Podmínky stanoviště, podsazování a druhy rostlin na Bukovci

Čedičový kužel Bukovce (1005 m n. m.), jádro stejnojmenného přírodního komplexu, se tyčí nad jihovýchodním okrajem osady Jizerka. Bukovec patří svojí polohou, geologickou stavbou a specifickými klimatickými podmínkami k největším přírodovědeckým zvláštnostem Jizerských hor. Z hlediska počtu druhů rostlin a živočichů patří k lokalitám s nejvyšší druhovou rozmanitostí v Jizerských horách.

Geologie a geomorfologie

Vlastní Bukovec tvoří třetihorní výlev olivinického nefelinitu. Zbytek území se nachází na žulovém podloží. Lokalita se nachází v České tabuli a její podsoustavě Jizerské tabuli. Charakteristický je její plochý povrch se suky a mělkými sníženinami. Sklání se od severu k jihu.

Charakteristickým tvarem reliéfu je čedičový kužel hory Bukovce, který vyčnívá nad okolní oblé hřbety náhorního plató Jizerských hor. Směrem k severozápadu vyznívá do ploché pánve Rašeliniště Jizerky. Naopak severní a severovýchodní úbočí prudce klesají k říčce Jizerce. Četná jsou kamenná pole a skalní výchozy.

Pedologie a krajinná charakteristika

Pedologie umožňuje vznik relativně bohatých rendzin a kambizemí. Úživnost substrátu způsobuje zvrat vegetační stupňovitosti.

Dominantu krajiny tvoří bezesporu hora Bukovec s cennými lesními porosty, na jejímž severozápadním úpatí se rozprostírá osada Jizerka s typickou zástavbou rozesetou po horských loukách.

Čtěte také: Hortenzie řapíkatá - tipy pro pěstování

Lesnická typologie a porosty

Podstatný podíl v území zaujímají lesní porosty, z nichž nejcennější jsou květnaté bučiny, klenové bučiny a suťové lesy na severovýchodních až jihovýchodních svazích. Na závětrné straně (východní) se díky výraznému anemoorografickému systému vyvinula nejcennější rostlinná společenstva. Luční společenstva na Bukovci rovněž patří k nejhodnotnějším a druhově nejbohatším v Jizerských horách. Prolínají se zde typicky horské prvky s druhy teplejších pahorkatin.

V přírodním komplexu se vyskytují lesní typy 6.-8. LVS, konkrétně se jedná o následující:

• 6A3 (klenosmrková bučina kapradinová (s mléčivcem))
• 6Z8 (zakrslá smrková bučina živná)
• 6S4 (svěží smrková bučina ochuzená)
• 6R1 (svěží rašelinná smrčina šťavelová)
• 6V2 (vlhká smrková bučina devětsilová)
• 7R2 (kyselá rašelinná smrčina borůvková)
• 7T2 (podmáčená chudá jedlová smrčina prutnatcová)
• 7S1 (svěží buková smrčina šťavelová se třtinou chloupkatou)
• 7P1 (kyselá jedlová smrčina třtinová)
• 7G3 (podmáčená jedlová smrčina třtinová)
• 7N1 (kamenitá kyselá buková smrčina s kapradí osténkatou a třtinou chloupkatou)
• 7K3 (kyselá buková smrčina třtinová)
• 7R3 (kyselá rašelinná smrčina bezkolencová)
• 8G3 (podmáčená smrčina třtinová)
• 8R1 (vrchovištní smrčina suchopýrová)

Ochrana přírody a management

Jakékoli odlesnění představuje vzhledem k příkrosti svahů Bukovce reálné nebezpečí eroze značných rozměrů. Imisní zátěž dodnes negativně ovlivňuje zdravotní stav lesních porostů. Velké škody způsobují nadměrné stavy zvěře - okus a vytloukání. Veškeré výsadby je proto nutné nákladně ochraňovat před zvěří (oplocenky, individuální ochrany). V zájmu ochrany přírody je nutné účinně usměrňovat turisticko-sportovní využití krajiny.

V současné době je zde potvrzen výskyt 16 zvláště chráněných druhů rostlin, např. kropenáč vytrvalý (Swertia perennis) a všivec lesní (Pedicularis sylvatica), hořec tolitovitý (Pneumonanthe asclepiadea), koprník štětinolistý (Meum athamanticum), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva) a 22 druhů z červeného seznamu.

Doporučení pro management:

Čtěte také: Ne každé opuštění je přestupek

• L9.1 (L9.3) - Aktivní výchova mladých porostů, zavádění listnatých dřevin (jeřáb obecný, buk lesní), podsadby a výsadby sadebním materiálem z místních zdrojů.
• L5.2, L4, L5.1 - Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (buk lesní, javor klen, jilm horský, jedle bělokorá, lípy, smrk ztepilý) sadebním materiálem z místních zdrojů.
• L9.2B, L9.2A - Bezzásahový režim, příp. podsadby stanovištně původních dřevin (smrk ztepilý) sadebním materiálem z místních zdrojů.
• T2.3B, T1.5 - Pravidelná seč s úklidem biomasy.

Odumírání lesních porostů v 70. a 80. letech XX. století, které bylo způsobeno dlouhodobou imisní zátěží, obalečovou kalamitou a minimálně dvousetletým lesnickým hospodařením, se nevyhnulo ani Bukovci.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

tags: #podmacena #stanoviste #podsadby #druhy #rostlin

Oblíbené příspěvky:

• Aktivity pro děti: Barevný den s odpady
• Dopady znečištění sladké vody
• Správná likvidace elektroodpadu
• Kontejnery na odpad
• Význam chování živočichů