Stanoviště autobusu 107 Dejvická: Historie a současnost


22.11.2025

Městská autobusová linka označená číslem 107 patří mezi nejstarší v Praze. Její historie sahá do období První republiky, ale na rozdíl od mnoha dalších linek neprošla častými a výraznými úpravami trasy. Jedinými výjimkami byly změny jejího ukončení především ve 30. a 40. letech 20. století. Další zajímavostí „stosedmičky“ je, že po celou dobu své existence spojuje katastrální území Dejvic a Suchdola nebo také fakt, že garantované nízkopodlažní spoje zde začaly jezdit teprve v roce 2011.

Historie linky 107

Počátky vedení autobusové linky do Suchdola sahají až do roku 1932, kdy vyjela 5. března předchůdkyně linky 107, linka R, v trase: Podbabská třída (dnes ulice Jugoslávských partizánů - Dejvická) - Podbaba - Budovec - Suchdol. Již za 14 dní, 22. března 1932 došlo k prodloužení přes Podbabskou třídu a Sibiřské nám. na Letnou, u vodárny (dnes poblíž Sparty). Již 5. února 1933 je „erko“ zkráceno na Budovec. Od 24. března 1935 je trasa upravena do podoby „Třída krále Alexandra - Podbabská třída - Podbaba - Budovec - Suchdol“ a k 12. září 1937 dochází ke zkrácení na Budovec. V období 1. května 1938 - 12. prosince 1939 jezdí „erko“ opět až na Suchdol.

Během II. světové války je trasa upravena do podoby „Letecká (dnes přibližně zastávka V Sedlci) - Potravní daň“ (od 5. května 1940) a dále „Letecká - Rozcestí“ (od 16. října 1944). Krátce po válce, od 4. června 1945, jezdí linka v trase Dejvice - Rozcestí - Budovec. Další úprava trasy „erka“ nastává od 4. listopadu 1951, kdy se objevuje v podobě „Jugoslávských partyzánů - Kamýcká - Suchdol“. Při reorganizaci linkového vedení uskutečněném 31. prosince 1951 byla zavedena linka 107 v 50. letech.

Od 3. února 1958 je na lince zřízená druhá větev, jejíž spoje zajíždí do konečné Výhledy. Z této varianty trasy vzniká 3. října 1966 nová městská linka číslo 147. Od 6. března 1976 je trasa „stosedmičky“ upravena na území Suchdola. Zatím poslední významná úprava trasy nastává 13. srpna 1978, kdy je v souvislosti s otevřením úseku metra I. A. (Leninova - Náměstí Míru; úsek metra zprovozněn 12. srpna 1978) ukončena v autobusovém terminálu Leninova (od roku 1990 nese název Dejvická). Od tohoto data (!) je linka číslo 107 vedena v trase: DEJVICKÁ - Podbaba (od 1. září 2011 Čínská) - Garáže Dejvice (od 12. prosince 2004 Ve Struhách, od 1. září 2011 Podbaba a od 30. srpna 2014 Nádraží Podbaba) - Hydrologický ústav (od 29. června 2019 Výzkumný ústav vodohospodářský) - V Podbabě - Roztocká - V Sedlci - Kamýcká - Zemědělská univerzita - Internacionální (od 27.

Současnost a provoz

Obrat linky číslo 107 probíhá na Dejvické v obratišti v severozápadním cípu Vítězného náměstí, kde jsou umístěny také nástupní a výstupní zastávky. To se však netýká spojů, které po příjezdu na Dejvickou zatahují do garáží. Pro ně je od 30. srpna 2014 určena zastávka Nádraží Podbaba.

Čtěte také: Užitečné informace o autobusovém nádraží Třinec

Linka je využívaná zejména studenty, jezdící k Zemědělské univerzitě. Provozovatelem linky je pražský Dopravní podnik, resp. Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.

Vozový park

Na „stosedmičku“ dopravce nasazoval vozy standardní délky. K 18. říjnu 1999 začaly být na spoje nasazovány v pracovní dny kloubové autobusy. Na rozšíření jejich provozu i na víkendové a volné dny došlo od 26. června 2004. V době letních prázdnin byly i nadále nasazovány standardní vozy s tím, že v některých sezónách se na „stosedmičce“ vyskytovaly jak standardní tak i kloubové autobusy. Od 6. března 2011 dochází k zavedení garantovaných nízkopodlažních spojů.

Příklady nasazených vozidel:

  • cca 1975 - Autobus Karosa ŠM11 ev. č. 17.
  • 1951 - Škoda 706 RO ev. č. 19.
  • 29. září 2004 - Karosa B741 ev. č. 30.
  • 28. září 2008 - Karosa B741 ev. č. 9.
  • 19. ledna 2011 - Karosa B941 ev. č. 29.
  • 9. března 2011 - Irisbus Citelis 18M ev. č. 28.

Doprava do Dejvic

Většina cestujících vlakem přijede do Prahy na jedno ze dvou velkých centrálních nádraží: Hlavní nádraží (Wilsonovo nádraží), nebo nádraží Holešovice. Obě nádraží jsou na trase metra C (červená). Hlavní nádraží je obvykle konečnou stanicí pro vlaky přijíždějící ze západu nebo z východu (z Paříže, Frankfurtu, Stuttgartu, Curychu, Varšavy, Moskvy). Cestující ze západních a severozápadních Čech, i z Pardubic, mohou také přijet na Masarykovo nádraží, kde vlaky končí.

Pražské metro má tři trasy A (zelená), B (žlutá) a C (červená). Abyste se dostali na naši univerzitu, musíte jet na trase A (zelená) do stanice, která se jmenuje Dejvická. Do stanice metra Dejvická pojedete napřed po trase C (červená) do stanice Muzeum a tam přestoupíte na trasu A (zelená) a pojedete až na stanici Dejvická. Do stanice metra Dejvická se dostanete velmi krátkou jízdou metrem na trase B do stanice Můstek, kde přestoupíte na trasu A (zelená) do stanice Dejvická. V této stanici přestoupíte s použitím jízdenky, na kterou jste přijeli metrem, na autobus č. 107 (směr Suchdol) nebo č. 147 (směr Výhledy). Oba jedou přes zastávku Zemědělská univerzita.

Letiště Václava Havla se nachází 15 km na západ od středu města. Z Letiště Václava Havla pojedete autobusem č. 119, který vás přiveze ke stanici metra A Veleslavín. Jízdenka MHD stojí 32 Kč (40 Kč od řidiče) a platí pro přestupování na veškerou hromadnou dopravu v Praze (autobusy, tramvaje, metro, některé vlaky na území Prahy a také lanovka na Petřín) po dobu 90 minut (viz detaily na jízdence). Pokud budete cestovat ve větší skupině a rozhodnete se využít služeb taxi, zeptejte se na cenu před nastoupením a trvejte na tom, aby taxikář jel do Suchdola přes Horoměřice (kolem 350 Kč), nikoliv dvakrát tak daleko přes Dejvice (700 Kč).

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

tags: #stanoviste #autobusu #107 #dejvicka

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]