Podle několika výzkumů z posledních let se stávají takzvané věčné chemikálie neboli PFAS jednou z největších hrozeb pro životní prostředí. Nová australská studie nabízí možné řešení - popisuje látku, jež umí tyto substance zničit.
PFAS jsou čtyři písmena, která ještě před několika lety znal jen málokdo. V posledním desetiletí se ale tato zkratka označující takzvané věčné chemikálie stala výrazně známější. Téměř nezničitelné a přirozeně nerozložitelné látky pronikají do životního prostředí a už tam zůstávají. Jenže jen tak někde neleží, naopak snadno pronikají do potravních řetězců zvířat - a tedy i lidí.
Vědci se celé roky pokoušejí najít řešení tohoto problému, který si lidstvo samo způsobilo. Zatím marně. Teď se objevil australský výzkum, který možná řešení nabízí.
Badatelé z univerzity v Adelaide vyvinuli materiál aktivovaný slunečním zářením, který dokáže rozložit per- a polyfluoralkylové látky (PFAS) ve vodě a přeměnit znečišťující sloučeniny na neškodné složky - včetně fluoridu. Výsledky výzkumu už vědci vydali v recenzovaném odborném časopisu. A naznačují, že tento průlomový objev představuje slibné nízkoenergetické řešení pro sanaci PFAS s potenciálním využitím v oblasti úpravy vody a čištění životního prostředí.
„Kontaminace PFAS nadále představuje globální zdravotní riziko a tento výzkum představuje zásadní krok směrem k bezpečnějším komunitám a čistším ekosystémům,“ uvedl hlavní autor studie Cameron Shearer z univerzity v Adelaide. „Mnoho kontaminantů vody se rozkládá přidáním reaktivní chemikálie, která se váže na uhlík. V molekulách PFAS jsou ale uhlíkové atomy chráněny takovým způsobem, že tento proces je téměř nemožný,“ popisuje expert problémy, které museli experti vyřešit, aby jejich postup byl opravdu řešením.
Čtěte také: Daňčí pobytové stopy
Zkusili to tak, že změnili postup a vylepšili katalyzátor tak, aby se zaměřil na atomy chránící PFAS, což vedlo k úplnému rozložení těchto věčných chemikálií. Vzniká tak sice jako odpadní látka fluorid, ale ten se dá nejen izolovat, ale dokonce i využívat ve zdravotní péči, konkrétně v zubních pastách, nebo třeba v přísadách do hnojiv.
Klíčové je, že PFAS se dostaly už do většiny částí životního prostředí a jak moc ohrožují člověka. Například nedávná studie z Austrálie ukázala, že asi 86 procent obyvatel státu má v krvi detekovatelné stopy těchto chemikálií.
„Materiály, které jsme vyvinuli v rámci našeho výzkumu, by mohly být použity jako součást řetězců pro zpracování PFAS, které nejprve zachycují a koncentrují PFAS ve vodě, která pak může být rozložena vystavením našim materiálům aktivovaným světlem,“ vysvětlují potenciál vědci.
Pokud by se badatelům podařilo vymyslet, jak tuto proceduru škálovat, tedy využívat v rozsahu celých měst a států, a to celé finančně únosným způsobem, představovalo by to velkou šanci se této novodobé epidemii neviditelného znečištění postavit.
Čtěte také: Srovnání Ekologické Zátěže Lahví
Čtěte také: Příklady ekologické stopy
tags: #stopy #znecisteni #clovekem #příklady