Recyklace plastových brček: Problém, alternativy a dopad na životní prostředí

Brčka, neboli slámky, usnadňují pití z kelímků, stojacích sáčků či z nápojových kartonů. Zvláště u menších objemů nealkoholických nápojů, které jsou určeny dětem, malý spotřebitel i jeho rodiče ocení pomůcku v podobě brčka. Brčka ale nepoužívají jen výrobci nápojů jako doplněk obalů, prodávaných v prodejních sítích. Plastová brčka byla donedávna populárním produktem i u fast food řetězců. Dnes se řada z nich od plastových brček z ekologických důvodů distancuje a hledá jiné alternativy.

Společnost Tetra Pak si je vědoma komfortnosti tohoto pomocného prvku, zároveň však i zátěže pro přírodu. V průměru jsou obaly Tetra Pak tvořeny přibližně 75% lepenky. V současnosti je vývoj nové slámky z papíru již téměř dokončen a cílem je, že ještě před koncem tohoto roku budou obaly s ekologickým (papírovým) brčkem již běžně v prodeji.

Proč plastová brčka trápí ekology?

Plastová brčka trápí ekology a zastánce trvale udržitelného rozvoje již delší dobu. Plastová brčka jsou totiž samozřejmostí ve většině fast foodů i nočních barů. Objednáte si drink, a než stačíte říct švec, přistane před vámi pití i s jednorázovým plastovým brčkem. Dnes se už ale můžeme setkat i s alternativami, které preferují podniky přemýšlející nad environmentálním dopadem jednorázových cingrlátek. Moc dobře si uvědomují, že vzniká obrovské množství drobného plastového odpadu.

Tento pro mnohé triviální problém má ale v globálním měřítku opravdu katastrofické rozměry. Jen samotné Spojené státy americké spotřebují cca 500 milionů plastových brček denně. Právě tyto drobné plastové předměty proklouznou do směsného odpadu a neskončí správně ve žlutém kontejneru na plastový odpad. Drobný plastový odpad se poté ve velkém hromadí nejčastěji v oceánech, kde nenávratně škodí především mořským živočichům. Ti si brčka často pletou s jídlem a následky jsou pro ně tragické. Z makro měřítka jde opravdu o globální problém, ačkoliv se nám to při objednávání pití v restauraci nemusí zdát. Srkání při pití brčkem tak může nabýt opravdu nepříjemného zvuku.

Alternativy plastových brček

Naštěstí se pomalu, ale jistě prosazují alternativy plastových brček, které jsou vyrobeny z ekologicky vhodnějších materiálů.

Čtěte také: Výhody zatravňovací dlažby z plastu

• Skleněná brčka: Elegantní alternativa ze skla, která působí efektně v koktejlech a designových nádobách.
• Bambusová brčka: Brčka z čistě přírodního materiálu, který je současně i biologicky rozložitelný.
• Kovová brčka: Další cool verze v rovných či různě zahnutých variantách. Můžete je používat donekonečna a samozřejmě se z nich do pití neuvolňují škodlivé látky.

Skleněná, kovová i bambusová varianta brček vás bude bavit určitě víc než myšlenky na oceán s plovoucími plastovými brčky. Zkuste začít odmítnutím plastového jednorázového brčka v podniku a zkuste na to upozornit i v restauraci.

Legislativa a omezení jednorázových plastů

V srpnu tohoto roku začala platit novela zákona o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí. Novela zakazuje například použití jednorázových brček, kelímků, příborů, vatových tyčinek či tyček na nafukovací balonky. Podle odhadu ministerstva životního prostředí má toto nařízení snížit spotřebu plastových výrobků o necelých 1,8 miliardy kusů ročně.

Zákaz výroby a prodeje plastových výrobků určených pro jednorázové použití, který vychází z unijní směrnice, začal v Česku platit se zpožděním od října 2022. Kromě brček se omezení týká třeba i kelímků, vatových tyčinek, tyček na nafukovací balonky, příborů, krabiček na jídlo. Pokud někdo zakázané jednorázové plasty prodává, hrozí mu pokuta až pět milionů korun.

Jenže třeba plastová brčka nakonec nezmizela. Již není možné prodávat plastová jednorázová brčka, avšak znovupoužitelných se tento zákaz netýká. Plastová brčka, která teď obchodníci prodávají, mají v popisu výrobku poznámku, že jsou určena k opakovanému použití.

Názory odborníků a alternativy k plastům

Zákaz plastových brček a vatových tyčinek na podnět Evropské unie pramení z toho, že tvoří přibližně dvě, respektive deset procent odpadu sesbíraného z pláží. Je tedy třeba brát v potaz, že se jedná o početní zastoupení těchto výrobků v odpadu z evropských pláží. Mimochodem největší množství plážového plastového odpadu představují cigaretové nedopalky, bezmála dvacet procent.

Čtěte také: Petice "Plast je past": Jak Greenpeace bojuje proti plastům?

K většině jednorázových plastových výrobků existují alternativy, které by měly být ekologičtější, šetrnější k životnímu prostředí. Jednorázové plastové kelímky na horké nápoje se dnes vyrábějí z papíru potaženého plastovou fólií. Jde o kompozitní výrobek papír/plast, který je o dost hůře recyklovatelný než dříve používané plastové kelímky stoprocentně vyrobené pouze z jednoho druhu plastu. Podobně nám radost z „ekologického“ bambusového brčka může zkazit fakt, že k nám tento v zásadě zbytný výrobek přicestoval přes půl světa a přispěl tak ke znečištění moří a oceánů.

Problematická je tedy obecně jednorázovost výrobku. Takový výrobek ekologický není, ať už je vyroben z čehokoli. Některé fastfoodové řetězce například nahradily jednorázová plastová brčka papírovými. Smysl to dává, pokud zákazník fastfoodové restaurace po vypití nápoje odhodí brčko do přírody, například při procházce v lese. Tam se skutečně může papírové brčko časem rozložit působením půdních mikroorganismů, ovšem bude to trvat poměrně dlouho. Ale jistě uznáte, že tento způsob „likvidace“ brčka není to, co by mělo nastat.

Recyklace PET lahví v České republice

Česká republika je opravdu v třídění PET lahví velmi úspěšná. Po jejich vytřídění ze směsného plastového odpadu následuje obvykle další třídění podle barvy, drcení na takzvané vločky a jejich důkladné praní pro odstranění kontaminantů. V tomto kroku je také flotací odstraněn materiál polyetylénových víček. PET lahve mohou být recyklovány technologiemi „bottle-to-bottle“, kde výsledkem je opět materiál na výrobu plastových lahví. Tyto technologie jsou nejnáročnější na čistotu vstupního materiálu. Velká část lahví, zejména barevných, se recykluje na PET vlákna a střiž, které se používají zejména v technických aplikacích, například pro výrobu koberců, geotextílií a netkaných textilií. Plastové lahve lze recyklovat i chemickou cestou. PET lahve jsou nejhodnotnější složkou plastového odpadu.

Bioplasty jako alternativa

Za alternativu k běžným plastům se považují takzvané bioplasty. Předpona bio- se v případě plastů poněkud zmatečně používá jak pro materiály pocházející z obnovitelných zdrojů, tak pro materiály, které jsou rozložitelné přírodní cestou. V prvním případě je třeba vyhodnotit, zda je opravdu výhodné pěstovat například kukuřici k výrobě plastů místo potravin pro stále rostoucí populaci. Ve druhém případě si musíme uvědomit, že biodegradovatelné plasty mohou výrazně zkomplikovat recyklaci směsného plastového odpadu a neměly by se v žádném případě ocitnout ve žlutém kontejneru.

Spotřeba brček a jejich vliv na životní prostředí

Ač se to na první pohled nezdá, spotřeba brček je celosvětově extrémně vysoká. Brčka patří mezi 10 nejčastějších plastových předmětů, které lidé nacházejí při úklidu pláží. Takovému nepatrnému brčku trvá až 200 let, než se rozloží. Klasická brčka se sice běžně vyrábí z recyklovatelného polypropylenu, ale většina brček přesto dodnes končí na skládkách, ve spalovnách nebo oceánech. Za prvé, pokud odpad třídí stroj, většinou není dostatečně uzpůsoben na tak malé kousky plastu. Za druhé, brčka jsou lehká a pro výrobu nového plastového produktu je jich potřeba ohromné množství.

Čtěte také: Úvahy o recyklaci plastových van

Papírová brčka a "věčné chemikálie"

Papírová brčka provází jeden opomíjený problém. Kromě toho, že jejich používání je často na hraně artistického čísla, jsou velmi často „PFAS pozitivní“. Takzvané věčné chemikálie obsahuje 90 % papírových brček. Belgický tým vědců tvrdí, že papírová brčka obsahují více škodlivých chemikálií než plastová, navíc ve vyšších koncentracích. Vědci zjistili, že per- a polyfluoralkylové látky, neboli PFAS, známé jako „věčné chemikálie“, byly častěji detekovány v materiálech rostlinného původu, jako je papír a bambus. Papírová brčka měla navíc mnohem vyšší koncentrace PFAS než plastová. Výrobci v rostlinných brčkách používají PFAS, aby byla více vodoodpudivá.

tags: #plastová #brčka #recyklace

Oblíbené příspěvky:

• Skládkování odpadů v ČR: SWOT
• Inspirace pro malování jara
• Bambusový pohárek: Je bezpečný?
• Proč bychom se měli starat o zvířata?
• Udržitelný domov pro budoucnost