Pobyt a výchova v přírodě: Metody a přínosy


07.10.2025

Venkovní prostředí nabízí jedinečné možnosti pro vzdělávání dětí v mateřských a základních školách. Mimo tradiční čtyři stěny třídy se skrývá prostor plný příležitostí, jak podpořit růst a rozvoj dítěte ve všech oblastech - od motorických dovedností po kreativní a kognitivní schopnosti.

Přínosy učení venku

Venkovní učení přináší množství výhod, které mají pozitivní vliv na celkový rozvoj dětí:

  • Zlepšení koncentrace a kreativity: Pobyt na čerstvém vzduchu umožňuje dětem soustředit se lépe než ve vnitřním prostředí.
  • Podpora fyzické aktivity: Venkovní aktivity, jako jsou běh, skákání nebo procházky v přírodě, jsou přirozenou součástí pobytu venku. Tyto činnosti mají pozitivní vliv na zdraví dětí, zlepšují jejich motoriku a podporují zdravý životní styl.
  • Rozvoj sociálních dovedností: V přírodě děti často pracují v týmech, což posiluje jejich schopnost spolupracovat a komunikovat.
  • Lepší propojení s přírodou: Venkovní učení umožňuje dětem prožít přírodu na vlastní kůži, což je důležité pro jejich osobní rozvoj a ekologické myšlení. Kontakt s přírodními elementy, pozorování zvířat, rostlin nebo počasí pomáhá dětem lépe chápat ekosystémy a vážit si přírody.
  • Podpora duševního zdraví: Pobyt venku má prokázaný pozitivní vliv na duševní pohodu dětí. Příroda působí uklidňujícím a relaxačním způsobem, což pomáhá snižovat stres a úzkost. Děti se v přírodě cítí uvolněněji.

Analýza přínosů učení venku v přírodě nás opravňuje k závěru, že zatímco některé tyto přínosy zapříčiňuje přírodní prostředí samo od sebe, většina dalších souvisí s kvalitním zvládnutím používaných aktivních učebních metod a přístupů. Také však platí, že venkovní prostředí je svou povahou k zařazení takových metod příhodnější, dá se říci, že k nim přímo vybízí.

Lepší výsledky vzdělávání

Žáci vyučovaní venku v přírodě a v okolí škol jako v přirozeném rámci pro učení dosahují lepších vzdělávacích výsledků nejenom v přírodních vědách, ale také v matematice, čtení, psaní či společenských vědách.

Delší soustředění

Učení venku v přírodě, ale i pouhý výhled do zeleně zlepšuje pozornost a pravděpodobně také snižuje stres žáků. I v hodinách ve třídě následujících po výuce venku se žáci lépe zapojují a déle soustředí.

Čtěte také: Pardubický kraj: Tipy na víkendový výlet

Vyšší zájem o učení

Učit se venku žáky baví a podporuje jejich vnitřní motivaci k učení. Venku dochází k většímu naplnění jejich základních psychologických potřeb autonomie, kompetentnosti a sounáležitosti, které při frontální výuce ve třídě značně strádají, a přitom jsou důležitými předpoklady vnitřní motivace.

Lepší chování a menší kázeňské problémy

Tím, že výuka venku probouzí zájem žáků o učení, vede ke snížení počtu jejich absencí a kázeňských problémů. Pomáhá zlepšit vztahy mezi dětmi i mezi dětmi a učiteli.

Rozvoj životních dovedností

Učení venku rozvíjí sebedůvěru, sebedisciplínu, spolupráci a další životní dovednosti žáků.

„Probuzení“ žáků ohrožených neúspěchem

Terénní výuka velmi prospívá žákům, kteří ve škole jinak nejsou tolik úspěšní. Znevýhodnění žáci venku snáze najdou smysl učení ve vztahu k vlastnímu životu.

Vedle toho učení venku přináší také vyšší spokojenost a motivaci učitelů. Prohlubuje jejich vztahy se žáky. Podporuje jejich profesní rozvoj a osobnostní růst.

Čtěte také: Wellness v přírodě jižních Čech

Metody výuky v přírodě

Venkovní prostředí nabízí širokou škálu příležitostí pro efektivní výuku napříč různými předměty. Zde je několik příkladů:

  • Děti hledají v přírodě předměty, které mají specifické geometrické tvary (např. kruhy, čtverce, trojúhelníky). „Najděte tři kameny ve tvaru kruhu a dva ve tvaru trojúhelníku.
  • Děti si sednou v kruhu a vymýšlejí příběhy, které začínají nějakým přírodním objektem (např. „Byl jednou jeden strom, který…“).
  • Děti si vezmou příručku nebo aplikaci na určování rostlin a hledají různé druhy rostlin. „Najděte čtyři různé druhy květin a zjistěte jejich názvy.
  • Děti sbírají listy, větve nebo jiné přírodniny a vytvářejí z nich otisky na papír nebo tkaninu. „Sbírejte listy různé velikosti a tvary.
  • Děti se posadí venku a poslouchají zvuky přírody (vítr, ptáci, praskání větviček). Pak zkouší vytvořit rytmy pomocí přírodních materiálů (např. „Poslouchejte ptačí zpěv.
  • Děti dostanou seznam přírodnin (např. kámen, hnědý list, větvičku tvaru Y, pírko).
  • Příklad: „Dnes budeme sázet malý stromek.
  • Děti se vydají na průzkum do lesa. „Vydejte se na malou procházku do lesa.
  • Děti se zavřenýma očima rozpoznávají různé přírodní materiály podle hmatu (kámen, list, kůra).
  • Děti se zaměří na tvoření mandal z přírodnin, které najdou venku (kamínky, listy, šišky).
  • Děti se podílejí na vytvoření školního záhonu, kde si mohou pěstovat rostliny. Společné vytvoření venkovního prostoru, kde se mohou konat pravidelné výukové aktivity.
  • Každá třída si vybere jeden strom a v průběhu roku sleduje jeho proměny - změny listů, růst a další faktory.

Příprava na výuku v přírodě

Aby bylo venkovní učení co nejefektivnější a přínosné, je důležité se na něj dobře připravit:

  • Plánovat venkovní aktivity dopředu: Před každou venkovní aktivitou je nezbytné mít jasný plán. Ten by měl obsahovat konkrétní cíle, úkoly a aktivity, které chcete s dětmi realizovat. Plánování napomáhá strukturovat činnost, zajišťuje její plynulý průběh a dává dětem jasnou představu o tom, co mají dělat.
  • Zohlednit počasí a bezpečnost: Před každou venkovní aktivitou je důležité se ujistit, že počasí je vhodné pro plánovanou činnost. Bezpečnost by měla být vždy na prvním místě, a to jak v oblasti fyzické bezpečnosti (pádům, zraněním), tak i v otázkách orientace v přírodě.
  • Věnovat se reflexi: Po každé venkovní aktivitě je důležité s dětmi reflektovat, co se naučily a jaký význam měly jednotlivé činnosti.
  • Zapojit rodiče: Pro úspěch venkovního vzdělávání je důležité, aby rodiče byli informováni o výhodách těchto aktivit a byli zapojeni do procesu.
  • Využívat moderní technologie: I při venkovních aktivitách mohou moderní technologie hrát svou roli. Můžete využít fotodokumentace, aby děti měly možnost si později prohlédnout, co vše zažily.

Doporučení pro učitele

Jakkoli učení venku přináší velké množství výhod, pravidelná výuka venku není moc rozšířená. Zde je několik doporučení, jak podpořit rozvoj a další rozšíření venkovního učení:

  1. Zkuste opakovaně učit venku pár aktivit. Vy i žáci si musíte na výuku venku nejprve zvyknout.
  2. Zmapujte si, jaké příležitosti pro učení nabízí školní zahrada a nejbližší okolí školy.
  3. Správné pomůcky? Jistě by se hodil nový mikroskop… Jenže se obejdete i bez něj.
  4. Podle svých ambicí buď utvořte tým nakloněných učitelů, nebo zapojte celou školu. Pravidelně sdílejte a pomáhejte si.
  5. Využívejte prostředí venku pro obohacení toho, na čem pracujete ve třídě.
  6. Zkoušejte to, co se osvědčilo jiným.
  7. Spolupracujte s lidmi mimo školu, rodiči, místními znalci přírody a okolí, specializovanými organizacemi (ekocentra, lesní správy, farmy…).
  8. Plánujte učení venku předem a vytvořte si pro něj prostor v rozvrhu. Zapracujte ho do vašich plánů výuky a do dokumentů školy.
  9. Nebo alespoň o velké přestávce a pauze na oběd.
  10. Dokumentujte vaše aktivity venku. Ukazujte ostatním, co se vašim žákům venku podařilo (fotky, práce žáků apod.).

Plně zapojit výuku venku do své praxe a do života školy trvá několik let. Nespěchejte na sebe ani na druhé.

Bariéry bránící rozšíření výuky venku

Jakkoli učení venku přináší velké množství výhod, pravidelná výuka venku není moc rozšířená. Mezi bariéry patří:

Čtěte také: Příručka pro KPZ

  • Nepochopení smyslu učení venku a stereotypy ve výuce
  • Nedostatek sebedůvěry a zkušeností učitelů s výukou venku
  • Přeplněnost kurikula
  • Tlak na výsledky v testech
  • Tradiční organizace výuky
  • Nedostatek podpory, času a zdrojů, strach o bezpečnost a další bariéry

Základní podmínkou pro využívání výuky venku je přesvědčení učitelů a ředitelů škol, že je pro ně - a pro jejich žáky - důležitá. Pokud její smysl nechápou, nepoužívají ji. Venku je těžší řídit třídu a mít výuku pod kontrolou a mnoho učitelů si nevěří. Aby splnili předepsané požadavky a stihli probrat všechnu látku, mnoho učitelů rezignuje na výuku venku a další metody aktivního učení. České kurikulární dokumenty vykazují vnitřní rozpor mezi stanovenými cíli vzdělávání a šíří očekávaných výstupů učení. Povinné státní testování tuto situaci dále zhoršuje. Řada škol se zaměřuje na přípravu na testy a vypouští další cíle, obsahy a metody vzdělávání, včetně výuky venku. Terénní, badatelská či projektová výuka se těžko vměstná do 45minutových hodin. Jejich spojování však často není učitelům umožněno. Učitelé potřebují podporu svého okolí, kolegů a rodičů, aby pravidelně učili venku. Důležitá je podpora vedení školy a specializovaných organizací nabízejících vzdělávání učitelů a programy pro žáky. Někteří učitelé si stěžují na málo času na přípravu výuky venku.

Pobyt v přírodě v různých skautských oddílech

  • Benjamínci: Benjamínkům přinášíme příležitosti k pobytu v přírodě. Snažíme se, aby jim v ní bylo dobře. Jde především o prostředí ke hrám a zkoumání světa.
  • Vlčata, světlušky, žabičky: Vlčata, světlušky a žabičky pravidelně pobývají v přírodě a učí se základním dovednostem pobytu v přírodě - jak se obléct, na co si dát pozor. Poznávají přírodniny, zkoumají, jak příroda funguje. Učí se pojmenovat, co se jim v přírodě líbí. Osvojují si ohleduplné chování v přírodě a zjišťují, jak přírodě mohou pomáhat a neubližovat jí.
  • Skauti a skautky: Skauti a skautky se už umí v přírodě o sebe postarat, pravidelně v přírodě přespávají. Rozšiřují své znalosti o přírodě, a to nejen o přírodniny, ale také o souvislosti a vztahy v přírodě. Umí najít v přírodě to krásné, vnímají ji jako důležitou hodnotu. Učí se pojmenovat “duchovní působení” přírody. Učí se o svém vlivu na životní prostředí a o způsobech, jak tento vliv co nejvíc zmenšit.
  • Roveři a rangers: Mladší roveři a rangers pobývají v přírodě i v náročnějších podmínkách. Jsou si vědomi toho, že pobyt venku má pozitivní vliv na jejich zdraví. Znalosti o přírodě si prohlubují, ale hlavně dávají do souvislostí se snahou o šetrné chování a ochranu přírody. Starší roveři a rangers si uvědomují, jaká pozitiva příroda poskytuje. Aktivně vyhledávají pobyt v přírodě a umí ji využívat jako prostor pro zamyšlení, překonání výzvy, udržení kondice … Mají povědomí o globálních problémech týkajících se životního prostředí.

Přírodní prostředí je živou laboratoří, která nabízí nekonečné možnosti pro objevování, tvoření a učení.

tags: #pobyt #a #výchova #v #přírodě #metody

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]