Pěstování petržele kadeřavé

Petržel kadeřavá (Petroselinum crispum convar.) je oblíbená a vysoce výnosná odrůda naťové petržele, která se hodí pro celoroční pěstování i zimní rychlení.

Požadavky na pěstování

Petržel vyžaduje dostatečně hlubokou, vlhkou, lehčí a dobře zpracovanou půdu. Nesnáší čerstvé organické hnojení. Velmi kvalitních kořenů dosáhne při pěstování na hrůbcích.

Výsev

Vyséváme co nejdříve na jaře, aby měla dostatek zimní vláhy. Osivo petržele je citlivé na plynulé zásobení vláhou zejména v průběhu vzcházení a při zaschnutí nebo při vytvoření půdního škraloupu často velmi špatně vzchází.

• Sejeme co nejdříve na jaře - v březnu až dubnu, opakovaně v srpnu.
• Lze vysévat i těsně před příchodem mrazů v říjnu až listopadu.
• Semena se vysévají od března do dubna na slunné nebo polostinné stanoviště.
• Hloubka výsevu je 0,5 cm.

Naťovou petržel vysévejte později - od března do dubna ve vzdálenosti 2 x 10 cm. Semena vysévejte cca 1 cm hluboko u jarního výsevu a cca 2 cm hluboko u výsevu podzimního, který se provádí v září až listopadu.

Výsev je lepší provádět hustěji a do doporučeného sponu vyjednotit vzešlé rostlinky, protože ne všechny semena vyklíčí.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

Osvědčeným trikem pro urychlení je přelití řádků se semínky teplou vodou. Semínka klíčí poměrně dlouho, někdy to trvá až pět týdnů. Proces klíčení můžete urychlit, když semínka před výsevem namočíte na na pár hodin do vlažné vody.

Následně pak pomocí rozprašovače, jemným zavlažováním, dbejte na to aby půda nevyschla.

Po dobu klíčení a vzcházení je velmi důležité dbát na pravidelnou a přiměřenou zálivku.

Nepřeje-li jarnímu výsevu počasí, můžete vysít semínka petrželky do truhlíku s kvalitním výsevním substrátem a dát ho do nevytápěného skleníku, pařeniště nebo pod kryt.

Petržel klíčí celkem dlouho, někdy i několik týdnů, je proto možné osivo smíchat s ředkvičkou a vysévat společně. Ředkvička klíčí mnohem rychleji, a tak budete mít i petržel neustále na očích.

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

Péče

Petrželi se daří na slunném či polostinném stanovišti. Má ráda lehčí půdy bohaté na humus se schopností udržet si dostatek vody. Nejlépe vegetuje při teplotách v rozmezí 10 - 20 °C, krátkodobě však snese i mráz.

Při pěstování petrželky je nutné záhon okopávat a zbavovat jej plevelů. Jakmile petrželka vzejde a sazeničky se dají uchopit do prstů, můžete petrželku vyjednotit na rozestupy zhruba 6 až 8 cm.

Zálivku sice vyžaduje petrželka pravidelnou, ovšem nesmíte to s vodou přehnat, jinak žloutnou listy. Ovšem petrželka žloutne i v případě, že je moc sucho. Petržel je zeleninou II. trati což znamená, že půda má dostatek živin, ale není přímo vyhnojená.

Záhony nikdy nehnojte chlévským hnojem! Vysoký obsah dusíku u kořenové petržele, způsobuje její špatnou skladovatelnost. Pro přihnojení záhonu pro petržel můžete na podzim použít zelené hnojení nebo nadrobno posekanou trávu smíchanou s listím a ostatním zahradním odpadem. Pro lepší úrodu je možné během sezóny přihnojovat NPK hnojivem s nižším obsahem dusíku.

Sklizeň

• Vegetační doba je z jarních výsevů 90 dnů, z podzimních 180 dnů.
• Sklizně z jarních výsevů probíhají od června do listopadu, z podzimních výsevů začínáme sklízet již od května.
• Petržel se sklízí v době, kdy má rostlina asi 20 cm a je dostatečně rozvětvená.

V případě dobrých pěstebních podmínek lze sklízet až 5x do roka.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Kořenová petržel se sklízí na podzim před příchodem mrazů. Naťová petržel se sklízí postupně podle potřeby. Ve druhém roce pěstování se sklízejí semena, která se sbírají ještě před dozráním, nejčastěji v srpnu. Otrhávají se zpravidla celá květenství, ze kterých se po vysušení semena jednoduše vymlátí.

Než se petrželka na záhonu pořádně rozroste, doporučujeme sklízet maximálně dvě snítky z jedné rostlinky. Dospělá petrželka po řezu rychle obrůstá. Stonky, které začnou vybíhat do květu hned odstřihněte. Naťová petržel se sklízí od června do října.

Choroby a škůdci

Vlhké a teplé počasí přispívá ke vzniku septoriové skvrnitosti listů, způsobené houbami Septoria petroselini. Na padlí u petrželky můžete použít přípravek Padlí zeleniny a okrasných rostlin Stop RTD. Mnohem horší situace ale nastává, pokud se na rostlinách objeví padlí petržele.

Největší škody na petrželi působí vrtule celerová, její larvy škodí tím, že v listech vykusují chodbičky. Postižené listy následně zasychají a odumírají. Proti vrtuli můžete použít přípravek Spin Tor. Mezi další škůdce na listech petržele patří mšice mrkvová a sviluška chmelová. Proti mšicím a sviluškám aplikujte již při prvním výskytu ekologický přípravek Rock Effect - nejenže přítomné škůdce zahubí, ale ošetřené rostliny dalším škůdcům nebudou ani chutnat.

Kořeny petržele bývají občas napadány háďátky. Jedná se o drobné hlístice, které svou činností způsobují deformace a větvení kořenů. Může se stát, že na natích petržele objevíte velkou zelenou housenku s černými pruhy a žlutými tečkami.

Jako účinná metoda boje s háďátky se ukázalo vysetí afrikánů okolo zeleninových záhonů. Afrikány háďátka usmrcují svými šťávami.

Nejčastěji vyskytujícím se škůdcem na petrželi je vrtule celerová, která patří mezi blanokřídlý hmyz. Larvy si v listech vykusují chodbičky, postižené listy následně zasychají a odumírají. Dalšími škůdci na listech petržele jsou mšice mrkvová a sviluška chmelová. Kořeny petržele mohou napadnou háďátka, což jsou drobné hlístice, které svou činností deformují kořeny.

Využití

Nať je svěží a velmi aromatická, po seříznutí rychle obráží. Dekorativní kadeřavá petrželka se používá hlavně do studené kuchyně a jako ozdoba hotových pokrmů. Ochucujeme a zdobíme jí polévky, přílohy, chuťovky, pomazánky a zeleninové saláty.

• Listy se používají k okořenění polévek, omáček a vaječných pokrmů.
• Často se jimi zdobí saláty, zeleninová jídla nebo brambory.

Zdravotní benefity

Petržel patří k velmi užitečným a také léčivým rostlinám. Obsahuje velké množství vitamínu C a silic, je bohatá na železo a hořčík, dále obsahuje draslík, vápník, mangan a chlór, provitamin A, vitaminy B, list navíc obsahuje větší množství kyseliny listové.

• Působí močopudně a pomáhá při nemocích ledvin, močového měchýře, při ledvinových kolikách a při problémech s močovými kameny, po zánětu prostaty, při menstruačních potížích, střevní kolice.
• Není však vhodná pro těhotné ženy a lidi se zánětem ledvin.
• Petržel také povzbuzuje chuť k jídlu, a zlepšuje funkci žláz s vnitřní sekrecí.
• Obsahuje velké množství chlorofylu, který čistí krev a pomáhá tvorbě nových červených krvinek.
• Je to také výborný prostředek k pročištění pleti.
• Odvary z petrželky zlepší kvalitu vlasů a při nachlazení pomohou s odkašláváním.

V lidovém léčitelství se také používá šťáva z listů na místa pokousaná hmyzem nebo jako přírodní repelent proti komárům. Po štípnutí hmyzem pomáhá potření postiženého místa čerstvou petrželkou. Odvar z petrželové nati působí jako vlasové tonikum, které oživuje lesk vlasů. Žvýkání petržele čistí dech a odstraňuje zápach z česneku. Z petržele si můžete připravit i čistící pleťovou vodu. Stačí převařit dvě polévkové lžíce nadrobno nasekané petržele se šálkem čaje z máty peprné a pak nechat zakryté 30 minut louhovat. Potom odvar sceďte a nanášejte na místa, která chcete očistit.

Rychlení petržele

Pro stálý přísun čerstvých natí můžete hladkolistou i kadeřavou petrželku vysévat ve dvou fázích. Poprvé na jaře pro letní a podzimní sklizeň a podruhé v polovině léta, aby jste měli dostatek nati i během zimy a na jaře. Petrželku můžete také pěstovat v nádobách za oknem nebo na balkoně.

Pro sklizeň čerstvé petrželky i v zimních měsících můžete pěstovat petrželku v nádobách na okenním parapetu. K tomuto rychlení se používají vzrostlé rostliny, které vyryjete přímo ze záhonu. Nejlépe se jim bude dařit na jižním nebo jihovýchodním okenním parapetu. Zhruba od začátku října rostliny vybrané k rychlení opatrně vyjměte z půdy se zemním balem, přesaďte je do vhodné nádoby, doplňte zeminou a umístěte je ve studeném pařeništi nebo chladné místnosti. Petrželce dopřejte minimálně měsíc klidu a teprve pak ji vezměte domů. Nať můžete sklízet již za zhruba 6 týdnů od začátku rychlení. Pro rychlení lze vysévat i semínka přímo do květináče a to nejlépe v srpnu.

Rozdíly mezi petrželí a pastinákem

Petržel i pastinák vypadají na první pohled velmi podobně, v obchodě jsou dokonce často zaměňovány. Chutnají však zcela odlišně. Jak tedy petržel od pastináku na první pohled poznat?

Podle nati. Petržel má nať skoro přes celý vršek kořeno a po seříznutí má tenký fialový lem po obvodu, kde nať rostla. Naopak nať pastináku vyrůstá ze středu vrcholu kořene a nezabírá tak velkou část. Po seříznutí vypadá, jako by nať vyrůstala zevnitř. Vršek po seříznutí je světlý a stejnobarevný. Nejjednodušším řešením je vypěstovat si petržel ze semínek na vlastním záhoně.

tags: #petrzel #kaderava #pěstování

Oblíbené příspěvky:

• Život ledních medvědů v Arktidě
• Cesta do světa dinosaurů
• Průřezové téma environmentální výchovy
• Život a dílo Nadi Válové
• Praktický odpadkový koš