Legislativa týkající se správy hřbitovů a hrobových míst v České republice

Evidence hřbitova

V souladu s ustanovením § 21 odst. 2 zákona o pohřebnictví musí být evidence související s provozováním pohřebiště „vedena průkazně, pravdivě a čitelně ve formě svázané knihy“. Vede-li provozovatel evidenci hřbitova v elektronické podobě za použití softwarových produktů, bude taková evidence v souladu se zákonem o pohřebnictví podle názoru Ministerstva pro místní rozvoj tehdy, zajistí-li provozovatel vytisknutí záznamů o pohřbených z elektronické evidence a jejich svázání.

Ministryně pro místní rozvoj se dne 6. března 2017 zúčastnila jednání se zástupci Svazu měst a obcí v Litoměřicích a během obsáhlé diskuse upřesnila tuto povinnost stanovenou v § 21 odst. 2 zákona o pohřebnictví tak, že pod pojem vedení evidence ve formě vázané knihy lze zařadit i vytištěnou elektronickou evidenci, jejíž hřbet se následně sváže.

Podle našeho názoru, který jsme konzultovali s krajskými úřady na konzultačních dnech MMR v roce 2018, se má tisknout evidence pouze těch hrobových míst, u nichž v daném roce došlo k pohřbení či uložení urny. Z uvedeného vyplývá, že kompletní sestava za hrobová místa, u kterých nedošlo za uplynulé období k žádným změnám, se netiskne.

Práva na pohřbení a nájem hrobového místa

Řešíme na krajském úřadě dotaz občana, který by si přál být pohřben na pohřebišti v obci, ke které má citový vztah, nicméně není jejím občanem. Váš názor je správný.

Ke všem ostatním osobám má obec jako provozovatel pohřebiště tzv. smluvní přímus. Důvodová zpráva k novele zákona o pohřebnictví konstatujte, že „většina obcí se domnívá, že veřejné pohřebiště provozuje především pro potřeby svých občanů, na druhou stranu se ale množí dotazy, zda není zdůvodnění zákazu pohřbít na konkrétním hřbitově odkazem na trvalý pobyt v jiné obci diskriminační.“

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Obec musí vyjít z právního pojmu „veřejné pohřebiště“, který nepřímo v § 2 písm. Nic na tom podle našeho názoru nemění ani fakt, že každé veřejné pohřebiště je provozováno podle § 16 odst. 1 zákona o pohřebnictví v samostatné působnosti, a to proto, že jde o službu ve veřejném zájmu.

Jiná je situace, pokud obec zakázala pohřbívání do země pro nové nájemce hrobových míst, tento zákaz krajskému úřadu zdůvodnila a zveřejnila v řádu pohřebiště. Tento veřejnosti známý „stop stav“ potom platí pro všechny zájemce o nájem k hrobovému místu, ať již mají trvalý pobyt v obci či nikoli, nebo ať již jsou vypravitelé pohřbu či nikoli.

Přechod nájmu hrobového místa

Z těchto výroků soudu vyplývá, že správa hřbitova nemá právo zjišťovat po smrti nájemce, kdo k němu měl nejblíž a také nemá právo rozhodnout, kdo po smrti nájemce bude pokračovat v nájmu hrobu. O tom zásadně rozhoduje, v souladu s § 25 odst. 5 zákona o pohřebnictví, zemřelý nájemce za svého života.

Co se týká formy rozhodnutí nájemce, postačuje výslovné rozhodnutí před svědky, a toto rozhodnutí může učinit a měnit nájemce kdykoli během svého života, tj. i na smrtelné posteli, aniž by o tom správu hřbitova uvědomil.

Otázka, zda je potencionální nájemce, zpravidla v roli vypravitele pohřbu, legitimován zemřelým, aby pokračoval v nájmu po jeho smrti, rozhoduje soud, nikoli obec v roli provozovatele pohřebiště. Ta má povinnost nájemní smlouvu s vypravitelem pohřbu uzavřít (zpravidla pouhým dodatkem o změně smluvních stran), i když se nejedná o rodinného příslušníka či osobu blízkou.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

Nelze dopustit, aby zemřelý nájemce nemohl být pohřben do svého hrobu jen proto, že jako první přišel uzavřít smlouvu o nájmu kdosi cizí. Tato pro správu hřbitova cizí osoba bude novým nájemcem.

Ministerstvo pro místní rozvoj na základě upozornění Notářské komory České republiky ze dne 16. listopadu 2017 vyzývá všechny provozovatele pohřebišť, aby respektovali postup při přechodu nájmu hrobového místa, který je upraven v § 25 odst. 5 zákona o pohřebnictví.

Hrobky a jejich vlastnictví

Hrobka se, na rozdíl od hrobu, považuje vždy za stavbu, tedy za věc nemovitou, která však není vedena v katastru nemovitostí. Podzemní hrobka tak odpovídá definici věci nemovité dle ustanovení § 498 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Její prodej je proto, obdobně jako u jiných nemovitých věcí, regulován občanským zákoníkem.

Obec má oprávnění hrobku prodat pouze tehdy, je-li vlastníkem této nemovité věci, což ve většině případů zpravidla není. Původní vlastník hrobky ji musí ke skončení nájmu odstranit pouze tehdy, pokud si tuto povinnost sjednal v nájemní smlouvě k hrobovému místu, kterého byl nájemcem.

Na druhé straně musí nový nájemce hrobku strpět na místě nebo se s vlastníkem hrobky dohodnout na spolupráci. V každém případě zákon o pohřebnictví stanoví, že právem na pohřbení do hrobky disponuje nájemce hrobového místa, na kterém byla hrobka zřízena, nikoli vlastník hrobky.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Opuštěné hrobky

Desetiletou lhůtu opuštěnosti věcí nemovitých na veřejných pohřebištích upravuje občanský zákoník ve svém ustanovení § 1050 odst. 2, dle kterého „Nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil“.

Vzhledem k tomu, že většina hrobek na hřbitovech byla vybudována ve 20. století, tj. před rokem 2014, jedná se zpravidla o hrobky opuštěné před účinností občanského zákoníku, a tudíž k nim může obec, jakožto vlastník pozemku a provozovatel pohřebiště, nabýt vlastnické právo.

Obecně platí, že drtivou většinu opuštěných hrobek má vlastnit provozovatel pohřebiště a nabízet je k prodeji nájemníkovi hrobového místa, na kterém byla hrobka vybudována. Občanský zákoník ve svém ustanovení § 560 stanoví, že právní jednání, kterým se vlastnické právo k nemovitým věcem převádí, vyžaduje písemnou formu. Z toho vyplývá, že kupní smlouvy o převodu nemovitých věcí musí být vždy písemné.

Darování hrobky obci

Akt darování hrobky (zděná nadzemní nebo podzemní stavba určená k ukládání lidských pozůstatků), tedy věci samostatné nemovité, která ovšem není předmětem evidence v katastru, zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pohřebnictví“) neupravuje přímo, ale obecně odkazuje v § 31 odst. 1 na zákon č.

Nájemce pozemku (hrobového místa), na kterém se hrobka nachází, ji však darovat nemůže, není-li zároveň jejím vlastníkem. Darování se realizuje prostřednictvím darovací smlouvy. Jedná se o dvoustranné soukromoprávní jednání, což znamená, že k jeho uskutečnění je vždy zapotřebí vůle dvou stran.

Podle § 102 odst. 1 zákona o obcích rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení. Zastupitelstvo obce musí vždy schválit nejen samotný převod konkrétně specifikované nemovitosti, ale i podmínky tohoto převodu, jako je například pojištění nemovitosti.

Protože hrobka zpravidla není nemovitá věc evidovaná v katastru nemovitostí, nebude pro převod vlastnického práva k dané nemovitosti na obec dále nutné podat návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí spolu s originálem převodní (darovací) smlouvy s úředně ověřenými podpisy a uhrazeným správním poplatkem.

Po nabytí vlastnického práva je nutno, aby obec dále zajistila vypracování znaleckého posudku, kterým by byla určena cena hrobky, kterou získá do svého majetku a nadále bude vedena v účetnictví obce. Následně je možno takto získanou hrobku formou kupní smlouvy předat event. novému majiteli k dalšímu využití.

Hrobnické práce

Při stanovení služeb, které je povinný zajistit provozovatel veřejného pohřebiště, je nutné vycházet z § 18 odst. 1 zákona o pohřebnictví, který hned v první větě toho § věnující se provozování veřejného pohřebiště stanoví, že „provozování veřejného pohřebiště zahrnuje zejména výkopové práce související s pohřbením a exhumací (…)". Je to tedy jedna ze základních činností zajišťující provoz hřbitova.

Písemná smlouva s hrobníkem je proto podle našeho názoru nutností, jelikož nelze připustit, aby na hřbitově kopal „kde kdo“. Správce je navíc zodpovědný za zabezpečení výkopových činnosti, a jednak je smlouva nutná z důvodu reklamace týkající se provedené práce hrobníka. Správce nemá bez této smlouvy žádný nástroj účinné kontroly nad činností hrobníka/ů.

tags: #odpad #ponechaný #na #cizím #pozemku #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce ekologickými farmami
• Charakteristika lidských obydlí
• Ochrana ovzduší v ČR
• Vývoj kostela sv. Mikuláše
• Česká republika a životní prostředí