Statistiky stavu divoké zvěře v České republice

Česká republika má bohatou historii myslivosti a sledování stavu divoké zvěře. První výsledky úplného statistického šetření ulovené zvěře zveřejnil v roce 1935 Státní úřad statistický v článku „Ulovená zvěř v roce 1933“ v časopise Zprávy SÚS. Až do roku 1930 byla tato statistika v působnosti ministerstva zemědělství a údaje sloužily pouze pro interní účely a nebyly zveřejňovány. Šetření SÚS bylo prováděno prostřednictvím okresních úřadů u všech majitelů či nájemců honiteb. Zjištěné informace měly posloužit k novelizacím honebních zákonů, které byly do té doby v jednotlivých zemích ČSR odlišné.

Historické srovnání lovu zvěře

Z dobových statistik se dozvídáme, že v roce 1933 bylo na území dnešní České republiky uloveno 4,2 tisíce jelenů, 1,8 tisíce daňků a 44,6 tisíce kusů srnčí zvěře. Na rozdíl od dneška byl velmi nízký počet odstřelených muflonů (56) a černé zvěře, tedy divokých prasat (688). Zato počet ulovených zajíců přesáhl milion (1,32 milionu).

Oblíbenou lovnou zvěří byly různé druhy ptáků. Rekord v celé této statistice patřil koroptvím, kterých myslivci zastřelili dva miliony. Bažantů bylo odstřeleno 396 tisíc a divokých kachen 29,5 tisíce. Dalšími lovenými druhy byly křepelky (1 tisíc), divocí holubi (16,3 tisíce), kvíčaly (10,9 tisíce) nebo divoké husy (623 kusů).

Tehdejší správci honiteb se v boji se škodnou zvěří nemilosrdně vypořádávali zejména s toulavými psy a polodivokými kočkami. V lesích odstřelili během jediného roku přes devadesát tisíc koček (90,6 tisíce) a téměř třicet tisíc psů (29,5 tisíce). Statisícové „smrtelné žně“ zasáhly ptáky z čeledi krkavcovitých: vrány (210 tisíc), sojky (50 tisíc) a straky (36,5 tisíce). Z dravých ptáků se myslivci zaměřili především na krahujce (21 tisíc) a jestřáby (6,1 tisíce). Častým terčem loveckých pušek byli divocí králíci (200 tisíc) a veverky (74,5 tisíce). Hojně se odstřelovaly lasice (36 tisíc) a ondatry (21 tisíc), ale také tchoři (14 tisíc), lišky (8,2 tisíce) a hranostajové (5 tisíc).

Ve statistice zvěře ulovené v českých zemích v roce 1933 chybějí zástupci největších domácích šelem, tedy medvědi a vlci. Jedinou výjimkou byl rys, skolený v počtu dvou kusů myslivci na Moravě. Na Slovensku byli vedle 11 vlků zastřeleni tři medvědi. Na Podkarpatské Rusi postihl podobný osud šest medvědů a 12 vlků.

Čtěte také: Počet ohrožených živočichů

Současné trendy v lovu zvěře

Největší díl úlovků tvořila v období od dubna 2019 do března 2020 vysoká zvěř. Myslivci odstřelili přes 29 tisíc kusů jelení zvěře, 103 tisíc srnčí, 29 tisíc daňčí a více než 10 tisíc kusů mufloní zvěře. Na rozdíl od třicátých let minulého století lovili především přemnoženou černou zvěř (240 tisíc), kachny (243 tisíc) a bažanty (456 tisíc). Mezi škodnou zvěří převažovaly lišky (85 tisíc), kuny lesní a skalní (12 tisíc) a také jezevci (5 tisíc).

Z ptáků postihl odstřel zejména holuby hřivnáče (18 tisíc), straky obecné (13 tisíc), kormorány velké (10 tisíc), vrány obecné (2 tisíce) a hrdličky zahradní (3 tisíce). Koroptev polní z naší přírody téměř vymizela a zaječí zvěř je na hranici přežití. A toulavé kočky a psi? Podle údajů Českého statistického úřadu odstřelili myslivci na polích, v lesích a na loukách 11 tisíc toulavých koček a 300 psů.

Aktuální data Českého statistického úřadu ukázala další nárůst počtů spárkaté zvěře, jejichž stavy dosáhly nových rekordních hodnot. Myslivci nasčítané počty jelenů evropských se za posledních 55 let zvýšily již více než dvakrát (2,25 krát), srnčí zvěře jedenapůlkrát (1,55 krát), daňků více než desetkrát (10,1 krát), muflonů téměř pětkrát (4,8 krát) a nepůvodních invazivně se šířících jelenů sika dokonce více než devětadvacetkrát (29,57 krát).

Myslivecká statistika a reálné stavy zvěře

Informace o vykazovaných početních stavech populace spárkaté zvěře v ČR přináší „myslivecká statistika“ za tzv. myslivecký rok (1. 4. 2021 do 31. 3. V „myslivecké statistice“ uváděné „sčítané“ počty spárkaté zvěře jsou založené na silně podhodnocených údajích od myslivců, přesto výrazně převyšují nejvyšší zákonem povolené stavy (tzv. normované stavy). Skutečné stavy spárkaté zvěře v lesích i zemědělské krajině jsou ovšem ještě několikanásobně vyšší - lze je spočítat tzv. Pouze u srnčí zvěře reálné počty nepřekračují normované stavy.

Analýza dat provedená Hnutím DUHA ale podle organizace ukázala, že skutečné početní stavy zvěře jsou až několikanásobně vyšší. Hnutí DUHA zjistilo, že až pětkrát více jelenů a 32krát více jelenů sika, než povoluje zákon, je podle analýzy Hnutí DUHA v českých lesích. Počty spárkaté zvěře vykazované myslivci jsou několikanásobně nižší, i ty ale překračují tzv. normované (zákonem stanovené) počty zvěře.

Čtěte také: Souvislosti Emisí a Pokusů

Myslivci oficiálně vykazované stavy jelena evropského jsou 1,8 krát vyšší než stavy zákonem povolené (tzv. normované). Myslivci oficiálně vykazované stavy nepůvodních jelenů sika jsou 8,3 krát vyšší než stavy zákonem povolené (tzv. normované). Myslivci oficiálně vykazované stavy nepůvodních daňků jsou 2,5 krát vyšší než stavy zákonem povolené (tzv. normované). Myslivci oficiálně vykazované stavy nepůvodních muflonů jsou 2,1 krát vyšší než stavy zákonem povolené (tzv. normované).

Normované stavy ale nejsou stanovené všude v republice. V některých honitbách, kde se spárkatá zvěř loví (a zpětný propočet používá data o výši lovu sumarizovaná za celou republiku), nejsou stanovené tzv. normované stavy - podle ochranářských organizací to znamená, že se zde s chovem spárkaté zvěře nepočítá a jedná se tak o další způsob obcházení zákona.

„Bez dočasného snížení stavů spárkaté zvěře se nám nepodaří obnovit pestré smíšené lesy, protože většinu mladých listnáčů a jedliček tato zvěř spase. Stát a další vlastníci lesa investují miliardy korun do zalesňování, přitom velké množství semenáčů z přirozené obnovy spase přemnožená zvěř.

Srovnání stavů a lovu zvěře v letech 2022/2023 a 2023/2024

Dne 24. srpna t. r. zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ) na svých internetových stránkách mysliveckou statistiku za období od 1. dubna 2022 do 31. března 2023. Výsledky lovu hlavních druhů zvěře potvrdily trend posledních let - bylo dosaženo dalšího rekordního úlovku u jelení, daňčí a sičí zvěře. V případě černé zvěře došlo k meziročnímu výraznému poklesu, který však přichází vždy po sezoně s vysokým úlovkem, mezi které se řadil myslivecký rok 2021/2022.

V mysliveckém roce 2022/2023 u nás bylo oficiálně uloveno 32 899 kusů jelení zvěře, což je nový rekord. Bez nadsázky zběsilé tempo, jakým rostly oficiální úlovky daňčí zvěře v uplynulých letech, se nezpomalilo ani v minulé lovecké sezoně. Přiznaný úlovek 38 691 kusů je pochopitelně nový rekord. Nahlášený úlovek srnčí zvěře v posledních letech zvolna narůstá a tento trend byl potvrzen i v mysliveckém roce 2022/2023. V případě černé zvěře vloni šlo vše podle scénáře dobře známého z přechozích let. Nový historicky nejvyšší úlovek jsme po dvou letech zaznamenali u siky.

Čtěte také: Česká republika: Analýza ohrožení

V mysliveckém roce 2023/2024 byly zaznamenány rekordní odstřely zvěře jelení, daňčí, mufloní a černé. Úlovky pernaté zvěře byly naopak podprůměrné.

• Jelení zvěř (jelen evropský): 35 779 kusů (rekordní hodnota)
• Jelen sika: 22 829 kusů (rekordní hodnota)
• Daňčí zvěř: 45 335 kusů (rekordní hodnota)
• Mufloní zvěř: 11 033 kusů (rekordní hodnota)
• Srnčí zvěř: 124 897 kusů
• Černá zvěř (prase divoké): 258 253 kusů (rekordní hodnota)
• Bažanti: 370 284 kusů (pokles úlovků)
• Kachna divoká: 201 582 kusů (pokles úlovků)
• Zajíc: 40 699 kusů

V sezoně 2023/2024 bylo evidováno 370 284 odstřelem ulovených bažantů, což představuje meziročně pokles o 8 065 kusů. Větší pokles odstřelu na 201 582 kusů (-9,0 %) nastal u kachny divoké, kde se jedná o nejnižší hodnotu za posledních 30 let. U zajíců bylo meziročně zaznamenáno zvýšení odstřelu o 7 008 kusů (+20,8 %) na 40 699.

V roce 2023/2024 se zvýšil o 3 109 (+15,8 %) na 22 829 kusů. V případě daňčí zvěře došlo k nárůstu odstřelených kusů o 6 682 (+ 17,3 %) na 45 335, což také představuje rekordní hodnotu. Nezanedbatelné množství daňčí zvěře, zhruba 12 %, bylo uloveno v oborách. Rekordní odstřel 11 033 kusů byl zaznamenán i u mufloní zvěře. Odstřel srnčí zvěře se zvýšil o 9,5 % na 124 897 kusů. Jednalo se o třetí nejvyšší odstřel v historii, rekord byl 131 873 kusů v mysliveckém roce 2009/2010. Odstřel černé zvěře (prase divoké) ve výši 258 253 kusů zaznamenal rovněž výrazný meziroční nárůst o 80 376 kusů (+45,2 %). I v tomto případě se jednalo o nejvyšší hodnotu v historii.

V mysliveckém roce 2023/2024 se na území České republiky nacházelo 5 765 honiteb, z toho 196 obor a 284 bažantnic. Z hlediska vlastnického vztahu se většinou jednalo o honitby společenstevní (4 297), podle způsobu využívání převládaly honitby pronajaté (4 917). Počet psů s loveckou upotřebitelností se snížil o 169 na 29 738. Počet osob (držitelů platných loveckých lístků) trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti meziročně klesl o 152 na 88 337. Počet myslivců se tedy postupně snižuje.

Údaje o stavu a lovu zvěře podle zprávy FACE

Zpráva FACE o lovu kopytníků 2025 (FACE Ungulate Harvest Report 2025: Europe’s Ungulate Management in Numbers) přináší souhrnné údaje o stavech a lovu zvěře v Evropě. Ve 30 státech bylo v sezoně 2023/2024 uloveno přibližně 3,7 milionu kusů srnčí zvěře, která je tak nejrozšířenějším a nejvíce loveným druhem spárkaté zvěře v Evropě. Prase divoké je v Evropě druhou nejvíce lovenou spárkatou zvěří, přičemž roční odstřel v posledních letech dosahuje souhrnně přes 3,3 milionu kusů ve 31 ze 34 zahrnutých států.

Jelen evropský je z hlediska dosahovaných úlovků třetím nejvýznamnějším druhem spárkaté zvěře v Evropě. V posledních letech se ve 29 státech ročně lovilo celkem přibližně milion kusů. Celkový úlovek daňka evropského dosahuje přibližně 500 000 kusů ve 24 ze 34 států. Úlovek jelena sika činil podle údajů ve zprávě FACE přibližně 78 000 kusů v sedmi státech. Muflon se loví ve 20 z 34 států Evropy, přičemž celkový roční odstřel se v posledních letech pohybuje kolem 60 000 kusů.

Problémy a výzvy v myslivosti

Lesníci, zemědělci, ekologové i vlastníci lesů a zemědělských pozemků dlouhodobě upozorňují, že současný zákon o myslivosti nefunguje. Bez jeho změny a následného snížení stavů spárkaté zvěře není možné obnovit pestré a zdravé lesy. Miliardy investované státem a soukromými vlastníky do zalesňování a obrovské množství semenáčů z přirozené obnovy končí v žaludcích přemnožené zvěře.

Selhání poslanců v předchozím volebním období, když nakonec neschválili novelu mysliveckého zákona, se našim lesům i nám všem krutě vymstilo. Přemnožená spárkatá zvěř na většině území republiky nadále spásá všechno přirozené zmlazení a neochráněné sazenice listnáčů a jedlí, takže lesy se na mnoha místech obnovují zase jenom smrkem, který zvěři tolik nechutná. Celkové roční škody se pohybují kolem sedmi miliard korun.

Radikální snížení stavů černé zvěře je stále nezbytné, a to zejména z důvodu výskytu afrického moru prasat na území Polska a Německa (ve vzdálenosti asi 5 km od státní hranice s ČR), postupu téže choroby z východu Slovenska směrem na západ a z Polska směrem na jih. Zásadním faktorem pro snížení stavů černé zvěře je především intenzita lovu nositelek přírůstku, tj. bachyní. Bachyně (včetně lončaček) jsou však v řadě honiteb považovány za nedotknutelné a nejsou loveny.

Uživatelé honiteb by měli zhodnotit vhodnost umístění a kapacitu krmných zařízení i vhodnost druhu předkládaného krmiva. Například nízkokapacitní krmelce jsou vysloveně nevhodné pro přikrmování tlupních druhů zvěře, protože dominantní a vedoucí kusy v tlupě jsou schopné spořádat celý předložený objem krmiva a následně tlupu včetně nenasycených jedinců „odvést“ mimo krmeliště. Hladoví jedinci následně působí poškození lesních porostů okusem, loupáním, či ohryzem.

I přes zmírnění poklesu nelze brát stávající trend na lehkou váhu a uživatelé honiteb by měli udělat pro zlepšení situace vše, co je v jejich silách. Vážnost situace ilustruje i rozhodnutí největšího držitele honiteb v ČR (Lesy České republiky, s. p. - dále jen LČR) o zvýšení počtu režijních honiteb. LČR právě v této souvislosti upozorňují na „stárnoucí generaci současných myslivců“ s tím, že v rámci režijního užívání honiteb chtějí také „umožnit vykonávat myslivost mladým lidem, kteří se dnes marně snaží dostat do mysliveckých sdružení“.

Vývoj lovu a stavu zvěře v historickém kontextu

Osmdesátá léta minulého století byla, nejen v souvislosti s početními stavy zvěře, z dnešního pohledu poněkud rozporuplná. Ve druhé polovině 20. století došlo postupně k intenzifikaci zemědělské výroby, což je příčinou přemnožení lidské populace nad celoplanetární únosnou úroveň, v důsledku toho došlo k poklesu početních stavů drobné zvěře a zároveň se postupně začaly zvyšovat početní stavy jelení, černé zvěře a plíživě též stavy zvěře sičí a daňčí, protože se znásobila potravní báze spárkaté zvěře. Současně začaly narůstat neúnosné škody na lesních porostech a zemědělských kulturách. Na to zareagovaly počátkem 80. let, některé tehdejší lesní závody v rámci podniků Státních lesů a podniky Vojenských lesů a statků, významným navýšením plánů lovu. V roce 1986 byl problém zvýšených početních stavů jelení zvěře již řešen na úrovni kompetentních ministerstev.

Pozornosti mnohým odborníkům, laikům i politikům unikla jedna zajímavá informace o důsledcích politického rozhodnutí počátkem 90. let, kdy byly zrušeny Státní lesy a vznikl od 1.1. 1992 státní podnik Lesy České republiky. V souvislosti s tímto rozhodnutím byla značná část režijních a vyhrazených honiteb rozdělena na menší honitby, které byly v rámci výběrových řízení pronajaty. Z původního počtu 3320 honiteb se počet honiteb zvýšil na 5361. Došlo tedy ke snížení průměrné výměry honiteb o zhruba 42 %. Deklarovaným cílem bylo snížení početních stavů zvěře, v té době to byla především jelení zvěř. Výsledek však byl zcela odlišný od představ strůjců této reformy.

Redukce početních stavů zvěře se postupně rozšířila prakticky na všechny druhy spárkaté zvěře a byla podpořena prodloužením dob lovu u spárkaté zvěře. Jelikož základem populací všech stádových druhů spárkaté zvěře je rodinné stádo vedené vedoucí samicí, se kterou se drží několik let i její dcery se svými potomky samičího pohlaví, došlo v souvislosti s lovem dospělé holé zvěře a především vedoucích samic, k destabilizaci celých populací. To bylo nejprve jednou z příčin opuštění tradičních stávanišť a rozptýlení zvěře do většího areálu výskytu. Závažným důsledkem neřízeného lovu starších a vedoucích samic bylo omlazení populací a podpoření reprodukce. Tento fenomén se týká veškeré spárkaté zvěře.

Závěr

Z uvedených zkušeností vyplývá, že přístup k redukci spárkaté zvěře byl a je velmi nešťastný a nepřináší očekávané výsledky. V první řadě je to celkový přístup k volně žijící zvěři, která je v přírodě doma, my jsme v ní hosté. Zvěř je významný bioindikátor, který nám dává signál, jestli zacházíme s krajinou šetrně, či nikoliv. Sama skutečnost, že z krajiny zmizely koroptve, zajíci, bažanti, tetřevi a tetřívci signalizuje, že se chováme nezodpovědně a kořistnicky. Ale to nám nevadí, vadí nám spárkatá zvěř, která konzumuje naše produkty. Tak jak vadily našim předkům velké šelmy v dobách, kdy většina obyvatel se živila zemědělstvím.

Další a zásadní příčinou neúspěchu bylo a je, direktivní a nekompetentní nařizování masivní plošné redukce zvěře. S kolísající intenzitou probíhá redukce početních stavů zvěře u různých organizací a vlastníků honebních pozemků už čtyřicet let. Personál je motivován finančně formou prémiového ukazatele a uživatelům honiteb jsou plošně navyšovány plány lovu pod hrozbou finančních sankcí za nesplnění odstřelu. Upravené prováděcí předpisy, toto dříve přestupkové chování v podstatě legalizovaly a není politická vůle se tím zabývat. Důsledkem je lov zvěře bez výběru, rozbíjení sociálních struktur populací, jejich destabilizace a podpora množivosti.

Cesta z této zapeklité situace je složitá, náročná a bude trvat dlouho. Předně je třeba přestavět zakořeněné vzorce chování, zkvalitnit myslivecké vzdělávání a dostat do podvědomí hospodářů v krajině, že zvěř je významným indikátorem stavu krajiny, který musí respektovat, nikoliv likvidovat jako konkurenta. Nedělejme si iluze, že snížíme početní stavy spárkaté zvěře podle svých představ. Veškerá spárkatá zvěř, ať původní nebo nepůvodní, tu s námi bude, ať se nám to líbí nebo nelíbí. Zkusme se s tím smířit, využít tuto realitu v náš prospěch a využívejme tedy reprodukční potenciál, úměrného počtu zvěře, jako lokální zdroj kvalitní zvěřiny.

tags: #počet #divoké #zvěře #ve #volné #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Změny druhého řádu v pleistocénu
• Antikvariátní knihy o přírodě a umění
• Vzdělávací aktivity: Znečištění ovzduší
• Technologie třídění odpadu
• Systém "Door-to-Door" v Bohunovicích