Emise z plynových kotlů a související povolení v České republice

Zákaz využívání kotlů první a druhé emisní třídy začne platit od 1. září 2024. Mnoho občanů již využilo podporu z kotlíkových dotací i z programu Nová zelená úsporám. Ty, kteří nevyhovující kotle ještě nevyměnili, Ministerstvo životního prostředí nabádá, aby tak učinili a využili do konce srpna jedinečné příležitosti čerpat aktuální výši dotací. Od 1. září sice bude podpora pokračovat, ale bude výrazně nižší. Pokud si navíc domácnosti stihnou o dotaci požádat do konce srpna, i když nestihnou kotel vyměnit, budou k tomu úředníci při kontrolách přihlížet.

Zákaz používání kotlů 1. a 2. emisní třídy je v zákoně již od roku 2012 a mimo rodinné či bytové domy a stavby pro rodinnou rekreaci platí již od září 2022. „Povinnost vyměnit kotle první a druhé třídy platí už od roku 2012, občané tedy měli dostatek času se na výměnu připravit. Povinnost se netýká například kamen, krbových vložek či sporáků, které slouží k přímému vytápění místnosti. Mezi podporovanými zdroji zůstávají tepelná čerpadla, kotle na biomasu, kamna na pelety, objekt je možné napojit na centrální zásobování teplem. V řešení je i možnost podpořit plynové kotle pro nízkopříjmové domácnosti.

Podle dat ČHMÚ pochází z lokálního vytápění domácností více než 75 % všech emisí jemných prachových částic a více než 95 % emisí benzo[a]pyrenu produkovaných v ČR. „Je zřejmé, že to, čím doma topíme, má zásadní vliv na kvalitu ovzduší i na zdraví lidí. Prachové částice na sebe váží další škodlivé látky, například těžké kovy či rakovinotvorný benzo[a]pyren, a podle Státního zdravotního ústavu způsobuje v ČR znečištěné ovzduší každoročně 3 100 předčasných úmrtí. Naším záměrem není lidi pokutovat a udělovat zákazy.

Změny v dotační podpoře

Ministerstvo životního prostředí také představilo změny v dotační podpoře. Dosavadní tzv. kotlíkové dotace, které poskytují podporu ve výši až 95 % nízkopříjmovým domácnostem - seniorům v penzi, domácnostem s příspěvkem na bydlení či invaliditou 3. stupně - budou od 1. září výrazně nižší. A přesunou se pod program Nová zelená úsporám Light. Stejně tak se od 1. září sníží i podpora z programu Nová zelená úsporám, která je pro ostatní domácnosti. V NZÚ zatím dotace využilo přes 50 tisíc žadatelů. Celkem tedy bylo podpořeno 180 tisíc kotlů.

Doposud bylo zažádalo o dotaci na výměnu kotle na tuhá paliva 130 tisíc domácností, z čehož 115 tisíc již svůj kotel vyměnilo, a to za více než 13 miliard korun. „Apelujeme proto na všechny, kteří žádost ještě nepodali, aby tak učinili co nejdříve. Výše dotací z obou programů bude oproti současným částkám od 1. září 2024 snížena o jednotky až desítky tisíc, podle druhu zdroje vytápění. Vyplatí se proto podat žádost do 31. srpna 2024 a případně instalaci lze provést později,“ vysvětlil ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman.

Čtěte také: Ekologická likvidace ohřívačů vody

Pomoc s vyřízením žádosti dotace na výměnu kotle je nabízena v rámci kotlíkových dotací od jednotlivých krajů. „Ministerstvo zajišťuje poradenství prostřednictvím středisek EKIS nebo Místních akčních skupin (MAS) sdruženými pod NZÚ Light. Od září 2024 bude také možné žádat o podporu na výměnu kotlů na tuhá paliva bez ohledu na emisní třídu za jiné druhy ekologičtějšího vytápění - například tepelná čerpadla, kotle na biomasu či kamna. „Bude zahájena motivační finanční podpora výměn všech uhelných kotlů - jen ve 3. emisní třídě jich je v provozu asi 60 tisíc - s cílem do 10 let odejít od spalování uhlí v lokálních zdrojích vytápění,“ oznámil také ministr životního prostředí Petr Hladík.

Kontroly a pokuty

Podle zákona o ochraně ovzduší spadají přestupky fyzických osob pod obecní úřad obce s rozšířenou působností. Ten má také povinnost dohlížet nad dodržováním povinností provozovatelů kotlů v domácnostech, například pravidelnou kontrolou technického stavu a provozu kotle, která se musí provádět každé tři roky. Jelikož od 1. září nebude již kotle horší než 3. třídy možné využívat, MŽP připravilo metodiku, kterou se budou moci úředníci řídit. Cílem není občany pokutovat, ale docílit co nejrychlejší nápravy.

„V aktualizované metodice jsme se soustředili jednak na efektivitu kontrol a spravedlivý přístup tak, aby bylo při kontrolní činnosti dosahováno co největšího environmentálního efektu, tedy aby byly z provozu odstaveny co nejdříve zejména ty nejhorší kotle, jejichž provoz má největší dopady na ovzduší a zdraví lidí. Důležité je rovněž dosáhnout toho, aby všichni splnili svou povinnost provedení kontroly technického stavu a provozu. Při řešení jednotlivých případů bude nezbytné zohledňovat také sociální situace provozovatelů. Pokud úředníci odhalí nevyhovující kotle, není cílem hned ukládat pokuty, ale dosáhnout co nejrychlejší nápravy.

Zákaz těchto kotlů včetně metodických pokynů vítá i Svaz měst a obcí. „Jsme rádi, že ministerstvo životního prostředí komunikuje potřebu výměny kotlů a zároveň představilo metodiku pro úředníky tak, aby všichni věděli, jak mají po 1. září postupovat. Chtěl bych poprosit občany, aby s výměnou ale opravdu nezaháleli a pokud tak ještě neudělali, začali ji řešit co nejdříve.

Přehled zákazů a termínů

Prodej kotlů, které nejvíce škodí životnímu prostředí, tedy nejnižších emisních tříd, skončil už před dvěma lety. Od září 2022 je dle zákona o ochraně ovzduší z roku 2012 nebude možné ani provozovat. Tomu, kdo zákaz poruší, hrozí pokuta až do výše 50 tisíc korun. Od roku 2022 budou moci být v provozu pouze kotle na tuhá paliva, které splňují minimálně 3. emisní třídu, zpravidla se jedná o kotle s datem výroby po roce 2000. Emisní třídu kotle je možné dohledat na výrobním štítku daného kotle nebo v jeho dokumentaci. Pokud není údaj uveden na štítku nebo se jedná o kotel, který žádný výrobní štítek nemá, je více než pravděpodobné, že kotel povolené emise splňovat nebude.

Čtěte také: Přehled emisních norem

K výměně zastaralých kotlů lze využít probíhajících kotlíkových dotací.

Povinnost revizí

Zákon o ochraně ovzduší 201/2012 Sb. v § 17 a bodu h) stanovuje povinnosti provozovatele stacionárního zdroje „provádět jednou za dva kalendářní roky prostřednictvím osoby, která byla proškolena výrobcem spalovacího stacionárního zdroje a má od něj udělené oprávnění k jeho instalaci, provozu a údržbě (dále jen ‚odborně způsobilá osoba'), kontrolu technického stavu a provozu spalovacího stacionárního zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW včetně, který slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, a předkládat na vyžádání obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklad o provedení této kontroly vystavený odborně způsobilou osobou potvrzující, že stacionární zdroj je instalován, provozován a udržován v souladu s pokyny výrobce a tímto zákonem."

Přestupky a pokuty

Paragraf 23 zákona o ochraně ovzduší pak stanovuje přestupky. U nich platí, že při provozování kotle nesplňujícího emisní požadavky po 1. 9. 2022 hrozí jeho provozovateli pokuta až 50 tisíc korun.

Pokud se provozovatel kotle neprokáže po 31. 12.

Plynové kotle a směrnice EU po roce 2040

Evropská směrnice k emisím budov nevyřadila plyn pro vytápění ani po roce 2040. Konečné znění textu neobsahuje žádný plošný zákaz používání plynových kotlů po roce 2040. Naopak, technologie využívající obnovitelné plyny jsou jedním z uznaných zdrojů energie pro vytápění.

Čtěte také: Plynové kotle a platné normy

V úterý odhlasovali europoslanci směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD), která má za cíl snižovat jejich emise a energetickou spotřebu. Vzápětí se ve veřejném prostoru objevila mylná informace, že tím EU zakázala využívání plynových kotlů po roce 2040. Není to pravda. Konečné znění textu neobsahuje žádný plošný zákaz používání plynových kotlů po roce 2040. Naopak, technologie využívající obnovitelné plyny jsou jedním z uznaných zdrojů energie pro vytápění. V příloze směrnice je ustanovení, které má sloužit jako vodítko při přípravě a aktualizaci vnitrostátních plánů pro renovace budov. Takové plány by měly členské státy teprve přijmout a realizovat. Rok 2040 se v této příloze objevuje pouze jako orientační datum pro cílení opatření na náhradu fosilního plynu ve vytápění.

„Přesná podoba realizace těchto opatření bude vždy záležet na konkrétních podmínkách jednotlivých členských států. V podmínkách České republiky se bez plynu neobejdeme. Nutný výkon pro vytápění v Česku představuje ročně 25 GW. Aktualizovaná definice budovy s nulovými emisemi umožňuje využívat pro vytápění i bezemisní plyny, kterými jsou například biometan a vodík. „Toto ustanovení tak připouští dokonce i využití zemního plynu jak pro nové, tak hlavně rekonstruované budovy i po roce 2040. „Toto opatření zmínilo při projednávání Směrnice v Radě EU například Německo, které plánuje podporu kotlů připravených na vodík i po roce 2025.

Podobné dezinterpretace panují i okolo Evropské komise ke zvýšení energetické účinnosti zařízení pro vytápění. Zákaz, který ale začne skutečně platit už v letošním roce, se týká kotlů 1. a 2. emisní třídy na tuhá paliva. Právě přechod na spolehlivý a bezpečný plynový kotel je pro domácnosti, které za takové staré kotle hledají náhradu, finančně i technicky dobře dostupným řešením.

Český plynárenský svaz (ČPS) je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. ČPS navázal v roce 1992 na bohatou činnost svých předchůdců, kteří v tehdejším Československu založili již v roce 1919 Československý plynárenský a vodárenský svaz a byli spoluzakladateli Mezinárodní plynárenské unie (IGU) v roce 1931.

tags: #plynový #kotel #emise #a #povolení

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní krásy ČR
• Zpráva o tuňákových konzervách
• Průvodce vyměřováním ekologických dotací
• Více o útocích žraloků
• Komplexní sanace ŽP