Charakteristika klimatického regionu Písek

27.10.2025

Region Milevska leží na severním okraji Jihočeského kraje a je vzdálen vzdušnou čarou zhruba 60 km od Českých Budějovic, 25 km od Písku a 20 km od Tábora.

Povrch je tvořen mírně až středně zvlněnou vrchovinou, nadmořská výška se pohybuje mezi 410 a 700 metry.

Klimaticky patří region do oblasti mírně teplé a mírně vlhké, s drsnější zimou vrchovinového typu.

Průměrná roční teplota se pohybuje těsně nad +7oC, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 600 mm.

Pro území jsou typické zalesněné vrcholy kopců a bohaté smíšené lesní porosty na svazích hlubokých údolí.

Čtěte také: Písek: Počasí a klima

Lesní plochy jsou rozloženy nerovnoměrně, souvislé lesní komplexy jsou převážně na západní straně regionu.

Lesy zaujímají 31 % celkové plochy oblasti.

Téměř 60 % území bylo v průběhu vývoje přeměněno na zemědělskou půdu.

Vzhledem k dlouhodobému využívání krajiny zde nejsou velkoplošné přírodovědecky hodnotné lokality, četné jsou však maloplošné přírodní památky.

Vcelku nejhodnotnější částí regionu je kaňonovité vltavské údolí, kde také dochází k nejintenzivnějšímu využívání krajiny pro cestovní ruch.

Čtěte také: Možnosti recyklace betonu a písku

Oblast je dobře přístupná po silnicích (zvl. č. 19 a 33) a po železniční trati č. 201 (Tábor - Ražice).

Historický vývoj osídlení

Kopcovitá krajina Milevska byla osídlena relativně pozdě.

Nejstarší doklady o přítomnosti lidí pocházejí z pozdní doby kamenné (přelom 4. a 3. tisíciletí př. Kr.).

K pozvolné středověké kolonizaci území docházelo až od 11. století.

Ve 14. a 15. století prošla oblast zvlášť dynamickým rozvojem osídlení, přesto však zůstala obydlena poměrně řídce.

Čtěte také: Zajímavosti přírody Písecka

V 15. století se kraj stal významným dějištěm husitského hnutí; během něho byl vyvrácen prosperující klášter.

Po skončení husitských válek a v 16. století se půda soustřeďovala v rukou šlechty a současně vzrůstal význam poddanského města Milevska a městečka Bernartic.

Zlom přinesla třicetiletá válka, kdy došlo k úbytku obyvatelstva a ke stagnaci hospodářské struktury.

V 19. století bylo Milevsko jedním z nejchudších krajů Čech.

Zemědělství na málo úrodných půdách bylo neproduktivní, řemeslná tradice slabá a dopravní dostupnost území špatná.

Situaci ještě zhoršovalo masové vystěhovalectví, zvláště do USA.

Přes průmyslovou malovýrobu (soukenictví, tkalcovství, hrnčířství, špičkářství) zůstal kraj až do 50. let 20. století zaostalý.

Po vzniku Československé republiky zvýšilo zemědělství v souvislosti s pozemkovou reformou svoji produktivitu a došlo k rozvoji živnostenského podnikání.

Během nacistické okupace byla prakticky vyhlazena zdejší židovská menšina.

Bernartice se staly jednou z obcí s největšími ztrátami na životech v celých Čechách.

V roce 1950 zahájily provoz Závody na výrobu vzduchotechnických zařízení (od 60. let největší výrobce těžké vzduchotechniky v republice) a rozšířila se textilní a potravinářská průmyslová výroba.

Změnil se tak hospodářský charakter kraje a sídelní struktura - rychlý růst města Milevska doprovázelo vylidňování venkova.

Ústup zemědělství se zastavil až v 70. letech.

Oblast Orlické přehradní nádrže se stala od 60. let významnou rekreační oblastí.

Zajímavosti v okolí

Nejstarší zmínka o vsi je z roku 1460.

Bývala zde tvrz a panský dvůr.

Na návsi jsou tři domy se štíty ve stylu jihočeského selského baroka, postavené počátkem 20. století.

Na návrší severně od obce stojí kostel sv. Jana Křtitele.

Byl vystavěn na místě starší kaple roku 1567 a obnoven v 18. století.

Na hřbitově u kostela jsou uloženy ostatky ze zrušeného hřbitova v Červené nad Vltavou, zatopeného při napuštění Orlické přehrady.

Z návrší je pěkný rozhled.

Nedaleko se těžilo až do konce 19. století.

Východně od obce se rozkládá na ploše 830 ha Květovská (též Rukávečská) obora pro chov černé zvěře.

V ní stojí Tyrolský dům, lovecká chata v alpském stylu, postavená na počátku 19. století Karlem Schwarzenbergem, vojevůdcem a vítězem nad Napoleonem od Lipska.

Uvnitř obory je rovněž chráněný původní bukový porost, nejstarší chráněné území okresu Písek (od r. 1952).

Jihozápadně od Vůsí se nacházela osada Červená.

Dnes je zatopena vodou Orlické přehradní nádrže.

Nejcennější stavba osady, románský kostel, byl v roce 1960 přenesen ze zátopové oblasti a tak zachráněn.

Stojí vedle dnešní chatové osady spolu s volně stojící zvonicí, která je ovšem novodobou kopií zaniklé věže.

Vesnice původně patřila milevskému klášteru, pak se její vlastníci střídali.

Kaplička na návsi je z 2. poloviny 18. století.

Ze stejné doby pocházejí i kamenná sloupková boží muka.

Pamětní deska na budově bývalé školy připomíná čs. legionáře Jana Kubeše a Jiřího Šáchu, kteří padli v Rusku.

tags: #Písek #klimatický #region #charakteristika