Podíl Lidské Činnosti na Emisích Skleníkových Plynů

Lidmi způsobené emise skleníkových plynů zesilují v atmosféře skleníkový efekt, což vede k oteplování planety. Globální oteplení je přibližně přímo úměrné celkovému množství emisí skleníkových plynů, které vypouštíme do atmosféry.

V roce 2022 celý svět vypustil do atmosféry 57,4 miliard tun CO2eq. Tato jednotka přepočítává množství různých skleníkových plynů na množství CO2, které by mělo stejný příspěvek ke skleníkovému jevu.

Klimatická změna závisí na celkovém množství skleníkových plynů v atmosféře, při srovnávání jednotlivých zemí je však také vhodné vyjádření na obyvatele. Světový průměr v roce 2022 byl 7,2 tun CO2eq na osobu.

Pro zastavení klimatické změny je tedy nutné přestat vypouštět skleníkové plyny a dosáhnout takzvané klimatické neutrality. Množství emisí, které lze ještě vypustit, abychom nepřekročili určitou teplotní hranici, se označuje jako uhlíkový rozpočet.

Hlavní Skleníkové Plyny a Jejich Vliv

Skleníkových plynů je řada, nejvýznamnější z nich je oxid uhličitý, tedy CO2. Hlavním antropogenním skleníkovým plynem je oxid uhličitý (CO2), který k oteplování přispívá přibližně ze 70 %. Jeho koncentrace v atmosféře rostou především kvůli spalování fosilních paliv, ale například i kácení pralesů nebo výrobě oceli a cementu.

Čtěte také: Vývoj solární energie

Jednotlivé skleníkové plyny se přepočítávají na tzv. CO2eq (CO2 ekvivalent), tedy na množství oxidu uhličitého, které by mělo stejný příspěvek ke skleníkovému jevu atmosféry jako množství těchto ostatních vypuštěných plynů. Vzhledem k různému poločasu života jednotlivých plynů v atmosféře se tento příspěvek uvažuje za určitou standardizovanou dobu, zpravidla uvažujeme horizont 100 let a používáme tzv. GWP (Global Warming Potentital) koeficienty.

Dalším významným skleníkovým plynem je metan (CH4), který do atmosféry uniká hlavně při těžbě fosilních paliv a chovu dobytka. Molekula metanu má osmadvacetkrát vyšší potenciál zachycovat teplo než molekula oxidu uhličitého a molekula oxidu dusného dokonce 265krát. Z uvedených plynů má však největší vliv na oteplování N2O.

Podíl Jednotlivých Sektorů

Jednotlivá hospodářská odvětví přispívají ke klimatické změně v různé míře. Podíl jednotlivých sektorů na emisích skleníkových plynů poskytuje užitečné vodítko pro zaměření mitigačních snah. Například v Česku je výroba elektřiny a tepla zodpovědná za 33 % emisí skleníkových plynů, oproti tomu průmysl přispívá 28 %, doprava 16 % a zemědělství přibližně 8 %.

Podíl jednotlivých sektorů na emisích se liší jak v čase, tak napříč zeměmi. V Česku jsou relativně vyšší emise z energetiky oproti ostatním zemím kvůli vyššímu podílu uhelných elektráren a skutečnosti, že Česko je vývozcem elektřiny.

Energetika

Pokud jde o produkci skleníkových plynů lidskou činností, s více než 73% podílem dominuje energetický průmysl využívající fosilní paliva. Největších emisních úspor může Česko dosáhnout proměnou svého energetického mixu.

Čtěte také: Doprava a znečištění ovzduší: Česká republika

Zemědělství

„V rámci živočišné výroby je celosvětová produkce skleníkových plynů na úrovni 12 až 13 %. Metan se ve velké míře produkuje právě v zemědělství a ačkoli je jeho produkce v porovnání s CO2 výrazně nižší, jeho potenciál pro oteplování je vyšší.

K pokroku v managementu emisí v chovech skotu přispělo nejen šlechtění a výzkum v oblasti snižování metanu prostřednictvím krmných doplňků a speciálních bolusů, ale také systémy pro efektivnější nakládání a využívání statkových hnojiv.

Zemědělství je na dobré cestě přispět k „ochlazování“ naší planety. To ale nebude stačit, pokud se neomezí spotřeba fosilních paliv a nesníží plýtvání potravinami.

Spotřebitelské Trendy a Chování

Na konferenci v Dubaji se hovořilo mimo jiné i o spotřebitelských trendech. Přibývá lidí, kteří si myslí, že se globální oteplovaní vyřeší snížením konzumace živočišných produktů. Přechod na vegetariánství či veganství ale nemá takový vliv, jaký se mu v médiích přisuzuje.

Bylo spočítáno, že vegan přispěje ke snížení uhlíkové stopy o 0,8 tuny CO2e za rok. Letadlo, kterým jsem přiletěl z USA do České republiky, vyprodukovalo během letu 1,6 tuny CO2e.

Čtěte také: Podíl obnovitelných zdrojů v ČR

Emise v České Republice

V porovnání s celosvětovými emisemi se mohou zdát emise Česka zanedbatelné - v roce 2022 Česká republika vypustila 118,5 milionu tun CO2eq (při zahrnutí sektoru využití půdy a lesnictví 121,8 mil. tun CO2eq).

V roce 2022 Česko vypustilo 118,5 milionů tun CO2eq, přepočteno na obyvatele jde o 10,9 tuny CO2eq na osobu.

Česko může největšího snížení emisí dosáhnout proměnou energetiky - zejména ukončením spalování uhlí a nárůstem podílu obnovitelných zdrojů, případně zvýšením podílu jaderných elektráren. Velkou roli ale může mít také snížení energetické náročnosti průmyslu i domácností, omezení automobilové dopravy či nižší konzumace masa a mléčných výrobků.

Uhlíková Stopa

Uhlíková stopa je měřítkem dopadu lidské činnosti na životní prostředí a zejména na klimatické změny. Oproti ekologické stopě se uhlíková stopa zaměřuje na množství skleníkových plynů, které produkujeme naším každodenním životem, například spalováním fosilních paliv pro výrobu elektřiny nebo tepla, dopravou atd.

Výpočet emisí skleníkových plynů ve městě je však založen na principu odpovědnosti. Znamená to, že kritériem pro stanovení emisí je spotřeba energie ve městě, ať už jsou emise spojené s výrobou této energie uvolněné v rámci administrativního území města nebo za jeho hranicemi.

Základní územní jednotkou pro výpočet uhlíkové stopy města jsou hranice administrativního území města. Do výpočtu jsou tedy zahrnuty sektory a aktivity nacházející se a odehrávající se na území města.

Trendem na úrovni měst je nejen emise skleníkových plynů snižovat (tzv. mitigace), ale činit opatření k přizpůsobení se změně klimatu (tzv. adaptace).

Antropogenní Emise Skleníkových Plynů v ČR (2023)

Všechny hodnoty v grafu jsou antropogenní emise skleníkových plynů CO2, N2O, CH4, HFC, PFC, SF6, NF3 vyjádřené jako CO2eq. Jednotka CO2 ekvivalent zohledňuje dlouhodobý efekt skleníkových plynů v atmosféře a převádí je na množství CO2, které by mělo stejný efekt. Roční objem emisí České republiky je 103,53 mil. tun CO2eq (údaj z roku 2023).

• Výroba elektřiny a tepla: 33,72 milionů tun CO2 (32,6 % celkových emisí, 3,11 t CO2eq na obyvatele ročně).
• Průmysl: 25,86 mil. tun CO2 (25,0 % celkových emisí, 2,39 t CO2eq na obyvatele ročně).
• Doprava: 20,94 mil. tun CO2 (20,2 % celkových emisí, 1,93 t CO2eq na obyvatele ročně).
• Budovy: 8,62 mil. tun CO2 (8,3 % celkových emisí, tedy 0,80 t CO2eq na obyvatele ročně).
• Zemědělství: 8,13 mil. tun CO2eq (7,9 % celkových emisí, 0,75 t CO2eq na obyvatele ročně).
• Odpadové hospodářství: 5,58 mil. tun CO2eq ročně (5,4 % celkových emisí, 0,51 t CO2eq na obyvatele ročně).

Pro snadnější možnost srovnávání emisí napříč státy EU vynecháváme kategorii lesnictví a využití půdy (která bývá označována LULUCF podle anglického Land use, land use change, forestry). Díky ukládání uhlíku v zeleni má totiž tato kategorie ve většině států EU záporné emise, což komplikuje vizualizaci.

Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v dané zemi, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby v dané zemi.

Globální Emise Skleníkových Plynů v roce 2024

Globální emise skleníkových plynů dosáhly v roce 2024 opět bezprecedentního maxima. Jak ale uvádí Evropská komise, hlavním světovým ekonomikám se daří skloubit hospodářský růst s omezením emisí. EU je v tomto lídrem.

Podle databáze emisí Evropské komise pro globální atmosférický výzkum (EDGAR) vyprodukovaly lidské činnosti v roce 2024 celkem 53,2 gigatun ekvivalentu CO2. To představuje nárůst o 1,3 % oproti předchozímu roku a přibližně roční emise celého Německa. Tento růst byl způsoben především energetickým sektorem, který zaznamenal největší absolutní nárůst.

Navzdory tomuto globálnímu trendu se Evropské unii podařilo snížit své emise skleníkových plynů o 1,8 %, což odpovídá téměř 60 milionům tun. Například Japonsko dosáhlo snížení o 2,8 %, zatímco Indie zaznamenala největší absolutní nárůst - celkem o 165 milionů tun ekvivalentu CO2 ve srovnání s předchozím rokem.

Zpráva zdůrazňuje, že osm největších emitentů - Čína, Spojené státy, Indie, EU, Rusko, Indonésie, Brazílie a Japonsko - se v roce 2024 podílelo na dvou třetinách globálních emisí.

Všechny hlavní ekonomiky ale dle Komise vykázaly pokrok ve snižování intenzity emisí. To znamená, že emise nerostly tak rychle v poměru k růstu ekonomiky jako v předchozích letech.

tags: #podíl #lidské #činnosti #na #emise #skleníkových

Oblíbené příspěvky:

• Bambusový pohárek: Je bezpečný?
• Průvodce výběrem ekologických pracích prostředků
• Připojení Bosch WTW 84260 na odpad
• Význam komunálního odpadu
• Statistika chudoby seniorů