Pobyt a výchova v přírodě: Klíč k zdravému rozvoji dětí

V dnešní uspěchané době, kdy děti tráví stále více času u obrazovek a ve městech, je pobyt v přírodě důležitější než kdy dřív. Příroda a psychické zdraví jsou úzce spjaty.

Vliv přírody na psychické zdraví

Okolní prostředí nás dokáže velmi ovlivňovat, a pokud jsme schopni sladit náš rytmus s rytmem prostředí, cítíme velké uspokojení. Možná i proto pomáhá pobyt v přírodě odbourat stres, snižovat úzkosti a deprese. Zlepšuje kognitivní funkce jako je pozornost či paměť, takže jsme vnímavější jak vůči svému okolí, tak vůči sobě. Máme lepší náladu, jsme spokojenější a vnímáme lépe svoji hodnotu. A nejsme to jen my dospělí, na koho příroda působí pozitivně. Uvádí se, že děti, které tráví více času v zeleni, jsou odolnější vůči nepříjemným událostem v životě.

Z pohledu psychologie je významná teorie obnovy pozornosti od manželů Kaplanových, profesorů environmentální psychologie na univerzitě v Michiganu, která vychází z úvahy, že existují dva druhy pozornosti. Jsou jimi pozornost přímá, tedy záměrná a soustředěná, nebo pozornost nedobrovolná, tzv. bezděčná, kdy nás naopak něco tak zaujme, že tomu věnujeme pozornost sami od sebe. Když to s přímou pozorností přeženeme, například při náročném dni ve škole, začneme být unavení, často i podráždění a impulzivní. Proto může být přínosné využít způsobů, jak přímou pozornost obnovit, například právě pobytem v přírodě. Nemusíme kvůli pravidelnému odpočinku vyrážet na horské expedice, bohatě stačí, když si občas práci či učení vezmeme ven do parku.

Přírodu navíc vnímáme jako krásnou. Určité přírodní struktury spouštějí v mozku aktivitu, která nám přináší příjemné pocity. Mezi tyto struktury patří například fraktály, tedy pravidelné geometrické obrazce, které v jakémkoliv měřítku zachovávají určitý motiv. V přírodě je můžeme najít třeba v podobě vloček, listů kapradin nebo mraků.

Příroda a každodennost

Pokud bychom hledali údaje o tom, jaké je minimum času stráveného v přírodě, které má na naše duševní zdraví pozitivní vliv, dobereme se k poměrně nízkým časovým údajům. Podle studie provedené na univerzitě v Essexu je největší pozitivní dopad na naše zdraví, pokud v přírodě trávíme okolo 120 minut týdně. Každý čas, který strávíme mezi stromy, na louce nebo v parku, se počítá. Kdybychom se vrátili k doporučením výzkumníků, narazíme na tzv. pyramidu přírody od Tima Beatleyho, který tvrdí, že bychom si každý den měli udělat prostor pro procházku v parku nebo lesíku. Třeba když jdeme do školy nebo práce. Jednou týdně pak můžeme vyrazit na delší procházku, jednou měsíčně na pořádný výlet a jednou za rok se ztratit na týden v divočině. To může krásně odpovídat programu oddílů, kdy se každý týden podíváme do lesa za klubovnou, jednou měsíčně vyrazíme na výpravu za město a v létě vyrazíme do hor. Pro naše denní potřeby navíc nemusíme hned vyhledávat horskou divočinu, i když by to bylo samozřejmě skvělé. Pozitivně nás ovlivní i procházka alejí nebo parkem.

Čtěte také: Metody pobytu v přírodě

Jules Pretty, profesor na univerzitě v Essexu zaměřený na životní prostředí a společnost, mluví o tom, že benefity získáváme ze tří rozdílných typů aktivit spojených s přírodou. Prvním typem je pozorování přírody z okna nebo sledování dokumentu o divočině. Druhou skupinou je čtení nebo povídání s kamarády venku. A třetí skupinu tvoří zahradničení, turistika či jiné, bezprostředně s přírodou spojené nebo na ní závislé aktivity. Regenerační účinek přírody dokáže umocnit fyzická aktivita sama o sobě přispívající k psychické pohodě. Obecně také platí, že sport v přírodě má na naši psychiku ještě lepší účinek, než sport vykonávaný v umělém prostředí.

Schopnost pomáhat nám udržet si dobrou náladu, klid a vyrovnanost mají vlastně všechny venkovní aktivity. Je na nás, jestli budeme pěstovat ředkvičky (do toho se můžeme pustit klidně s malými světluškami a vlčaty), se skauty lézt po horách a jezdit na vodu nebo sami běhat a procházet se s pejskem. Z terapeutického účinku přírody můžeme čerpat mnoha způsoby, ať už sami nebo s oddílem. Teď je na nás, jakou cestu zvolíme jako nám nejbližší. Možností je spousta!

Tábor v přírodě: Investice do budoucnosti

Tábory v přírodě nabízejí jedinečnou příležitost, jak se odpojit od technologií, zažít dobrodružství a vytvořit si hlubší vztah k okolnímu světu. Pojďme se podívat na to, proč jsou tábory v přírodě tak zásadní pro zdravý vývoj dětí.

Letní tábory učí děti samostatnosti. Bez neustálého dohledu rodičů se musí spoléhat samy na sebe, řešit každodenní situace a přizpůsobit se novému prostředí.

Naše tematické tábory podporují týmovou spolupráci při celotáborových hrách, budování nových přátelství a rozvoj komunikačních dovedností.

Čtěte také: Pardubický kraj: Tipy na víkendový výlet

Venkovní učení: prostor plný příležitostí

Venkovní prostředí nabízí jedinečné možnosti pro vzdělávání dětí v mateřských a základních školách. Mimo tradiční čtyři stěny třídy se skrývá prostor plný příležitostí, jak podpořit růst a rozvoj dítěte ve všech oblastech - od motorických dovedností po kreativní a kognitivní schopnosti.

Přínosy učení venku:

• Zlepšení koncentrace a kreativity
• Podpora fyzické aktivity
• Rozvoj sociálních dovedností
• Lepší propojení s přírodou
• Podpora duševního zdraví

Lepší výsledky vzdělávání

Žáci vyučovaní venku v přírodě a v okolí škol jako v přirozeném rámci pro učení dosahují lepších vzdělávacích výsledků nejenom v přírodních vědách, ale také v matematice, čtení, psaní či společenských vědách.

Učení venku rozvíjí sebedůvěru, sebedisciplínu, spolupráci a další životní dovednosti žáků.

Příklady aktivit pro výuku v přírodě

• Hledání předmětů se specifickými geometrickými tvary
• Vymýšlení příběhů začínajících přírodním objektem
• Hledání a určování různých druhů rostlin
• Vytváření otisků z listů a dalších přírodnin
• Poslouchání zvuků přírody a vytváření rytmů
• Sbírání přírodnin podle seznamu
• Průzkum lesa
• Rozpoznávání přírodních materiálů hmatem
• Tvoření mandal z přírodnin
• Vytvoření školního záhonu
• Pozorování proměn stromu v průběhu roku

Příprava na výuku v přírodě

• Plánovat venkovní aktivity dopředu
• Zohlednit počasí a bezpečnost
• Věnovat se reflexi
• Zapojit rodiče
• Využívat moderní technologie

Doporučení pro učitele

• Zkuste opakovaně učit venku pár aktivit. Vy i žáci si musíte na výuku venku nejprve zvyknout.
• Zmapujte si, jaké příležitosti pro učení nabízí školní zahrada a nejbližší okolí školy.
• Podle svých ambicí buď utvořte tým nakloněných učitelů, nebo zapojte celou školu. Pravidelně sdílejte a pomáhejte si.
• Využívejte prostředí venku pro obohacení toho, na čem pracujete ve třídě. Zkoušejte to, co se osvědčilo jiným.
• Spolupracujte s lidmi mimo školu, rodiči, místními znalci přírody a okolí, specializovanými organizacemi (ekocentra, lesní správy, farmy…).
• Plánujte učení venku předem a vytvořte si pro něj prostor v rozvrhu. Zapracujte ho do vašich plánů výuky a do dokumentů školy. Nebo alespoň o velké přestávce a pauze na oběd.
• Dokumentujte vaše aktivity venku. Ukazujte ostatním, co se vašim žákům venku podařilo (fotky, práce žáků apod.).

Plně zapojit výuku venku do své praxe a do života školy trvá několik let. Nespěchejte na sebe ani na druhé.

Bariéry bránící rozšíření výuky venku

• Nepochopení smyslu učení venku a stereotypy ve výuce
• Nedostatek sebedůvěry a zkušeností učitelů s výukou venku
• Přeplněnost kurikula
• Tlak na výsledky v testech
• Tradiční organizace výuky
• Nedostatek podpory, času a zdrojů, strach o bezpečnost a další bariéry

Pobyt v přírodě v různých skautských oddílech

• Benjamínci: Benjamínkům přinášíme příležitosti k pobytu v přírodě. Snažíme se, aby jim v ní bylo dobře. Jde především o prostředí ke hrám a zkoumání světa.
• Vlčata, světlušky, žabičky: Vlčata, světlušky a žabičky pravidelně pobývají v přírodě a učí se základním dovednostem pobytu v přírodě - jak se obléct, na co si dát pozor. Poznávají přírodniny, zkoumají, jak příroda funguje. Učí se pojmenovat, co se jim v přírodě líbí. Osvojují si ohleduplné chování v přírodě a zjišťují, jak přírodě mohou pomáhat a neubližovat jí.
• Skauti a skautky: Skauti a skautky se už umí v přírodě o sebe postarat, pravidelně v přírodě přespávají. Rozšiřují své znalosti o přírodě, a to nejen o přírodniny, ale také o souvislosti a vztahy v přírodě. Umí najít v přírodě to krásné, vnímají ji jako důležitou hodnotu. Učí se pojmenovat “duchovní působení” přírody. Učí se o svém vlivu na životní prostředí a o způsobech, jak tento vliv co nejvíc zmenšit.
• Roveři a rangers: Mladší roveři a rangers pobývají v přírodě i v náročnějších podmínkách. Jsou si vědomi toho, že pobyt venku má pozitivní vliv na jejich zdraví. Znalosti o přírodě si prohlubují, ale hlavně dávají do souvislostí se snahou o šetrné chování a ochranu přírody. Starší roveři a rangers si uvědomují, jaká pozitiva příroda poskytuje.

Pozitiva pobytu v přírodě

Jak ukazují studie:

Čtěte také: Wellness v přírodě jižních Čech

• 10 minut v přírodě vám sníží krevní tlak.
• 20 minut vám zlepší náladu.
• Hodina zostří vaši pozornost.
• 2 hodiny pomohou vašemu imunitnímu systému se zotavit.
• 5 hodin v přírodě měsíčně podpoří příliv pozitivních emocí.
• 3+ denní túra přináší nespočet výhod - od stabilizace hladiny cukru v krvi přes snížení hladiny stresových hormonů až po posílení imunity, pocit větší vitality a snížení únavy a deprese.

Podle nové finské studie (01/2023), ti, kteří chodili do přírody 3-4krát týdně, měli o 33 % nižší pravděpodobnost, že budou brát léky na depresi nebo úzkost, o 36 % nižší pravděpodobnost, že budou brát léky na krevní tlak, a o 26 % nižší pravděpodobnost, že budou potřebovat léky na astma. To bylo srovnáváno s lidmi, kteří chodili do zeleně 1x týdně. Pravděpodobnost, že budou muset brát léky, se ještě více snížila, pokud lidé chodili do přírody 5x týdně - konkrétně o 41 %.

V mnoha zemích (všechny skandinávské země, Anglie, Německo, Japonsko, Kanada atd.) lékaři přímo předepisují pobyt a procházky v přírodě jako terapii.

Příroda a dítě

V odborné literatuře se můžeme dočíst, že naše potřeba kontaktu s přírodou je s velkou pravděpodobností evolučně geneticky zakotvená. Lépe se cítíme v prostředí, ve kterém jsme se po deseti tisíce let vyvíjeli.

Americký spisovatel Richard Louv reaguje na informace, že děti dvacátého prvního století tráví výrazně méně času v přírodě oproti minulým generacím. Ve své knize (Last Child in the woods) mluví o nemoci z nedostatku přírody. Snížení množství času stráveného venku v přírodě a zvýšení času u elektronických obrazovek dává do souvislosti se snížením smyslového vnímání dětí, problémy se soustředěním a nárůstem fyzických a mentálních onemocnění.

Charakter přírody umožňuje pozornosti volně klouzat a přesouvat se z jednoho podnětu na druhý. Uslyší zacvrlikat ptáka, uvidí veverku, sebere ze země oválný kamínek nebo klacík se zajímavou strukturou dřeva.

Stejné doklady prospěšného vlivu přírody na mentální obnovu platí i u dětí s diagnostikovanými poruchami pozornosti. Už dvacetiminutová procházka v parku měla prokazatelný vliv na snížení symptomů u dětí s diagnózou ADHD.

Experimentování, hra a volný čas jsou pro děti základními prvky objevování, socializace a poznávání sebe sama. Dítě se skrze hru vyvíjí, učí se o sobě a okolním světě. Podněty venkovního prostředí poskytují různorodé herní možnosti, které mohou být stěží napodobitelné uvnitř.

Nestrukturovanou hrou se děti učí jak pracovat ve skupině, jak se podělit, jak vyřešit konflikt a jak se dohodnout, nebo obhájit sebe sama. Pokud je dětem dovoleno samostatně řídit hru, trénují dovednosti potřebné pro rozhodování, mohou se posouvat vlastním tempem, objevují oblasti svého vlastního zájmu.

Další oblastí, ve které hraje příroda svou roli, je emoční prožívání. Čas strávený v přírodě, na hřišti s převahou přírodních prvků nebo už jen výhledem z okna do zeleně, má pozitivní vliv na snížení hladiny stresových hormonů i subjektivně vnímanou míru stresu.

Velkým benefitem a zároveň bariérou v kontaktu dětí s přírodou je vnímaná míra rizika. Přitom právě dovednost čelit riziku a správně vyhodnotit rizikovou situaci je zásadní pro dětský kognitivní a fyzický vývoj, který dítěti umožňuje ochránit sebe sama v měnícím se okolním prostředí.

Pokud budeme minimalizovat rizikové situace, děti nebudou vědět, jak si s nepředvídatelným prostředím poradit a nebudou mít dostatečnou důvěru, že dokážou překonat překážky vlastním způsobem.

Pro předškolní děti je nejdůležitější rozvíjet vnímavost vůči přírodnímu prostředí a pocit, že příroda je bezpečné místo plné zajímavých podnětů. Mimoděk se rozvíjí jejich hrubá i jemná motorika. Děti školou povinné mají přírodu jako všudypřítomnou nekončící encyklopedii. Mohou v ní hloubat, zkoumat, objevovat, schovávat se. Zdolávají výzvy a testují vlastní hranice. Pro dospívající příroda skýtá jedinečnou možnost hledání odpovědi na existenciální otázky.

Zároveň když dva dělají totéž, není to totéž. Výsledný efekt závisí jak na typu prostředí a zastoupení vegetace, tak na způsobu jeho využití. Vliv má to, jak děti čas trávený venku vnímají, roční období, jak dlouhý čas venku tráví, a jakou činnost venku dělají.

Kromě věku, kterému je potřeba přizpůsobit typ aktivity, hraje svou roli také pohlaví. Chlapci preferují větší skupinky a hry s jasně danými pravidly, zatímco dívky dávají větší prostor své fantazii a nestrukturovaným hrám.

Zaručeně největší vlivem je ale postoj rodiče, případně pedagoga. Rodič je dítěti vzorem a průvodcem, dítě přejímá jeho postoje a vzorce chování minimálně do doby, než je připraveno vytvářet si své vlastní. Pokud dítě vnímá, že příroda je pro rodiče příjemným prostředím, i ono má chuť se do ní vydat a začít objevovat.

Nechci nijak snižovat potřebu rodičů, aby jejich děti byly zdravé a v pořádku. Pokud jim ale neumožníme objevovat svět na vlastní pěst a samostatně testovat své hranice, svět pro ně nikdy nebude bezpečným místem, ve kterém si s každou situací dokážou poradit.

Podle reprezentativního výzkumu u nás dítě tráví v přírodě průměrně 2 h denně. Když vezmeme v úvahu, že jsou do toho započítány i cesty do školy a zpět a čas strávený venku o víkendu, můžete si sami odpovědět, zda vám to připadá hodně nebo málo.

Grantový program

Grantový program je určen pro pedagogy volného času, hybatele a instruktory pobytu a výchovy v přírodě bez ohledu, zda své aktivity provozují v neziskové organizaci, státní instituci, oddíle či obdobné nekomerční organizaci.

tags: #pobyt #a #výchova #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Klimatické optimum miocénu
• Click Clack výpusť: princip fungování
• Skládka Mšeno: Podrobný pohled
• Kovový odpad: situace v ČR
• Odvoz odpadu Úštěk