Plán řízení ekologických rizik pro stavbu – Vzor

Význam údržby staveb v kontextu nákladů jejich životního cyklu a jejich užitků v souvislosti se zachováním udržitelného rozvoje stále roste. Do popředí zájmu se dostává nalezení vyváženého vztahu mezi stavebními aktivitami a stavbami s kvalitním vnitřním prostředím na straně jedné a zátěží životního prostředí na straně druhé v celém životním cyklu staveb, především s ohledem na konstrukční materiály a prvky s nízkou spotřebou energie, včetně využití obnovitelných zdrojů.

Problematikou údržby se v současnosti zabývá mnoho organizací a subjektů (státních, obecních i soukromých). Ne vždy však mají zcela dořešenu celkovou koncepci údržby a obnovy a odpovídající SW nástroje. Většinou se pouze snaží dodržovat platné provozní předpisy v souvislosti s údržbou staveb a řeší pouze kritické a havarijní situace.

Pokud se alespoň o jistou koncepci pokusí, pak pouze malá část dovede jednotlivé detaily své koncepce až do konečných důsledků, které zohledňují například rizika spojená s provozem budov, s finanční situací majitele nemovitostí apod.

Úloha vlastníka stavby nebo jeho správce by neměla být orientována jen na optimalizaci celkových nákladů na životní cyklus stavby, ale i na věcné řešení stavby, včetně stanovení rozsahu předepsané údržby jednotlivých konstrukčních prvků a dílů, technických a technologických zařízení.

Problematika údržby staveb prochází obdobím dynamických inovací a nových přístupů, které je nutné propojit se současným vnímáním životního cyklu stavby. Nabízí se množství zdrojů dat a podkladů pro optimalizaci provozu stávajících budov, které je žádoucí využít.

Čtěte také: Přírodní barvy

Stavební a technická údržba staveb je pomůcka připomínající servisní knihu u auta, v níž jsou uvedeny úkony prováděné při servisních prohlídkách podle počtu ujetých kilometrů nebo podle stáří. Pomůcka poskytuje přehled povinných kontrol (podle vyhlášek nebo norem) s časovými limity jejich provádění, doplněný o návrh dalších odborných prohlídek nebo činností, které jsou nutné nebo vhodné. Obsahuje ukázku vzorového plánu údržby a dalších činností spojených s technickou správou staveb (revizemi, údržbami, opravami). Měla by sloužit k plánování a posuzování stavu údržby staveb jak jejímu majiteli, tak případnému zájemci o koupi například bytu v domě.

Řádné užívání vyžaduje vedení evidence o zásazích do technického (úpravy, opravy, údržba) a ekonomického (využití ploch, pronájem, náklady na energie) stavu stavby. Povinné dokumentování stavu objektů končí dokumentací skutečného provedení stavby. Ve fázi užívání se povinně dokladují pouze změny podléhající stavebnímu řízení. Chybí průběžné vyhodnocování provozu budov zejména v technických, ekonomických a environmentálních parametrech.

Pomůcka se také dotýká problematiky použitelných nástrojů k prodloužení užitku a efektivnosti stavebního díla v kontextu veřejného zájmu.

Pomůcka PS 10.6. Stavební a technická údržba staveb částečně navazuje a podrobněji rozpracovává některé kapitoly pomůcky PS 10.4 Provozování a udržování budov, která vysvětluje pojem facility managementu, jeho přínosy, jako jsou úspory provozních nákladů, zvýšení produktivity práce zaměstnanců apod. PS 10.4 vysvětluje strukturu oboru podle standardu EU, roli facility manažera při správě nemovitosti, povinnosti vlastníků budov ve vztahu k zařízením techniky prostředí staveb a předkládá praktické příklady. A dále částečně navazuje na pomůcku PS 10.5 Facility management a technicko-ekonomická správa majetku, která je zaměřena na oblast facility managementu, jehož přistup ke správě majetku je aktivní, plánovaný a v konečném důsledku efektivní a úsporný. Publikace definuje základní principy a nástroje facility managementu a uvádí možnosti aplikace tohoto integrovaného způsobu řízení ve správě, a zejména údržbě nemovitého majetku, která probíhá v nejdelší fázi životního cyklu staveb - provozní fázi.

V následující kapitole budou uvedena základní teoretická východiska údržby. Za účelem zpřehlednění a vyjasnění základního přístupu k řešení nakládání s nemovitým majetkem, jakým stavby bezesporu jsou, a bez ohledu na jejich druh, je v tab. 1 uvedena klasifikace stavebních děl podle vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.

Čtěte také: Integrovaný plán pro klima a energetiku

Tab. 1 Druhy staveb podle vyhlášky č.

Údržba stavby je povinností každého jejího vlastníka. Údržba stavebních konstrukcí, technických systémů, přístrojů a součástek je soubor činností, které mají zajistit, že se zachová jejich provozuschopný stav nebo při poruše bude tento stav rychle obnoven. Je to soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení majetku. Údržbou se předchází poruchám, odstraňují se drobnější závady. Do údržby staveb je potřeba zahrnovat diagnostické, údržbové a opravárenské postupy. Stavba je vždy kapitálovou položkou, která není-li kvalitně udržována, ztrácí na své hodnotě. Údržba stavebních prvků budov je činnost nutná k zabezpečení spolehlivé funkce budovy a jejích jednotlivých funkčních dílů po dobu jejich předpokládané životnosti.

Jde o nenáročné úkony, které spočívají v rychlé, technicky jednoduché a nenákladné nápravě vadného stavu. U tohoto typu úkonů se nepředpokládá periodická frekvence ani preventivní kontroly. Příkladem může být přepálené vlákno žárovky. Výměna žárovky je tak jednoduchý úkon, že nepotřebuje k provedení odborníka. Životnost žárovky je obtížně předpověditelná, nemá tedy smysl po určité periodě žárovky hromadně vyměňovat. Výměnu provede uživatel bezprostředně poté, kdy se porucha projeví.

Příkladem může být čištění lapačů splavenin na dešťových svodech nebo čištění sifonů na odtokovém potrubí zařizovacích předmětů zdravotní techniky. Jde o kontrolní činnosti prováděné správcem nemovitosti s cílem odhalit případné poruchy, které bude následně nutno opravit. Většina těchto kontrol je prováděna vizuální prohlídkou, některé kontroly jsou spojeny s jednoduchými měřeními. Dokumentace zjištění z preventivních kontrol se zakládá pod číslem úkonu v evidenci správce nemovitosti buď v elektronické podobě, nebo v klasické lístkovnici.

Jde o procesy aplikované na stavbu nebo funkční díl v časové etapě provozu budovy. Systémem procesů údržby vymezujeme soubor činností, jejichž výstupem je zabezpečení plného provozu stavby, funkčního dílu. způsob užívání (vč.

Systém údržby má reagovat podle připraveného plánu údržby na trvalé a dočasné předvídatelné situace, jejichž příčinu známe, ale nemůžeme ji odstranit. K tomu slouží havarijní plány, které jsou pro tyto situace vytvářeny. Časové periody úklidu, obchůzek s následným zabezpečením bezpečnosti provozu jsou voleny tak, aby stavba byla plně funkční i v časové prodlevě mezi termíny údržby.

Čtěte také: Emise zlatých mincí v ČR

Je zřejmé, že u stavby s odkládaným termínem údržby budou nároky na úklid a zabezpečování bezpečnosti provozu vyšší. Tento stav má iniciovat celkovou inspekci stavby se zaměřením na funkční díly stanovené podle plánu údržby, a zejména podle poznatků z provozu stavby. Termín inspekce má zabezpečit včasnou údržbu, tedy prevenci trvalého poškození nebo poruchy.

Stav funkčního dílu nebo stavby v režimu řádné údržby nemá klesnout pod úroveň přijatelnou pro funkční využití stavby v aktuálních podmínkách provozních, technických a ekonomických. Technické podmínky jsou dlouhodobě vymezeny průběhem degradační křivky funkčního dílu, proto i řádná údržba dosahuje nižší úrovně. Při poklesu pod úroveň přijatelnou je vyžadována oprava nebo modernizace. Pro tyto zásahy do stavby je nezbytný stavebně-technický průzkum a návrh opravy nebo modernizace.

Výše uvedené procesy provozu stavby obecně posuzujeme především z hlediska technického zabezpečení funkce stavby a výše nákladů na provoz stavby v místních regulovaných podmínkách.

Jedná se o činnost, bez které se žádná organizace ať už výrobní, nebo nevýrobní neobejde - údržby majetku (strojů, zařízení, budov, distribučních systémů, hasebních prostředků, ale taky třeba trávníků, zeleně). Je skutečností, že náklady na údržbu patří mezi nejvyšší provozní náklady v organizacích. Mnohokrát jsou ještě významnější ztráty vzniklé při náhlých haváriích a poruchách, které mohou mít příčinu právě v podcenění nebo přímo v zanedbání údržby. Předpokladem pro výkonnou a efektivně zabezpečovanou údržbu jsou komplexní, aktuální ale i historické údaje o stavu sledovaných staveb a zařízení, o prováděných údržbářských zásazích, struktuře nákladů apod.

Tyto požadavky na komplexní a kvalitní informace v dnešní době lze zabezpečit moderními informačními systémy pro údržbu, které se označují jako CMMS (computerized maintenance management systems). Základním cílem údržby je zabezpečovat bezporuchovou funkci udržovaného majetku s vynaložením co nejnižších nákladů. K tomuto cíli může údržba dospět jen tehdy, je-li dobře řízena. Řízení údržby spočívá v efektivním plánování a provádění údržbářských činností, které mají za cíl zachování provozuschopnosti veškerého hmotného majetku společnosti.

Procesy plánování a řízení údržby zahrnují mnoho různých funkcí, od přípravy údržbářských činností přes jejich provádění až po zajišťování zdrojů potřebných pro jejich dokončení. Pro kvalitní plánování a řízení údržby jsou třeba aktuální informace o udržovaném majetku, potřebných náhradních dílech a materiálech, technologickém postupu opravy a požadovaném rozsahu práce.

V současném vysoce konkurenčním prostředí, kdy náklady rozhodují o úspěchu společnosti na trhu, musejí být úspory ve všech oblastech předmětem zájmu managementu.

K tomu je třeba seznámit se dokonale s dokumentací zařízení, znát jeho provozní charakter a účel, vědět, k čemu slouží, jakou prioritu má pro provoz a účel budovy. Na základě výše zmíněných charakteristik musejí být vypracovány procesní listy (dále PL) údržby. Na straně odběratele (majitele budovy) postačují rámcové PL, podle kterých bude patrno, kdy má poskytovatel provést jaký úkon a jak bude jeho služba vykazována (KPI). Podklady pro tyto listy bude čerpat od poskytovatele, ale je vždy třeba si tyto podklady alespoň namátkově ověřit.

Povinnosti vyplývající pro stavebníka, eventuálně vlastníka stavby jsou specifikovány především v zákoně č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. Právním předpisům ČR jsou předřazena nařízení Evropského parlamentu a Rady EU.

2.1 ÚDRŽBA STAVBY (UDRŽOVACÍ PRÁCE) V ZÁKONĚ Č.

(3) Stavbou se rozumějí veškerá díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.

(1) Územní opatření o stavební uzávěře, které se vydává jako opatření obecné povahy podle správního řádu, omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované územně plánovací dokumentace, jestliže bylo rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení její změny, nebo podle jiného rozhodnutí či opatření v území, jímž se upravuje využití území. Územní opatření o stavební uzávěře lze vydat také v případech, jestliže je zrušeno nebo změněno rozhodnutí o námitkách nebo zrušeno opatření obecné povahy o vydání územně plánovací dokumentace, případně jeho část.

j) udržovací práce na stavbě neuvedené v § 103 odst. 1 písm.

(3) Ohlášení nevyžadují stavby a terénní úpravy, u kterých to stavební úřad podle § 78 odst.

(1) Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby.

(1) Stavbu lze užívat jen k účelu vymezenému zejména v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu. Nevyžaduje-li stavba kolaudaci podle § 119 odst.

(2) Změna v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změna v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí, nebo změna doby trvání dočasné stavby, je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu.

(4) Pokud je změna v užívání stavby podmíněna změnou dokončené stavby, která vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení, stavební úřad projedná změnu dokončené stavby, podle charakteru změny dokončené stavby se postupuje podle § 78 až 96a a § 104 až 117. V ohlášení nebo v žádosti o stavební povolení nebo v oznámení podle § 117 se současně uvede navrhovaná změna v užívání.

(1) Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu, s výjimkou staveb uvedených v § 103, nejde-li o stavbu podle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 nebo stavbu, v níž je obsažen azbest. Ohlášení obsahuje základní údaje o stavbě, předpokládaný termín započetí a ukončení prací, způsob odstranění stavby, identifikaci sousedních pozemků nezbytnýc.

tags: #plán #řízení #ekologických #rizik #pro #stavbu

Oblíbené příspěvky:

• Účinky rybího oleje na zdraví
• Kyselina citronová v domácnosti
• Recenze knihy o zpracování exhalací a odpadu (Hoffman & Novak, 2002)
• Přehled ekologických dohod
• Poplatky za komunální odpad