Koeficient ekologické stability (KES) – Výpočet ČSÚ

07.03.2026

Ekologická stabilita území je klíčová z hlediska nosné kapacity prostředí a je považována za jeden z klíčových principů udržitelnosti. Aby krajina mohla odolávat změnám, musí dosahovat určité úrovně ekologické stability.

Výpočet koeficientu ekologické stability (KES)

Nejjednodušší koeficient ekologické stability (KES) je poměr rozlohy ploch relativně ekologicky stabilních (S) k rozloze ploch relativně nestabilních (L).

Tento výpočet umožňuje vypočítat KES přesněji, s rozlišením ekologické významnosti jednotlivých kategorií využití půdy. Plochy je možné klasifikovat podle významu plochy z hlediska ekologické stability - tzv. stupeň ekologické stability.

Stupnice nabývá šesti hodnot (0 - bez významu, 1 - velmi malý význam, 2 - malý význam, 3 - střední význam, 4 - velký význam, 5 - výjimečně velký význam). Následně lze určit zastoupení jednotlivých kategorií ES v řešeném území.

Pozn. Jedná se o metodiku, kterou KES počítá ČSÚ. Existují modifikace výpočtu.

Čtěte také: Význam koeficientu ekologické stability

Interpretace indikátoru KES

Čím vyšší je hodnota KES, tím vyšší ekostabilizační potenciál území vykazuje. Ani vysoká hodnota KES však vysokou stabilitu území nezaručuje - indikuje pouze vhodné podmínky pro její vytvoření. KES byl původně navržen pro tzv. bioregiony (v ČR jich je vymezeno 91); pro větší území jeho výpovědní hodnota klesá.

Spolehlivost indikátoru

Spolehlivost, resp. přesnost indikátoru je závislá na zdroji dat. V případě KES zpracovaném ČSÚ je přesnost střední - data jsou odvozována z druhu pozemků uvedených v katastru nemovitostí a nemusí být ve všech případech přesná a aktuální. Je obecně známý fakt, že mnoho pozemků je v KN vedeno pod jiným druhem než je tomu ve skutečnosti.

Prezentace indikátoru

KES je bezrozměrné číslo.

Další faktory ovlivňující stabilitu krajiny

Kromě KES ovlivňují stabilitu krajiny i další faktory, jako například:

Eroze: Projevuje se destrukčním účinkem vody a větru na půdní povrch. Dochází k rozrušování a odnosu půdní hmoty zemského povrchu a k jejímu ukládání v místech poklesu účinnosti erozních faktorů.
Celková přirozená vodní retence povodí: Je definována jako množství vody dočasně zdržené na povrchu terénu, v půdě, v korytě toku a jiným přirozeným způsobem (bez retence v umělých vodních nádržích).
Ekonomické hodnocení ekosystémů: Ekonomické hodnocení ekosystémů a jejich mimoprodukčních funkcí má potenciál stát se silným nástrojem k ochraně přírody.

Čtěte také: Význam koeficientu ekologické stability

Čtěte také: Ekologická stabilita

tags: #koeficient #ekologické #stability #ČSÚ #výpočet