Vliv vytápění na znečištění ovzduší v České republice a EU

22.03.2026

Sektor vytápění a chlazení výrazně přispívá k emisím škodlivin v EU, včetně 73 % jemných částic (PM2.5), 33 % oxidů dusíku (NOx) a 61 % oxidu uhelnatého (CO). Domácnosti dominují emisím - tvoří 85 % PM2.5 a 76 % CO, což ukazuje na nutnost zpřísnit limity pro spalovací zařízení.

Po revizi směrnice o kvalitě ovzduší musí některé státy zvýšit úsilí o splnění přísnějších cílů do roku 2030, v souladu s doporučeními WHO. EU podporuje čisté vytápění skrze revidované směrnice o obnovitelných zdrojích, energetické účinnosti a energetické náročnosti budov.

Trendy a cíle v oblasti vytápění

Navzdory rostoucímu využití čistších energií zůstávají spalovací zařízení dominantní - v roce 2022 tvořila 97 % tepla. Tepelná čerpadla, bez přímých emisí, dnes tvoří 3,7 % konečné spotřeby energie a jejich využití vzrostlo šestinásobně od roku 2005. Tepelná čerpadla mají vzrůst o 22 % do roku 2030, zatímco projekce pro biomasu stagnují kvůli obavám o kvalitu ovzduší. Analýza národního energetického klimatického plánu (NECP) ukazuje rostoucí cíle obnovitelných zdrojů, nicméně 12 států stále nesplňuje požadavky EU.

Situace v České republice

Česká republika se stále potýká se zhoršenou kvalitou ovzduší. Ačkoliv podíl obyvatel ČR žijících v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší klesá, žil v nich v roce 2022 stále ještě více než jeden milion lidí. Podle NKÚ vynaložilo Ministerstvo životního prostředí (MŽP) až 103,5 mil. Kč určených na omezování prašnosti v průmyslu neúčelně na nákupy zařízení, jejichž hlavním účelem nebylo snižování prašnosti. V roce 2015 schválila vláda ČR cíl: dosáhnout plnění imisních limitů na území ČR stanovených právními předpisy ČR i EU v roce 2020. NKÚ při kontrole zjistil, že tento cíl ve stanoveném termínu splněn nebyl.

Zhoršená kvalita ovzduší je celoevropský problém. V průběhu kontroly provedl NKÚ mezi příjemci dotací určených na výměnu zdrojů vytápění v domácnostech kvantitativní výzkum. Z něj mj. vyplynulo, že kdyby nebylo možné dotaci na změnu zdroje vytápění čerpat, nový zdroj by pravděpodobně nepořídilo až 47 % dotázaných.

Čtěte také: Vývoj solární energie

Kotlíkové dotace a jejich vliv

Ke snižování znečištění přispěly v letech 2014 až 2022 i kotlíkové dotace určené na výměnu nevyhovujících kotlů v domácnostech. Částkou 12,7 mld. Kč podpořilo MŽP 111 tisíc výměn nevyhovujících kotlů v domácnostech. Tyto výměny přispěly ke zlepšení kvality ovzduší a snížily závislost na fosilních palivech. V letech 2014 až 2022 se kotlíkové dotace podílely na snížení objemu vypouštěných prachových částic 18 procenty. Peněžní prostředky vynaložené na výměny nevyhovujících zdrojů vytápění domácností za kotle s nižšími emisemi znečišťujících látek tak NKÚ vyhodnotil jako účelné. Nicméně v době ukončení kontroly NKÚ zůstávalo stále v provozu ještě více než 150 tisíc nevyhovujících kotlů 1. a 2. emisní třídy.

Na snižování emisí z průmyslu vynaložilo MŽP mezi roky 2014 a 2022 celkem 2,9 mld. Kč. Ačkoliv je průmysl významným zdrojem znečištění ovzduší oxidem siřičitým a oxidy dusíku, přispěly podle NKÚ vynaložené prostředky ke snížení těchto vypouštěných emisí jen minimálně - méně než jedním procentem. Nicméně v době ukončení kontroly NKÚ zůstávalo stále v provozu ještě více než 150 tisíc nevyhovujících kotlů 1. a 2. emisní třídy.

Zpráva o životním prostředí ČR 2024

Zpráva o životním prostředí České republiky za rok 2024, vydaná ministerstvem životního prostředí, poskytuje oficiální informace o stavu životního prostředí. Koncentrace všech látek znečišťujících ovzduší, s výjimkou přízemního ozonu (O3), za hodnocené období 2014-2024 statisticky významně klesají. Většina sledovaných látek znečišťujících ovzduší dosáhla druhých nejnižších (suspendované částice PM10 a PM2,5, benzo[a]pyren a benzen) nebo nejnižších (oxid dusičitý (NO2) a některé těžké kovy) hodnot za sledované období.

V roce 2024 byly nadlimitní koncentrace benzo[a]pyrenu zaznamenány přibližně na 36 % stanic, tj. na 21 z celkového počtu 59 stanic. Plocha s nadlimitními koncentracemi benzo[a]pyrenu byla v roce 2024 vymezena na 1,3 % plochy území ČR, kde žije přibližně 7,3 % obyvatel ČR. Dále podle odhadu překročila v roce 2024 svůj imisní limit 36. nejvyšší 24hodinová průměrná koncentrace PM10 na 0,003 % území ČR. Rovněž na základě kombinace modelového výpočtu a naměřených hodnot na stanicích došlo k překročení 24hodinového imisního limitu SO2 na 0,03 % území ČR.

Úroveň znečištění ovzduší v daném roce závisí na množství emisí a převažujících meteorologických a rozptylových podmínkách. V důsledku vyšších teplot, kdy průměrná denní teplota v otopném období byla nejvyšší za období 2014-2024, lze předpokládat nižší spotřebu paliv spojenou s nižšími emisemi znečišťujících látek do venkovního ovzduší.

Čtěte také: Doprava a znečištění ovzduší: Česká republika

Další pokles koncentrací lze přičíst již realizovaným opatřením pro zlepšení kvality ovzduší, jako je výměna kotlů v domácnostech, přechod na alternativní zdroje tepla, postupující obnova vozového parku a opatřením na významných zdrojích emisí. Tento závěr podporují i výsledky za měsíce listopad a prosinec, kdy teploty a srážky byly normální, avšak rozptylové podmínky byly výrazně horší a zhoršené - přesto byly průměrné koncentrace znečišťujících látek ovzduší v těchto měsících nižší ve srovnání s desetiletým průměrem z let 2014-2023.

Oblasti s překročením imisních limitů bez zahrnutí přízemního ozonu v roce 2024 představovaly 1,3 % území ČR, kde žije přibližně 7,4 % obyvatel. Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren. I přes zlepšení situace je stále v aglomeraci O/K/F-M nadlimitním koncentracím vystavena většina obyvatel (80 % v roce 2024) a jedná se o dlouhodobě nejzatíženější oblast v ČR.

Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakcí PM10 a PM2,5 zůstává jedním z hlavních problémů, které je třeba řešit při zajišťování kvality ovzduší ČR. K překročení 24hodinového imisního limitu PM10 v roce 2024 nedošlo na žádné z měřicích stanic s dostatečným množstvím dat pro hodnocení. Jedná se tak o druhý rok po roce 2023 za celou historii měření PM10 od 90. let minulého století, kdy 24hodinový imisní limit nebyl překročen na žádné stanici. Nicméně podle odhadu byl 24hodinový imisní limit PM10 v roce 2024 překročen na 0,003 % území ČR.

Rok 2024 prodloužil spojitou řadu let bez překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci PM10 počínající rokem 2019. Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM2,5 nebyl v roce 2024 překročen na žádné z měřících stanic s dostatečným množstvím dat pro hodnocení.

Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem představuje dlouhodobě jednu z hlavních výzev týkajících se kvality ovzduší v České republice. Nadlimitní koncentrace benzo[a]pyrenu byly naměřeny na 36 % stanic, tj. na 21 z celkového počtu 59 stanic. Roční imisní limit benzo[a]pyrenu byl překročen na 1,3 % plochy ČR s cca 7,3 % obyvatel.

Čtěte také: Podíl obnovitelných zdrojů v ČR

Imisní limit přízemního O3 byl za tříleté období 2022-2024 překročen pouze na 7 ze 68 stanic (10 %), na kterých byly koncentrace přízemního O3 měřeny. Imisní limit přízemního O3 byl překročen na 0,1 % území ČR s cca 0,03 % obyvatel (průměr za období 2022-2024). V rámci hodnoceného tříletého období 2022-2024 se na počtu překročení imisního limitu nejvíce podílel rok 2022; nejmenší podíl měl aktuálně hodnocený rok 2024.

Oxid dusičitý (NO2) postihuje především dýchací systém člověka. Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci NO2 nebyl překročen na žádné stanici. Rok 2024 prodloužil spojitou řadu let bez překročení imisního limitu pro průměrnou roční koncentraci NO2 počínající rokem 2020.

Imisní limit pro hodinovou a průměrnou 24hodinovou koncentraci SO2 nebyl překročen na žádné měřicí stanici. Nicméně na základě kombinace modelového výpočtu a naměřených hodnot na stanicích bylo překročení 24hodinového imisního limitu odhadnuto na 0,03 % plochy ČR. K překročení imisního limitu došlo na území města Litvínov. Imisní limity ostatních látek znečišťujících ovzduší (benzenu, těžkých kovů (arsen, kadmium, nikl a olovo) a oxidu uhelnatého) nebyly v roce 2024 překročeny.

V roce 2024 bylo kvůli vysokým koncentracím PM10 vyhlášeno 18 smogových situací v celkové délce 821 h, tj. 34,2 dní a jedna regulace trvající 33 h, tj. 1,4 dne. Imisní limit přízemního ozonu pro ochranu vegetace (expoziční index AOT40) byl překročen na jedné stanici z celkového počtu 40 venkovských a předměstských stanic určených pro hodnocení vlivu kvality ovzduší na vegetaci.

Vývoj podílu území s nadlimitními koncentracemi polutantů v zónách a aglomeracích za hodnocené období 2014-2024 poukazuje na značné regionální rozdíly kvality ovzduší v ČR s tím, že v posledních letech nejsou rozdíly již tak výrazné, zejména na území regionů v Čechách. Nejvíce zatíženými regiony z pohledu podílu území a obyvatel vystavených nadlimitním koncentracím znečišťujících látek jsou dlouhodobě aglomerace O/K/F-M, Moravskoslezský kraj bez aglomerace O/K/F-M, Olomoucký a Zlínský kraj.

Vyhodnocení za rok 2024 (předběžná data) opět ukazuje meziroční snížení emisí všech hlavních znečišťujících látek. Sektor Domácnosti: Vytápění, ohřev vody, vaření se i nadále významně podílel na znečišťování ovzduší, konkrétně na emisích benzo[a]pyrenu (96,6 %), částic PM2,5 (81,3 %), oxidu uhelnatého (69,7 %).

Unikátní byl zejména díky propojení různých zařízení a senzorů do jednotné bezdrátové sítě. Umožňoval aplikaci nových senzorových měření i využití autonomních měření v místech bez přístupu elektřiny, hustou síť měření díky čtyřem lokalitám na jednu obec a zároveň zaznamenával i směry a rychlost větru, které jsou pro rozptylové podmínky klíčové. Z měření vyplynulo, že na znečištění má z poloviny podíl právě lokální vytápění, konkrétně kamna na uhlí a zastaralé kotle.

Přestože se kvalita ovzduší v Brně dlouhodobě zlepšuje, v některých lokalitách výzkumníci naměřili vyšší koncentrace BTEX, oxidu uhelnatého či oxidu dusíku. Důvodem je především doprava, lokální topeniště a nárazově také stavební činnost. Pokud jde o znečištění malých obcí Jihomoravského kraje (například Hlína, Chudčice, Doubravice), řada občanů si zhoršenou kvalitu ovzduší ani neuvědomuje. O souvislosti s lokálním vytápěním existuje obecně velmi nízké povědomí a lidé nepovažují kvalitu ovzduší za zhoršenou. Většina respondentů uvedla, že kotel funguje dobře a ochota ke změně nebyla velká. Díky měření však víme, že některé lokality budou problematické.

Česká republika pokračuje ve významných investicích do ochrany životního prostředí. Díky tomu se daří snižovat znečištění ovzduší i příspěvek ke změně klimatu, lépe využívat materiály a snižovat množství odpadů. Česká republika setrvale snižuje využívání fosilních paliv pro výrobu elektřiny, již v roce 2023 podíl jaderných zdrojů přesáhl podíl elektřiny vyrobené z uhlí. V roce 2024 jaderné elektrárny vyrobily 40,2 procent celkové výroby elektřiny, z černého a hnědého uhlí pocházelo jen 36 procent vyrobené elektřiny, podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny stoupl na 16,7 procent. Díky energetickým úsporám a snižování podílu fosilních paliv v energetickém mixu ČR poklesly emise skleníkových plynů podle nejnovějších dat o 47 procent vůči roku 1990. Stejně tak se snižuje spotřeba pevných fosilních paliv pro vytápění domácností a stoupá využití elektrické energie včetně tepelných čerpadel.

Kvalitu ovzduší se daří zlepšovat. Výjimku představují emise amoniaku pocházejícího především ze zemědělství. Klesá i podíl území s překročenými imisními limity. Problematickou látkou znečišťující ovzduší však zůstává karcinogenní benzo[a]pyren. Jeho dominantním zdrojem je lokální vytápění domácností, konkrétně kotle spalující tuhá fosilní paliva a biomasu.

Z pohledu kvality ovzduší je tak urgentní pokračující podpora výměny kotlů pro vytápění domácností za moderní bezemisní způsoby nebo za emisně méně náročné technologie a dále snižování energetické náročnosti budov. Lesy se stabilizují po kůrovcové kalamitě, která začala v roce 2015 na severní Moravě, postupně se rozšířila po celém Česku a vyvrcholila v roce 2020. Kvalita vod v posledních letech stagnuje a nedaří se dále snižovat míru znečištění.

V České republice jsou hlavním zdrojem znečištění ovzduší domácí topeniště. V minulém roce mohly za 85 % celkových emisí tuhých znečišťujících látek. Tento problém je způsoben hlavně kotly na pevná paliva, ve kterých lidé často spalují co nemají. Dle odhadů Ministerstva životního prostředí je třeba vyměnit ještě 150 tisíc neekologických kotlů. Výměna jednoho takového kotle představuje snížení prachu v životním prostředí až o 40 kg, u extrémně špatných kotlů při použití nevhodných paliv může jít až o 180 kg nebezpečných prachových částic ročně.

V období prvních kotlíkových dotací mezi lety 2016 a 2021, došlo díky výměně starých kotlů ke zmenšení území ČR zasaženého nadlimitními koncentracemi karcinogenního benzo[a]pyrenu z lokálního vytápění z 25,9 % na 6,1 %. Zároveň klesl i podíl populace zasažené tímto znečištěním z 55,7 % na 20 %.

Pro zmírnění množství emisí z kotlů nejen na pevná paliva je důležité používání kvalitních paliv, moderních kotlů a jejich pravidelná údržba. Od září 2024 začne také platit zákaz kotlů pro rodinné, bytové a rekreační domy nižší než 3. třídy. Dlouhodobého snižování množství polétavého prachu v ovzduší lze dosáhnout častým úklidem městských či obecních komunikací, který zamezí dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu, omezením provozu aut s nejhoršími emisemi. Lepší kvalita vzduchu by přinesla úlevu astmatikům, seniorům a lidem s kardiovaskulárními obtížemi, přinesla by tedy i obrovské úspory ve zdravotnictví.

Ministerstvo životního prostředí uvádí, že lokální topeniště jsou v současnosti jedním z největších zdrojů znečištění ovzduší v ČR. Na celkovém znečištění - tedy na kvalitě ovzduší - se podílí spolu s dalšími sektory, jakými je energetika, doprava či zemědělství. Oproti tomu lokální topeniště v domácnostech významně znečišťují ovzduší emisemi tuhých znečišťujících látek a benzo(a)pyrenu.

Dlouhodobě zvýšené koncentrace prachových částic mohou mít za následek snížení plicních funkcí u dětí i dospělých, zvýšení výskytu onemocnění dýchacího ústrojí, chronický zánět průdušek a zkrácení délky života z důvodu vyšší úmrtnosti na choroby srdce a cév.

Příčinou vysokých emisí v sektoru vytápění domácností jsou konstrukčně zastaralé, nevyhovující spalovací zdroje v domácnostech a často také jejich špatná obsluha a seřízení. Zároveň může mít svůj vliv i spalování nevhodného paliva. Vysoké emise vznikají například při topení nedostatečně proschlým dřevem, při pálení odpadu nebo hnědého uhlí v kotlích, které pro jeho spalování nejsou určené.

Emisní projekce připravená v rámci aktualizace Národního programu snižování emisí předpokládá po splnění zákonné povinnosti pokles emisí primárních částic PM2,5 ze sektoru vytápění domácností oproti roku 2017 o 60 %, a to konkrétně z 30 kilotun na 12 kilotun. Ministerstvo životního prostředí připravilo dotační program z Operačního programu Životní prostředí, který je zaměřen právě na výměnu nevyhovujících spalovacích zdrojů na pevná paliva nižší než 3. třídy. Postupně dochází ke zpřísňování požadavků na kotle a topidla uváděné na trh a od roku 2012 došlo dvakrát ke zpřísnění požadavků na kvalitu dodávaného uhlí. Od téhož roku také úřady posílily regulaci provozů kotlů a topidel.

Základem rozhodování o novém zdroji tepla by vždy mělo být snížení energetických ztrát budovy. V případě, že bude mít majitel domu zájem o víceméně bezemisní vytápění, jsou nejlepší volbou jednoznačně tepelná čerpadla. Právní Aspekty a KontrolaProblematiku lokálních topenišť řeší zákon o ochraně ovzduší. Za lokální topeniště jsou považovány spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně.

Provozovatelé malých zdrojů znečišťování ovzduší mají povinnosti, které uvádí především § 3 a § 12 zákona č. 86/2002 Sb, o ochraně ovzduší. Mezi ně patří oznámit obecnímu úřadu provedení povinného měření a kontroly a jejich výsledky do 30 dnů od data jejich uskutečnění. Pokud orgán ochrany ovzduší zjistí, že některá z těchto povinností nebyla nebo není dodržována, uloží ve správním řízení za správní delikt (nebo přestupek u fyzických osob) sankci (pokutu podle § 40 a násl. zákona) nebo opatření k nápravě, například omezení nebo zastavení provozu zdroje (podle § 38 zákona).

Obtěžování zápachem je v mnoha obcích velmi častým problémem. Problematiku obtěžování zápachem v rámci veřejného práva upravuje taktéž zákon o ochraně ovzduší a podrobnosti uvádí vyhláška č. 362/2006 Sb., o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování.

Dodržením zásad správného vytápění je možné dosáhnout výrazného snížení emisí znečišťujících látek z lokálních topenišť. V kotli či kamnech je nutné používat pouze takové palivo, které určil výrobce zdroje a se kterým byl zdroj testován při uvádění na trh. Mezi nejčastější chyby ve výběru paliva patří spalování hnědého uhlí v litinových kotlích, které byly konstruovány pro černé uhlí nebo jen koks, případně nedodržení předepsaného maximálního obsahu vody v palivovém dřevě, nebo použití uhlí jiné zrnitosti nebo dokonce uhelných sort, jejichž spalování je zákonem zakázáno (hnědé energetické uhlí, lignit, proplástky a uhelné kaly).

Spalování odpadu vede zpravidla jen k malé finanční úspoře, ale kromě toho, že se jedná o porušení zákona o ochraně ovzduší pod pokutou, je to především velmi nezodpovědné chování. Při spalování odpadu mohou vznikat a do ovzduší unikat nebezpečné látky, současně je obtížné zachovat správný průběh procesu hoření, může docházet k nedokonalému hoření, které způsobí zanášení spalinových cest.

Dle § 17 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně ovzduší, byl stanoven zákaz provozovat spalovací stacionární zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně, které slouží jako zdroje tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění a které nejsou navrženy rovněž pro přímé vytápění místa instalace, v souladu s minimálními požadavky uvedenými v příloze č. 11 k zákonu. Požadavky přílohy č. 11 neplní staré kotle na pevná paliva, které jsou zařazeny do nižší než 3. třídy (dle ČSN EN 303-5). Pokud kotel nesplňuje alespoň třetí třídu dle výše uvedené normy, není možné jej již provozovat.

Kvalita ovzduší v České republice se pozvolna zlepšuje a u většiny látek se snižuje rozloha území, kde jsou překračovány jejich imisní limity. Stále ale přetrvává vysoké množství emisí do ovzduší z vytápění domácností. Na vině je především lokální vytápění tuhými palivy, které zajišťuje více než třetinu tepla pro domácnosti. Problematické je zejména spalování uhlí, ale také materiálů, které nejsou pro vytápění vůbec určeny.

Emise jsou vypouštěny na rozdíl od průmyslových provozů z nižších komínů, a proto nemají možnost se v okolním vzduchu rozptýlit. Tento druh znečištění ve městech a obcích sice klesá, stále ovšem relativně pomalu. U suspendovaných částic velikostních frakcí PM10 a PM2,5 bylo v roce 2020 dominantním zdrojem opět vytápění domácností, které v případě PM2,5 představovalo 71,1 % celkových emisí, v případě PM10 pak 55,3 % celkových emisí.

MŽP vedle dotační podpory na výměnu kotlů 1. a 2. emisní třídy, nabízí také dotace na snížení spotřeby energií pro domácnosti z programu Nová zelená úsporám. Lidé tak mohou provést rychlé a jednoduché zateplení domů a dostanou dotaci až do výše 150 tisíc korun.

Lokální vytápění domácností představuje v současné době hlavní problém znečišťování ovzduší v České republice. Podíl kategorie zdrojů Domácnosti: vytápění, ohřev vody, vaření je v celkovém pohledu nejvýraznější. Navíc je tento podíl vysoký zejména u těch znečišťujících látek, jejichž imisní limit je v České republice v dnešní době nejčastěji překračován - polycyklického aromatického uhlovodíku benzo[a]pyrenu a suspendovaných (prachových) částic PM2,5.

V případě benzo[a]pyrenu, prokazatelného karcinogenu a mutagenu, je lokální vytápění téměř výhradním zdrojem. Tato látka je navíc s ohledem na překračování imisních limitů nejproblematičtější a v některých oblastech České republiky je příslušný limit překračován pravidelně a i několikanásobně. Vysoký podíl mají domácnosti i na znečištění částicemi PM2,5 - frakcí menších částic, které jsou zároveň potenciálně nebezpečnější než částice větší.

Je také dobré zmínit, že emise z lokálního vytápění vznikají téměř výhradně v několika měsících topné sezóny roku.