Důchodci ohroženi chudobou: Statistika a příčiny v České republice

Ve veřejném prostoru se pravidelně objevuje zpráva, že v Česku žije z celé EU nejméně lidí ohrožených chudobou. Chlubí se jí vlády, odkazují na ni ekonomové. Jedná se o takzvanou relativní příjmovou chudobu (at-risk-of-poverty, AROP), která ukazuje podíl lidí pod hranicí 60 % mediánového příjmu. V Česku má jít podle dat z šetření EU-SILC o 10 % domácností, průměr EU činí 16 %. Ukazatel ve skutečnosti trpí řadou nedostatků.

Eurostat sám uznává, že míra ohrožení chudobou neměří chudobu, ale nízký příjem ve srovnání s ostatními obyvateli země, což nemusí nutně znamenat nízký životní standard. Srovnávat evropské státy podle míry chudoby je důležité. Pokud ale chceme porovnávat životní úroveň napříč státy, musíme přihlížet k rozdílům v cenách. K tomu slouží přepočet na takzvaný standard kupní síly (PPS) - hypotetickou měnu, kde má 1 jednotka stejnou hodnotu napříč zeměmi a dovoluje koupit stejný objem zboží v dané zemi. Umožňuje proto srovnat, co si lidé mohou reálně dovolit.

Mediánový příjem domácností v zemích jako Lucembursko, Rakousko či Irsko je zhruba 1,9krát vyšší než v Česku a 3krát vyšší než v Bulharsku. Chudí v Lucembursku či Rakousku - domácnosti pod 60 % národního mediánu - mají proto výrazně lepší příjmy a životní úroveň než průměrný člověk v Bulharsku. A nachází se zhruba na úrovni českých středně příjmových domácností.

Evropsky definovaní chudí v České republice

Nesrovnatelnost národních metrik chudoby by se dala překonat, pokud bychom ji definovali evropsky srovnatelně - jako populaci, která má příjmy pod 60 % evropské mediánové domácnosti. Znovu vycházíme ze srovnatelné měny, standardu kupní síly PPS, který harmonizuje národní měny i cenové hladiny.

V Česku žije pod evropskou hranicí chudoby 21 % domácností - více jak dvojnásobek oproti národní hranici chudoby, podle které jde pouze o 10 % domácností. V Bulharsku, Maďarsku či na Slovensku se pod evropsky definovanou hranicí chudoby nachází většina domácností.

Čtěte také: Invalidní důchodci a poplatky za odpad

Kdo v Česku trpí chudobou?

Ve srovnání se zbytkem Evropy se v Česku pod hranicí chudoby nacházejí častěji specifické typy domácností. Jedná se zejména o samostatně žijící seniory, z nichž se pod hranicí evropsky srovnatelné chudoby nachází 62 %, zatímco evropský průměr je 28 %. Chudoba tíží i 43 % domácností samoživitelek či samoživitelů s dětmi, přičemž evropský průměr je u nich o 16 procentních bodů nižší.

Častěji se také pod hranicí chudoby ve srovnání s ostatními evropskými státy nacházejí domácnosti nájemníků. Domácnosti českých vlastníků jsou na tom podobně jako v jiných evropských státech.

Pod evropskou hranicí chudoby se nachází také necelých 7 % českých zaměstnanců, 10 % živnostníků a zhruba 30 % zbývajících dospělých - důchodců, studentů, nezaměstnaných a pečujících o své blízké. Rozšířenost chudoby mezi nimi převyšuje evropský průměr. Naopak výrazně méně často než v EU trpí příjmovou chudobou OSVČ.

Malé příjmové a velké majetkové nerovnosti

Česko není evropským premiantem, příjmová chudoba je zároveň v evropském srovnání omezená. Platí to i přes podprůměrný mediánový ekvivalizovaný příjem domácností (tedy příjem zohledňující složení domácnosti tak, aby domácnosti byly mezi sebou porovnatelné bez ohledu na to, kolik členů je tvoří).

K nízké úrovni příjmové chudoby přispívají nízké příjmové nerovnosti. Jak ukazuje graf níže, Česko se nachází ve kvadrantu s nízkým mediánovým příjmem domácností a zároveň s nízkou příjmovou nerovností, kterou vyjadřuje Giniho koeficient. Nízká příjmová nerovnost se často připisuje poměrně rovnostářským důchodům, pozice Česka se nezmění ale ani při výpočtu Giniho koeficientu po vyjmutí důchodcovských domácností. V majetkových nerovnostech se naopak Česko nachází nad evropským průměrem.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Česko se celkově nachází v segmentu zemí s nízkými příjmovými nerovnostmi a vysokými majetkovými nerovnostmi. Patří sem společně s Nizozemskem nebo Irskem - zeměmi, které bývají označované za daňové ráje.

Souvislost se skutečně prožívanou nouzí

Evropsky definovaná relativní příjmová chudoba zlepšuje porovnatelnost mezi státy, stále ale příliš nevypovídá o životě domácností. I když známe pozici domácnosti v distribuci příjmů, můžeme jen stěží vyvozovat, jestli si může udržet stabilní bydlení, dostatečně jej vytápět či hradit jiné klíčové výdaje.

Která z definic příjmové chudoby je validnější lze určit porovnáním s jinými metrikami chudoby, které nejsou založeny na příjmu. Může jít zejména o tzv. materiální a sociální deprivaci. Ta měří chudobu pomocí otázek na to, zda si domácnost může dovolit položky nezbytné pro život - oblečení, padnoucí boty či vytápění obydlí (více viz box níže).

Jak měřit chudobu komplexněji

O komplexnější postihnutí chudoby se pokouší indikátor Eurostatu, který ukazuje míru ohrožení chudobou a sociálním vyloučením (AROPE). Skládá se ze tří složek: relativní příjmové chudoby (AROP), materiální a sociální deprivace a velmi nízké pracovní intenzity. Za ohroženu chudobou či sociálním vyloučením je označena domácnost, která trpí alespoň jedním z těchto problémů.

Celkově je indikátor výrazně tažen ukazatelem národní relativní příjmové chudoby. Ten se týká násobně víc lidí než vážná materiální nebo sociální deprivace a velmi nízká pracovní intenzita. Jednotlivé složky AROPE proto nejsou souměřitelné. Ukazatel chudoby a materiální deprivace se snaží vypadat jako popis objektivních problémů, ale stále je silně založen na relativní metrice chudoby. Národní hranice příjmové chudoby zároveň na řadě míst příliš nereflektují materiální podmínky.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Nový ukazatel chudoby a vyloučení

Pro vyřešení těchto problémů lze navrhnout úpravu ukazatele AROPE - příjmové chudoby a sociálního vyloučení - který bude založen na pěti úpravách:

1. Využít evropskou hranici příjmové chudoby pro posílení srovnatelnosti ukazatelů.
2. Používat zároveň striktnější definici, která vychází z hranice 50 % evropských mediánových příjmů ve standardu kupní síly. Pod hranicí žije 13 % obyvatel EU a přes 10 % Čechů.
3. V oblasti materiální nebo sociální deprivace nevyužívat velmi striktně definovanou vážnou deprivaci (7 ze 13 položek), ale prostou materiální a sociální deprivaci (5 ze 13 položek). Podíl domácností v EU pod evropskou hranicí chudoby a materiálně deprivovaných je podobný, v obou ukazatelích kolem 13 %. V dotazování Eurostat ideálně opravit dnes mezinárodně nesrovnatelnou položku, která se ptá na schopnost zaplatit neočekávané výdaje.
4. Vyřadit z definice nízkou pracovní aktivitu. Zahrnutí nízké pracovní aktivity je odůvodňované tím, že zahrnuje domácnosti, které potenciálně směřují do chudoby kvůli nízkému uplatnění na trhu práce. Nízká pracovní aktivita ale může zahrnovat též domácnosti, které mají kapitálové příjmy, majetek apod. Samotná nízká pracovní aktivita ale nestačí pro dovození vyloučení z trhu práce.

Ohrožení příjmovou chudobou v roce 2015

Pod hranicí chudoby byl v roce 2015 každý desátý Čech. Nejčastěji se jednalo o nezaměstnaného, starobního důchodce a dítě mladší 16 let. Mezi nimi se však vyskytovala i pracující osoba. Proč?

Kromě samotné výše příjmů pracujících osob hraje při zjišťování míry chudoby zásadní roli složení domácností, ve kterých tyto osoby žijí, a to z hlediska poměru vyživovaných (nejčastěji závislých dětí) a vyživujících (vesměs pracujících) osob.

Míra ohrožení příjmovou chudobou zůstává v České republice dlouhodobě stabilní, a to na úrovni 9-10 %. V roce 2015 žilo pod hranicí příjmové chudoby 9,7 % osob, přičemž tato hranice byla pro domácnost jednotlivce 10 220 Kč/měsíc čistého disponibilního příjmu. Pro přepočet na další typy domácností se zohledňuje jejich složení. Pro dvě dospělé osoby je již 15 330 Kč/měsíc a pro rodiče se dvěma dětmi mladšími 13 let se jedná o 21 461 Kč/měsíc.

Tato míra je odlišná pro různé skupiny osob v závislosti na jejich převažující ekonomické aktivitě. Nižší míru ohrožení příjmovou chudobou nalezneme u pracujících osob (celkem 4,1 %), u zaměstnanců je dokonce ještě nižší než u osob samostatně výdělečně činných. U osob ekonomicky neaktivních, jako jsou důchodci, děti, studenti a osoby v domácnosti, je tato míra již o něco vyšší. Největší hodnotu však najdeme u nezaměstnaných osob, u nichž je ohrožen každý druhý.

Ohroženy jsou hlavně důchodkyně a děti nezaměstnaných

Vedle skutečné míry příjmové chudoby dané skupiny osob je velice důležité sledovat, na jak velkou skupinu osob toto riziko doléhá. Četnost zastoupení dané skupiny v populaci je druhý faktorem, který ovlivňuje výsledek. Pokud oba faktory působí v určité skupině osob současně, potom osoby z této skupiny mají větší riziko být v ohrožení příjmovou chudobou.

Struktura osob ohrožených příjmovou chudobou v roce 2015 sestávala převážně z osob nezaměstnaných, starobních důchodců, pracujících a dětí do 16 let. Čtvrtinu zde tvoří právě nezaměstnaní, a to především z důvodu jejich vyšší míry ohrožení příjmovou chudobou, která u nich dosahuje 45,4 %. Větší počet pracujících (pětina) a starobních důchodců (šestina) ve skupině osob ohrožených příjmovou chudobou je dán převážně jejich hojným zastoupením v populaci.

Mezi starobními důchodci ohroženými příjmovou chudobou je každá druhá osoba samostatně žijící nepracující důchodkyně starší 65 let. U těchto žen působí oba faktory, jak jejich větší zastoupení v populaci, tak zároveň větší míra ohrožení příjmovou chudobou (20,9 %). U dětí do 16 let, které jsou zastoupeny mezi ohroženými příjmovou chudobou, hraje vedle jejich většího počtu v populaci významnou roli také jejich větší celková míra ohrožení příjmovou chudobou (14,6 %). Ta je značně vysoká zvláště pro děti žijící s nepracujícími rodiči.

Kdo žije sám, riskuje, že bude chudý

Rozdělením osob do jednotlivých typů domácností podle převažující ekonomické aktivity osoby v jejím čele zjistíme, že míry ohrožení příjmovou chudobou osob pro každý typ ekonomického postavení osoby v čele vzrostly oproti rozdělení samotných osob podle jejich vlastní ekonomické aktivity. To je dáno tím, že ekonomicky závislé osoby, které se častěji vyskytují pod hranicí příjmové chudoby, automaticky kvůli nutnosti být vyživován navyšují riziko ohrožení příjmovou chudobou všem členům domácnosti, tedy i osobám v čele domácnosti. To je důvod, proč právě i pracující osoby, ať už zaměstnanci nebo samostatně činní, jsou, i přes jejich příjmové zabezpečení, také ohroženi příjmovou chudobou.

Na druhou stranu, je-li v čele domácnosti (bez žádných ekonomicky aktivních členů) starobní důchodce nebo nezaměstnaný, je samozřejmě jeho míra ohrožení příjmovou chudobou vyšší, jelikož není podporován jinou vydělávající osobou. Toto riziko je pak vyšší pro všechny členy jeho domácnosti.

Například rodina se třemi dětmi, kterých je v populaci něco přes 2,4 % ze všech domácností, jejíž otec pracuje a matka je na mateřské dovolené, bývá často ohrožena příjmovou chudobou, a to z důvodu většího počtu vyživovaných osob než těch vyživujících. V tomto případě by ekonomicky aktivní osoba byla ohrožena příjmovou chudobou stejně jako všichni členové její domácnosti, přestože má své vlastní příjmy mnohem vyšší než stanovuje hranice příjmové chudoby.

Starobní důchodci nad hranicí chudoby

Při pozorování rizika ohrožení příjmovou chudobou lze poukázat také na osoby, které se pohybují lehce nad stanovenou hranicí příjmové chudoby. V rozmezí od této hranice, definované jako 60 % mediánu ekvivalizovaného národního disponibilního příjmu domácnosti, do 70 % tohoto mediánu se nachází dalších 7,4 % populace. Míra ohrožení příjmovou chudobou by při použití této vyšší hranice pak vzrostla na 17,1 %.

Osoby, které balancují těsně nad stanovenou hranicí příjmové chudoby, žijí nejčastěji v domácnostech starobních důchodců, u nichž by se míra ohrožení příjmovou chudobou zvýšila při použití této vyšší hranice více než o dvojnásobek. Naopak osoby v domácnostech nezaměstnaných spadají pod mezinárodně definovanou hranici 60 % mediánu již rovnou téměř ve všech případech, proto posunem hranice by se počet nezaměstnaných ohrožených příjmovou chudobou výrazně nenavýšil.

Tato hranice tedy dobře rozlišuje mezi jednotlivými typy domácností, protože odděluje domácnosti s velice nízkými příjmy (v čele primárně s nezaměstnanou osobou), od těch s příjmy těsně nad hranicí chudoby (starobní důchodci) a těch s vyššími příjmy (především pracující osoby v čele domácnosti).

Sociální dávky domácnostem často pomáhají

Díky rozlišení příjmové situace domácností podle ekonomického postavení osob v čele lze vhodně stanovit a cílit nejrůznější sociální transfery, které ohroženým domácnostem zlepší jejich příjmovou situaci. Domácnostem starobních důchodců nejvíce pomohou dávky důchodového pojištění (penze), které tvoří největší položku všech sociálních transferů. To je dáno také větším počtem starobních důchodců v populaci. Díky pobírání této dávky se sníží takovým osobám míra ohrožení příjmovou chudobou na pětinu původní hodnoty. Vedle toho domácnostem nezaměstnaných se sníží tato míra více než o 10 procentních bodů díky podpoře v nezaměstnanosti. Další dávky sociální podpory, nemocenského pojištění a ostatní sociální dávky vhodně vylepšují příjmovou situaci také i domácnostem pracujících osob.

Alarmující statistiky: Kolik seniorů je v ČR ohroženo chudobou?

Představte si, že se někdo zeptá našich babiček a dědečků, jaký mají plán na důchod. Odpovědí je většinou úsměv a slib, že si na stáří nakoupí kočárky, aby mohli šťastně pendlovat po městě. Jenže co když je to celé jen sen a realita je mnohem chmurnější? V České republice se ukazuje, že alarmující čísla ohrožují nejen pohodu našich seniorů, ale i naši společnost jako takovou. V tomto článku se podíváme na to, kolik seniorů žije na hranici chudoby, a možná, že nás to donutí zamyslet se nad tím, jaký odkaz chceme zanechat generacím, které přijdou po nás.

Podle posledních statistik se v České republice více než 400 000 seniorů nachází v ohrožení chudobou. Tento alarmující údaj ukazuje, jak zásadní je otázka sociálního zabezpečení starších občanů. Je rovněž důležité zmínit, že 23 % seniorů uvádí, že mají problém s úhradou nákladů na bydlení.

Chudoba mezi seniory je komplexní problém, který má své kořeny v různých ekonomických a sociálních faktorech. Tyto faktory se vzájemně prolínají a vytvářejí spirálu chudoby, ze které je složité se vymanit. Chudoba má na seniory devastující dopady, které se projevují nejen na fyzickém zdraví, ale také na psychické pohodě. Vysoký podíl starších občanů žije v materiální nejistotě, což negativně ovlivňuje jejich každodenní život. Tyto čísla jasně ukazují, jak zásadní je otázka chudoby mezi seniory a jak hluboký vliv to má na jejich zdraví a psychickou pohodu.

Srovnání s okolními zeměmi

Česká republika se v porovnání s okolními zeměmi nachází na střední úrovni, pokud jde o množství seniorů žijících na hranici chudoby. Na základě dostupných statistik se ukazuje, že existence chudoby mezi seniory je v ČR problémem, ale nikoliv tak akutním jako v některých sousedních státech.

Pokud se podíváme na data z okolních zemí, zjistíme zajímavé rozdíly. Jak ukazuje tabulka, podíl seniorů ohrožených chudobou v České republice je mírně nižší než v Polsku a na Slovensku, ale stále je vyšší než v Rakousku.

V dnešní době, kdy se stále zvyšuje počet seniorů, kteří žijí na území České republiky, je nezbytné, aby stát a společnost zintenzivnily své úsilí v oblasti podpory této zranitelné skupiny obyvatelstva. Je také důležité zapojit do těchto aktivit širší veřejnost, aby se seniorům dostalo nejen státní, ale i občanské podpory.

Život v chudobě se dotýká mnoha aspektů každodenního života jednotlivců, zejména seniorů, kteří často musí čelit řadě výzev. Statistiky ukazují, že výrazné množství seniorů v České republice žije na hranici chudoby. Tyto faktory mají zásadní vliv nejen na fyzické, ale i psychické zdraví starších lidí.

Každý senior by měl mít možnost žít důstojně, aniž by se obával nedostatku finančních prostředků. Finanční plánování: Důležité je začít plánovat důchodový příjem co nejdříve. Dalším důležitým faktorem je přístup ke kvalitní zdravotní péči, který výrazně ovlivňuje schopnost seniorů udržet si dobrou životní úroveň. Zdravotní problémy mohou vyžadovat dodatečné výdaje, což zvyšuje riziko finančních potíží. Podpora rodiny a blízkých je také nezbytná.

Pro mnoho seniorů v České republice se situace ohledně chudoby stává alarmující. V dnešní době je stále více starších lidí vystaveno riziku nízkých příjmů, což může mít dalekosáhlé důsledky pro jejich životní úroveň a celkovou pohodu. Očekává se, že s rostoucím počtem stárnoucích obyvatel v České republice se tento problém ještě prohloubí.

Důchody, které mnohdy nedostačují na pokrytí základních životních nákladů, v kombinaci s rostoucími cenami za služby a bydlení, vytvářejí pro seniory neudržitelnou situaci. Budoucnost seniorů v souvislosti s chudobou je tedy nejistá.

Otázky a odpovědi o chudobě seniorů

• Odpověď: Podle nejnovějších statistik je v České republice přibližně 15 % seniorů ohroženo chudobou.
• Odpověď: Ohrožení chudobou se obvykle měří na základě příjmového prahu, který určuje, jaký příjem je považován za minimální pro pokrytí základních životních potřeb. V Evropské unii je tento prah stanoven na 60 % mediánového příjmu domácností.
• Odpověď: Existuje několik faktorů, které přispívají k ohrožení chudobou mezi seniory. Mezi nejvýznamnější patří nízké důchody, nedostatek úspor, vysoké náklady na bydlení a zdravotní péči, a také sociální izolace.
• Odpověď: Seniory mají několik možností, jak se vyhnout chudobě. Jednou z nich je využití sociálních dávek a příspěvků, které mohou pomoci pokrýt náklady na bydlení a základní životní potřeby.
• Odpověď: Lidé mohou přispět ke zlepšení situace seniorů různými způsoby, například dobrovolnickou činností, zapojením se do místních komunitních projektů či vytvářením podpůrných skupin.
• Odpověď: Instituce a organizace, včetně vládních úřadů, neziskových a charitativních organizací, hrají klíčovou roli v boji proti chudobě seniorů. Zajišťují přístup k informacím, poradenství a finanční pomoci.
• Odpověď: Na úrovni státu by měly být přijaty opatření zaměřená na zvyšování důchodů, zajištění dostupného bydlení a zdravotní péče a rozvoj programů sociálního zabezpečení.

Vývoj a příčiny nárůstu chudoby u důchodců

Přibývá důchodců, jejichž měsíční příjmy nepřesáhnou hranici příjmové chudoby. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že se problém týká 16,6 procenta lidí starších 65 let. V roce 2016 to bylo jen 8,1 procenta penzistů. Proč tak vysoký nárůst, co za tím stojí?

V roce 2019 vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení 2 414 814 starobních důchodů. Stát na ně vydal 382,2 miliardy korun. Starobní důchody představují největší a také jednu z nejrychleji rostoucích výdajových položek státního rozpočtu. Přesto podle loňské studie Deloitte patří český důchodový systém mezi podprůměrně náročné z pohledu celkových výdajů na důchody. V EU je podle studie tento podíl v průměru na 12,6 procenta HDP.

Odborníci spočítali český důchod v roce 2070. Zatím důchodová reforma nemá konkrétní obrysy. Pokud by nebyla přijata a zůstal v platnosti současný systém, vedlo by to k tomu, že valorizace penzí povede v dlouhodobém horizontu k poklesu poměru k průměrné mzdě. Nyní je zhruba na 40 procentech, za 50 let by to bylo už jen na 25 procentech.

Obyvatelstvo v Evropě stárne, rodí se málo dětí a zvyšuje se věk dožití. Ženy žijí déle než muži. V České republice porodnost klesla pod 1,6 dítěte na jednu ženu, což je pod hranicí prosté reprodukce. Muži se dožívají průměrného věku 76 let, ale ženy 82 let.

Průměrný starobní důchod u mužů je 13 000 korun, u žen 10 000 korun. Ženy jsou tedy podstatně víc ohrožené chudobou ve stáří. Rozdíl mezi výdělkem mužů a žen (gender pay gap) je 22 procent - druhý největší v Evropě. Za námi je už jen Estonsko. Náklady na výchovu jednoho dítěte do dospělosti se odhadují na 1 - 1,5 milionu korun. Každé druhé manželství se rozpadá.

Důsledky a dopady chudoby na mladé ženy

Podle sociologického šetření, které pro Charitu ČR a Českou biskupskou konferenci (ČBK) realizovala agentura Median, je v Česku ohrožen chudobou a sociálním vyloučením každý pátý obyvatel ve věku 18-30 let (přesně 22 %). Výrazně víc chudých v tomto věku je mezi ženami (27 %) než mezi muži (18 %). Souvisí to s nižšími příjmy žen, jejich větší ekonomickou závislostí na rodině či partnerovi při studiu nebo péči o děti.

Významné pro prevenci chudoby u mladých lidí v ČR je podle průzkumu získání maturity, která statisticky výrazně snižuje riziko propadu do chudoby. Nejvíce ohrožena je skupina mladých lidí bez maturity, jejichž rodiče také nemají maturitu (každý druhý).

Důležité jsou z hlediska rizika chudoby i zkušenosti získané v mládí a rané dospělosti. Ty pozitivní subjektivně pomáhají chudobu lépe překonávat. Častějším průvodním znakem mladých ohrožených chudobou je, že se jejich rodina několikrát zadlužila, že pocházejí z neúplné rodiny a že se často stěhovali. Jako kritická se pak jeví zkušenost se ztrátou bydlení. Méně ohrožení častěji absolvovali víceleté gymnázium a jejich rodiny je podporovaly ve studiu a cestování.

Role rodiny a vzdělání v prevenci chudoby

Nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím chudobu mladých v České republice je podle výsledků rodina, konkrétně její finanční situace a chování. Následují vlastní vzdělání a zaměstnání. Lépe se ohrožení chudobou brání širší typy rodin (široká, s oběma rodiči). Obecně je vyšší podíl lidí ohrožených chudobou v domácnostech s malým počtem členů.

„Vidíme, že fungující rodina je nejúčinnější prevencí chudoby a pádu do dluhových pastí u mladých lidí. Dobré rodinné zázemí je pro start do samostatného života klíčové jak z hlediska formování osobnosti a motivace ke vzdělání, tak z pohledu hmotné a finanční podpory,“ říká Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference.

Finanční gramotnost a spotřební chování

Téměř tři čtvrtiny mladých chudých však mají problém vyjít s příjmy a rozdíl nastává i v případě nenadálého výdaje ve výši 10 tisíc korun, který nezvládnou. Pokud se tato situace zkombinuje s horším finančním zázemím rodiny nebo dokonce s absencí rodinného zázemí, je tato skupina mnohem náchylnější k předlužení. Liší se také spotřební chování: polovina mladých chudých pociťuje namísto radosti ze středně velkého nákupu (například nových bot) obavy, že kvůli němu nebude schopna zaplatit například potraviny.

tags: #duchodci #ohrozeni #chudobou #statistika #a #příčiny

Oblíbené příspěvky:

• Zázraky přírody v televizi
• Boží zjevení v přírodě
• Skořápky ořechů a kompost: Co je potřeba vědět?
• Identifikace rizik školního neúspěchu
• Recenze Ekologických služeb Strážské