Počet míst ohrožených robotizací: Studie a predikce pro Českou republiku

Automatizace rychle mění svět - roboti berou lidem místa, mění pracovní trh i to, jak lidé tráví volný čas. Některé státy jsou na příchod robotů a umělých inteligencí připravené lépe, jiné hůř. Podle nové studie McKinseyho Institutu je v tomto ohledu Česká republika tím vůbec nejzranitelnějším státem v celé Evropě.

Vědci z této organizace podrobně studovali informace o 46 nejvyspělejších zemích světa, které tvoří asi 80 procent celkové pracovní síly na světě. Pokusili se odpovědět na otázku, jaký dopad bude mít automatizace na tyto státy.

Autoři konstatují, že přibližně polovina pracovních míst v současné globální ekonomice může být nahrazena stroji - ohrožena jsou přitom zaměstnání napříč všemi druhy lidských činností. Schopnost přizpůsobit se tomuto trendu, který se již nejspíš nedá zastavit, se stát od státu liší podle řady faktorů, jedním z nich je například výše mezd.

Česká republika je v Evropě v tomto ohledu nejrizikovějším místem: mezi námi a nejlépe umístěným Norskem je rozdíl 10 procentních bodů.

Jedním z hlavních faktorů je to, jak moc už je práce v dané zemi robotizována a automatizována - čím více, tím menší potenciál pro automatizaci nabízí. Dalším faktorem, podle autorů možná ještě důležitějším, je, jaký typ pracovních míst v zemi existuje. Tedy například Spojené státy mají obrovskou zaměstnanost v oborech, jimž současná vlna automatizace tolik nehrozí; jde především o kreativní pozice v oborech, jako je management, architektura nebo inženýrské práce.

Čtěte také: Počet ohrožených živočichů

Tato místa spojuje vysoká specializace, kreativita a specifické dovednosti, jež se buď nevyplatí replikovat pomocí počítačů, anebo to dokonce vůbec není možné. Jak rychle to půjde? Reálná rychlost automatizace, tedy to, jak rychle tato změna opravdu proběhne, je složité odhadovat, záleží také na mnoha různých faktorech.

Některá řešení totiž vyžadují značné hardwarové náklady - tedy nákup reálných strojů, většinou značně nákladných. Naopak v jiných oborech, zejména administrativě, ekonomice nebo právu stačí jen kvalitně vytvořené softwarové řešení (zejména cloudové), které se dá zařídit velice rychle. Právě zaměstnanci v takových oborech jsou zřejmě v blízké budoucnosti stroji ohrožení nejvíc.

Autoři studie přiznávají automatizaci obrovský pozitivní význam. Ekonomiky vyspělých zemí totiž stále více tvoří starší lidé nebo občané mimo produktivní věk. Automatizace přinese větší výkonnost, takže nebude taková nouze o pracovní místa. Analýza se týká příštích dvaceti let a počítá s tím, že ke stejnému úbytku dojde i na straně pracovních sil. Populace v Česku totiž stárne.

V Česku by mohla v příštích dvou desetiletích po nástupu robotů zaniknout asi desetina pracovních míst. Je to přes 400 tisíc postů. Kvůli stárnutí společnosti ale zhruba stejný počet pracovních sil ubude. Resort připravil plán opatření pro nejbližší roky. "Záměrem je využít procesy informatizace a kybernetizace jako příležitost k rozvoji společnosti, nikoliv jako její ohrožení," uvádí studie. Podle ní v příštích letech některé profese zaniknou a nové vzniknou, a to hlavně ve službách.

U 35 procent pracovních míst by se díky novým technologiím mohla výrazně změnit náplň. Týká se to zhruba 1,4 milionu pozic. Zaniknout by mohlo asi 408 tisíc či 420 tisíc postů. V roce 2029 by v Česku mohlo tak být asi 3,9 milionu pracovních míst. Podle studie úřadu vlády by na pět ohrožených pozic mohly připadnout dvě nové.

Čtěte také: Souvislosti Emisí a Pokusů

Počet pracovníků v zemi bude záviset na demografickém vývoji, migraci, vzdělávání či věku odchodu do penze. Podle ministerstva práce bude nutné posílit další vzdělávání a kvůli stárnutí i zdravotní a sociální služby. Stát by měl zajistit dostatek lékařů, sester, učitelů a pečovatelů. Podle studie by to mělo v ČR být asi 200 tisíc míst, v placených službách pro domácnost či v péči o děti dalších 27 tisíc postů.

Současně by se měla podle ministerstva zvážit podpora vzniku nových míst, a to třeba snížením daňové zátěže práce. Zvýhodnit by se mohla místa ve službách, na která by se mohli přesouvat pracovníci z ohrožených profesí. Naopak vyšší odvody by mohly být u míst se smlouvou na dobu určitou.

Podpora by měla směřovat i do sebezaměstnání, které se díky informačním technologiím rozšíří. Pracovník by na ně mohl získat podle plánu grant, zvýhodněnou půjčku či daňové odpisy. Rozšířit by se měla nabídka dalšího vzdělávání. Na ně by se mohly zavést například daňové úlevy, volna či poukázky. Studie zmiňuje "finanční stimuly" pro zaměstnavatele, aby dál vzdělávali i pracovníky s nižší kvalifikací.

Plán opatření do roku 2020, který ministerstvo připravilo, počítá i s analýzou možnosti zkrácení pracovní doby v určitém období života. Mezi návrhy jsou třeba účty pracovní doby. Pracovník by na ně "ukládal" přesčasy a nevyčerpané dovolené. Vzniknout by měl i návrh řešení výpadků daní a odvodů kvůli úbytku míst.

Robotizace a digitalizace ohrozí v následujících deseti letech více než 641 tisíc zaměstnanců v Česku. Ve většině případů jde o lidi, kteří se věnují administrativním, manuálním, nekvalifikovaným nebo pomocným činnostem. Vyplývá to z nové studie, kterou zpracovala analytická společnost Trexima pro Asociaci samostatných odborů ČR.

Čtěte také: Aktuální stav divoké zvěře v ČR

Zmíněných 641 tisíc zaměstnanců přitom ještě není kompletní počet, protože ke čtyřem povoláním ze sledovaných 47 nebyla k dispozici aktuální data. Při výběru „rizikových“ povolání vycházely autorky ze studie ekonoma Aleše Chmelaře, ve které před třemi lety představil dvacet profesí nejvíce ohrožených digitalizací.

Zatímco tehdy šlo o takzvané skupiny povolání, Trexima je nyní rozšířila na jednotlivé kategorie, které do těchto skupin spadají. Například ze skupiny „úředníci v logistice“ vytáhly autorky zvlášť dopravní dispečery nebo výpravčí.

Aktuální žebříček podle Treximy zahrnuje činnosti, u nichž lze čekat, že se je vzhledem k technologickým změnám v budoucnu nevyplatí dělat. Digitalizace a robotizace průmyslu vyvolá radikální změnu organizace práce, zanikne řada pracovních míst. Odhaduje se, že v Česku jich ubude až 53 procent.

Ačkoliv studie uvádějí, že odvětví obchodu bude jedním z nejvíce ohrožených z hlediska nástupu robotů, nepanuje na tomto pohledu shoda. Až 99 tisíc pracovních míst by mělo být do roku 2033 ovlivněno zaváděním nových technologií v českém velkoobchodě a maloobchodě. Ukazuje to studie Automatizace práce v ČR společnosti Deloitte, podle které lze modernizačních procesů kromě robotizace skladů zařadit také další rozšiřovaní bezobslužných pokladen či postupné zavádění plně bezobslužných prodejen.

Podle některých odborníků na technologie takzvaného Průmyslu 4.0 však současný vývoj příliš neukazuje, že by mělo dojít přímo k redukci pracovních míst. Zmíněná studie dále uvádí, že částečně robotizované sklady jsou realitou už dnes. Týká se to zejména fyzicky náročné práce, která nevyžaduje manuální zručnost. Například převozy nadměrného nákladu v rámci skladu tak dnes částečně zastávají robotické systémy.

Klíčové činnosti, kam patří například kompletace objednávky, však mají stále na starosti lidé. Podle obchodníků by to tak přitom mělo zůstat i do budoucna. „Předpokládáme, že do automatizace a robotizace půjdou zejména velcí výrobci potravin. Budou vozit zboží po ucelených paletách, se kterými jsou roboty schopné dobře pracovat a naložit je do kamionů. Odlišná situace je však u jednotlivých kusů zboží nebo kartonů, s těmi už automatizované stroje pracovat nedovedou. Lidská ruka je v tomto nezastupitelná,“ řekl předseda obchodního Družstva CBA Roman Mazák.

V současnosti se totiž část výrobců potravin stále snaží zásobovat prodejny přímými závozy z výroby. „Nástupem robotizace u výrobců se od toho upustí. Konečně tak dojde k tomu, že výrobce bude vyrábět, distributor distribuovat a prodejna prodávat, jak to funguje všude ve světě,“ doplnil Mazák s tím, že výrobci nebudou mít v budoucnu s roboty šanci zajistit takový servis jako distributor.

Se zaváděním robotizace do skladů tak nelze počítat plošně. Zejména ty velkoobchody, které zásobují menší prodejny, budou stále spoléhat na manuální pracovníky. Neznamená to však, že by se velkoobchody měly automatizaci či elektronizaci procesů plně vyhnout.

„Naopak, elektronizované příjmy zboží či fakturace celý proces zásobování maximálně zefektivní. Dalším krokem je pak propojení prodejen s objednávkovým systémem velkoobchodu. Nástup moderních technologií v českém obchodě se však nebude týkat pouze robotů ve skladech. Kromě zavádění samoobslužných pokladen lze už v současnosti najít příklady směrem k úplné bezobslužnosti. „K tomuto trendu mohou napomoci i digitální cenovky. V nizozemské síti prodejen díky nim zákazník vybrané zboží zaplatí rovnou věrnostní kartou propojenou s bankovním účtem či pomocí aplikace v mobilním telefonu. Kartu či telefon nakupující přiloží k elektronické cenovce zvoleného zboží, které si pak rovnou uloží do tašky.

Podle odborníků lze počítat i s tím, že někteří obchodníci k pokročilejší automatizaci pří nákupech nebudou sahat. A to i v případě většího rozšíření technologických vymožeností na tuzemském trhu. „Často bývá diskutována otázka osobního přístupu k zákazníkovi. Zejména v menších prodejnách v menších obcích komunikaci s prodavačem zákazníci chápou jako jakousi přidanou hodnotu v rámci procesu nakupování,“ doplnil. S tím souhlasí i Roman Mazák. „Pro malé prodejny je to jeden z faktorů, proč sem zákazníci chodí raději než do odosobněných řetězců.

tags: #počet #míst #ohrožených #robotizací #studie

Oblíbené příspěvky:

• Výběr konvektomatu UNOX
• Jak snížit množství odpadu
• Strhující filmy o přežití
• Environmentální prohlášení FATRAFOL
• Recenze Kavárničky v Srbské Kamenici