Environmentální aktivity Petry Šimonové

Jednou ze základních občanských i lidských potřeb je cítit se dobře v prostředí, ve kterém žijeme. Občanské sdružení TEREZA usiluje o to, aby děti měly rády přírodu a místo, kde bydlí, aby rozuměly životnímu prostředí a aby aktivně dělaly něco pro udržitelný rozvoj.

Petra Šimonová je autorkou a spoluautorkou několika publikací a metodických materiálů zaměřených na environmentální vzdělávání. Na základech konstruktivistického modelu vzdělávání ve třech krocích (evokace-uvědomění si významu informací-reflexe) nabízí tato publikace postup pro vytváření aktivizujících výukových hodin na environmentální témata.

Tento manuál, založený na konstruktivistickém modelu vzdělávání ve třech krocích (evokace, uvědomění si významu informací, reflexe), nabízí postup pro vytváření aktivizujících výukových hodin na environmentální témata. Třífázový model učení E-U-R je uplatněn v ukázkách 15 výukových hodin na témata, jako jsou biopotraviny, domácí ekologie, znečištění životního prostředí či biodiverzita.

Třífázový model E-U-R je aplikován v 15 ukázkách hodin zaměřených na biopotraviny, domácí ekologii, znečištění životního prostředí a biodiverzitu. Podrobné popisy jednotlivých hodin jsou doplněny veškerými materiály potřebnými pro výuku: pracovními listy, texty pro žáky či obrázky. Každá hodina je podrobně popsána a doplněna potřebnými materiály, jako jsou pracovní listy a texty pro žáky.

Publikace nabízí hodiny použitelné v předmětech přírodopis, český jazyk, angličtina či zeměpis a je určena učitelům na druhém stupni ZŠ a na SŠ. Publikace je určena učitelům na druhém stupni ZŠ a na SŠ a lze ji využít v předmětech přírodopis, český jazyk, angličtina či zeměpis.

Čtěte také: Podnebí v Petře

Petra Šebešová je externí spolupracovnice Sdružení TEREZA, autorka pracovních listů a metodik environmentální výchovy. Autorky, Petra Šimonová a Petra Šebešová, mají bohaté zkušenosti v oblasti environmentálního vzdělávání a výchovy.

Sdružení TEREZA vytváří vzdělávací programy a materiály, které s využitím metod aktivního učení napomáhají učitelům s realizací environmentální výchovy na základních a středních školách.

Příklady aktivit a témat environmentální výchovy

Publikace nabízí pestré a inovativní zpracování oblíbeného tématu žáků na 1. stupni ZŠ Naše příroda. Publikace nabízí pestré a inovativní zpracování oblíbeného tématu žáků na 1. stupni ZŠ Naše příroda. Příspěvky si kladou za cíl ukázat dětem podrobněji svět kolem nás v jeho detailech a překvapivé dokonalosti. Autor této publikace pro Vás připravil zajímavé tematické bloky, jednoduché experimenty a projekty, které si můžete lehce zařadit do svého vyučování na 1.

• Témata - hmyz, ptáci, ryby, savci, ekosystémy, přírodní bohatství
• Práce s informacemi - objevování, vyhledávání, využívání, třídění, vlastní pozorování, fotografování
• Rozvoj průřezových témat - environmentální výchova, osobnostní a sociální výchova, mediální výchova

Environmentální výchova zahrnuje širokou škálu témat a aktivit, které mají za cíl zvýšit povědomí o životním prostředí a podpořit udržitelný rozvoj. Níže jsou uvedeny příklady aktivit zaměřených na různé aspekty environmentální výchovy:

Pozorování přírody a rozvoj smyslů

Žáci vyhledávají první projevy jara v okolí školy. Žáci jsou povzbuzováni k tomu, aby se dívali z nezvyklých úhlů, hledali pupeny a květy např. pod zbytky sněhu, využívali i jiné smysly než zrak (čich, hmat). Žáci dostanou prostor v klidu propátrat vymezený prostor a o samotě se zastavit a žasnout nad jarní přírodou. Vyberou detail, který ohraničí papírovým rámečkem (lze připevnit např. kolíčkem). Ke svému rámečku přivedou spolužáka a sdílí s ním, proč si detail vybrali: jaké pocity v nich vyvolává, zda je tento detail důležitý i pro jiné živé tvory, k čemu může lidi inspirovat. Ke sdílení dochází nejprve ve dvojici, pak lze také společně.

Čtěte také: Fotografie a umění v 19. století

Reflexe uměleckých fotografií přírody

Aktivita je zaměřená na reflexi uměleckých fotografií přírody a fotografování přírody v okolí školy.

Pozorování biodiverzity v přírodní lokalitě

Žáci navštíví přírodní lokalitu ve vhodném období (např. polovina května - orchidejová louka) a nejlépe při slunečném počasí, aby měli příležitost získat pozitivní zážitek z rozmanitosti přírody (pozorovat např. motýly na kvetoucích rostlinách). Žáci mají na výběr z různých aktivit podporujících senzitivitu - zapojení smyslů: čich (např. příprava koktejlu vůní do kelímku - pozor netrhat chráněné rostliny; zápach vzorků půdy - rašelina, glejové půdy v nivě - zápach po sirovodíku), zrak (fotografování detailů květů a opylujícího hmyzu na květech), hmat (vlhkost půdy; listy a struktury jiných částí rostlin - např. pcháč, kostival, suchopýr, přeslička) Dokumentují rozmanitost kvetoucích rostlin a opylujícího hmyzu na květech kresbou nebo fotografiemi. Hmatem (prsty nebo bosýma nohama) zjišťují vlhkost v různých částech mokřadní louky a dávají ji do souvislosti s výskytem různých rostlin (vliv různorodosti prostředí): vlhčí část s blatouchy vs.

Monitoring a oceňování biodiverzity na zahradě

Aktivita je zaměřená na posuzování, monitoring a oceňování biodiverzity na zahradě.

Environmentální výchova a ochrana zvířat

Žák rozliší úrovně, na kterých je možné vybrané environmentální konflikty řešit (úroveň jednotlivce, skupiny lidí, státní, mezinárodní, tj. Pokud chcete hodinu více zaměřit na akční strategie, směřujte závěrečnou diskusi k tomu, na jakých úrovních se daný konflikt (potřeby hospodářských zvířat vs. Poté prostřednictvím rolové hry hledají kompromisní stanovisko k problému a navrhují kodexy chování člověka ke zvířatům.

Hodinu lze rozdělit na dvě samostatné navazující hodiny. Ukázky z filmů mohou diváky otřást a podněcují dlouhou a emotivní diskusi.

Čtěte také: Petra 12l vs. ostatní koše

1. E - Co si myslím?

1. Otázky: Jak by se měl člověk chovat k hospodářským zvířatům? Proč ano/ne? otázek. Každý píše 1-2 minuty odpověď, pak pošle ve své skupince dál. Každý postupně odpovídá na všechny tři otázky, může reagovat na odpovědi ostatních napsané předtím. Poté si trojice postupně nahlas všechny odpovědi přečtou.
2. Sdělíme žákům, že podobné otázky musí někdy řešit také zákonodárci. Žáci si teď prostřednictvím rolové hry sami vyzkoušejí, jak náročné to je. Budou představovat poslance v parlamentu a jejich úkolem bude připravit podklady pro návrh zákona na ochranu zvířat - kodex chování člověka k hospodářským zvířatům tak, aby byl co nejpřesvědčivější.
3. dalších argumentů na podporu svého stanoviska (příloha 5.1). Pak rozdělíme žáky na pěti-, případně šestičlenné skupiny (= parlamentní výbory) tak, aby byly ve skupině zastoupeny všechny zájmové skupiny. Úkolem skupiny je shodnout se na kompromisním znění kodexu a zároveň ho zpracovat tak, aby o něm přesvědčila ostatní. Po uplynutí domluveného času jednotlivé skupiny stručně představí svůj kodex, ostatní mohou reagovat. Proběhne krátká diskuse nad kodexy - v čem se shodují, v čem liší. Poté ukončíme hraní rolí a necháme žáky z role vystoupit, každý si sedne na své místo. Tteprve potom přistoupíme k hlasování, nyní už každý vyjádří názor sám za sebe - každý si stoupne k tomu kodexu, který nejlépe vyjadřuje jeho postoj.
4. Pusťte žákům video: nejprve o velkochovu zpracovávajícím drůbež na maso ve filmu We Feed the World (Nasytíme celý svět), poté o plynování kohoutků z filmu Mit Herz für Tiere (S láskou ke zvířatům). Uvedené filmy dokumentují stav současného zacházení se zvířaty a je v nich mnoho drsných záběrů. Doporučujeme proto, abyste nejprve filmy zhlédli sami a posoudili, zda jsou pro vaše žáky vhodné, případně z nich vybrali pouze určité pasáže. souhlas rodičů se zhlédnutím filmu. I žáky připravte na to, že některé záběry jsou velmi drastické (odkazy na filmy najdete pod nadpisem Ukázky z filmů). Úkolem žáků je při sledování filmu porovnávat, v čem se praxe shoduje a neshoduje s jejich kodexem. Po zhlédnutí filmu necháme prostor pro zpracování emocí a sdílení pocitů a myšlenek, nejlépe nenásilně tak, aby si žáci chvíli popovídali zcela volně mezi sebou.
5. Postupně přejděte k diskusi nad otázkami: Jak by se měl člověk chovat k hospodářským zvířatům? Jaké stravovací návyky z toho vyvodit? Musí být stravovací návyky ve shodě s naším postojem ke zvířatům? Snažte se diskusi vést tak, aby bylo jasné, že každý má právo na svůj názor a že existuje škála možných postojů i stravovacích návyků, od absolutního odmítání masa (a dalších živočišných potravin - vajec a mléčných výrobků) přes snížení jeho spotřeby a upřednostňování menších chovů či ekofarem až po nadměrnou konzumaci živočišných produktů. Jako doplněk k rolové hře můžete žákům dát ukázky zákona o ochraně zvířat proti týrání (zákon č.

Doporučená literatura

• Činčera, Jan. Environmentální výchova : od cílů k prostředkům. Brno: Paido, 2007.
• Činčera, Jan; Šimonová, Petra. Ekologická a environmentální výchova : pro 2. stupeň ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií : příručka učitele. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2013.
• GREMLICA, T. Přehled environmentálního práva ES, právní úpravy a technických norem v oblasti ochrany ŽP ČR..
• Létalová, Jana. Propřírodně zaměřený učitel a jeho přístup k (environmentální) výchově. 1. vydání. 2022.
• MÁCHAL, A. a kol. (HUSTÁK, J., SLÁMOVÁ, G.). Malý ekologický a environmentální slovníček.
• Matějček, Tomáš. Ekologická a enviromentální výchova : učební text k průřezovému tématu Enviromentální výchova podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. 1. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2007.
• Přívratský, V. et Theodoris, V. Rukověť environmentálního vzdělávání.
• Šimonová, Petra. Ekologická a environmentální výchova : pracovní učebnice : pro 2. stupeň ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2013.

tags: #petra #simonova #environmentalni #aktivity

Oblíbené příspěvky:

• Povolené přípravky
• Sanitky a odpad: Co je třeba vědět
• Likvidace Odpadu Chudenice
• Dopady chemického znečištění
• Mikroorganismy a PřF UK