Pěstování rajčat v kompostu: Jak na to

Kompostování je recyklační proces, díky kterému můžete dodat rostlinám potřebné živiny. Kompostování je recyklační proces, z kterého pomocí fermentace vzniká kompost. Kompost se skládá z kuchyňského a zahradního bio odpadu, díky tomu je plný organických látek. Pro vytvoření kompostu je nutná správná vlhkost směsi, přístup kyslíku, přítomnost mikroorganismů a správný poměr uhlíku a dusíku.

Vytvoření kompostu

Poměr by měl být cca 30:1, tj. 30 dílů uhlíku na 1 díl dusíku. Tedy množství uhlíkatých surovin by mělo být oproti dusíkatým mnohonásobně vyšší. Uhlík se vyskytuje v tmavých, sušších, dřevnatých surovinách, jako je dřevo, piliny nebo například sláma. Kompost si jednoduše vytvoříte sami na zahradě pomocí kompostéru. Do kompostéru patří veškerý kuchyňský bio odpad, kromě masných a mléčných výrobků. Produkty ze zahrady, jako je posekaná tráva, hlína, piliny, listy i větvičky jsou ideálními surovinami do kompostu. Člověk by se ale při výběru surovin měl řídit svým vlastním rozumem. Pokud je nějaká rostlina nebo listí napadené škůdci či nějakou chorobou, raději je vyhoďte do popelnice.

Hnojení rajčat

Rajčata jsou poměrně náročná na výživu, před výsadbou se musí půda dobře vyhnojit. Nejméně do hloubky třiceti centimetrů zapravíme dávku kompostu nebo zetlelého hnoje. Rajčata jsou schopna kořenit poměrně hluboko. Mimo základních prvků, jako jsou dusík, fosfor a draslík, je pro rajčata důležitý i bór. Mají-li rajčata jeho nedostatek, reagují tak, že se listy stáčejí a jsou světlé.

Recept na hnojivo z listů rajčat nebo pampelišek

Na organické hnojivo je hned několik návodů a receptů. Některé rostliny potřebují více určitých minerálů, a tak je vhodné vytvořit pro ně speciální recept. Do vnitřní nádoby COMBIOLIQ vložte listy z rajčat a do vnější nádoby nalijte vodu. Hnůj z listů rajčat je vynikajícím hnojivem pro plodící a kvetoucí rostliny a také osvědčeným repelentem proti slimákům, kteří se živí na záhonech, roztočům, kteří jsou nebezpeční zejména pro zelí, kapustu, rukolu, ředkve a ředkvičky. Hnůj je připraven za 2-3 týdny, po uplynutí této doby přestane tekutina pěnit, což znamená konec procesu fermentace. Jednou za dva až tři týdny jím zalévejte vybranou zeleninu, květiny, keře a ovocné stromy v jejich vegetačním období až do začátku září.

Do vnitřní nádoby COMBIOLIQ vložte pampelišky a do vnější nádoby nalijte vodu. Listy pampelišky (bez květů) mají alkalickou reakci a obsahují hlavně dusík. Listy se sbírají od jara do podzimu. Rostliny není třeba namlet a nádobu Combioliq stačí postavit na stinné nebo polostinné místo. Hnůj se používá k hnojení mnoha plodonosných rostlin, např. jahod, malin, rybízu, jahod, angreštu, ovocných stromů, zeleniny, např. Hnůj je obvykle připraven po cca 2-4 týdnech. Po uplynutí této doby přestane tekutina pěnit, což znamená konec procesu fermentace. Pampeliška se v procesu fermentace nerozkládá úplně. Úspěšně se používá také k rekultivaci chudé, neúrodné nebo silně erodované půdy.

Čtěte také: Ostropestřec mariánský a jeho pěstování

Výsadba rajčat

Rajčata sázíme do propustné půdy bohaté na humus a živiny s neutrálním pH. Zajistíme jim také přiměřenou půdní vlhkost, je to důležité kvůli tvorbě plodů (nepravidelná závlaha snižuje jakost a jejich množství). Vlhkost v půdě udržíme mulčováním (nastýláním slámou) nebo černou fólií, odpar vody bude nižší a na udržení půdní vlhkosti postačí zavlažovat dvakrát týdně. Zaléváme tak, aby se co nejméně vody dostalo na listy. Teplota pro růst rajčat by měla být optimálně kolem 22 °C. Při teplotách klesajících pod 12 °C se růst zastaví. Stejně nevhodná jsou i horka nad 35 °C.

Sazenice jsou základem úspěchu - musí být zdravé, nízkého vzrůstu, ideálně s násadou prvního květenství. Při nákupu prohlédněte i listy z rubu, zda nejsou napadeny mšicemi nebo jinými škůdci. Při výsadbě vyhloubíme jámu o něco hlubší, než je délka kořenů sazenice (kořenový bal by neměl být hlouběji než 10 cm). Rostlinu sázíme šikmo tak, že ještě asi 10 až 15 cm lodyhy zahrneme zeminou. Rostlina si tak vytvoří bohatý kořenový systém, který později umožní lepší příjem živin a vláhy.

Vzdálenost mezi rostlinami záleží na typu: tyčková rajčata vysazujeme k opoře ve sponu 1 x 0,40 m. Keříčková a kompaktní balkónová rajčata mohou být k sobě blíž, a to asi na vzdálenost 40 cm. Nic však nepokazíte ani širším sponem, výsadba pak bude vzdušnější.

Výběr typu rajčete

Na typu rajčete a jeho odrůdě záleží způsob pěstování. Oblíbenou odrůdou zůstává klasické Stupické polní rané a široký výběr hybridů F1, například Toro, Tipo, Start, Tornádo, Mercedes, Legenda, Hamlet, Sonet, Diplom nebo rajče s masitými velkými plody - Beefmaster. Rajčata z vlastní zahrady, to je dokonalost sama. Oproti kupovaným voní sluníčkem, chutnají sladce a nikdy jich není dost… Jak jich vypěstovat víc než teď?

Zalévání a hnojení během růstu

Venku rajčata zalévejte méně často, ale důkladně, ve skleníku podle potřeby. Co to znamená v praxi? V lehčích půdách dopřejte rostlinám zálivku 2-3× týdně, v těžších půdách si rajčata vystačí s frekvencí 1-2× týdně. Zalévejte nejlépe ráno, vždy ke kořenům, ideálně dešťovkou v teplotě vzduchu. Frekvenci a množství zálivky ovlivní (rozumějte sníží) pravidelné okopávání a především mulčování rostlin. Rajčata mají rády mulč z vlastních listů, například těch, které vyštípnete při pravidelné údržbě rostlin. Dalším vhodným mulčem je nadrobno nasekaná tráva nebo plevely.

Čtěte také: Jak pěstovat okrasné dýně

Laicky řečeno, v zahradě patří rajčata mezi největší „žrouty“ živin - kvalita úrody je závislá především na dostatku dusíku, vápníku, draslíku a fosforu. Ideální jsou hnojiva tekutá, a to v podobě zálivky ke kořenům či postřikem na list. Zvolíte-li hnojení ke kořenům, vždy po zálivce - půda by pro lepší vstřebání živin měla být dostatečně vlhká. Hnojení na list provádějte za podmračených dnů, nikdy ne na přímém slunci, důležité také je, aby hnojivo oschlo předtím, než přijde noc.

Vyrobte si přírodní hnojivo - jíchu ze směsi kopřiv a kostivalu rajčata doslova milují.

Péče o rostliny

Tyčková rajčata se bez vyštipování neobejdou, keříčková je naopak nepotřebují. Co to vlastně vyštipování je? Jde o odstraňování postranních výhonů, které vyrůstají v úžlabí každého listu. Pokud tyto výhony na rostlině ponecháte, budou ji ochuzovat o energii, kterou by jinak vložila do dozrávání plodů. Rajčata obejděte alespoň jednou týdně, nechtěné výhony nestihnou tolik narůst.

Škůdci a choroby

Ze škůdců napadají rajčata nejčastěji mšice. Pokud je napadení menšího rozsahu, zkuste se jich zbavit přírodní cestou, například výluhem z rebarbory. Chemii zvolte až v případě, že přírodní cestou invazi mšic nezvládnete. V návaznosti na počasí (vysoká vzdušná vlhkost) napadá rajčata také tolik obávaná plíseň. Pokud objevíte její známky, nečekejte a napadené části rostlin ihned odstraňte a spalte, ihned poté rostliny ošetřete vhodným postřikem, k dostání jsou i přípravky pro bio pěstování.

Správný termín výsadby

Na venkovní záhon vysazujte rajčata až po „zmrzlých“, tedy od 15. května. Klíčové je zohlednit lokalitu, ve kterém pěstujete. V chladnějších oblastech, například v podhůří hor, je bezpečnější počkat až na konec května. Důležité je také sledovat teplotu půdy a vzduchu, aby rostliny nebyly vystaveny stresu z chladu.

Čtěte také: Osevní postupy v bio zemědělství

Rajčata potřebují pro růst denní teploty mezi 20-25 °C a noční nad 10 °C. Krátkodobý pokles pod 10 °C zvládnou, ale delší chlad zpomalí růst. Teploty pod 5 °C mohou rostliny vážně poškodit a mráz znamená obvykle konečnou. Ve skleníku během teplých dní větrejte a udržujte teplotu ideálně mezi 20-25 °C, aby se rostliny zbytečně nepřehřívaly a nevytahovaly v rané fázi růstu.

Teplota půdy v hloubce 10 cm by měla by mít alespoň 15 °C, aby kořeny dobře zakořenily. Chladnější půda zpomaluje růst a zvyšuje riziko hniloby kořenů. Půdu můžete již před výsadbou pokrýt černou igelitovou fólií, která ji prohřeje, pokud jsou slunečné dny.

Příprava záhonu

Rajčata patří do zeleniny první tratě, tedy mezi druhy nejnáročnější na živiny. Před výsadbou odplevelte záhon a obohaťte půdu kompostem. Pokud připravujete záhon s předstihem (2-3 týdny před výsadbou nebo na podzim), přimíchejte do kompostu uleželý hnůj. Já navážím vrstvu 5 cm vyzrálého kompostu jednou ročně, buď na podzim, přes zimu, nebo těsně před výsadbou. Výhodou metody bez rytí je, že nemusíte řešit rotaci plodin.

Doplnění vápníku

Rajčata potřebují vápník, aby se zabránilo problémům, jako je hniloba špiček plodů (fyziologická porucha způsobená nedostatkem vápníku). Vápník obecně zlepšuje odolnost rostlin a zajišťuje kvalitní úrodu. Při jeho nedostatku mohou rostliny špatně růst a mít nižší výnos. Proto do půdy, kde plánujete pěstovat tyto plodiny, je dobré vápník doplnit. Nejlepší je před aplikací kontrola PH půdy. Vápník lze do půdy dodat různými způsoby a prostředky.

Péče po výsadbě

Ihned po výsadbě je nezbytné věnovat rajčatům pravidelnou péči a to především zálivce a pokud by hrozily nízké teploty tak vhodné ochraně. Rajčata potřebují pravidelnou a hlubokou zálivku, ideálně 1-2x týdně podle počasí. Zalévejte přímo ke kořenům, nikoli na listy, aby se snížilo riziko houbových chorob. Půda by měla být vlhká, ale ne přemokřená. Během tvorby plodů zvyšte zálivku, zejména v horkých dnech.

Tabulka odrůd rajčat

Závěr

Dodržováním těchto rad a tipů můžete dosáhnout bohaté úrody rajčat. Pěstování rajčat v kompostu je efektivní způsob, jak zajistit rostlinám potřebné živiny a vypěstovat chutné a zdravé plody.

tags: #pěstování #rajčat #v #kompostu #jak #na

Oblíbené příspěvky:

• Emise GLS a požární bezpečnost
• Alternativy k Denkmit Čističi Odpadu
• Aktuální problémy v ochraně přírody
• Léčivé bylinky: Druhy a využití
• Problém nelegálního odpadu Frýdlantsko