V každé domácnosti vzniká velké množství nejrůznějších odpadů. Počínaje zbytky potravin, přes skleněné lahve až po například plechovky od barev. Většina lidí je zvyklá odpady vyprodukované doma hodit do koše, následně vysypat koš do popelnice ke směsnému komunálnímu odpadu a tím pro ně tato problematika končí.
To je však nejhorší možné řešení, směsný komunální odpad je většinou svážen na skládky, kde je bez dalšího užitku shromažďován. Nejefektivnější z hlediska ochrany životního prostředí a úspory surovin je třídit tyto odpady už na počátku, tzn. doma.
Třídění odpadu může být někdy oříšek. Když už nám ale odpad vznikne, je důležité jej správně vytřídit. Třídění odpadu umožňuje, aby materiál neskončil spolu s ostatními odpady na skládce, ale mohl být znovu využit, tedy zrecyklován - vytříděné odpady tak mohou sloužit jako vstupní surovina pro vznik nových výrobků, které můžeme další dlouhé roky používat. Cílem je co nejvíce odpadů tímto způsobem opětovně využít. Tento model nazýváme cirkulární ekonomika.
Do papírového odpadu spadají např. staré časopisy, noviny, krabice, lepenka, knihy atd. Naopak nepatří sem uhlový, mastný či jinak znečištěný papír nebo dětské pleny. Papír můžete vhodit do modrého kontejneru, případně pak donést větší množství do sběrných surovin, pokud máte tu možnost - za správně vytříděný papír podle druhu můžete získat i finanční odměnu. Do papíru patří všechen tisk, staré sešity, papírové krabice (rozložené!), obálky nebo lepenka. Nevadí kovové svorky ani foliová okénka na obálkách - vše se odstraní při recyklačním procesu. Nevhazujte do modrého kontejneru jakkoliv znečištěný nebo mokrý papír. Nepatří tam ani termopapír, tedy účtenky.
Jedná se např. o plastové kelímky, sáčky, PET lahve, balící fólie, obaly od CD, polystyren atd. Tyto odpady vhazujeme do žlutých kontejnerů. Plast tvoří často nejobjemnější část ze všech vyhozených odpadů. I proto je důležité ho co nejvíce správně vytřídit. Pokud plasty neskončí v koši, ale vytřídíme je, umožníme tak jejich recyklaci a další smysluplné využití.
Čtěte také: Likvidace nebezpečných odpadů
Doma můžeme shromažďovat obalové sklo (sklenice od marmelád, lahve od vín či alkoholických nebo nealkoholických nápojů) či tabulové sklo (okna). Tyto skleněné odpady je vhodné doma shromažďovat v plastových nebo skleněných krabicích a poté tento odpad dávat do zelených či bílých kontejnerů. Sklo patří do zeleného nebo bílého kontejneru. Pokud jsou na sběrném místě oba kontejnery, je potřeba ho vytřídit podle barvy. Do zeleného kontejneru patří všechno barevné sklo (lahve od vína a nápojů) nebo tabulové sklo z oken nebo ze dveří. Do bílého kontejneru patří zcela čiré sklo, jako např.
Patří sem kartony od mléka a mléčných výrobků, džusu, vína atd. Tyto kartony se vhazují do oranžových kontejnerů. Nápojové kartony vyhazujte do oranžových popelnic nebo do nádob označených oranžovou nálepkou. Patří sem krabice od mléka, krabicového vína, džusů, protlaků apod. Do oranžového kontejneru naopak nevhazujte kartony se zbytky nápojů a potravin nebo měkké sáčky např.
V domácnostech se můžeme setkat s kovovými odpady typu plechovek, konzerv, hliníkových fólií atd. Kovový odpad patří do šedého kontejneru nebo do kontejneru označeného jen šedou nálepkou. Jakýkoliv objemnější odpad (kovové roury, trubky, hrnce, vany, kola, elektrospotřebiče apod.) odvážíme vždy na sběrný dvůr. Stejně tak na sběrný dvůr odvezte plechovky od barev, tlakové nádoby se zbytky nebezpečných látek, toxické kovy (olovo, rtuť) nebo vysloužilá zařízení složená z více materiálů.
Biologicky rozložitelný odpad (bioodpad) můžeme buďto ukládat do domácích kompostů, máme-li možnost, popřípadě využít mobilního sběru nebo odevzdání tohoto odpadu ve sběrném dvoře. Bioodpadem rozumíme biologicky rozložitelné zbytky z kuchyně nebo zahrady. Patří do něj odpad rostlinného původu, různé odřezky ovoce nebo zeleniny, slupky, použitý sypaný čaj nebo třeba kávový lógr. Bioodpad určitě nepatří do směsného odpadu. Nejlepším řešením je bioodpad zkompostovat rovnou v domácnosti. Na zahradě k tomu poslouží zahradní kompostér, v bytě pak například vermikompostér. Ušetří se tím zbytečné emise a náklady na převoz a zpracování.
I na jedlé tuky a oleje je již možné najít ve sběrném hnízdě speciální popelnici, občas se jí také říká „tuktejner“. Mívá různé barvy, většinou tmavě oranžovou nebo červenou. Důležité je, že je označena nálepkou pro tuky a oleje. Patří do ní všechny tuky a oleje z kuchyně, které je nutné prvně slít do plastové nádoby a pevně uzavřít. Pozor! Tuky ani oleje nikdy nevylévejte do dřezu ani do kanalizace! Vylité tuky a oleje jsou příčinou ucpaných potrubí a kanalizací, které se pak musí složitě a nákladně čistit. Jejich důkladné odstranění z vody je navíc téměř nemožné i pro čističky odpadních vod.
Čtěte také: Příčiny klimatických změn
V domácnostech se můžeme setkat také s nebezpečnými odpady, jako jsou např. plechovky se zbytky barev, staré léky atd. Nebezpečný odpad představuje riziko pro naše zdraví nebo životní prostředí. Už samotná manipulace s ním může být nebezpečná, nelze s ním proto nakládat jako s běžným komunálním odpadem. Nebezpečný odpad spolehlivě poznáte podle symbolu přeškrtnuté popelnice na obalu. Nebezpečný odpad kvůli svému charakteru nepatří do směsného odpadu! Nesmí na skládky ani do běžné spalovny, ale likviduje se ve speciálních zařízeních. Proto je nutné ho odnést do sběrného dvora. Využít můžete také mobilní sběr, pokud ho vaše obec organizuje. Staré léky odnášejte zpět do lékárny. Vysloužilé elektrospotřebiče odnášejte na sběrný dvůr, případně můžete odevzdat v rámci zpětného odběru u prodejce.
Oblečení a staré látky patří do nádoby na textil. Bývá to větší kontejner bílé nebo červené barvy. Do takového kontejneru můžete vhazovat oblečení a bytový textil, který zabalíte a svážete do igelitové tašky. Podle provozovatele kontejneru záleží, co vše je možné do něj vhodit - na charitu je obvykle potřeba vybírat ještě použitelné oblečení, pokud však firma dále zpracovává a recykluje textil, můžete do kontejneru vyhodit i staré hadry a další těžko využitelné textilie. Instrukce vždy najdete na příslušném kontejneru. Pokud je oblečení v dobrém stavu, zkuste je nabídnout svým blízkým nebo udat na „swapu“, který slouží k výměně oblečení, ale i jiných drobných věcí.
Protože baterie obsahují těžké kovy, které mají negativní vliv na lidské zdraví, spadají pod nebezpečný odpad a nepatří v žádném případě do běžného odpadu. Vybité baterie nebo akumulátory můžeme bezplatně odevzdat k likvidaci na mnoha místech po celé republice, která jsou označena jako místa zpětného odběru (možnost odběru poskytuje každý obchod, kde je možné baterii koupit). Baterie můžete vyhodit také do kontejnerů na elektroodpad (většinou červené barvy), které mívají i speciální vhazovací otvor přímo pro baterie. Věděli jste, že baterie jsou hlavním původcem rtuti v komunálním odpadu?
Nevyužitá léčiva odnášejte vždy zpět do lékárny. Každá lékárna má povinnost zpětného odběru starých léků. Případně je odneste na sběrný dvůr, pokud takový typ odpadu odebírá. Nikdy je ale nevyhazujte do směsného odpadu ani do záchodu.
V současnosti ve většině obcí funguje sběr odpadu do sběrných hnízd, která jsou rozmístěná po obci. Tento systém však není příliš efektivní - lidé nemají motivaci nosit odpad do sběrných hnízd a je pro ně jednodušší vyhodit odpad do nádoby na SKO (každý metr vzdálenosti sběrného místa od obydlí znamená nižší míru třídění). Vhodným řešením tak může být systém sběru tříděného odpadu dům od domu. Občanům se tak třídění výrazně zjednodušuje, protože pohodlně třídí ve svých domovech a v den svozu odpadu jednoduše přistaví tříděný odpad před dům. Nemají tedy důvod vyhazovat využitelné složky odpadu do SKO, protože obě dvě možnosti pro ně představují srovnatelný výdej energie a času.
Čtěte také: Vývoj Greenpeace v Česku
Další variantou je adresný sběr - tedy sběr tříděných složek odpadů přímo z domácností. Občané tak třídí v pohodlí domova. Tento způsob sběru odpadu občanům třídění velmi usnadňuje a díky adresnosti bývá zpravidla také vytříděný obsah kvalitnější. V případě adresného sběru je možné evidovat vyprodukované odpady. Díky adresnému sběru je také možné zavést motivační systém pro občany. Samospráva získá přehled o tom, jaké množství odpadu produkují jednotlivé domácnosti a může tak např.
Odpady, které nelze vytřídit žádným z výše uvedených způsobů, lze odevzdat na sběrném dvoře nebo na jiná sběrná místa. Sběrné dvory jsou nedílnou součástí každého fungujícího odpadového hospodářství. Občané zde mají možnost odevzdávat odpad, který nespadá do běžného SKO nebo tříditelných složek odpadu. Při příjezdu na sběrný dvůr je nejprve nutné odpad zvážit, obsluha poté zaeviduje zvážené množství, druh a původce odpadu, buď ručně nebo pomocí evidenčního systému. Následně dochází k uložení odpadu na místě k tomu určenému, například do velkoobjemových kontejnerů a dalších nádob.
V rámci sběrných dvorů čím dál častěji fungují tzv. Re-use centra, která představují efektivní řešení v předcházení vzniku odpadu. Jedná se o místo, kam mohou občané nosit stále funkční a využitelné věci jako např. nábytek, potřeby do domácnosti, nádobí, hračky, funkční elektrospotřebiče atd. Ty jsou pak poskytnuty zdarma či za poplatek zájemcům, kteří pro ně ještě najdou využití.
Bez ochoty třídit vyprodukované odpady není možné jejich další efektivní využití. Vysoká vytříděnost je pro město či obec finančně velmi výhodná. Vytříděný odpad je zdrojem finančních odměn od společnosti EKO-KOM a může se také dále obchodovat, zatímco velké množství vyprodukovaného směsného odpadu přinese samosprávě jen vysoké náklady v podobě poplatků za skládkování, které se každý rok zvyšují.
Recyklace plastů umožňuje ze získaných druhotných surovin výrobu nových výrobků. Energetickým využitím v cementárnách nebo teplárnách rozumíme přeměnu za účelem výroby tepla nebo elektřiny. Podle nejnovějších údajů bylo předáno k recyklaci nebo energetickému využití cca 260 000 tun plastového obalového odpadu.
Z vytříděných plastů vzniká celá řada nových výrobků - například různé druhy obalových materiálů (láhve, vaničky, blistry, kelímky, ale i kanystry, velkoobjemové nádrže) či fólie a pytle, ale také textilní a technická vlákna (stany, koberce, silonová vlákna, lana, sítě, potahy a výplně do aut atd.), stavební konstrukce a materiály i obaly pro drogistické zboží, přepravky, boxy a mnoho dalšího.
Plastový výmět z třídicích linek, který už nelze dále recyklovat, se po další úpravě využívá jako součást tzv. tuhých alternativních paliv (TAP). Tato paliva slouží jako částečná náhrada uhlí v teplárnách a jiných energetických zařízeních, kde se z něj vyrábí teplo a elektřina. Jde o efektivní využití odpadu, které je navíc přísně regulováno.
V ČR máme celou řadu možností, jak nakládat s bioodpadem. Pokud máme dům se zahradou, pak můžeme bioodpad využívat různě - některé potravinové zbytky můžeme využít při chovu zvířat, odpad rostlinného původu, popel ze dřeva či sáčky od čaje můžeme dát na kompost. Alternativou pro ty, kdo žijí v bytě, může být pro část bioodpadu využití tzv. vermikompostéru.
Pokud nemáme výše uvedené možnosti, závisí řešení nakládání s bioodpady na konkrétní obci. Od roku 2015 mají obce povinnost zajistit pro domácnosti místa pro odkládání bioodpadů, každý rok v měsících od 1. dubna do 31. října.
Povinnost třídit odpad vyplývá ze zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech. Týká se každého, při jehož činnosti vzniká odpad, tedy i firem, společností a osob samostatně výdělečně činných. Každá firma je povinna odpady třídit a soustřeďovat odděleně, a to v místě vzniku odpadu. Třídění je třeba provádět podle jednotlivých druhů odpadu.
Zákon říká, že na jednotlivé vznikající druhy odpadů musí být samostatné nádoby. Jejich barvu zákon nespecifikuje, ale je praktické vycházet z toho, co je zde dlouhodobě zavedené. Pokud ale určitý druh odpadu ve firmě nevzniká a firma je schopna to případné kontrole prokázat, pak takovou nádobu mít nemusí.
Firmy nemohou jen tak využívat barevné kontejnery na ulicích. Ty jsou pro obecní systém, tedy pro občany. Existuje možnost tyto obecní nádoby využít, pouze však po dohodě s obcí a za podmínek stanovených obcí. Pro firmy bývá často výhodnější zajistit si vlastní řešení u odpadové firmy, kterou si společnost vybere sama podle svých potřeb.
Pro nakládání s nebezpečnými odpady platí, že odpad musí být shromažďován odděleně v odpovídajících nádobách, které zabrání úniku odpadů. Často jsou nádoby proto ještě ve speciálních skladech nebezpečných odpadů, v záchytných vanách apod. Firma je dále povinna zajistit, aby nebezpečné odpady byly vždy označeny nejen katalogovým číslem a názvem odpadu, ale také kódem a názvem jeho nebezpečné vlastnosti, nápisem „nebezpečný odpad“ a výstražným grafickým symbolem.
Firmy a podnikatelé jsou povinni vést evidenci odpadů, která obsahuje údaje o druzích a množství odpadu. Evidenci je třeba uchovávat po dobu nejméně 5 let a není pro ni stanovena žádná speciální forma či formulář. Vyhnout se jí můžete, pokud produkujete pouze malé množství odpadu, který je svou povahou srovnatelný s komunálním odpadem z domácností a máte uzavřenou smlouvu s obcí o zapojení do systému odpadového hospodářství.
Pokud firma nebo podnikatel neplní své povinnosti při nakládání s odpady, hrozí jim značné pokuty. Ty mohou dosahovat až milionů korun v závislosti na závažnosti přestupku. Kontrolu je oprávněna provést Česká inspekce životního prostředí i odbor životního prostředí příslušného místního úřadu.
Z hlediska produkce uhlíkové stopy představuje největší zátěž nakupované zboží (spotřeba potravin), spotřeba energií (bydlení), doprava a nemalý podíl tvoří také náš přístup k nakládání s odpadem. Většina z nás žije standardním konzumním způsobem života, při kterém produkujeme odpady a zanecháváme na Zemi uhlíkovou stopu. To ale neznamená, že bychom neměli jíst, jezdit do práce či na dovolenou nebo že bychom měli spát pod širákem v kůžích.
tags: #co #jsou #odpady #vyprodukovane #druhy