připomněla známá biologická, pěstitelská i organizační pravidla sestavování osevních postupů. Zdůraznila význam zařazování jetelovin a luskovin a význam zařazování využívání zeleného hnojení (podsevy, strništní meziplodiny) jako zdroje organických látek a zajištění co nejdéle trvajícího vegetačního krytu, pokud možno i přes zimu.

Meziplodiny (především letní strniskové meziplodiny a strniskové podsevy) jsou zdrojem snadno rozložitelné organické hmoty, která stimuluje organické pochody v půdě. Organická hmota z kořenů a nadzemních částí rostlin zlepšuje fyzikální vlastnosti (zejména strukturální stav půdy), před zaoráním přispívá k ochraně půdy před vodní větrnou erozí a k lepšímu využití srážek v meziporostním období. Neopomenutelný význam meziplodin spočívá v poutání živin z půdy v biomase rostlin a jejich postupném zpřístupňování a omezování jejich vyplavováním (především dusíku).

Čtěte také: Osevní postupy v bio zemědělství

Ekofarmě Probio se daří dobře využívat i potenciálu letních meziplodin. Využívají pestré směsky, ve které je bér, čirok, hořčice, kapusta, len, lnička, mastňák habešský, pohanka, ředkev, řepka jarní, sléz, svazenka, světlice a vikev. Kvůli teplejší oblasti a brzké sklizni obilovin se vždy podaří dosáhnout až metrového porostu, což má velmi pozitivní vliv na zadržování vody v půdě, vyživování půdních organismů kořenovými výměšky a výbornou protierozní ochranu. Když to povětrnostní podmínky dovolí, na výsev meziplodin využívají přímé setí. Kromě ušetření na přípravě seťového lůžka tímhle způsobem také zabraňují erozi.

První BIO region v České republice

V červnu 2021 byl založen první BIO region v České republice v rámci evropského projektu FrameWork. V prvotní fázi projektu se zapojili ekologičtí zemědělci obhospodařující plochu přes dva tisíce hektarů orné půdy, travních porostů, vinic a zahradnictví. V přilehlých katastrech velkých Hostěrádek. Na kastru Velkých Hostěrádek hospodaří 8 zemědělských subjektů. Z toho 7 v režimu EZ. První a prioritní oblastí spolupráce těchto zemědělců je ochrana a podpora ptačích populací.

Poradenství, sdílení zkušeností, společný nákup osiv, prodej produkce, rozvoj družstevní spolupráce, skladování a posklizňová úprava produktů. Skvělé je, že se všichni zapojili a výsledky jsou zřejmé.

Přesvědčení a pádné argumenty o EZ (ekologickém zemědělství) Martina Hutaře jsou natolik trefné v doprovodu demonstračních akcí, ekonomických stimulů ve formě dotací, nízké efektivitě používání průmyslových hnojiv a pesticidů v obtížných podmínkách, že farmáři v katastru i okolí Velkých Hostěrádek v Jihomoravském kraji postupně změnili zemědělskou činnost z konvence na ekologickou formu.

tags: #pěstování #čiroku #v #ekologickém #zemědělství #postupy

Oblíbené příspěvky:

• Kompost Hustopeče – prodej
• STK Jablonec
• Recyklace papírových ubrousků v Česku
• Role dětí a mládeže v klimatické krizi (Lanz)
• Jak se vyhnout ucpané kanalizaci v Brně