Někdy se zdá, že o věcech, které denně používáme, víme všechno. Ale je tomu tak doopravdy? Kolik z nás například ví všechny informace o obyčejné plastové láhvi? Nebo o plastu obecně? Přitom jde o jeden z nejpoužívanějších materiálů okolo nás. Plast je všude. Odkud se ale vzal, jak se dělí a hlavně - jak se plast třídí? Pojďme se PET láhvím podívat na zoubek.
Plastem obecně označujeme látky syntetických nebo polosyntetických polymerních materiálů. Plasty zkrátka ovládají náš svět i naše odpadkové koše. Tvoří totiž drtivou většinu obalového materiálu.
Je těžké pojmout velkou „rodinu plastů“, která se v současné době blíží svojí bohatostí k rozvětvené rodině o desítkách bratranců a sestřenic. Nejzásadnější pro potravinářský, především pak nápojový průmysl jsou bezesporu PET láhve. Umělá hmota se zkratkou PET neboli polyethylentereftalát se proslavila právě jako materiál pro láhve a provází nás dnes na každém kroku.
PET je zkratka pro polyetylentereftalát, což je ester kyseliny tereftalové a etylenglykolu. Jedná se o tzv. lineární polyester a jako takový může mít při stejném chemickém složení rozdílné vlastnosti, které závisí na délce uspořádání jednotlivých polymerových vláken. Je to jedna z hlavních vlastností termoplastických polymerů, jejichž typickým představitelem je polyetylen (PE), který známe jako vysokohustotní (HD-PE), nízkohustotní (LD-PE), pěnový (EPE) a další formy.
PET je znám již od čtyřicátých let dvacátého století, jeho výroba však nebyla vůbec snadná. K jeho rozšíření proto došlo až po objevení postupů, s jejichž pomocí bylo možné jej vyrábět v průmyslovém měřítku. Jednou z velmi žádaných vlastností PETu je jeho průhlednost, níž se dosahuje jeho prudkým ochlazením při výrobě, které zabrání krystalizaci a vznikne tak materiál s podobnými vlastnostmi jako sklo, tzv. amorfní PET (PET-A). Amorfní v tomto případě znamená, že jednotlivé makromolekuly nejsou uspořádány do krystalické mřížky, ale jsou nahodile propleteny do klubek připomínajících špagety na talíři.
Čtěte také: Proč preferovat skleněné lahve?
Pokud se však při výrobě zajistí pozvolné chlazení, vytvoří se drobné krystalky, které v konečném důsledku způsobí vznik křehčího a až neprůhledného materiálu známého jako krystalický, nebo polokrystalický PET se zkratkou PET-C. Občas se můžeme setkat i s obaly, které jsou vyrobené z PET-G. Jedná se o PET modifikovaný glykolem přidávaným během výroby. Tento materiál má výrazně odlišné vlastnosti, zejména nižší teplotu tání, a to z něj dělá materiál nevhodný pro současnou recyklaci s PET lahvemi a víceméně ani jinými plasty.
Výrazně větší uplatnění má amorfní PET, jenž se používá zejména pro výrobu technických a textilních vláken, která se často nesprávně označují zkratkou PES. Dále slouží pro výrobu populárních lahví a dalších pevných obalů a také jako surovina pro výrobu fólií a výrobků z nich. Poměrné málo známá je produkce polyesterových pryskyřic na bázi PET. Polyetylentereftalát můžeme charakterizovat jako materiál s výrazně dlouhými polymerovými řetězci, které významným způsobem ovlivňují jeho vlastnosti.
Délka polymerového řetězce také koreluje s hodnotou tzv. vnitřní viskozity. Čím je tato hodnota vyšší, tím jsou ony řetězce delší a vzájemně víc propletené. Hodnota vnitřní viskozity, resp. délka polymerových řetězců je ovlivňována během výrobního procesu samotného PET. Je tedy možné vyrobit surovinu pro konkrétní aplikace. Vlákna, která tvoří největší podíl z celosvětové produkce výrobků na bázi PET, mají nejdelší polymerové řetězce ze všech PET produktů. Známé jsou např. netkané textilie, výplně bund a spacáků, ale zejména koberce do automobilů. To vše jsou zástupci tzv. technických vláken.
Ta mají o trochu kratší polymerové řetězce než vlákna textilní, která jsou vyráběna odlišnou metodou a nejčastěji slouží pro výrobu oblečení, např. O něco kratší polymerní řetězce než vlákna, mají PET fólie. V minulosti se používaly jako magnetofonové a video pásky. V současnosti se uplatňují také ve výrobě obalů, a to buď jako samotné obalové fólie tvořící bariérovou vrstvu ve vícevrstvých obalech anebo se z nich velmi často vyrábí blistry, misky a vaničky.
K tomu je třeba forma, do níž se fólie vloží a pomocí tepla se vytvaruje do potřebného tvaru. Vlákna i fólie se vyrábějí víceméně totožným způsobem, liší se jen zakončením vytlačovacího stroje, kdy při výrobě fólií se používá plošná hlava, která umožní výrobu plošného výrobku, zatímco při výrobě vláken se používají zvlákňovací trysky (je možné si ji představit jako cedník s velmi malými otvory), jež vytvoří z taveniny tenká vlákna. Ta se potom mohou zase dále upravovat, např. Pevné obaly, typicky lahve jak pro nápoje, tak i potraviny, chemické prostředky nebo kosmetiku, mají z uvedených příkladů nejnižší hodnotu vnitřní viskozity.
Čtěte také: Průvodce výběrem ekologické lahve
Díky tomu je možné vyrobit pomocí vstřikování tzv. preformu, též parizon. Jedná se o zárodek budoucí lahve, která má vyrobený závit a tělo připomínající zkumavku. Zároveň se tento „zárodek“ lahve může obarvit na požadovaný odstín. V této podobě se dodává výrobcům nápojů, potravin nebo domácích chemických prostředků. Až na plnící lince se z parizonu vyfoukne lahev požadovaného tvaru, naplní se obsahem, a nakonec uzavře víčkem a expeduje k zákazníkům.
PET lahve jsou běžnou součástí našeho dne a setkáváme se s nimi na každém kroku. Ať už si jdeme koupit minerální vodu do obchodu, či víno nebo pivo v PET lahvích. Proto je důležité jejich správné a důsledné třídění a následná recyklace. PET lahve nebo také lidově řečeno PETky jsou zásadním prvkem potravinářského průmyslu. Nejvíce jsou zastoupeny v oblasti výroby nápojů.
Proces recyklace PET lahví začíná v domácnostech, kde se vytřídí od ostatního odpadu a dále vhodí do žlutého kontejneru určeného na plast. Průměrná vzdálenost od domova k nejbližším nádobám na tříděný odpad se každý rok zkracuje. PET lahve by se měly před vhozením do kontejneru sešlápnout a ponechat na nich i šroubovací uzávěr. Uzavření víčkem zajistí trvalé zmenšení objemu PET lahví. A tím se sníží také počet potřebných svozů tříděného odpadu.
Na třídící lince se na pás vysype vytřídění odpad, který pracovníci dotřídí podle druhů materiálů a plastový odpad oddělí od nežádoucích složek. Každý druh materiálu vyžaduje rozdílnou technologii zpracování a má jiné možnosti využití. V České republice se aktuálně nejvíce vytřizují PET lahve, pěnový polystyren, plastové fólie a duté obaly z tvrdého plastu (např. obaly od kosmetiky a čistících prostředků nebo kelímky od jogurtů).
PET obaly, průhledné fólie a pevné duté plasty se rozdrtí na malé PET vločky nebo tzv. PET flakes, které se následně zbaví nečistot praním ve vodě. Při mytí PET vloček v procesu recyklace se často používají různé roztoky pro odstranění olejů, lepidel a jiných nečistot, které mohou být přítomny po prvním mycím procesu. Mytí se může provádět v několika fázích s různými teplotami a pH, aby se zajistilo maximální odstranění nečistot.
Čtěte také: Správné označení lahví s nebezpečným odpadem
Proprané PET vločky se roztaví podle druhů nebo se vytvoří směs. Vznikne polotovar vtlačovaný do kovových forem, který dále míří ke svým odběratelům. Někteří odběratelé ale kupují ještě nezpracované PET vločky. Recyklace PET lahví pro výrobu obalů pro styk s potravinami a nápoji probíhá za nejpřísnějších hygienických podmínek.
Vločky se zahřívají a extrudují do podoby malých pelet, které jsou poté ochlazeny a ztvrdnou. Proces extruze a peletizace PET vloček obvykle vyžaduje zahřátí materiálu na teplotu v rozmezí 260 °C až 280 °C, což odpovídá teplotě tání PET. Tato teplota může být různá v závislosti na specifickém typu PET a na případném přídavku dalších materiálů (aditiv) pro zlepšení vlastností, takže specifické nastavení teploty se může lišit. Technici pracující s tímto zařízením se řídí předepsanými parametry pro zpracování, které jsou optimalizovány pro daný typ a kvalitu plastu a pro požadované vlastnosti konečného produktu.
Takto připravený PET je vhodný například pro výrobu nových PET lahví. Materiál splňuje standardy pro konktakt s potravinami a nezáleží na tom, zda byl sebrán z barevných kontejnerů, nebo ze zálohového systému (více zde). Z hlediska životního prostředí nezáleží na tom, co se z recyklovaného materiálu vyrobí. Tak jako tak se ušetří primární materiál. Pokud se vyrobí PET lahev, pak se bunda nebo součást auta vyrobí z primárního materiálu. A naopak, pokud se z recyklátu vyrobí bunda nebo část auta, pak se PET lahev vyrobí z primárního materiálu.
Při výrobním procesu vyfukování (tvarování) PET preform do PET lahví se preformy nejprve ohřejí, takže jsou dostatečně měkké pro formování. Teplota pro ohřev preform se typicky pohybuje mezi 90 °C a 120 °C. Po ohřátí se preformy umístí do výfukové formy a narazí se do nich stlačený vzduch, který preformy rozfoukne do požadovaného tvaru PET lahve.
Tohle je zjednodušené schéma, protože reálné procesy mohou zahrnovat další kroky v závislosti na specifickém zařízení nebo používaných technologiích. Polymer je dále měřen, testován a upravován, aby se zajistilo, že se hodí pro určité výrobky. Takto zpracovaný odpadní PET lze využít pro řadu dalších způsobů použití. Ve všech těchto aplikacích šetří životní prostředí, protože nahrazuje primární panenský PET z ropy. Čím déle je ten který výrobek používán, tím menší uhlíkovou stopu působí.
Použití do PET lahví má uhlíkovou stopu poměrně velkou, protože se jedná o rychloobrátkový výrobek. Jeho reálná životnost je cca 2 měsíce. A v každém dalším procesu recyklace se znovu a znovu spotřebovává energie a produkuje uhlík, a to jak v logistice, tak v samotných technologických procesech. Odpadní PET je velmi univerzální recyklovatelný materiál a lze ho využít v mnoha různých aplikacích kromě výroby nových PET lahví. Recyklace PET nejenže pomáhá snížit množství odpadu na skládkách a ve spalovnách a emise skleníkových plynů, ale také šetří energii a snižuje poptávku po nových surovinách.
Vznikají nové technologie a inovace, které neustále rozšiřují možnosti využití recyklovaného PET. Ve většině zemí není problém s tím, že by odpadní PET končil jinde, než v recyklaci. To je způsobeno především vysokou cenou samotného odpadního materiálu. Ta je dlouhodobě vysoká, což motivuje všechny články řetězce jak k třídění, tak k jeho směřování do recyklace. Pouze tam je vyplacena vysoká cena materiálu. Naopak při jeho skládkování, nebo spalování je nutné za tento proces peníze zaplatit.
Nejčastěji se z recyklovaných PET lahví vyrábí láhve nové. Výroba nových PET lahví ze starých se nazývá Bottle-To-Bottle recyklace. Podmínkou pro vstupní PET materiál je jeho vysoká jakost a čistota. Ze staré PET lahve vznikne regranulát, ze kterého se následně vyfoukne nová PET lahev. A co se týká plastových fólií, i ty se namelou a rozdrtí na granule.
Další využití recyklovaných PET lahví je ale mnohem širší a stále běžnější. Čím dál více oblíbené jsou PET designové dekorace, módní doplňky a oblečení. Textilní vlákno se vyrábí z roztříděného, namletého vyčištěného a vysušeného PET materiálu. Tento materiál je pak roztaven a rozvlákněn. Z PET lahví se rovněž vyrábí například spací pytle, koberce, květináče, plastové kádě a sudy, oplocení a lavičky.
PET lahve a plasty na bázi PET patří mezi nejjednodušeji vytříditelné a nejvíce recyklovatelné položky z celkového objemu plastového odpadu. Díky svým vlastnostem představují cenný materiál, který je dlouhodobě žádaný ve výrobním průmyslu. Vysoká kvalita výsledného recyklátu je zajišťována moderními technologickými procesy.
Základním produktem recyklace PET lahví jsou PET flakes, neboli vločky. Jedná se o vypranou a usušenou drť zbavenou víček, etiket, zbytků obsahu a dalších nečistot. PET flakes mohou sloužit pro výrobu jak nových lahví, tak vláken, vázacích pásků, střešní krytiny nebo pryskyřic. Je to také vhodná a populární surovina pro testování vybraných forem chemické recyklace, např. chemolýzu, mikrovlnou a enzymatickou hydrolýzu, použití speciálních rozpouštědel apod., které však většinou fungují jen v laboratorních podmínkách.
To, co na první pohled vypadá jako jednoduchá záležitost, je však ve skutečnosti mnohem složitější. S každou recyklací (přesněji regranulací) roste vnitřní viskozita PETu. Jak bylo uvedeno výše, takový PET je vhodný spíše pro výrobu vláken. Ze stejného důvodu nejsou pro výrobu PET lahví vhodné ani vaničky a misky od ovoce. Použít nelze ani lahve od kosmetiky nebo drogerie, ačkoliv se jedná o totožný materiál, neboť to neumožňuje platná evropská legislativa.
Pravidla pro výrobu plastových obalů pro styk s potravinami (tzv. food-contact) s obsahem recyklátu se navíc v nedávné době významně zpřísnila, protože kromě vysoké míry recyklace je minimálně stejně důležitým cílem ochrana zdraví spotřebitelů. Je proto nezbytné zajistit, aby byl plastový odpad před vstupem do recyklace důkladně dekontaminován. Nezanedbatelný vliv má i barevnost lahví. Z pohledu recyklace je velmi problematický PET-G, i třeba jen v podobě etiket. Má totiž vlastnosti velmi podobné PVC, který je považován za jeden z hlavních kontaminantů plastů při recyklaci.
PET-G se stejně jako PVC od klasického PETu velmi obtížně odděluje, a pokud zůstane součástí PET flakes, může komplikovat další recyklační proces. Závěrem lze konstatovat, že možností recyklace PET existuje hned celá řada a i technologicky je poměrně dobře zvládnutá. Nejvíce žádaná je opětovná výroba lahví, jelikož evropská legislativa požaduje, aby již v příštím roce, tj. 2025, nápojové PET lahve obsahovaly minimálně 25 % recyklovaných plastů a tento podíl bude do budoucna dále růst. Navíc bude třeba dodržet všechna pravidla pro ochranu zdraví spotřebitelů.
To vše prudce zvýšilo poptávku po recyklovaném PETu, protože jej potřebují výrobci jak lahví, tak vláken a dalších aplikací. Zároveň to zesiluje tlak na kvalitu recyklace do lahví, což není úplně snadný úkol. PET lahve mají široké užití a dají se i velmi dobře recyklovat avšak nikterak tomu nepomáhají snahy výrobců těchto lahví vyrábět různobarevné lahve, vícevrstevné apod. Nejlépe se totiž recyklují čiré lahve a vzniká celá řada užitečných výrobků. Poptávka po plastech a tedy i po PET lahvích rok od roku roste a zejména PET lahve jsou nosným prvkem recyklace plastů.
V Česku sílí debata o zálohování nápojových obalů, jako jsou PET lahve a plechovky. Narozdíl od vratných skleněných lahví však nejde o jejich vymývání a znovuplnění, ale o recyklaci plastového nebo hliníkového materiálu a použití recyklátu k výrobě nových lahví. Zálohování PET lahví a plechovek funguje jinak než systém vratných lahví především od piva, který je v českých obchodech běžný. Vratné skleněné lahve jsou opakovaně plnitelné, a proto se vrací výrobci, který je vymyje a následně znovu použije. Na celém zálohovém systému je důležité, že z lahve nebo plechovky vzniká opět nápojový obal. Jde o uzavření materiálové smyčky tzv. bottle-to-bottle (česky z lahve do lahve), což je kýžený princip cirkulární ekonomiky.
Dostanou-li se PET lahve do žlutého kontejneru, může z nich také vzniknout nový nápojový obal. Do tříděného odpadu se vyhazují různé plastové obaly. Skupiny materiálů se následně zpracují - u PET lahví to znamená drcení na jemné vločky tzv. PET flakes, které se opakovaně čistí a vysouší a poté regranulují. Jen ten nejkvalitnější recyklát může být použitý pro výrobu potravinářských obalů.
Lidé v Česku jsou zvyklí obaly třídit - patří v rámci Evropy na přední příčky. Do žlutých popelnic vrátí 70 % plastových obalů uvedených na trh. A podstatnou část tvoří právě PET lahve - hovoří se až o 80 %. Daří se jich však recyklovat (a to do různých aplikací) zhruba 57 %. Po zavedení zálohového systému by toto číslo mohlo překročit až 90 %. Tak to funguje např. v Německu, Švédsku či Chorvatsku.
„I když v Česku dokážeme PET sbírat, tak tříděním a recyklací se dostává spíše do oděvů, pásek, koberečků v automobilovém průmyslu, do pneumatik apod. Ale nedostáváme ho tam, kde máme nastavená pravidla pro cirkulární ekonomiku, tzn. recyklace z lahve do lahve. Situace je podle něj ještě složitější pro firmy, které vyrábí a využívají recyklovaný PET pro přímý styk s potravinami. Proč nejsou tyto argumenty dostatečnými pro zavedení zálohování v Česku? Ministerstvo životního prostředí je vidí především v ohrožení stávajícího systému třídění odpadů, které stojí většinou právě na PET lahvích. Mohla by tak klesnout vůle třídit jiné plasty a s existenčními problémy by se potýkali jejich zpracovatelé.
Plasty, jako jsou polypropylenové nebo polyetylenové lahve od kosmetiky nebo potravin, různé kelímky a vaničky na mlékárenské zboží apod. přitom tvoří nezanedbatelnou část plastových obalů. Mezi další předpokládané komplikace zálohování patří nakládání s nesešlápnutými PET lahvemi s víčkem, jak doma u spotřebitelů, tak v menších obchodech.
V současnosti je v Česku zálohování PET lahví možné na dobrovolné bázi. Touto cestou se vydala třeba společnost Košík.cz s Mattoni 1873. Podle mluvčí výrobce minerálních vod, který patří mezi zakládající členy Iniciativy pro zálohování, je ale nutná celoplošná úprava. „V současnosti totiž platíme také autorizované obalové společnosti, protože nám legislativa jinou možnost nedává. Opakované použití materiálu pro stejný účel v uzavřeném cyklu je podle iniciativy přitom nejlepší cestou, jak minimalizovat jeho dopad na životní prostředí.
Zálohujme - skupina firem, institucí a neziskovek, které podporují zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovky v České republice. Iniciativa pro zálohování - sdružení výrobců nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj, kteří se v Česku snaží prosadit zálohování PET lahví a plechovek. REplastuj - edukativní kampaň společnosti ALPLA, která upozorňuje na fakta o plastech, jejich recyklaci a a správné ekologické využití.
Ministerstvo životního prostředí pomocí nové technologie datové společnosti Adastra Lab sledovalo pohyb nápojových PET lahví vytříděných do žlutých kontejnerů. Po třech měsících od vhození do kontejneru na plasty v různých částech Česka se do některého z recyklačních zařízení dostala jen čtvrtina sledovaných PET lahví.
„Chtěli jsme zjistit, co se stane s PET lahvemi poté, co je vyhodíme do žluté popelnice a kam doputují. Zkusili jsme proto 100 prázdných lahví sledovat,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a vysvětluje: „V současném systému se daří vytřídit jen 75 %* PET lahví. V tomto světle experiment ukázal, že ze všech prodaných PET lahví má reálnou šanci na recyklaci jen každá druhá (58,9 %). Pro představu o pohybu vytříděných PET lahví umístili autoři průzkumu sledovací zařízení do 100 kusů prázdných 0,7litrových PET lahví, které poté vhodili do kontejnerů určených na plasty. A to v rozmanitých lokacích v rámci celé České republiky. Pohyb těchto PET lahví pak analytici sledovali tři měsíce, 70 z nich vysílalo po celou dobu projektu data.
„Použili jsme naše IoT čipy, navržené s ohledem na životní prostředí i nízké náklady, a zároveň tak, aby nijak neomezily celý proces nakládání s odpady. MŽP vychází z aktuálních dat, která říkají, že se v ČR vytřídí 75 % PET lahví. Pokud tedy vztáhneme výsledky experimentu k celkovému množství PET lahví uvedených na trh v ČR (= 100 %), pak průzkum ukázal, že do recyklačních center putuje 19,3 % PET lahví; 39,6 % PET lahví zůstává řadu měsíců v třídírnách odpadů nebo ve sběrných dvorech; 11,8 % PET lahví cestuje do míst specifikovaných jako skládka odpadů a skládka s dotřiďovací linkou; 4,3 % lahví končí na tzv. „jiných lokacích“ (v případě experimentu např. louka, čerpací stanice PHM, parkoviště u rodinného domu apod.).
Každou PET lahev ale nelze vybavit čipem. Systém zálohování funguje již v 16 evropských zemích. „Každý výrobek má speciální EAN kód, na základě kterého poznáme, zda se jedná o zálohovanou lahev, nebo ne. Zatímco nyní počty vysbíraných PET lahví společnost Eko-kom modeluje a odhaduje na základě výpočtů, v budoucnu budeme schopni počítat úspěšnost zálohového systému na kusy. Ve stávajícím systému pouze odhadujeme úspěšnost v tunách. Po odevzdání operátorovi budou všechny vrácené PET lahve odvezeny do třídících zařízení a poté k recyklaci. Recyklát je následně využit primárně k výrobě nových PET lahví.
Zálohováním se z petlahví nestane eko obal. Z hliníkových plechovek už vůbec ne. Nicméně systém záloh, který téměř jistě výrazně zvedne množství skutečně recyklovaných lahví a plechovek, vyřeší alespoň některé problémy, které jsou s nimi spojené. Jak přesně to bude fungovat určí teprve prováděcí vyhlášky k zákonu. V každém případě nejde o způsob prevence vzniku odpadů, jen posílení sběru a recyklace vybraných typů obalů (pet lahví od nápojů o objemu 0,1 - 3 l a plechovek na nápoje). Jde tedy zase až o třetí stupeň v odpadové hierarchii (prevence - opakované použití - recyklace).
Ale zálohy by měly silně motivovat k tomu, aby lidé obaly vraceli. Málokdo si uvědomuje, že pro obaly existuje povinnost zpětného odběru, stejně jako třeba u elektrozařízení. A v ceně každého obalu je započtená malá suma na jeho budoucí recyklaci, kterou odvádí (nebo by měl) každý výrobce nebo dovozce balených výrobků. Zpětný odběr obalů organizuje společnost Eko-kom, většina obalů je sbírána prostřednictvím obecních systémů (kontejnery, pytle).
Pro sběr petek a plechovek má vzniknout nová společnost (operátor), který se bude starat právě jen o organizaci vybírání poplatků, přerozdělování peněz a zajišťování odděleného sběru a využití petek a plechovek. Vznikne totiž paralelní systém sběru pro tyto vybrané obaly s trochu jinými pravidly a zvláštním financováním. Operátor nebude nic vyrábět nebo recyklovat, jen organizovat. Je pravda, že petlahve jsou vnímané jako hodnotná druhotná surovina a její prodej částečně financuje odpadové hospodářství obcí. Nicméně s nimi obvykle obchodují odpadové společnosti a skutečný příjem obcí je minimální (čest výjimkám, které v tom umí chodit).
Je nutné se podívat také na rub obalů: Petka je z plastu, tedy z ropy. I recyklovaná petka. Se všemi souvislostmi, které to má - těžbu, dopravu, zpracování ropy. Totéž platí pro hliník: Jde o kov, který se velmi náročným postupem získává z rudy - bauxitu. Po výrobě zůstávají laguny jedovatého bahna. Na tavbu a zpracování je nutné obrovské množstvé energie (při recyklaci je výrazně menší, ale stále je nezanedbatelné, pořád je to kov s vysokou tavnou teplotou). Neměl by se dostávat do styku s potravinami - vzpomeňte na paniku kolem hliníkového nádobí a příborů. Proto jsou plechovky silně natírané i zevnitř.
Doufejme, že se podaří odradit alespoň část pohazovačů lahví do přírody (co by člověk neudělal za čtyři koruny...třeba si odnesl tu flašku, kterou právě dopil). I když v přírodě se zdaleka neválí jen petlahve a plechovky. A s tím sbíráním a nošením k vrácení to asi taky nebude moc žhavé - petka musí mít čitelný EAN kód a být čistá, plechovka nezmačkaná. Ale jedno plus tu jistě je: Kdo tyto obaly nekupuje, nemusí řešit zálohy, skladování, vracení.