Plán na premenu prírody v Československu: História a dôsledky

Poroučení větru, dešti nebyla jen nadsázka z minulého století z éry komunistického státu, to bylo politické zadání. Příroda se tak stala dalším objektem „nových pořádků“, jakkoliv se nám to dnes může stát absurdní nebo komické.

„Dnes investujeme obrovské prostředky, abychom se alespoň částečně vrátili k původnímu přístupu k přírodě a zemědělství vůbec,“ upozorňuje historička Doubravka Olšáková v pořadu Jak to bylo doopravdy Českého rozhlasu Plus.

Stalinův plán na přetvoření československé přírody?

Obdobný plán byl vyhlášen v roce 1953 v souvislosti se založením Československé akademie zemědělských věd. Ostatně vykreslování „ráje na zemi“, které navazovalo na dobový imperativ „se Sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak“, se stalo realitou.

Vytěžení přírody do poslední kapky

A tak v zemi, která neměla vyjma uhlí dostatek surovin, se začala budovat železná koncepce: hutnictví, těžké strojírenství a chemie. „Byl to začátek konce českých lesů a přírody tak, jak se dochovala z 19. století,“ shrnuje v pořadu Jak to bylo doopravdy historička Doubravka Olšáková a vysvětluje:„Došlo k mechanickému převzetí ze SSSR, které bylo politickým zadáním a kterému se v době vrcholného stalinismu nikdo neodvážil odporovat. Navíc běžely pětiletky, takže nebylo možné to zastavit.

Až když byl v roce 1964 v Sovětském svazu oficiálně sesazen Trofim Lysenko - to byl takový pseudovědecký šarlatán, který zastával názor, že je možná skoková evoluce, při které se samo žito může změnit na pšenici - došlo postupně ke změnám této oficiální doktríny.“ Přeměny se týkaly všeho: vody, půdy, lesů, měst, nových dolů a továren.

Čtěte také: Přírodní barvy

„Hlavním mottem se stalo heslo Ivana Mičurina: od přírody nemůžeme očekávat žádné milodary, ale musíme si je vzít,“ říká historička.„Byla to maximalizace zisku. Co na tom, že o tom pochybovali experti vychovaní první republikou. Co na tom, že o tom pochybovali zemědělci a rolníci, kteří přišli o svá malá políčka s remízky a přirozenými vazbami na přírodu.

Plán byl plán a Moskva udávala rytmus všeho, co se v tehdejším Československu dělo. Bez ohledu na přírodní podmínky země. Hrdiny a vzory se pro nového socialistického člověka stávali sovětské dojičky nebo úderníci typu Alexeje Stachanova či botanika Mičurina.

Absurdní zadání pak vedlo například k rozhodnutí, že v rámci soběstačnosti si budeme doma pěstovat i rýži. Skončilo to fiaskem, stejně jako řada dalších aktivit obdobného typu. Důsledky na sebe nenechaly dlouho čekat.

Některé vyjmenovává historička Olšáková: „Nadměrné hnojení v rámci maximalizace zisku, postřiky, půda byla zcela vyčerpána. Jednoznačně to byl hazard s lidským zdravím, protože tyto látky jsou biokumulativní, tudíž člověk je kumuluje během doby. A to se pak definitivně potvrdilo v 70. a 80.

Orientace na těžký průmysl a výstavba nových sídlišť

Orientace na těžký průmysl pak vedla k výstavbě nových dolů, továren a sídlišť pro pracovníky, kteří se stali zvláštní kategorií - nomády.„Počítalo se s tím, že sídliště v nových městech budou stát jen po dobu, než se vytěží například uhlí, pak se lidé odstěhují jinam, za prací, a tam se postaví nová sídliště,“ vysvětluje historička.

Čtěte také: Integrovaný plán pro klima a energetiku

Období, kdy byla příroda drancovaná a jelo se na maximální zisk „ať to stojí, co to stojí“, není tak vzdálené. Plán byl plán a Moskva udávala rytmus všeho, co se v tehdejším Československu dělo. Bez ohledu na přírodní podmínky země.

Na otázku pořadu Jak to bylo doopravdy, jestli V Československu existoval Stalinův plán na přetvoření přírody, Doubravka Olšáková odpovídá: „Existoval a jeho důsledky pociťujeme svým způsobem dodnes. Byl to tehdy život na dluh a investujeme dnes obrovské prostředky, abychom se alespoň částečně vrátili k tomu původnímu přístupu k přírodě a zemědělství vůbec.“

Pětiletý hospodářský plán

V letech 1949 až 1953 určuje hospodářskou činnost pětiletý hospodářský plán. Jeho hlavním obsahem je výstavba a přestavba československého hospodářství. Pětiletý plán bude důležitým stupněm ve vývoji československé lidové demokracie k socialismu, zejména tím, že zesílí a upevní znárodněný průmysl a dále, že bude stupňovat mechanisaci a elektrisaci zemědělství a tak položí základy pro společensky pokročilejší výrobní formy v tomto hospodářském úseku.

Cíle pětiletého plánu se dosáhne plným a stálým rozvojem výrobních sil tak, aby se národní důchod zvýšil o polovinu. Stálost rozvoje našeho hospodářství a jeho odolnost proti vlivům hospodářských krisí se zabezpečí jeho účelnou výstavbou a přestavbou a prohloubením hospodářských styků a hospodářskou spoluprací se státy s plánovaným hospodářstvím.

Průmyslová výroba bude stupňována tak, že její hrubá hodnota v roce 1953 dosáhne 454 miliard Kčs proti 288 miliardám Kčs v roce 1948, t. j. o 57 % více.

Čtěte také: Emise zlatých mincí v ČR

Zemědělská výroba bude stupňována tak, že její hrubá hodnota v roce 1953 dosáhne 105 miliard Kčs proti 90,5 miliardy Kčs za původního plánu výroby na rok 1948, t. j. o 16 % více, a proti 76,3 miliardy Kčs za sníženého plánu výroby na rok 1948, t. j. o 37 % více.

Stavební výroba bude stupňována tak, že její hrubá hodnota v roce 1953 dosáhne 46 miliard Kčs. Dopravní výkon bude stupňován tak, že bude v roce 1953 ve svém úhrnu o 40 % vyšší než výkon v roce 1948.

K zajištění výrobních úkolů a přeměny hospodářské a sociální skladby se provedou investice v úhrnné hodnotě 96,2 miliardy Kčs.

Důsledky na životní prostředí a zdraví

V 60. letech docházelo k narušení ekologické rovnováhy. V 80. letech byla devastována příroda. Teprve v 70. letech se průměrná věková hranice snižovala. Vláda ČSSR věnovala životnímu prostředí jen malou pozornost.

V neposlední řadě má poškození životního prostředí negativní vliv na člověka. V Československu se zvyšoval počet onemocnění dýchacích cest, trávicí soustavy, nemocích kůže a podkožního vaziva. (např. žloutenka aj.). Civilizačních chorob.

Informační embargo a ekologické aktivity

Vláda v době socialismu podávala do tisku nepravdivé zprávy a problémy zlehčovala. Teprve v 70. letech se začalo o znečištění ovzduší a zemědělských plodinách hovořit, i když s omezeními. Přesto se průměrná věková hranice snižovala a vláda ČSSR věnovala životnímu prostředí jen malou pozornost.

V 80. letech se zvyšoval zájem o ekologické otázky, a to i v zahraničí. Proto bylo důležité zajistit, aby nevznikly pochybnosti při řešení dalších otázek v jaderné energetice. Lidé se chtěli dozvědět pravdu o jaderných elektrárnách v České republice, zejména o vlivu vypouštěných látek na zdraví člověka.

V 80. letech se zvyšoval tlak na zveřejňování informací o životním prostředí, a to i prostřednictvím samizdatových publikací, jako byl Ekologický bulletin. Vedle nich existovala i jiná neoficiální ekologická sdružení, jako například v Litoměřicích a v Praze a Děti Země.

Jaderná energetika a havárie v Černobylu

Po havárii v Černobylu v roce 1986 byla československá veřejnost zneklidněna. Vládní orgány sice svolaly zasedání a sledovaly množství radioaktivity, ale informace o skutečném stavu byly utajovány. Česká veřejnost nebyla s nimi nikdy seznámena.

Smogová situace v severních Čechách

V 80. letech docházelo k narušení Krušných hor vlivem těžkého průmyslu. V oblastech s neustálým smogovým oblakem, zejména v zimě, lidé sepisovali petice a požadovali zlepšení situace. Vláda na počátku 80. let zavedla tzv. úplatkářskou politiku, kdy se nejdůležitější profese, hlavně lékaři, pohybovaly na nejvyšší hranici platů, aby neodcházeli z ozdravného prostředí.

Vodní dílo Gabčíkovo-Nagymaros

V 80. letech se na území nynějšího Slovenska a Maďarska řešila výstavba vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros. Budování vodního díla mělo za následek zničení dunajské krajiny. Veřejnost se obávala zprovozněním přehrady k příliš negativnímu zásahu do přírody. Maďarská strana se však přestala podílet na tomto projektu.

Závěr

Plán na premenu prírody v Československu v období komunizmu mal ďalekosiahle dôsledky na životné prostredie a zdravie obyvateľstva. Snaha o maximalizáciu zisku a ťažkého priemyslu viedla k devastácii prírody, znečisteniu ovzdušia a pôdy. Informačné embargo a obmedzená sloboda prejavu sťažovali situáciu a bránili účinnej ochrane životného prostredia. Až po zmene režimu v roku 1989 sa začala situácia zlepšovať a boli prijaté opatrenia na nápravu škôd a ochranu prírody.

tags: #plán #na #premenu #prírody #československo #historie

Oblíbené příspěvky:

• Test mikrovlnné trouby Severin MW 7752
• Provozní doba skládky Rakovník
• Učební materiály z biologie a ekologie
• Kompost a kompostéry: srovnání cen
• Skládka odpadu Prakšická - provoz