Odpad plynový kotel norma v České republice

Tento článek se zabývá problematikou odpadů vznikajících při provozu plynových kotlů v České republice, s ohledem na platné normy a legislativu.

Klasifikace odpadů

Odpady se zařazují pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů uvedená v Katalogu odpadů. První dvojčíslí označuje skupinu odpadů, druhé dvojčíslí podskupinu odpadů a třetí dvojčíslí druh odpadu.

Podle odvětví, oboru nebo technologického procesu, v němž odpad vzniká, se nejdříve vyhledá odpovídající skupina, uvnitř skupiny potom podskupina odpadu. Pokud se nenalezne žádné vhodné katalogové číslo ani ve skupině 16, přidělí se danému odpadu katalogové číslo končící dvojčíslím 99 ze skupiny odpadů vyhledané postupem podle odstavce 2. V názvu se uvede technický nebo běžně užívaný název odpadu.

Odpady, které naplní definici komunálního odpadu podle zákona, se zařazují do skupiny 20.

Poddruh odpadů se používá namísto druhu odpadu pro účely vedení průběžné evidence, ohlašování s výjimkou statistického zjišťování pro potřeby Českého statistického úřadu, informací o odpadu, základního popisu odpadu, osvědčení a výkazu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a požadavku odděleného soustřeďování. Pro ostatní účely je rozhodující příslušnost odpadu k druhu odpadu.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Pokud jsou v Katalogu odpadů jednomu druhu odpadu přiřazena dvě katalogová čísla odpadu, z nichž jedno je označeno jako nebezpečný odpad a druhé nikoliv, odpad se zařazuje pod katalogové číslo podle toho, zda se v souladu s § 7 odst. 1 písm. a) a c) zákona jedná o nebezpečný odpad.

Posuzování nebezpečných vlastností odpadů

Nebezpečná vlastnost odpadu se posuzuje porovnáním koncentrace látek v odpadech nebo výsledků zkoušek odpadu podle odstavce 4 s kritérii a limitními hodnotami ukazatelů stanovených pro tyto vlastnosti v přímo použitelném předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů nebo doplňujícími limitní hodnotami a kritérii pro hodnocení nebezpečných vlastností pod označením kódem HP 9, HP 14 a HP 15 v příloze č. 2 k této vyhlášce.

Pro posouzení nebezpečných vlastností odpadů, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí jinak, lze použít pouze zkušební metody, které jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie o zkušebních metodách nebo v jiných mezinárodně uznávaných zkušebních metodách a pokynech. Zkoušky prováděné na obratlovcích jsou zakázány. Pro posouzení nebezpečné vlastnosti HP 14 Ekotoxický se použije metoda uvedená v příloze č. 3 k této vyhlášce.

Při posouzení nebezpečných vlastností odpadu se musí přihlížet i ke skutečnosti, že po odběru vzorků odpadu může při nakládání s odpadem dojít ke kvantitativní nebo kvalitativní změně posuzovaného odpadu.

Nebezpečnou vlastnost odpadu HP 9 Infekčnost lze posoudit na základě popisu vzniku odpadu, z odborného posudku technologie produkující odpad nebo technologie úpravy odpadu a popisu odpadu z hlediska možného obsahu infekčního agens ve smyslu přílohy č. 2 k této vyhlášce.

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

U nebezpečných vlastností HP 4 Dráždivé - dráždivé pro oči a kůži, HP 6 Akutní toxicita a HP 8 Žíravé se pro posouzení použijí mezní hodnoty pro jednotlivé látky uvedené v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů.

Koncentrační limity stanovené v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů se nevztahují na čisté slitiny kovů v kompaktní formě, které nejsou znečištěny nebezpečnými látkami. Čisté slitiny kovů v pevném stavu, které se považují za nebezpečné odpady, jsou jmenovitě uvedeny a označeny jako nebezpečné v příloze č. 2 k této vyhlášce.

Pro účely evidence se odpady zařazené podle Katalogu odpadů jako odpady nebezpečné označují „N“, odpady zařazené jako odpady ostatní se označují „O“ a odpady, kterým byla kategorie nebezpečný odpad přiřazena v souladu s § 7 odst. 1 písm. a) a c) zákona a nemají v Katalogu odpadů katalogové číslo označené symbolem „*“, se označují jako „O/N“.

Kondenzát z plynových kotlů

Při provozu plynového kondenzačního kotle se tvoří kondenzát. Jedná se o vodu s malým obsahem kyseliny dusičné a dusité. Kotel vyprodukuje denně velké množství kondenzátu. Vše závisí na typu kotle, výkonu, požadované teploty a dalších faktorů. Kondenzační kotel vyprodukuje v průměru 1-3 litry kondenzátu za hodinu.

Kondenzát je kyselý, jeho pH dosahuje hodnot mezi 2-3, a proto způsobuje korozi. Z toho důvodu je potřeba ho průběžně odvádět z plynového kotle a také z domácnosti.

Čtěte také: Zdravotnický odpad a jeho definice

Způsoby nakládání s kondenzátem:

• Kanalizace: Nejjednodušší cesta jak se zbavit kondenzátu vede do kanalizace. Je potřeba dodržovat normy na pH a množství vypouštěné vody. Jinak hrozí poškození kanalizace a znečištění. Řešením je neutralizační jednotka, která zvýší pH kondenzátu a učiní ho kanalizačnímu potrubí neškodným.
• Jímka: Kondenzát do ní bez problémů odvedete, ale nezapomeňte pravidelně kondenzát vylévat.
• Vypouštění na zahradu: Zde je ale určitě kondenzát neutralizovat a zohlednit typ půdy, sklon terénu a vzdálenost od vodních zdrojů. V opačném případě můžeme napáchat více škody než užitku.

Při nakládání s kondenzátem je důležité dodržovat stanovené normy. Informace o nich najdete na stránkách ČSN a vodárenských společností.

Odvod kondenzátu a spalinové cesty

Problémy se špatným zapojením odvodu kondenzátu mohou vyvolat u hotového díla řadu závažných problémů. Může docházet k únikům spalin z kouřovodu nebo šíření zápachu z kanalizace do kotelny nebo místnosti s kotlem.

Na odvod kondenzátů se obecně vztahuje zákon o vodách, ČSN EN 12056-1, kap. 4.5 a ČSN 75 67 60 z r. Kondenzáty se odvádějí do kanalizační a stokové sítě, a to jen v souladu s podmínkami uvedenými v kanalizačním řádu zpracovaným provozovatelem veřejné kanalizace, který stanoví podmínky.

Dle DIN 1986-100: 2002-03 v čl. 5.6 stanoví odkaz na ATV pracovní list A 251, kondenzáty z kondenzačních kotlů.

Je především nutností, aby chybějící údaje byly dopracovány do návodů k instalaci dodavateli kondenzačních kotlů. Projekty musí zpracovávat projektanti - specialisté TZB, kteří dané kondenzační systémy umí navrhovat.

Při správném seřízení kotle probíhá čisté spalování, kdy se pH kondenzátu zpravidla pohybuje kolem 5,9 až 7. Odváděním kondenzátů do kanalizace je zpravidla nadlepšeno vysoké pH splašků, které je způsobeno pracími a čisticími prostředky zásadité povahy.

Jinak tomu ale může být u kanalizací, pokud jsou choulostivé na kyselejší pH.

Je nutné pouze jednoznačně vědět, zda je kotelna na samostatné větvi domovní kanalizace či na společné, a do jaké míry je tato kanalizace splašky promývána. Podle toho je možné požadovat odolnou keramickou či plastovou kanalizaci nebo v případě stálého provozu se splašky propočtem odhadnout výsledné pH v případě zaústění do kanalizace betonové.

Při výkonu jednotlivých kotlů o vysokém výkonu 200 kW a více a kotlů bez modulace výkonu hořáku nebo s modulací až od 50 % výkonu. V takových kotelnách je zpravidla množství kondenzátu již tak velké, že v nárazovém množství je běžným ředěním nezvládnutelné. V tomto případě je nutné navrhnout neutralizaci a odváděné množství kondenzátu projednat se správcem veřejné kanalizace.

Pokud výsledkem bude hodnota nad pH 6,5 není důvod k instalaci neutralizačního zařízení.

Z rovnice hoření vznikne výpočtové množství kondenzátu 1,68 l/h/10kW.

Vzhledem k používaným kondenzačním kotlům, které povětšinou spadají do skupiny C, musí být komíny těsné přetlakové v provedení Aqua.

U připojení kondenzačních kotlů se připojuje ještě další faktor. Spalovací komora je jednou stranou spojena s kouřovodem a komínem, druhou stranou, přes odvod kondenzátu ve spodní části komory s kanalizací, kvůli zmíněnému odvodu kondenzátu. Provedení odkouření a provedení kanalizace je tedy s těsnými spoji. V důsledku těsnosti systému se umožní vysávání zápachové uzávěrky kotle a možné šíření spalin kanalizačním systémem; případně šíření spalin cestou menšího odporu.

Uzávěrka uložená v kotli má nejméně výšku vodního sloupce rovnou maximálnímu přetlaku ventilátoru s rezervou možného přírůstku tahu komínu. Kotlová zápachová uzávěrka neslouží k zápachovému oddělení systému komínu od kanalizace!

Pokud je odpadní potrubí od kotlové vodní uzávěrky kotle nebo vodní uzávěrky kouřovodu vedeno nad podlahovou vpusť nebo kbelík, je automaticky přerušen systém komín-kanalizace. Jestliže však jde o zaústění rovnou do kanalizace, je nutné umístit kromě vodní uzávěrky kotle nebo kouřovodu (ještě jednu) zápachovou uzávěrku. Ve spoji odpadního potrubí mezi kotlem a touto další zápachovou uzávěrkou je nutné volné spojení.

V případě, že si negativní vliv spojení kanalizace a komína instalatér uvědomí a použije volné spojení HT tvarovek bez těsnění, nebo amatérsky instaluje trychtýř bez zápachové uzávěrky, zápach z kanalizace tímto spojením proniká do místnosti.

Spojení musí být samozřejmě volné, ale nemusí být v daném případě kontrolovatelné. Jediným požadavkem je kontrola volného spojení (tedy aby volné bylo), o čemž je možno se přesvědčit jednoduchým způsobem - zahýbáním s potrubím v místě spoje.

Pokud je na systém odvodu kondenzátu od kotlů napojeno i odpadní potrubí od komínů a kouřovodů, je nutné na tato potrubí instalovat samostatné přetlakové vodní uzávěrky s výškou vodního sloupce odpovídající nejméně maximálnímu přetlaku ventilátoru kotle(ů) (a přispívajícího tahu komínu).

Dimenzování kondenzátního potrubí se odvíjí od největšího množství vzniklého kondenzátu při provozu kondenzačních kotlů. Odpady kondenzátů u kotlových kaskád je vhodné řešit nezávisle na odvodech kondenzátů z komínových cest. V každém případě však na svodu kondenzátů, ať již od kotlů nebo ze spalinových cest, se nevyhneme instalaci vždy vodní uzávěrky s volným připojením odpadního potrubí a následné instalace zápachové uzávěrky.

V případě použití neutralizačního zařízení je nutné rozlišit, zdali toto zařízení je napojováno na kanalizaci těsně, či nikoliv. Je-li neutralizační zařízení napojeno těsně na zápachovou uzávěrku nebo je bez zápachové uzávěrky (v případě, kdy je zápachová uzávěrka součástí neutralizačního zařízení) použije se volné napojení vodní uzávěrky systému odvodnění kotlů vč.

U větších výkonů kotlů, kdy vzniká velké množství kondenzátu, je ale naopak vhodné uvažovat s ředěním v době, kdy je účelné provést ředění kondenzátu při zvýšeném provozu kanalizace. V tomto případě je nutné zajistit dostatečnou velikost jímky či nádoby o velikosti odpovídající produkci kondenzátu v době, kdy nebude odváděn.

Pro přečerpávání kondenzátu zpravidla postačují běžná kalová plastová čerpadla se spínačem hladiny v plastové kapsli. Pokud se kondenzát napojuje do již existující přečerpávané nebo tlakové kanalizace, činíme tak jeho svedením do sběrné nádrže, kde je neutralizován splašky. Problémem může být pouze extrémně velké množství kondenzátu.

Přečerpávání neředěného kondenzátu nebo neutralizovaného, je stejné. V obou případech je ale nutné při ústí odpadního potrubí kondenzátu od čerpadla do kanalizace umístit zápachovou uzávěrku. Za čerpadlo je vždy nutné instalovat zpětnou klapku. Ta zabrání zpětnému vniknutí splašků z kanalizace.

Se zaústěním potrubí kondenzátů, které nejsou ředěny nebo neutralizovány, do žump není z hlediska jejich složení problém. Zpravidla jsou splašky dostatečně zásadité, takže se kondenzát se splašky více či méně neutralizuje. Také u biologických čistíren nelze problémy z uvedených důvodů předpokládat.

Pokud vyjdeme z obecné rovnice hoření zemního plynu, odchází do ovzduší chemicky uvolněná vodní pára, která je kyselá vlivem CO2 a NOx. Stejné složení má i předmětný kondenzát. Velmi často lze vidět zkondenzovanou kouřovou vlečku jako vlhkou stopu na chodnících či vozovkách v blízkosti komínů.

Ve výjimečných případech je vhodným řešením při odvádění malého množství kondenzátů, např. od osamocených kotlů, použití trativodů nebo vsakovacích jímek. Takové trativody by však neměly být hluboko uložené, aby odváděný kondenzát byl vsakován ještě humusovou vrstvou a půdními bakteriemi využíván. Proti lokálnímu překyselení bude nutné takto vypouštěný kondenzát neutralizovat.

Zapojení odvodu kondenzátů z kotlů a kouřovodů nejsou pro většinu projektantů a montážníků věcí známou. Velice často lze vidět v kotelnách s kondenzačními kotli pevné připojení vodní uzávěrky, rovnou na kanalizaci. V jiných případech není instalována vodní a ani zápachová uzávěrka u přetlakových spalinových cest. Odpadní potrubí je od výústku kouřovodu vedeno přímo do kanalizace nebo nad podlahovou vpusť.

Emisní limity při spalování a spoluspalování odpadů

V oblasti normalizace dochází k revizi normy pro komíny a kouřovody, která musí nadále vymezovat kritéria a prováděcí podmínky v souladu s odpovídajícími evropskými normami.

Revidovaná ČSN 73 4201:2002 musí nadále vymezovat návrhová kritéria a prováděcí podmínky pro ostatní typy komínů a komínových vložek i další typy spotřebičů paliv nejméně do té doby, než budou přijaty odpovídající normy evropské. Ke změně došlo proto i v názvosloví.

Samostatný komín je komín, do kterého je připojen jeden spotřebič jedním kouřovodem. Do společného komína se připojuje větší počet spotřebičů paliv. Podle situování spotřebičů se tyto komíny rozdělují na společné komíny pro jedno podlaží a společné komíny pro více podlaží nad sebou.

Do společných komínů pro jedno podlaží se připojuje větší počet spotřebičů paliv obvykle společným kouřovodem v jednom prostoru. Typickým příkladem jsou kotle s atmosférickými hořáky na zemní plyn s přerušovači tahu, umístěné v kotelnách. Nově může být v kotelně umístěno až 5 kotlů, ale při provozu pouze jednoho kotle nesmí rychlost při proudění spalin v průduchu komína poklesnout pod 0,5 m.s-1.

Společné komíny pro více podlaží řeší problematiku odvodu spalin ve vícepodlažních budovách, které mají např. etážové vytápění a ohřev TUV v jednotlivých bytech.

Nejčastějším řešením jsou uzavřené spotřebiče na plynná paliva v provedení C, které se připojují do společného podtlakového komína v tlakové třídě N1, N2 Do společného komína se může připojit nejvýše 10 spotřebičů v podlaží nad sebou (ale max. 4 spotřebiče v jednom podlaží). Největší výkon uzavřeného spotřebiče na plynná paliva nesmí překročit 30 kW, přičemž nejmenší výkon připojeného spotřebiče nesmí být menší než polovina výkonu největšího spotřebiče. Společný komín musí být navržen tak, aby bylo vyloučeno vzájemné ovlivňování funkce spotřebičů paliv.

Poměrně novým řešením jsou uzavřené spotřebiče na plynná paliva v provedení C, připojené do společného přetlakového komína v tlakové třídě P1, P2. Tento způsob, oproti předešlému, umožňuje zmenšit velikost společného komína. Do společného komína může být připojeno nejvýše 5 spotřebičů v podlažích nad sebou tak, že v jednom podlaží mohou být připojené nejvýše 2 spotřebiče. Největší jmenovitý výkon spotřebiče nesmí být větší než dvojnásobek jmenovitého výkonu nejmenšího připojeného spotřebiče. Společný komín musí být navržen tak, aby bylo vyloučeno vzájemné ovlivňování funkce spotřebičů. Protože toto řešení je závislé na konstrukci spotřebičů paliv, spalinová cesta se navrhuje a provádí podle dokumentace výrobce spotřebičů.

Do společného komína podtlakového, v provedení N1, N2, se mohou připojit i otevřené spotřebiče v provedení B, s atmosférickým hořákem na zemní plyn a s přerušovačem tahu do jme-novitého výkonu 25 kW. Spotřebiče musí mít pojistku proti zpětnému tahu. Do spo-lečného komína může být připojeno pět spotřebičů nad sebou tak, že v jednom podlaží mohou být nejvýše dva spo-třebiče. Největší výkon spotřebiče nesmí být větší než dvojnásobek jmenovitého výkonu nejmenšího spotřebiče.

Účinná výška komína nad posledním připojeným spotřebičem paliv musí být vyšší než 4 m. Za přerušovačem tahu spotřebiče musí být kouřovod veden svisle v délce nejméně 0,70 m a vodorovná vzdálenost spalinového hrdla spotřebiče od sopouchu nesmí být větší než 1 m. V kouřovodu každého spotřebiče má být instalována elektronicky ovládaná spalinová klapka vázaná na chod spotřebiče (pokud je spotřebič mimo provoz, musí být klapka uzavřená).

tags: #odpad #plynový #kotel #norma

Oblíbené příspěvky:

• Tragédie v oblacích: Osudný let
• Evropská agentura a klima
• Recenze odpadkových košů
• Environmentální výchova ve výuce
• Průtok odpadní trubkou 50 mm