Znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji: Zdroje a snaha o zlepšení

Moravskoslezský kraj se dlouhodobě potýká se špatnou kvalitou ovzduší. Ovzduší v Moravskoslezském kraji patří dlouhodobě k nejhorším v republice. Hodnoty polétavého prachu v ovzduší zůstávají v Moravskoslezském kraji dál nadlimitní. Mezní hranice je místy překročena více než dvojnásobně. Limity jsou překročeny téměř na všech stanicích. Podle meteorologů je nejhorší situace v Bohumíně a ve Věřňovicích. Zlepšení situace je zatím v nedohlednu.

Zvýšené množství znečišťujících látek v ovzduší nemusí přímo vyvolat onemocnění, ale často vede k jeho zhoršení, především pak u nemocí dýchacích cest a srdečně cévních chorob. Odolnost organismu je menší a lidé pak snadněji mohou onemocnět virovou či bakteriální infekcí. V tomto období je vhodné zvýšit přísun vitaminů, zejména vitaminu C, nekouřit a vyhýbat se zakouřeným prostorám.

Hlavní zdroje znečištění

Moravskoslezský kraj je dlouhodobě zatěžován několika klíčovými zdroji znečištění ovzduší. Mezi hlavní zdroje znečištění ovzduší patří především vytápění domácností, které se uplatňuje téměř ve všech sídlech kraje. Ve městech se lokálně projevuje doprava, která zatěžuje ovzduší v některých sídlech a jejich nejfrekventovanějších částech. Dalším faktorem je průmyslová výroba, jejíž vliv je prostorově omezený, avšak v místech koncentrace průmyslu vznikají tzv.

• Vytápění domácností: Pálení nekvalitního uhlí v domácnostech každou zimu poškozuje zdraví statisíců lidí. Má na svědomí 38 % emisí škodlivých mikročástic prachu a dokonce 66 % znečištění rakovinotvornými polyaromatickými uhlovodíky.
• Doprava: Emise z dopravy, zejména ve městech.
• Průmysl: Průmyslová výroba, jejíž vliv je prostorově omezený.
• Přenos znečišťujících látek: Významnou roli hraje také přenos znečišťujících látek z jiných regionů, jenž působí celoplošně, i když s rozdílnou intenzitou v jednotlivých oblastech.

Data dodaná a zpracovaná odborníky z ČHMÚ potvrzují, že díky proběhlé ekologizaci je vliv velkých průmyslových podniků zanedbatelný, a to nejen v kontextu celého kraje, ale i v jejich nejbližším okolí.

Podíl zdrojů znečištění

Prachové částice PM10 a PM2,5 (označení podle velikosti v µm) pocházejí v Moravskoslezském kraji v největší míře:

Čtěte také: Cross-border pollution from Polish businesses

• ze zahraničních zdrojů - (23 % u částic obou velikostí),
• z lokálního vytápění (17 %, resp. 22 %) a dopravy (17 % a 6 %),
• příspěvek průmyslu je 3 %.

Zásadním zdrojem jsou sekundární částice - 39 % a 47 % (prach vzniklý ve vyšších vrstvách atmosféry přeměnou z plynných látek, jehož původci jsou vzdálenější zdroje mimo region, zejména zahraniční).

Na měřených hodnotách benzo(a)pyrenu se podílejí:

• zahraničí (v případě MSK Polsko) - 55 %,
• lokální topeniště 42 %,
• doprava 2 % a
• příspěvek průmyslu je 1,4 %.

S průměrnými hodnotami za Moravskoslezský kraj (imisní údaje naměřené všemi měřicími stanicemi) jsou srovnatelné také údaje v lokalitách s přímým vlivem hutních podniků. Například v Třinci na měřicí stanici Třinec - Kanada, která monitoruje znečišťující látky v blízkosti hutě. Stanice vykazuje podíl emisních zdrojů průmyslu (hutního podniku) na znečištění pouze do 5 % u PM10 a PM2,5.

V Radvanicích, kde je zahrnuta do databáze jako jedna ze dvou měřicích stanic stanice Zdravotního ústavu1, označovaná jako mikroměřítková průmyslová imisní monitorovací stanice, se místní průmysl, tedy hutní podnik Liberty Ostrava podílí na naměřených hodnotách B(a)P pouze ze 4 % a částic PM2,5 a PM10 ze 13 % resp. 11 %.

Tabulka: Podíl zdrojů znečištění v Moravskoslezském kraji

Opatření a projekty ke zlepšení kvality ovzduší

Obyvatelé i zodpovědné orgány mají brzy dostat novou možnost, jak se dozvědí o znečištění z velkých průmyslových podniků. Tamní zdravotní ústav totiž spustí testování unikátního systému, který sleduje průmyslové znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji. Mělo by tak být jasné, jaké jsou podíly toxických látek, které do vzduchu vypouštějí velké průmyslové podniky. Kraj by měl tak patřit k nejlépe zmapovaným regionům, co se kvality ovzduší týká. Výsledky poslouží obyvatelům, odborníkům i politikům.

Čtěte také: Ekologické podniky v ČR

Podrobná mapa znečištění ovzduší v Moravskoslezském kraji by měla být lidem užitečná například v okamžiku, kdy se budou rozhodovat, kde si postaví dům. Systém navíc bude měřit nebezpečné látky, které až dosud systematicky sledovány nebyly. Například velmi jemné částice prachu, těžké kovy či dioxiny.

Ovzduší v kraji bude měřeno na téměř 40 místech. Projekt si vyžádá náklady okolo 29,5 milionu korun. Částkou 25 milionů korun přispěla Evropská unie. Díky mobilním měřicím stanicím se bude měřit na 36 místech v regionu, v provozu zůstanou i tři pevné měřicí stanice. Ústav bude mít přibližně do 12 měsíců objektivní mapu znečištění ovzduší v kraji. Zkoumat se budou nejen průmyslové lokality, ale i místa, kde je hodně dopravy, či podhorské obce s lokálními topeništi. Projekt bude spuštěn v roce 2010, testování se uskuteční v druhé polovině roku. Ostrý provoz je naplánován od roku 2011.

Milan Machač z Odboru ochrany ovzduší Moravskoslezského kraje projekt vítá: „Teď získáme údaje o nových látkách, a to všechno nám poslouží k dokreslení situace a k většímu tlaku na znečišťovatele.“

Od minulého týdne platí v Moravskoslezském kraji takzvaný signál regulace, tedy omezení, na základě kterého by měly firmy snižovat výrobu. Koncentrace škodlivin totiž v regionu několikanásobně překračuje limity. A to i přesto, že některé společnosti se rozhodly šetřit ovzduší dobrovolně.

Podle regulačních řádů postupuje zatím jen několik společností, velkým hutním podnikům ale schválený postup k omezování výroby stále chybí. Nový systém ostravského zdravotního systému by teď měl přesně určit obsah a složení škodlivin ve vzduchu. Částečně by se tak mohla omezit zvýšená zdravotní rizika, která s sebou smog přináší. Zatím ale odborníci doporučují, aby lidé omezili pohyb venku, zejména fyzické aktivity, také by měli omezit větrání místností, pokud chtějí větrat, tak krátce a intenzivně.

Čtěte také: Inspirace pro ekologické podnikání

Česká republika také se 12 tunami na obyvatele a rok patří k evropským rekordmanům v emisích oxidu uhličitého. Zateplování budov je bezkonkurenčně nejlevnější řešení, jak emise skleníkových plynů snížit. kraji s podporou krajského rozpočtu v novém pojetí.

Dynamická krajská síť monitoringu kvality ovzduší slouží k ověřování úrovně znečištění v lokalitách bez stálého měření, k hodnocení trendů vývoje kvality ovzduší, účinnosti přijatých opatření a k posuzování zdravotních rizik spojených se znečištěným ovzduším. Krajská síť tvořená pěti monitorovacími stanicemi je každoročně obměňována tak, aby se jednotlivé lokality proměřily v tříletém cyklu.

Společnost OKK Koksovny i Moravskoslezský kraj dodržely své závazky dobrovolné dohody. Podle zpětného hodnocení naplnily všechny plánované aktivity, které mají mít pozitivní vliv na životní prostředí.

Mezi aktivitami, kterým se obě strany zavázaly, a které realizovaly nad rámec zákonných povinností, patří příspěvky na ozdravné pobyty dětí, čištění silnic, monitoring ovzduší, podpora efektivnějšího nakládání s odpady, v případě velkých podniků i o modernizaci provozu a dalšímu snižování znečišťování ovzduší.

„To, že je stav ovzduší jednou z největších bolestí našeho regionu, není nic nového. Zlepšování životního prostředí pro naše občany je proto jednou z našich hlavních priorit. Proto podporujeme čistou mobilitu, přispíváme na výměny neekologických kotlů, jednáme s polskými sousedy i velkými podniky na území našeho kraje. Aktuálně máme s pěti z nich uzavřenou dobrovolnou dohodu, ve které se obě strany zavazují, že pro naše životní prostředí udělají více než jim nařizuje legislativa. Této vstřícnosti si velmi vážím,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

OKK Koksovny se v rámci dobrovolné dohody zavázaly k celkem 11 opatřením. „Pravidelně každý rok investujeme stovky milionů korun do údržby a modernizace částí koksárenských technologií. V rámci dobrovolné dohody realizujeme opatření nad rámec standardní péče o stav naší technologie a povinností uložených zákonem. I v budoucnu počítáme s investováním do nových proekologických opatření vedoucích ke zlepšení emisních parametrů našeho provozu. Jako příklad bych chtěl zmínit nově instalované zařízení pro eliminaci negativního pachového vjemu provozu benzolky.

„Mám z výsledků osobně velkou radost. Potvrzují to, o čem jsem dlouhodobě přesvědčen, a to že výsledky masivních investic ekologizace průmyslu musí být vidět. O klesajícím vlivu průmyslu na znečištění díky jeho ekologizaci se na odborných konferencích hovoří již několik posledních let. Vůbec poprvé ale nejvyšší ekologická instance, Ministerstvo životního prostředí, vydalo studii zpracovanou ČHMÚ, kde doložená data vyčíslují konkrétní příspěvek všech jednotlivých zdrojů a marginální vliv průmyslu potvrzují,“ říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Program zlepšování kvality ovzduší

Programy zlepšování kvality ovzduší jsou spolu s Národním programem snižování emisí ČR hlavními nástroji zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Plány kvality ovzduší jsou v ČR vydávány již od roku 2004 a v pravidelných intervalech aktualizovány. Poslední aktualizace před letošním vydáním byla v roce 2016.

tags: #podniky #Moravskoslezský #kraj #znečištění #ovzduší #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Jak funguje koš na odpadky?
• Hliníkový odpad Čáslav
• Litoměřice - stav ovzduší
• Hydroxid sodný a čištění odpadů
• Odpadkové koše tmavě hnědé