Počet primárních emisí na varšavské burze

Dlouhodobý růst středoevropských akciových trhů o desítky procent ročně vyvolává permanentní obavy z korekce.

Akciová burza ve Vídni, která se po roce 1990 těšila díky poválečnému uspořádání v Evropě značnému náskoku proti ostatním trhům a vznikajícím burzám ve středoevropském regionu, získala postupně silného soupeře v podobě Varšavy.

Zatímco v rámci regionu jsou poměřovány kvantita co do počtu IPO ve Varšavě a kvalita a pověst Vídně i pozice Prahy, šéf varšavské burzy Sobolewski upozorňuje, že kromě západních trhů vyrostla další vážná a mnohem silnější konkurence na východ - spojením burz v Moskvě.

Rakouské banky byly po pádu komunismu první, které zavětřily příležitost v celém středoevropském regionu a vliv se jim podařilo získat napříč středoevropským a východoevropským regionem s jednou výjimkou - Polska. Tam se uplatnily především banky z Německa, Itálie a Španělska, otevírá komentář FT.

Další metropole v regionu se podle listu snažily etablovat jako významní hráči na poli finančních služeb, ukázalo se ale, že jsou moc malé a málo regulované, než aby mohly být vážnou konkurencí, míní list.

Čtěte také: Počet ohrožených živočichů

„Praha, která je jedním z nejatraktivnějších měst v Evropě, byla pro regionální centra mezinárodních firem zpočátku magnetem. Pražská akciová burza ale hrála důležitou roli v nepříliš povedené kuponové privatizaci, která měla zajistit přesun státního majetku do rukou českých občanů," připomíná list.

Po dvou kolech kuponové privatizace bylo výsledkem na pražské burze asi 1700 emisí, ovšem řada nelikvidních titulů. Burza ve snaze trh zefektivnit v roce 1997 vyřadila 1301 emisí.

Podle mínění FT ale důvěru nezískala.

Varšava oproti Praze s kapitalizací kolem 29 miliard eur a měsíčním objemem obchodů kolem 1,2 miliardy eur loni měla hned 203 primárních emisí (na hlavním a alternativním trhu), rozebírá list a uvádí, že v tom je Varšava výjimečná i ve srovnání s Vídní, kde loni přibyly pouze dvě nové emise.

Jenže právě „přehršel“ nových emisí je problémem varšavské burzy, uvedl již v únoru právě Financial Times a uvědomuje si i šéf varšavské burzy Sobolewski.

Čtěte také: Souvislosti Emisí a Pokusů

Všechna nová IPO na WSE mají dohromady hodnotu kolem 2,2 miliardy eur, což burzu za rok 2011 řadilo na s odstupem třetí příčku v Evropě. V prvním letošním čtvrtletí počet IPO ve Varšavě činil 47 procent počtu evropských IPO, ale pouze 4 procenta jejich hodnoty.

Pro srovnání, u Londýna to je s menším počtem IPO 61 procent celkové hodnoty. I loni měl Londýn podstatně méně IPO, celkem 150, ale s hodnotou 14,6 miliardy eur.

Například madridská burza přilákala loni jen devět emisí, ale o celkové hodnotě 6 miliard eur.

Sám šéf varšavské burzy Sobolewski opakovaně vyjadřuje obavy o kvalitu nově uváděných společností a také nedostatečné pokrytí ze strany analytiků, zejména u menších a málo obchodovaných společností.

Rostoucí vlna IPO tak budí otázky ohledně požadavků na nově vstupující firmy a bezpečí investorů.

Čtěte také: Aktuální stav divoké zvěře v ČR

"Přestaňme oslavovat naši převahu nad Prahou, Budapeští nebo Vídní. Nová sloučená burza v Moskvě je sedmkrát větší než Varšava. Právě zde by už brzy mohla být skutečná konkurenční hrozba," říká dnes šéf varšavské burzy Ludwik Sobolewski.

Varšavská burza se podle něj chce srovnávat s většími hráči, k nimž co do velikosti patří vedle Moskvy například Istanbul. Její loňská kapitalizace dosahovala 153 miliard eur, měsíční objem zhruba tří miliard eur.

Burza je vydatně podporována růstem ekonomiky Polska o více jak 15 procent mezi lety 2008 až 2011. To je růst rychlejší, než u kterékoli jiné země Evropské unie.

Faktem je, že Varšava se snaží určitou nekvalitu domácích emisí řešit lákáním silnějším IPO ze zahraničí. Sobolewski je proto často k vidění v Praze, Kyjevě, Pobaltí či dokonce v Izraeli, kde se snaží získat nové silné tituly pro varšavskou burzu, uvádí list FT.

I když vídeňská burza s kapitalizací zhruba 64 miliard eur a měsíčním objemem obchodů kolem 2,5 miliardy eur v některých parametrech za tou varšavskou zaostává, z hlediska prestiže je na tom zřejmě pořád lépe. Byť WSE je o něco větší, než burza ve Vídni, rakouský ranking mezi finančními centry například dle Z/Yen Group je mnohem vyšší.

Vídeň má hustší síť bank, více hlavních kanceláří a další vymoženosti, které finanční sektor v Polsku ještě nevybudoval, upozorňují FT. Provozovatel vídeňské burzy vlastní v regionu tuzemskou pražskou, budapešťskou a lublaňskou burzu, vedle toho ale spolupracuje s dalšími burzami v regionu střední a východní Evropy, včetně Rumunska, Bulharska či zemí bývalé Jugoslávie.

Zaměřuje se i na bývalé sovětské republiky, jako je Ukrajina či Kazachstán, v Asii pak na Šanghaj a Tokio.

Ve druhé polovině 90. let minulého století se velmi slibně vyvíjela také burza v Budapešti, její vliv ale v dalších letech začal upadat, připomíná dále FT. Index budapešťské burzy se tažen množstvím IPO posunul od úrovně nějakých 1500 bodů k 9 tisícům bodů v roce 1998.

Budapešť aspirovala na lídra celého středoevropského regionu. "Tehdy by nikdo nevěřil, že za 15 let zde bude lídrem Vídeň a Varšava," řekl partner budapešťské společnosti Lakatos Köves Richard Lock. Jenže potom začaly politické a ekonomické změny a tenze, dovedené až do dnes vystupňovaného napětí mezi maďarskou vládou a EU s MMF, což nesvědčí ani tamnímu burzovnímu trhu či měně. Dnes budapešťská burza, také patřící do skupiny Vídeňské burzy, dosahuje kapitalizace kolem 14,6 miliardy eur s měsíčním obratem kolem 1,1 miliardy eur, doplňuje FT. (Zdroj: FT, čtk, WSE, Puls Biznesu, Bloomberg)

Na sklonku loňského roku jsme tleskali tomu, že jsme se na pražské burze konečně dočkali nových primárních emisí akcií (IPO), konkrétně developera ECM a výrobce netkaných textilií Pegas.

Letos nám představitelé pražské burzy slibují další IPO, hovoří se např. o OKD a AAA auto. Rozhodně se však nedočkáme žádné silné vlny nových emisí. O to smutněji vypadá srovnání s našimi polskými sousedy.

Varšavská burza totiž patří v oblasti IPO k nejúspěšnějším v celé Evropě. Nové emise se počítají na desítky a drží krok se svými velkými konkurenty jako je Frankfurt nebo Euronext.

A i pokud započteme skutečnost, že polský trh je znatelně větší než ten český, tak srovnání vyznívá jednoznačně. V loňském roce přišlo na polskou burzu 37 nových emisí v celkové hodnotě 4,2 mld. zlotých (31 mld. Kč).

A pomyslné nůžky mezi českým a polským akciovým trhem se zřejmě letos rozevřou ještě více. Šéf varšavské burzy Ludvik Sobelewski se totiž nechal slyšet, že letos očekává minimálně šedesát nových IPO a nevylučuje, že se toto číslo vyšplhá až na stovku.

O tom, že se nejedná o žádné střílení od boku, nás lehce přesvědčí aktuální čísla. Za uplynulých tři a půl měsíce letošního roku se ve Varšavě uskutečnilo již 15 IPO v objemu téměř 1 mld. zlotých.

Celkově je nyní počet společností obchodovaných v Polsku těsně pod 300 (292) a jejich celková tržní kapitalizace činí 197 mld. EUR. Ano, tato čísla v sobě ukrývají i některá negativa.

Většina emisí je relativně malá (do 25 mil. EUR) a za určitou slabinu můžeme považovat doposud nízký počet zahraničních emisí. Těch je zatím na polské burze dvanáct, i přesto však tvoří 31% celkové tržní kapitalizace.

A právě letos by se situace v tomto směru mohla výrazně zlepšit. Očekává se totiž příchod deseti až dvanácti zahraničních hráčů, což by tedy nejen zdvojnásobilo jejich celkový počet, ale zároveň by i výrazně zvýšilo tržní kapitalizaci varšavské burzy.

Právě velikost emise je zřejmě jedním ze základních problémů českého trhu.

Jedním z neblahých pozůstatků kupónové privatizace je totiž určitá averze místního burzovního publika k titulům, které nejsou obchodovány v systému SPAD. Mnoho z nich totiž přišlo na burzu v rámci kuponové privatizace takříkajíc proti své vůli a na trhu to taky tak podle toho vypadalo (vypadá).

Aby se tedy čeští investoři (resp. investoři vystupující na českém trhu) o novou emisi zajímali, musí být buď dostatečně veliká anebo něčím výjimečná. A to je základní rozdíl oproti situaci u našich severních sousedů, který se asi v brzké době sotva změní.

To ale samozřejmě neznamená, že by se pražská burza neměla snažit nalákat nové IPO, právě naopak. Rozhodně by však čeští investoři neměli při svých investičních rozhodnutích opomíjet polský trh, který nabízí mnoho potenciálních příležitostí a také možnost obchodování vybraných polských titulů na české koruny.

Autor: Ing. Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus, a.s., obchodníka s cennými papíry (redakčně upraveno)

Skupina Enterprise Investors (EI) funguje na trhu od roku 1990 a je nejstarší a jednou z největších investičních společností spravujících fondy private equity a rizikového kapitálu ve střední a východní Evropě. Od svého vzniku vytvořila 8 fondů s celkovou hodnotou přesahující 2 miliardy EUR.

Tyto fondy dosud zainvestovaly více než 1,7 miliardy EUR do 135 společností z různých odvětví a završily 108 investic s celkovým hrubým výnosem téměř 2,3 miliardy EUR.

Kofola byla 6. srpna 2003 na Varšavské burze svou hodnotou rekordní veřejnou nabídkou. Akcie se upisovaly za 21 PLN.EI provedly prostřednictvím svého fondu Polish Enterprise Fund VI (PEF VI) akvizici 42,5% podílu ve společnosti Kofola-HOOP v září 2008.

Nabídly za podíl cenu 43,20 PLN za akcii, tedy 48% prémii nad tržní cenou na konci obchodování 29. září 2008.Akvizice společnosti Kofola-Hoop byla vůbec největší transakcí, kterou kdy uskutečnil private equity fond v sektoru rychloobrátkového spotřebního zboží ve střední a východní Evropě, a 10. největší polskou fúzí roku 2008.

Polish Enterprise Fund IV také zainvestoval 8 milionů do Magellanu, přední nebankovní finanční instituce poskytující své služby polskému zdravotnickému sektoru. Magellan funguje na trhu od roku 1999.

Nakupuje pohledávky za veřejnými zdravotnickými zařízeními od původních věřitelů (dodavatelů zařízení nebo farmaceutických firem) s diskontem a následně je restrukturalizuje a sekuritizuje, aby je prodal v balících se ziskem.V říjnu 2007 oslavily EI s Magellanem pětadvacáté IPO na Varšavské burze.

Magellan, polský poskytovatel finančních služeb sektoru zdravotnictví, zvládl svůj debut na burze podobně jako ostatní emise, za nimiž stály fondy spravované EI, na jedničku. Fond Polish Enterprise Fund IV do Kruku investoval celkem 21,5 milionu USD v několika tranších a ve společnosti držel před veřejnou nabídkou 78,5% podíl.

Původní investice proběhla v první půlce roku 2003. Jako majoritní akcionář pracoval fond Enterprise Investors po své investici s jedním ze zakladatelů společnosti, aby vyvinuli strategii dalšího rozvoje firmy Kruk. Posílil se manažerský tým, byly zavedeny nové firemní standardy a Kruk začal podnikat v oblasti nákupu pohledávek.

Současně firma expandovala do zahraničí. V roce 2007 vstoupila na rumunský trh pohledávek, kde má nyní vedoucí pozici.V květnu 2011 dokončil PEF IV částečný odprodej svých akcií ve společnosti v primární veřejné nabídce na Varšavské burze.

PEF IV prodal všech 8,2 milionu nabídnutých akcií, tedy téměř 50% společnosti, za maximální emisní cenu 39,7 PLN za akcii. Prodej znamenal hrubý výnos 116,7 milionu USD a obdivuhodné osminásobné zhodnocení původní investice.

EI se rozhodli ponechat si 24,8% podíl ve společnosti.Poptávka po akciích nabízených v rámci IPO značně převýšila nabídku. Institucionální investoři koupili 90 % prodávaných akcií, zbylých 10 % bylo odkoupeno drobnými investory.

Společnost získala přibližně 16 milionů USD nového kapitálu.Společnost Kruk se sídlem ve Vratislavi (Wroclaw) byla založena roku 1998. Už delší dobu je jedničkou na trhu správy maloobchodních pohledávek v Polsku.

Nabízí celou škálu služeb ochrany a správy pohledávek. Spravuje pohledávky bank, úvěrových zprostředkovatelů, pojišťoven, leasingových společností, telefonních operátorů, provozovatelů kabelových televizí a poskytovatelů digitálních platforem. Skupina Kruk zahrnuje také úvěrovou informační kancelář, advokátní kancelář, soukromou detektivní kancelář a sekuritizační společnost.Kruk zaznamenal od investice fondu PEF IV vynikající finanční výsledky.

tags: #počet #primárních #emisí #na #varšavské #burze

Oblíbené příspěvky:

• Vývoj a prostředí
• Ekologické aspekty jaderné energetiky v ČSSR
• Tipy pro čisté odpady
• Adresa stanoviště Černý Most
• Vlastnosti 120l popelnice