Platí tisíc korun českých emise 1996 parametry

V roce 1996 byla v České republice v oběh uvedena bankovka v hodnotě tisíc korun, která se stala nedílnou součástí peněžního oběhu. Tato bankovka je součástí emise, která přinesla významné změny v designu a zabezpečení českých bankovek.

Před třiceti lety, kdy se „budování socialismu“ měnilo na zrod kapitalismu, měla centrální banka ve svých zásobách jednohaléře i tříkoruny.

„Samet“ zkrátka znamenal velké změny i pro bankovky: některé skončily, jiné se ani nestačily objevit na trhu.

S bankovkami to bylo před rokem 1989 poněkud složitější. Zrovna totiž probíhala dlouho připravovaná obměna všech nominálních hodnot.

Naopak už neplatila (ale byla stále vyměnitelná) hnědá desetikoruna s dvěma mičurinkami, stažená v polovině roku 1988.

Čtěte také: Jak platit poplatky za odpad v Brně

A z této éry pochází i nechvalně známá zelená stokoruna vzoru 1989 s Klementem Gottwaldem.

Práce na této bankovce byly pozastaveny v roce 1990, dodnes se ale zachoval její návrh.

Podstatnou změnou při přípravě návrhů byla právě zmíněná emise Brunovského z roku 1983. Brunovský byl totiž prvním slovenským výtvarníkem, který měl možnost vytvořit ucelenou řadu návrhů emise platidel. Jeho profese ilustrátora knih se odrazila i na zpracování bankovek, které jsou známé svou pestrostí a sytostí barev.

Emise Albína Brunovského byla však podle hlavního metodika ochrany platidel ČNB Moravce nejen mimořádným výtvarným dílem slovenského umělce, ale i nejlepším příkladem dokonalého grafického zpracování uměleckých návrhů pro specifický bankovkový tisk, přestože na něj nemohl být použit v té době již potřebný papír s lokalizovaným vodoznakem a ochranným proužkem.

Nejznámější stokoruna platila téměř 31 let.

Čtěte také: Kde zaplatit ekodaň při prodeji auta?

Veřejnost se pobavila na stokoruně vlastně hned po několika dnech jejího oběhu.

Pomocí čtyř přehybů rovnoběžně s delší stranou bylo možné bankovku složit tak, že se portrét Klementa Gottwalda změní v příšerku. V soudobém západoněmeckém tisku byl tento trik nazván „Schwejks Banknote“ a označen za „peněžní protest“, připomíná Moravec.

Již čtvrtého prosince 1989 se tisk této stokoruny nakonec zastavil a znovu se začala tisknout bankovka z roku 1961 od Karla Heřmana - ta se zase naopak stala nejdéle používaným českým platidlem v oběhu.

Tato stokoruna platila od 1. prosince 1962 do 7. února 1993, poté jako kolkovaná do 31. srpna 1993. Tedy celkem 30 let a 9 měsíců.

Různě upravovené reprodukce skutečných bankovek i napodobeniny těch existujících vznikaly i dál během listopadových událostí a krátce po nich, a to jako koláže reprodukcí bankovek, fotografií, novinových výstřižků a ruční kresby nebo i jako kompletní ruční kresba.

Čtěte také: Nakládání s odpady Nýrsko-Hamry

Upravené reprodukce platidel vznikly i v době po ohlášení kandidatury Václava Havla na prezidenta od 10. prosince do jeho volby 29. prosince 1989.

Politické polistopadové změny se pak na podobě bankovek výrazně podepsaly.

ČNB se rychle připravovala na emisi nových, tehdy ještě československých bankovek.

Nakonec se však v roce 1992, kdy se uvažovalo o rozdělení federace na dva samostatné státy, přešlo od přípravy československých peněz k technické přípravě měnové odluky.

Novou emisi bankovek Státní tiskárna cenin připravovala už od 80. let, ale 90. léta vše urychlila.

Bylo nutné přistoupit k vyššímu zabezpečení bankovek a vzhledem k politickým změnám a uvedení nového státního znaku nahradit používanou symboliku.

A také doplnit nové nominály v závislosti na cenovém a mzdovém vývoji ve státě.

Česká národní banka vyhlásila neanonymní soutěž, do které byli přizváni zkušení výtvarníci.

Zadání bylo jednoduché: vytvořit návrhy všech devíti nominálních hodnot bankovek, které budou tvořit jednotný celek vyjadřující vztahy českého a slovenského národa a jejich kulturní, vědecké a politické tradice.

V soutěži uspěly návrhy Oldřicha Kulhánka.

Nominály zpočátku byly rozdělené na české a slovenské.

V září 1992 však bylo zřejmé, že dojde k rozdělení federativního státu a následně i společné měny.

Proto se pak návrhy přepracovaly na české nominály.

Na jejich tisku se podílela Státní tiskárna cenin, ale z kapacitních důvodů také tiskárna v zahraničí Thomas De La Rue.

První nová bankovka v oběhu po rozdělení byla dvousetkoruna J. A. Komenského.

Důležité bylo, aby bankovky byly dodány včas.

Jejich vydání do oběhu nicméně zpozdily nejasnosti ohledně názvů „koruna česká“ a „Česká národní banka“.

To vyjasnil až zákon České národní rady č. 6/1993 Sb. Dvousetkoruna s portrétem J. A. Komenského měla být původně v oběhu od roku 1992, kdy uplynulo 400 let od narození učitele národů. Kvůli zákonu ČNR se tak nakonec stalo 8. 2. 1993 a stala se tak první novou bankovkou v oběhu.

V květnu 1993 pak následovala tisícikoruna s portrétem Františka Palackého, v červnu byla uvolněna do oběhu stokoruna s portrétem českého krále Karla IV, následující měsíc pětisetkoruna s Boženou Němcovou.

V říjnu téhož roku přišla padesátikoruna s portrétem Anežky České a v prosinci česká bankovka naopak s nejvyšší nominální hodnotou, pětitisícikoruna, věnována T. G. Masarykovi.

V dubnu 1994 doplnila řadu dvacetikoruna s Přemyslem Otakarem na lícní straně.

tags: #plati #tisic #korun #ceskych #emise #1996

Oblíbené příspěvky:

• Test hnědých pytlů na bioodpad 60l
• Zneužívání dávek: případ Čunek
• Desková hra Strážci přírody: Hratelnost
• Udržitelnější letecká doprava
• Plakáty s přírodními motivy