Míra pohybových dovedností a fyzické zdatnosti žáků je dlouhodobě diskutovaným tématem. Řada různých šetření poukazuje na skutečnost, že pohybové dovednosti žáků nejsou dostatečné, což vede k řadě negativních jevů souvisejících jak s vlastním vzdělávacím procesem, tak se zdravím, životním stylem a bezpečností žáků.
Nástup pandemie nemoci covid-19 v březnu 2020 a dlouhodobě trvající distanční vzdělávání žáků, které s sebou přineslo ještě dramatičtější omezení jejich pohybových aktivit, vnesly do tématu podpory pohybových dovedností žáků ještě větší naléhavost.
V souladu se závěry a doporučeními České školní inspekce pak řada odborníků uvádí, že problémem je zejména začleňování pohybových aktivit směřujících k podpoře zdraví během každodenního režimu ve školách a také nedostatečná podpora pohybových aktivit žáků během dne, mimo hodiny tělesné výchovy.
Dokument může zároveň posloužit jako výchozí rámec pro další metodické dokumenty vydávané pro školy s cílem podpořit rozvoj pohybových dovedností žáků, případně jako vstupní podklad pro přípravu koncepčních dokumentů zaměřených na tuto oblast.
Jak uvádí autoři edukačního programu PaV, každá škola by měla v souladu s rámcovým vzdělávacím programem vytvořit podmínky pro aktivní využití času přestávek zařazením tzv. pohybově-rekreačních přestávek, ve kterých je podporován spontánní pohyb žáků bez nutného přímého řízení učitelem.
Čtěte také: Více o denním odpadu albuminu
Motivací pro spontánní pohyb jsou vhodně vybavené prostory školy (třídy, chodby, atria, tělocvična, dvůr, hřiště apod.) bezpečnými pomůckami (měkké molitanové míče, overbally, měkké kostky s čísly pro hru Člověče, nezlob se, s různými obrázky a pohybovými úkoly apod.).
Žáci by měli mít možnost využít k pohybu všechny přestávky během dne. Pohybově-rekreační přestávky tak mohou být velmi vhodným doplňkem k hodinám tělesné výchovy a mohou výrazně přispět ke zvýšení množství pohybových aktivit v denním režimu žáků.
V jiné studii zase bylo zjištěno, že počet kroků (měřeno krokoměry), které žáci udělají celkově o přestávkách, se vyrovná počtu kroků realizovaných v jedné hodině tělesné výchovy (Gutierrez, Williams, Coleman, Garrahy, Laurson, 2016).
Autoři edukačního programu PaV vysvětlují tělovýchovnou/pohybovou chvilku jako krátkou, maximálně tříminutovou pohybovou činnost žáků, vloženou do kterékoliv vyučovací hodiny, s výjimkou tělesné výchovy.
Další systematická rešerše studií zjišťovala využívání a vliv tělovýchovných/pohybových chvilek ve výuce a pohybově aktivního učení na poznávání, výkon a chování žáků ve třídě (Daly-Smith et al., 2018). Hlavní zjištění se týkalo poklesu nekázně v hodinách, tedy došlo ke zlepšení chování ve třídě po delších, méně intenzivních pohybových pauzách (>10 min) nebo po kratších (5 min) intenzivnějších činnostech s pohybem.
Čtěte také: Jak žijí sovy přes den?
V edukačním programu PaV autoři poukazují na možnost zvýšení pohybové aktivity žáků zanesením výuky do přírody. Nazývají tuto výuku jako „integrovanou terénní výuku“ (dále i „ITV“). Jde o komplexní formu výuky, která je přenesena do terénu, tedy mimo školní lavice.
Učení mimo třídu totiž může rozvíjet i jiné kompetence a hodnoty, jako je svoboda, zábava, autenticita, bohatost prostředí na senzorické vnímání a také varianty při uplatňování pedagogických principů (Waite, 2011).
ITV probíhá pomocí různých organizačních forem výuky, jako jsou vycházky, terénní cvičení, výcvikové kurzy, exkurze, tematické školní výlety apod. Přímo do výuky se začleňují různé formy pohybových aktivit, jako je např. chůze či běh.
Autoři rovněž konstatují, že fyzické zatížení žáků při ITV je srovnatelné s hodinou tělesné výchovy. Tato výuka propojuje obsah učiva různých předmětů v jeden tematický výukový celek s cílem komplexního poznání využitelného v praktickém životě. Dochází ke spojení teoretických vědomostí s praktickými činnostmi. Velmi dobře se uplatňují mezipředmětové vztahy, komunikace a spolupráce ve skupině, prohlubují se vztahy mezi žáky.
Během cesty na místo, kde bude probíhat výuka (dostupný park, hřiště, lesík atd.), zadáme žákům úkol zopakovat rozhovorem ve dvojicích, co víme o slovních druzích. Opakováním těchto vědomostí se žáci připraví na hry, které budou následovat.
Čtěte také: Přírodní šampon
Žáky rozdělíme do stejně početných skupin (4-5 žáků v jedné skupině, zůstanou takto po celou dobu výuky, takže si mohou vymyslet jméno). Vymezíme prostor, kde budou mít stanoviště. Do prostoru cca 20 metrů vzdáleného od skupin rozházíme lístky se slovy (žáci pomohou). Každá skupina dostane jeden papír A4 s podložkou, kam budou žáci zapisovat své odpovědi.
Učitel před každou aktivitou řekne zadání a smluveným pokynem (např. písknutí) zahájí plnění úkolu. Na každou aktivitu nechá žákům přibližně 2-3 minuty.
Tzv. dětský certifikát budou muset mít všichni zaměstnanci a dobrovolníci lesních MŠ i klubů, kteří přichází do kontaktu s dětmi. Dětský certifikát bude vydáván stejnými způsoby jako klasický výpis z rejstříku trestů, tedy prostřednictvím Portálu občana, služeb Czech POINT nebo Rejstříku trestů.
Podle výkladu ministerstva školství, který máme k dispozici, je vzdělávání v přírodě, tedy mimo zázemí, považováno za prostředí náročné na bezpečnost VŽDY. Z toho vyplývá, že jakmile jste mimo zázemí (zázemí v širším pojetí tj.
Výše zmiňovanou druhou dospělou osobou jsou v lesní MŠ zpravidla nepedagogičtí pracovníci (viz § 5 odstavec 6 stejné vyhlášky). To znamená, že standardně musí být v provozu lesní MŠ přítomni 2 průvodci (konkrétní kvalifikace viz ostatní FAQ). Tuto skutečnost důsledně kontroluje Česká školní inspekce (ČŠI).
Školy v přírodě jsou dobrodružstvím, které si zaslouží zažít každé dítě. V posledních letech je však čím dál více učitelů, kteří bohužel toto svým třídám nedopřejí.
Pokud se rozhodneš vyjet na ŠVP pouze se svou třídou, tak je možnost vyrazit s agenturou, která usnadní administrativu a nabízí balíčky programů, které jsou ušité přímo na míru pro konkrétní třídu.
Environmentální výchova je integrována do všech výchovných složek předškolního vzdělávání, je součástí ŠVP od roku 2005, pravidelně je evaluována a aktualizována.
Výuka probíhá v tematických blocích. Například když se děti učí o vesmíru, začnou s dekorací třídy. Z různých materiálů vytvoří planety, kterými si učebnu vyzdobí. Celou dobu se pak učí v tematicky vyzdobeném prostředí.
Rožnovská lesní mateřská škola z.s. (dále jen Rožnovská LMŠ) se nachází na kopci Kozinec na místě nazvaném Výsluní.
Rožnovská LMŠ poskytuje služby předškolního vzdělávání pro děti ve věku od 2,5 do 7 let. Školka je v celodenním provozu od 7:45 do 15:00 PO - PÁ od září do června kromě státních svátků a vánočních prázdnin.
Rožnovská LMŠ podporuje zapojení rodičů do chodu školy. Škola je přirozeně integrovaná do života rodiny.
Vzdělávací obsah vychází z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a je sestaven tak, aby díky jeho uplatňování bylo dosaženo klíčových kompetencí tak, jak jsou popsány v RVP.
Ve srovnání s jinými mateřskými školami děti nezatěžujeme klasickými hračkami. Děti mají k dispozici pracovní náčiní jako například kolečka, motyčky, nejčastěji však využívají věci z okolí (klacíky, členitost terénu, potůček, přírodniny atd.).
tags: #denní #program #škola #v #přírodě #inspirace