Vliv znečištění ovzduší na zhoršení zdravotního stavu a úmrtnost na COVID-19

Již několik desítek let je známo, že znečištění ovzduší patří k hlavním kontributorům zhoršení zdravotního stavu současné celosvětové populace. Špatná kvalita ovzduší, zejména přítomnost jemných částic o průměru < 2,5 μm (PM2.5), je jedním z hlavních rizikových faktorů a je odpovědná za mnoho předčasných úmrtí.

Celková ztráta délky života při dlouhodobé zátěži expozicí znečištěnému ovzduší převyšuje zátěž infekčními chorobami a je srovnatelná se zátěží kouřením tabáku.

V současnosti je již jasné a oficiálními zdravotnickými autoritami potvrzené, že SARS‑CoV‑2 se šíří nejen kapénkami, možná kontaktem s kontaminovanými předměty, ale ve značné míře aerosolem. Rozdíl mezi kapénkami a aerosolem je ve velikosti částic: částice aerosolu jsou menší než 100 mikrometrů (μm) a kapénky měří více než 300 μm.

Kapénky jsou těžší a po exhalaci padají k zemi, aerosol zůstává ve vzduchu po dobu několika hodin, přičemž pokud obsahuje virové částice SARS‑CoV‑2, může vést k nákaze.

Časopis Evropské kardiologické společnosti - Cardiolovascular Research - uveřejnil 27. 10. 2020 studii, která se zabývala vlivem znečištění ovzduší na úmrtnost na COVID-19. Autoři se inspirovali nedávnou studií, která používala ekologický design a která hodnotila, jak znečištění ovzduší mění úmrtnost na neinfekční (civilizační) onemocnění ve Spojených státech amerických.

Čtěte také: Vývoj solární energie

Úmrtnost na COVID‑19 závisí na komorbiditách, včetně takových onemocnění, která zvyšují kardiovaskulární riziko (hypertenze, diabetes mellitus, obezita a prokázaná ischemická choroba srdeční), stejně jako respirační onemocnění, jako je astma a chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN).

Riziko úmrtí souvisí s věkem, je vyšší u lidí nad 70 let, u mužů a u ekonomicky znevýhodněných populací stejně jako u některých etnických skupin.

Ve studii byl vypočten poměr úmrtnosti (MRR, mortality rate ratio) vyjadřující relativní nárůst úmrtí COVID‑19 pro každý přírůstek PM2.5 v okolním vzduchu (v μg/m3). Data o koncentraci PM2.5 byla získána ze satelitních a pozemních měření. V této studii byl použit MRR k odhadu zvýšené úmrtnosti, tj. podílu úmrtí na COVID‑19, kterému by bylo možné předejít, pokud by populace byla vystavena nižšímu znečištění ovzduší.

Výsledky jsou prozatímní, založené na epidemiologických datech shromážděných do třetího červnového týdne roku 2020. Definitivní hodnocení bude nutné provést po konci pandemie COVID‑19.

Relativně vysoké koncentrace PM2.5 se vyskytují v částech východní Asie, střední Evropy a východních států USA. Regionální relativní zvýšení rizika úmrtnosti na COVID‑19 bylo zjištěno v Číně: 27 procent (95% CI: 13-47 procent), dále nad 25 procent v České republice, v Polsku, v Severní Koreji, na Slovensku, v Rakousku, v Bělorusku a v Německu.

Čtěte také: Doprava a znečištění ovzduší: Česká republika

Celosvětově přispívá antropogenní znečištění ovzduší k úmrtnosti na COVID‑19 z 15 procent (7-33 %). Tomu by bylo možné do značné míry zabránit, například přijetím zákonů o kvalitě ovzduší platných v Austrálii (roční limit PM2.5 8 μg/m3).

Pandemie může pravděpodobně skončit očkováním nebo získáním kolektivní imunity celé populace. Proti špatné kvalitě ovzduší a změně klimatu však neexistují žádné vakcíny.

Je smysluplné vyhýbat se místům s vyšší koncentrací lidí, udržovat sociální odstup (alespoň dva metry), nosit roušku a mýt si ruce. K tomu však podle nových zjištění přispívá i péče o kvalitu vdechovaného vzduchu.

Citované uvedené zdravotnické organizace vydaly upozornění, jak snížit riziko nákazy v místnostech, kde je (potenciálně) infikovaný člověk. S dobou přítomnosti infikovaného člověka v uzavřeném prostoru stoupá počet aerosolových částic ve vzduchu, které nesou SARS‑CoV‑2. Riziko přenosu může být částečně sníženo správným používáním roušky.

Španělský El País na svých webových stránkách uveřejnil velmi názorné simulace, v jakém prostředí (doma, v autobuse, v restauraci, ve škole, v zaměstnání) a jakým způsobem se přítomní infikují od jedné osoby (od tzv. „super spreadera“).

Čtěte také: Podíl obnovitelných zdrojů v ČR

Navíc The Lancet Healthy Longevity zveřejnil 27. 10. 2020 výsledky švédské studie, která prokázala dramatický nárůst rizika úmrtí seniorů (nad 70 let o 70 procent), kteří žijí ve společné domácnosti s lidmi mladšími, respektive s lidmi zaměstnanými.

Lze snížit riziko infekce ve společné domácnosti? Určitě k tomu přispěje nejen dodržování obecně platných epidemiologických opatření, avšak ne vždy je lze dodržet (oddělené sociální zázemí, oddělené spaní, stravování apod.) a ne vždy je preventivní izolace seniora žádoucí. Snižovat riziko přenosu aerosolem je užitečné jak v prevenci, tak při prokázané pozitivitě mladších členů domácnosti.

Jsou však situace, kdy přímé větrání nemusí přinést požadovaný efekt. Kvalitu vzduchu v místnostech lze ovlivnit vhodnou čističkou vzduchu.

Čističky s HEPA filtry dokáží odstranit ze vzduchu prach, pyly, bakterie i viry. Slovenská vláda stanovila 15. října 2020 v rámci hygienických opatření pro boj s COVID‑19 mimo jiné doporučení pro zabezpeční kvality vzduchu v provozovnách, v nichž kromě dalších opatření doporučuje nepoužívat čističky vzduchu, které nejsou opatřeny HEPA filtrem.

Na českém trhu jsou k dispozici čističky s HEPA filtry od několika výrobců: HEPA filtry jsou například v čističce nizozemské společnosti Philips. Ačkoli účinnost čističek Philips na odstranění SARS‑CoV‑2 ze vzduchu nebyla zatím doložena, nezávislým zkušebním ústavem bylo prokázáno, že ve zkušební komoře během deseti minut po zapnutí snížila čistička koncentraci aerosolu viru chřipky A1H1 o 99,9 %.

Podobný výkon se očekává také u SARS‑CoV‑2. HEPA fitry čističek Philips odstraňují 99,97 % částic o velikosti pouhých 0,003 μm (3 nm) ze vzduchu, který jimi prochází.

tags: #podíl #vlivu #na #zhoršení #ovzduší #studie

Oblíbené příspěvky:

• MB120P163
• Jak vyčistit granitový dřez
• Nostalgické jízdy v ČR
• Poplatek za odpad Rokycany
• Vše o eternitu a odpadech