Ekologická stabilita území je klíčová z hlediska nosné kapacity prostředí a je považována za jeden z klíčových principů udržitelnosti. Aby krajina mohla odolávat změnám, musí dosahovat určité úrovně ekologické stability.
Nejjednodušší koeficient ekologické stability (KES) je poměr rozlohy ploch relativně ekologicky stabilních (S) k rozloze ploch relativně nestabilních (L).
Tento výpočet umožňuje vypočítat KES přesněji, s rozlišením ekologické významnosti jednotlivých kategorií využití půdy. Plochy je možné klasifikovat podle významu plochy z hlediska ekologické stability - tzv. stupeň ekologické stability.
Stupnice nabývá šesti hodnot (0 - bez významu, 1 - velmi malý význam, 2 - malý význam, 3 - střední význam, 4 - velký význam, 5 - výjimečně velký význam). Následně lze určit zastoupení jednotlivých kategorií ES v řešeném území.
Pozn. Jedná se o metodiku, kterou KES počítá ČSÚ. Existují modifikace výpočtu.
Čtěte také: Význam koeficientu ekologické stability
Čím vyšší je hodnota KES, tím vyšší ekostabilizační potenciál území vykazuje. Ani vysoká hodnota KES však vysokou stabilitu území nezaručuje - indikuje pouze vhodné podmínky pro její vytvoření. KES byl původně navržen pro tzv. bioregiony (v ČR jich je vymezeno 91); pro větší území jeho výpovědní hodnota klesá.
Spolehlivost, resp. přesnost indikátoru je závislá na zdroji dat. V případě KES zpracovaném ČSÚ je přesnost střední - data jsou odvozována z druhu pozemků uvedených v katastru nemovitostí a nemusí být ve všech případech přesná a aktuální. Je obecně známý fakt, že mnoho pozemků je v KN vedeno pod jiným druhem než je tomu ve skutečnosti.
KES je bezrozměrné číslo.
Kromě KES ovlivňují stabilitu krajiny i další faktory, jako například:
Čtěte také: Význam koeficientu ekologické stability
Čtěte také: Ekologická stabilita
tags: #koeficient #ekologické #stability #ČSÚ #výpočet