Ochrana přírody: Aktuální problémy a výzvy

Česká krajina čelí problémům, které ovlivňují její schopnost plnit funkce nezbytné pro lidskou společnost. Jedním z problémů je úbytek biodiverzity a eroze ohrožující úrodnost půdy, nedostatečná schopnost zadržovat vodu zase škodí během sucha i povodní. Právě dlouhodobé zlepšování stavu krajiny je cílem strategického dokumentu Politika krajiny v gesci Ministerstva životního prostředí, který schválila vláda.

„Už od 90. let má Česká republika dluh vůči své krajině, který nyní postupně splácíme. Je potřeba se dívat komplexně na funkčnost krajiny, na její průchodnost a vzájemné souvislosti. Zatímco obce zvládly územní plánování svých intravilánů, problémem zůstává extravilán, tedy krajina jako propojený systém, který aktuálně není v dobrém stavu a vyžaduje obnovu. Politika krajiny přináší ucelený přístup k jejímu rozvoji, plánování a správě. Usiluje o posílení rozhodovací role obcí i občanů a zaměřuje se na lepší ochranu půdy a vody i na adaptaci krajiny na klimatickou změnu. Tento dokument ukazuje, jak v krajině žít, jak o ni pečovat a zachovat ji zdravou pro budoucí generace,“ vysvětluje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

A dodává: „Je potřeba zaměřit se na obnovu krajiny a přírody. Například kvůli erozi každoročně ztrácíme přibližně 21 milionů tun ornice, což lze vyjádřit jako ztrátu 4,3 miliard korun ročně. V důsledku narovnávání řek během minulého režimu jsme přišli o třetinu celkové délky toků. A za posledních dvacet let vymizelo zhruba 31 % polních a lučních ptáků. To vše negativně ovlivňuje nejen přírodu, ale i zemědělskou produkci, kvalitu života a schopnost krajiny čelit dopadům klimatické změny.“

Politika krajiny a její cíle

Schválená Politika krajiny je strategický dokument, který se komplexně věnuje plánování, ochraně a využívání krajiny a stanovuje cíle a opatření do roku 2050 v klíčových oblastech. Těmi je například obnova hydrologických funkcí krajiny a posílení retenční schopnosti území, zachování a obnova biodiverzity a propojení území nebo zlepšení struktury zemědělské krajiny. Dalšími tématy jsou adaptace lesů na klimatickou změnu s důrazem na jejich pestrost, koordinace rozvoje dopravní, technické a zelené infrastruktury nebo vzdělávání a zapojení veřejnosti do péče o krajinu.

Na přípravě Politiky krajiny se podílelo více než 60 odborníků z veřejné správy, vědecké obce, odborných organizací i nevládního sektoru. Na strategický dokument přímo naváže metodika krajinného plánování. Přípravou odborných podkladů pověřilo MŽP Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK). V šesti pracovních skupinách, zaměřených na biodiverzitu, vodu, lesnictví, zemědělství, sídla a infrastrukturu, byli zapojeni také zástupci resortů pro místní rozvoj, zemědělství, dopravy a průmyslu a obchodu.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Podle Politiky krajiny musí rozvoj zastavěného území a infrastruktury respektovat přírodní a kulturní hodnoty krajiny, včetně přílišného zastavování doposud volné krajiny. Nově zastavěné plochy musí počítat s dopravní, technickou a zelenou infrastrukturou, ale také s infrastrukturou sociálních služeb a s podílem veřejných prostranství. Stavby dopravní a technické infrastruktury celostátního významu je nutné vzájemně koordinovat již ve fázi plánování a projektování.

Úbytek biodiverzity a ochrana druhů

Ubývání biodiverzity je jedním z nejzávažnějších globálních problémů současnosti. Biologickou rozmanitost lze posuzovat jedním ze základních hledisek - podle populací a druhů. Nejčastěji se vyjadřuje jako počet druhů v určité oblasti. Za měřítko stupně ohrožení jednotlivých druhů a za nejspolehlivější ukazatele pravděpodobnosti jejich vyhynutí či vyhubení jsou považovány tzv. Červené seznamy ohrožených druhů Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Ty jsou nejúplnějším zdrojem informací o stavu ochrany živočišných a rostlinných druhů a hub na světě.

Z kritérií výběru druhů pro červené seznamy IUCN vychází celá řada dalších seznamů, které vznikají na úrovni států případně jejich regionů nebo na úrovni větších územních celků (např. evropský červený seznam). Také Česká republika má aktuální červené seznamy živočichů a rostlin. Řada z nich byla publikována v odborném časopise Příroda. Zmenšování velikosti a fragmentace populací, ubývání přirozených stanovišť a jejich degradace jsou jedny z nejčastějších příčin ohrožení druhů.

Evropská zpráva o stavu životního prostředí

Evropě se daří zlepšovat kvalitu ovzduší a snižovat emise skleníkových plynů. Problém ale představuje celkový stav životního prostředí, především přírody, kterou nadále poškozuje nadměrné využívání a zároveň úbytek biologické rozmanitosti. Nejen to vyplývá z nejucelenější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) o stavu životního prostředí, která byla představena na půdě Senátu v rámci semináře o stavu a výhledu pro životní prostředí v Evropě a v Česku.

„Environmentální politika a ochrana životního prostředí nejsou žádný sentimentální romantismus ani smetana na dortu, jak se nás kdosi snažil zmanipulovat. Mají významný přínos pro ekonomiku a finanční zdroje naší země. Zlepšením kvality ovzduší a vody zachráníme zdraví mnoha tisíců lidí a předejdeme předčasným úmrtím. Biologickou rozmanitostí a zejména obnovou přírodních toků zredukujeme dopady záplav a omezíme dopady sucha na celý hospodářský sektor. Jestliže dokážeme energetickou transformaci naplnit, vyloučíme závislost na nepřátelských zemích a v blízké budoucnosti se nám všechny investice vrátí. Budeme mít konkurenční výhodu tím, že jsme dokázali jako jedni z prvních připravit technologické změny. Stojí to za to, nescházejme z téhle správné cesty.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

„Na přípravě letošní zprávy o stavu životního prostředí se podílelo 38 evropských zemí. Zpráva jasně uvádí vědecky podložené poznatky a dokládá, proč musíme jednat v ochraně životního prostředí, a především v ochraně klimatu. V Evropské unii máme politiky, nástroje, znalosti a desítky let zkušeností se společnou prací na plnění nastavených cílů v oblasti udržitelnosti. Zpráva o životním prostředí v Evropě 2025 (Europe's environment 2025) je nejkomplexnější analýzou současného stavu a výhledu v oblasti životního prostředí, klimatu a udržitelnosti. Zprávu v Evropě zveřejňuje agentura EEA od roku 1995 každých pět let, letošní hodnocení je tak sedmou zprávou z této řady. Přináší spolehlivé, vědecky podložené poznatky o tom, jak reagovat na obrovské a složité výzvy, kterým čelíme.

Zpráva zdůrazňuje, že EU je světovým lídrem v ochraně klimatu, zlepšení kvality ovzduší, zvyšování míry recyklace odpadu a účinném využívání zdrojů. Naději vzbuzuje také zlepšení v řadě faktorů, které umožňují transformaci směrem k udržitelnosti, kterými jsou inovace, zelená pracovní místa a udržitelné financování. Česku se v posledních desetiletích daří ekonomicky růst bez zvyšování zátěže životního prostředí. Stále je ale jednou z nejnáročnějších ekonomik EU z hlediska spotřeby energie i přírodních zdrojů, což je dáno silným zastoupením průmyslu a závislostí na fosilních palivech. Klíčovým tématem je tak modernizace energetiky, kterou však komplikuje ruská agrese proti Ukrajině. Klíčovou roli hrají politiky na podporu udržitelné dopravy, renovací budov a investic do čisté energie i recyklace. Národní strategie v oblasti energetiky se zaměřují na omezení závislosti na ruských fosilních palivech a posílení výroby domácí čisté energie. Tyto kroky jsou nezbytné pro zajištění energetické bezpečnosti země a urychlení přechodu k čistším technologiím.

„Přetrvávajícím problémem je také intenzivní využívání krajiny, které narušuje její funkce, a je nutné si uvědomit, že z jejích přínosu, jako je úrodná půda nebo vodní režim v krajině, čerpá celá naše společnost. Příroda je dnes v takovém stavu, že ji už nestačí jen chránit, ale je potřeba ji skutečně obnovovat, ať už se to týká našich polí, luk, lesů, ale také potoků, řek nebo jezer. Podařilo se nám prosadit zásadní změny, které například zvýší ochranu té nejlepší zemědělské půdy, a také na této půdě usnadní realizaci remízků, stromořadí či mokřadů nebo zjednoduší výsadbu stromů podél silnic.

Role chráněných krajinných oblastí

Česká příroda a krajina si připomínají několik výročí. Jsou to sedmdesátiny chráněné krajinné oblasti (CHKO) Moravský kras, padesátiny CHKO České středohoří, Lužické hory, Kokořínsko - Máchův kraj a Pálava, deset let uplynulo od vyhlášení CHKO Brdy. Na význam chráněných krajinných oblastí pro přírodu a pro obyvatele, místní podnikatele i návštěvníky bude proto po celý rok upozorňovat řada akcí. Uskuteční se pod hlavičkou „Rok chráněných krajinných oblastí“, zaštítila ho i Česká komise pro UNESCO.

Spolupráce a srozumitelná komunikace

Jsem přesvědčen, že doba se mění. Vnímám to na své generaci. Zajímáme se o společnost, o lidská práva, staráme se o své psychické zdraví a v neposlední řadě jsme úplně jinak vnímaví k ekologickým otázkám, než většina našich předků. Cítím, že ochranu přírody vnímáme jako sílu a starost. Jsme například docela smíření s tím, že možná nikdy nedosáhneme na vlastní bydlení, ale rozhodně se nechceme jen tak smířit s tím, že se v naší zemi věci mění tak zoufale pomalu.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Je ideální doba, aby ochrana přírody začala utvářet kurz a vyvíjet trendy, protože přibývá lidí, kteří jsou ochotní naslouchat, nebo dokonce něco i sami pro dobro celku dělat. Co nás motivuje a posiluje v našem úsilí chránit přírodu? Je to mimo jiné pocit odpovědnosti za něco, co nás přesahuje. Chceme se starat i o to, co nám nepatří, z čeho nám neplyne primárně zisk. Jde nám o bohatství přírodní, o pestrost a fungující celek. Čili nemyslíme jen na sebe, chceme přispět pro dobro celku. Ochrana přírody má totiž co nabídnout. Oslovit může potenciálně každého, protože má velký potenciál spojovat. Čistší vzduch, víc druhů ptáků, víc druhů motýlů. Víc krajiny, ve které budeme chtít trávit čas. Ale i prostor pro inovace, investice do regionů, nové pracovní příležitosti, čistší energie, zdravější půda (zdravější potraviny). Nabízíme (tedy hlavně příroda) vlastně luxus!

Jako společnost jsme se od přírodního světa příliš odcizili a ztratili jsme o tomto světě základní znalosti. Informace o přírodě jsme dlouho neuměli předávat tak, aby tomu porozuměl i laik. Při odborných výkladech musí člověk z „venku“ zákonitě dostat pocit, že je mu toto téma cizí a že mu nerozumí. Pokud si toto část veřejnosti myslí a má pocit, že taková naše komunita je, musíme s tím přece něco dělat. Z vlastní zkušenosti vím, že taková pověst ochranářů je do jisté míry oprávněná. Je potřeba přemýšlet ve větších souvislostech a vykročit z jednooborového vnímání světa. S tím souvisí i nutnost revidovat to, co se děti učí v přírodopise a biologii na školách.

Uvnitř národních parků a chráněných krajinných oblastí nám více či méně jde chránit přírodu „bez lidí“, ale už o dost méně s lidmi. Místní jsou spíše naštvaní na správy národních parků a chráněných krajinných oblastí. Sám jsem v jedné chráněné oblasti vyrostl a znám náladu místních. A je pravda, že mám leckdy pro tyto nálady vlastně pochopení. Chránit přírodu se musíme naučit i tam, kde hospodaří člověk. Je potřeba méně odsuzovat lidské hospodaření jako takové a pomáhat tam, kde je potřeba učinit hospodaření udržitelné. A to je zase o srozumitelném vysvětlování, aby například místní zemědělec pochopil, že ekologická opatření nejsou na přítěž (pokud nebudou spojené s nesmyslnou byrokracií), ale že z nich může i on sám nakonec profitovat. Zkrátka je to náš úkol, abychom přesvědčili co nejvíce lidí, že ochrana přírody je pro všechny velmi výhodná.

Čekají nás velké výzvy. Green Deal, Nature Restoration Law a další. Z mnoha stran je slyšet, že se to podaří jen tehdy, když se nastartuje široká spolupráce. Náš úkol je přispívat k tomu, abychom se spojili i s těmi, se kterými si to často nedokážeme představit. S lesáky, zemědělci, myslivci, se starosty obcí, nebo s korporáty a firmami. Čili aby se nastavení mysli lidí změnilo dříve, než budeme čelit katastrofě. Je to potřeba proto, abychom nemuseli obětovat příliš pro neodpovědnost a sobeckost těch, kteří to s námi myslí extrémně špatně.

Webináře a akce zaměřené na ochranu přírody

• Webinář Břeňka Michálka 9. 3. 2022: Ptačí parky - ráj pro ptáky
• Webinář Jakuba Kašpara 1. 3. 2023: Overturismus v chráněných územích
• Webinář Václava Zámečníka 22. 2. 2023: Ochrana přírody a zemědělství
• Přednáška Zolatana Kuna 23. 1. 2023: EU policies influencing the protection of old-growth forests
• Přednáška Pavla Bíny 23. 11. (neuveden rok)
• Webinář Ondřeje Sedláčka 23. 11. 2022: Netradiční formy ochrany přírody

tags: #ochrana #přírody #aktuální #problémy

Oblíbené příspěvky:

• Ekologie bakalářské práce
• Svoz odpadu ve Slavičíně – podrobný plán
• Recenze koše Curver Flipbin 30l
• Legislativa pro svařování
• Greenpeace a německé ovzduší