Snad každý ví, co je to les. Lesy jsou domovem pro nespočet organismů a zaujímají významné místo v koloběhu kyslíku. Les se využívá jako cenná obnovitelná surovina v řadě průmyslových odvětví. Udržováním a zvelebováním lesů a lesních pozemků se zabývá lesnictví, které zahrnuje ochranu lesů před škůdci a ničivými pohromami, péči o jejich růst i produkci dříví a jeho zpracování.
V rámci lesnictví se nabízí mnoho zajímavých témat. Tato diplomová práce je rozdělena do tří velkých oddílů. Teoretická část se skládá ze čtyř celků. První z nich se věnuje odbornému stylu, včetně syntaxe, morfologie a slovní zásoby. Představeno je i jeho dělení podle různých autorů. Další kapitola teorie se týká popisu termínu jakožto specifické součásti odborných textů. Jsou popsány i způsoby jejich tvorby a jak v češtině fungují jejich nomenklaturní pojmenování. Poslední část teoretické kapitoly se věnuje charakteristice odborného textu a druhům překladových transformací, které lze využít. Druhou částí je samotný překlad z různých okruhů, které do lesnictví spadají, včetně dřeva. Třetí částí je následná translatologická analýza, jejímž cílem je identifikace problémových oblastí, s nimiž jsme se v procesu překladu setkali.
Styl odborných textů je stručný a výstižný. Odborné texty vždy navazují na starší poznatky, na něž se autoři pomocí citací odkazují. Jsou situačně nezakotvené a směřují k tzv. nadčasovosti. Důležitá je přesnost a využívání terminologie. Funkce odborných textů je odborněsdělná, úvahový nebo odborně popisný. Cílem je přesné, jasné a relativně úplné sdělení s dominující pojmovou složkou. K přesnému pojmenovávání se využívají především odborné termíny.
Odborné texty mají za cíl umožnit čtenáři nastudovat si daná fakta, případně vytvořit v něm zájem o ně. Aleksejeva (2004) jako specifický odborný text vyděluje styl encyklopedický. Odborný styl se projevuje minimem nadbytečných informací. Je zde tendence ke stereotypnímu vyjadřování. Emoce nehrají roli, důraz je kladen na jasnost, přesnost a formální náležitosti. Jasná a jednoznačná textová výstavba je pro odborný text specifická. Pro psané odborné texty je typická promyšlená kompozice, členění do kapitol a odstavců. Důraz je kladen na objektivní členění.
Celkově texty směřují k ekonomičnosti vyjádření bez slovního balastu. Časté jsou infinitivní či přechodníkové konstrukce nebo dějová substantiva a adjektiva. V odborném textu je silný podíl substantiv a adjektiv. Pro jazykové analýzy tvoří jednoznačně substantiva a odborná slovesa největší podíl. Ze slovesných tvarů je nejčastější 3. osoba čísla, ale ve srovnání s jinými texty je značně zastoupená i 1. osoba (zejména autorský plurál). Specifický je i výskyt tzv. šablon.
Čtěte také: Ostropestřec mariánský a jeho pěstování
Termíny jsou jednoznačná, přesná a ustálená pojmenování. V terminologii je vícevýznamovost nežádoucí. Terminologie se chápe i jako věda o termínech. V rámci oboru jsou termíny ustáleny nebo fixovány konvencí. Stejně jako se vyvíjí obor, v němž se využívají, vyvíjí se i terminologie. Jeden termín může být užíván v různých oborech, a mít tak různé významy (jde o terminologická homonyma). Termíny mohou být jednoslovné, ale i víceslovné, přičemž víceslovné termíny explicitněji vyjadřují potřebnou informaci. Multiverbizační pojmenování představují tzv. složeniny. Tvorba termínů zahrnuje kombinaci obecně užívaných slov a také tvorbu nových termínů, k důsledku čehož se vytvářejí tzv. hnízda odborných pojmenování. Terminologie směřuje k internacionalizaci.
Přejímání termínů z cizích jazyků patři mezi nej využívanější způsob jejich tvorby. Od termínů se někdy odlišují nomenklaturní názvy, což je názvosloví systematických jednotek (např. rostlin v botanice, zvířat v zoologii). Taxonomie pak označuje klasifikaci organismů. Každá systematická jednotka (taxon) je zařazena do určité taxonomické kategorie. V tabulce níže je shrnuto označení taxonomických kategorií v latině, češtině i ruštině.
| Taxonomická kategorie (latinsky) | Taxonomická kategorie (česky) | Taxonomická kategorie (rusky) |
|---|---|---|
| Regnum | Říše | Царство |
| Divisio (u rostlin)/ Phylum (u živočichů) | Oddělení (u rostlin)/ Kmen (u živočichů) | Отдел (у растений)/ Тип (у животных) |
| Classis | Třída | Класс |
| Ordo | Řád | Порядок |
| Familia | Čeleď | Семейство |
| Genus | Rod | Род |
| Species | Druh | Вид |
Překlad odborného textu vyžaduje funkční ekvivalenci, tj. vytvoření textu v cílovém jazyce tak, aby plnil po všech stránkách stejnou funkci jako originál. Důležitý je i převod tzv. bezekvivalentního lexika. Mezi fáze překladu odborného textu patří prvotní analýza textu, výstavba surového textu překladu, redakce a korektura. Během překladu dochází k různým transformacím, které se týkají vnitřního obsahu textu, jeho lexikálně-sémantické stránky. V mnoha případech je situace i opačná. Důležité je, aby překladatel rozuměl termínům, které se v překládaných textech vyskytují, a vybíral nejvhodnější metodu překladu. Pokud ekvivalent neexistuje, je často termín přebírán nebo přeložen (tj. jazyka a sémantické struktury originálu).
Lesnictví patří v mnoha státech mezi velmi důležité hospodářské obory s dlouhou tradicí. Dřevo bylo od raného vývoje člověka nepostradatelnou součástí jejich života. S rozvojem civilizace začal mít člověk na lesy stále větší vliv, který byl však spíše negativní. V době železné, se výrazně zvětšila spotřeba dříví palivového a užitkového. Se zakládáním osad a měst během 13. století spotřeba dřeva násobně roste. Lesy nebyly při kácení příliš šetřeny a nebyla zajišťována ani jejich včasná obnova. Až Karel IV. vydal různá nařízení, která měla omezit mj. kácení a pálení porostů. Postupně se při těžbě přechází od sekery k pile, která umožňuje šetřit dřevní hmotu. Důležité bylo i zpracování dřeva na stále lépe vybavených pilách. V 18. století vznikají první práce zaměřující se na výměry lesů a výpočet odhadované zásoby dřevní hmoty.
V letech 1948-1990 se lesní hospodářství vyznačovalo integračními tendencemi. Došlo k úplné zestátnění soukromých, obecních i církevních lesů. V roce 1991 byly státní lesní podniky transformovány. Vznikl například státní podnik Lesy České republiky, s. p. Zákon o lesích č. 289/1995 Sb. tvoří základ současné lesnické legislativy. V Rusku se systematicky zabýval lesnictvím až Petr I. pro stavbu lodí, proto aktivně podporoval péči o lesy a jejich obnovu. Během 20. století se v Rusku lesnictví rozvinulo na úroveň ostatních přírodních věd. Stále větší zásahy člověka do fungování lesů vedly k potřebě šetrnějšího přístupu o les a při těžbě dřeva.
Čtěte také: Jak pěstovat okrasné dýně
Zalesněné oblasti v Rusku jsou obrovské, ale nejsou neomezené. Lidské činnosti působí lesu velké škody, jako jsou lesní požáry, rozmnožení škodlivého hmyzu a nemocím.
Čtěte také: Osevní postupy v bio zemědělství
tags: #pěstování #lesů #a #ekologické #základy #pěstování