Postoj Francie ke klimatickým změnám

Francie hraje klíčovou roli v evropské debatě o ochraně klimatu. Až dosud si Pařížané mohli zaletět na prodloužený víkend do Bordeaux či do Lyonu. Brzy už to ale nepůjde. Francouzští zákonodárci schválili zákon, který povede ke zrušení vnitrostátních letů na krátkou vzdálenost do destinací, kam se mohou cestující dostat přímým vlakem za méně než dvě a půl hodiny.

„Víme, že letecká doprava vytváří oxid uhličitý. Zrušení letů na krátkou vzdálenost je součástí širšího zákona na ochranu klimatu. Jeho cílem je snížit ve Francii emise skleníkových plynů do roku 2030 o 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Nové opatření se dotkne spojů mezi Paříží a Bordeaux, Lyonem i Nantes.

Pařížská dohoda a role Francie

Měl to být přelomový moment, 12. prosince 2015 byla podepsána globální dohoda o klimatu na konferenci v Paříži, zásadním cílem je udržení oteplování pod dvěma stupni Celsia. Dokument tehdy podpořilo přes 190 zemí. Hlavním cílem pařížské smlouvy je také snížení vypouštění skleníkových plynů. Problematický je právě oxid uhličitý. Země Evropské unie se například zavázaly do roku 2030 snížit emise nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990.

Podepsáním smlouvy se světoví lídři shodli na nutnosti řešit negativní následky změny klimatu společně. Potvrdili, že rozvinuté státy budou poskytovat finanční podporu rozvojovým zemím právě v boji proti změnám, které dopadnou na celou planetu. Ty tak mohou přejít k šetrnějšímu hospodářství.

V úvodu smlouvy se praví, že „státy uznávají potřebu účinné a progresivní reakce na naléhavé hrozby změny klimatu na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků“.

Čtěte také: Vztah náboženství a přírody

V článku 2 jsou pak formulovány tři hlavní cíle:

• udržet nárůst průměrné globální teploty pod hranicí alespoň 2 °C v porovnání s obdobím před průmyslové revolucí a usilovat o udržení oteplení do 1,5 °C, a tím omezit rizika a dopady změny klimatu
• zvýšit schopnost přizpůsobení se nepříznivým dopadům změny klimatu a posilovat odolnost vůči změně klimatu a nízkoemisního rozvoje způsobem, který neohrozí produkci potravin
• sladit konzistentní finanční toky s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu

V dlouhodobém horizontu, jak je posléze zmíněno v článku 4, pak státy počítají s radikálním snížením emisí skleníkových plynů, tak aby ve druhé polovině 21. století bylo dosaženo stavu rovnováhy, takzvané uhlíkové neutrality, kdy se bude do atmosféry vypouštět jen tolik emisí, kolik jich dokážou ekosystémy zachytit. Znamená to nastoupit cestu směrem k dekarbonizované globální ekonomice bez fosilních paliv (třebaže slova dekarbonizace a fosilní paliva se v textu pařížské dohody nevyskytují).

Postoj Emmanuela Macrona

Francouzský prezident Emmanuel Macron, který si v minulosti vybudoval image jednoho z nejviditelnějších zastánců boje proti klimatickým změnám, v posledních měsících zásadně mění svou roli v evropské debatě o ochraně klimatu.

Macron si před lety získal mezinárodní pozornost heslem „make our planet great again“, které pronesl krátce poté, co Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa oznámily první odchod od Pařížské dohody. Tehdy vystupoval jako hlas Evropy, který chtěl chránit planetu i proti odporu velmocí.

Podle diplomatů oslovených bruselským listem Politico byl Macron během červnového jednání lídrů EU „nejhlasitější v místnosti“, když požadoval, aby Evropská komise odložila předložení cíle pro rok 2040. Navzdory tlaku Francie komise zveřejnila návrh, podle něhož by měly unijní emise do roku 2040 klesnout o 90 procent oproti roku 1990.

Čtěte také: Češi a ochrana přírody: Co si o ní myslí?

Podle úředníků EU „Macronův postup vyvolal chaos“ a přiměl další členské státy, aby se připojily k výzvám k odkladu. Nakonec se k Francii a Německu přidalo devět dalších zemí a společně požádaly o odložení cíle.

Změna francouzského postoje souvisí zejména s domácí politickou scénou. Macron byl zvolen v roce 2017, tedy krátce po přijetí Pařížské dohody a před vlnou mládežnických klimatických protestů.

Priority francouzského předsednictví

Priority francouzského předsednictví jsou boj proti klimatickým změnám, imigrace, financování politik Unie a obrana.

Globální oteplování ve veřejném diskursu

V posledních letech se klimatická změna dostává do čím dál většího povědomí veřejnosti. Loni upoutala mediální pozornost iniciativa Fridays for Future - Pátky pro budoucnost. Založila ji mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová, která se rozhodla každý den sedět před švédským parlamentem a vyžadovala po vládě snížení emisí.

Po švédských všeobecných volbách pokračovala ve stávkách každý pátek. 15. března 2019 se pak do stávky zapojilo 1,5 milionu studentů z 125 zemí po celém světě.

Čtěte také: Thoreau a láska k přírodě

Jednotlivé státy následně alespoň formálně deklarovaly, že si uvědomují vážnost situace. Britský parlament vyhlásil stav klimatické nouze jako první, následně se přidalo Irsko a o symbolickém vyhlášení stavu klimatické nouze v Evropské unii rozhodl i Evropský parlament.

Největší znečišťovatelé

Podle zprávy Evropské unie z roku 2018 jsou největšími znečišťovateli ovzduší Čína, USA a Evropa.

• Čína (29 procent všech emisí)
• USA (14 procent)
• EU jako celek (9,6 procenta)
• Indie (6,6 procenta)
• Rusko (4,8 procenta)
• Japonsko (3,6 procenta)
• Německo (2,2 procenta)
• Jižní Korea a Írán (1,8 procenta)
• Saúdská Arábie (1,7 procenta)

Evropská unie chce snížit emise o 40 procent k roku 2030. Dalším ambiciózním cílem EU, na který ale nemají všechny země jednotný názor, je, aby byla Unie v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů. To znamená, že by se do ovzduší nemělo vypouštět více skleníkových plynů, než kolik jich může být technicky uskladněno nebo kolik může příroda sama vstřebat.

tags: #postoj #Francie #k #klimatickým #změnám

Oblíbené příspěvky:

• Metodický rámec
• Co jsou BPEJ?
• Podmínky povolení znečišťování ovzduší
• Požadavky na strojvedoucího
• Dřevěný odpad a stavebnictví