Polské podniky a jejich vliv na znečištění ovzduší v Česku

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zveřejnilo studii vypracovanou v rámci Programu zlepšování kvality ovzduší (PZKO), mapující podíly zdrojů znečištění ovzduší v Česku. Programy zlepšování kvality ovzduší jsou spolu s Národním programem snižování emisí ČR hlavními nástroji zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší. Plány kvality ovzduší jsou v ČR vydávány již od roku 2004 a v pravidelných intervalech aktualizovány. Poslední aktualizace před letošním vydáním byla v roce 2016.

V celém Moravskoslezském kraji pochází nejvíce benzo(a)pyrenu i prachových částic PM10 a PM2,5 z Polska, následují lokální topeniště a v případě prachových částic z dopravy. Data dodaná a zpracovaná odborníky z ČHMÚ potvrzují, že díky proběhlé ekologizaci je vliv velkých průmyslových podniků zanedbatelný, a to nejen v kontextu celého kraje, ale i v jejich nejbližším okolí.

Podíl zdrojů znečištění v Moravskoslezském kraji

Prachové částice PM10 a PM2,5 (označení podle velikosti v µm) pocházejí v Moravskoslezském kraji v největší míře:

• ze zahraničních zdrojů - (23 % u částic obou velikostí),
• z lokálního vytápění (17 %, resp. 22 %) a dopravy (17 % a 6 %),
• příspěvek průmyslu je 3 %.
• Zásadním zdrojem jsou sekundární částice - 39 % a 47 % (prach vzniklý ve vyšších vrstvách atmosféry přeměnou z plynných látek, jehož původci jsou vzdálenější zdroje mimo region, zejména zahraniční).

Na měřených hodnotách benzo(a)pyrenu se podílejí:

• zahraničí (v případě MSK Polsko) - 55 %,
• lokální topeniště 42 %,
• doprava 2 % a
• příspěvek průmyslu je 1,4 %.

Významný vliv Polska na kvalitu ovzduší v Ostravě prokázala studie, kterou pro město vypracoval spolu s dalšími partnery Zdravotní ústav. Výsledky studie rovněž potvrdily značný vliv lokálních topenišť. Ze studie vyplývá, že pouze ve čtyřech případech z 22 sledovaných dní, které reprezentovaly smogové epizody, neměly zdroje znečištění na území Polska vliv na imisní situaci v Ostravě. Ve třech případech byl tento vliv označen jako malý a v dalších 15 naopak jako významný.

Čtěte také: Povídky a příroda v Polsku

Jiří Bílek ze Zdravotního ústavu Ostrava také uvedl, že ani na jedné ze sledovaných stanic nebyl v průběhu sledovaných dní prokázán pouze čistý vliv průmyslu na znečištění. Dodal, že to však v žádném případě neznamená, že by průmyslové podniky kvalitu ovzduší neovlivňovaly. U smíšeného původu znečištění totiž zatím studie neupřesnila, jak vysoký je v něm podíl průmyslu. Odborníci vyhodnocovali hodinové koncentrace polétavého prachu na všech devíti měřicích stanicích v Ostravě, a to v letech 2006 až 2011. Za šest let vybrali celkem 22 dnů, ve kterých byla alespoň na jedné z ostravských stanic průměrná denní koncentrace polétavého prachu vyšší než 200 mikrogramů na metr krychlový, denní limit je přitom pouze 50 mikrogramů na metr krychlový.

Všechny tyto smogové epizody se odehrály během období topné sezony, právě podzim a zima je z hlediska kvality ovzduší nejhorší. Původ škodlivin v ovzduší pak odborníci zkoumali metodou zpětné trajektorie. Pomocí této metody jsou experti schopni vystopovat, odkud škodlivina přišla do místa měření. Kvalita ovzduší je pro město i celý kraj jedním z nejpalčivějších problémů. Tamní vzduch dlouhodobě patří k nejznečištěnějšímu v České republice i v Evropě. Lékaři upozorňují na to, že znečišťující látky sice nemusí přímo vyvolat onemocnění, ale často ho zhorší, především u nemocí dýchacích cest a srdečně-cévních chorob.

Srovnání s průmyslovými lokalitami

S průměrnými hodnotami za Moravskoslezský kraj (imisní údaje naměřené všemi měřicími stanicemi) jsou srovnatelné také údaje v lokalitách s přímým vlivem hutních podniků. Například v Třinci na měřicí stanici Třinec - Kanada, která monitoruje znečišťující látky v blízkosti hutě.

Stanice vykazuje podíl emisních zdrojů průmyslu (hutního podniku) na znečištění pouze do 5 % u PM10 a PM2,5.

• Lokální vytápění má na těchto stanicích podíl 21 % u PM10 a 24 % u PM2,5 na celkovém znečištění.
• Doprava se na znečištění na této stanici podílí 14 % u prachových částic PM10 a 5 % u PM2,5.
• Zahraniční zdroje mají na znečištění na měřící stanici Třinec - Kanada vliv 19 % u prachových částic obou frakcí.

V Radvanicích, kde je zahrnuta do databáze jako jedna ze dvou měřicích stanic stanice Zdravotního ústavu, označovaná jako mikroměřítková průmyslová imisní monitorovací stanice, se místní průmysl, tedy hutní podnik Liberty Ostrava podílí na naměřených hodnotách B(a)P pouze ze 4 % a částic PM2,5 a PM10 ze 13 % resp. 11 %. Příspěvek lokálního vytápění je téměř polovina (49 %) B(a)P a 20 %, resp. 27 % prachových částic PM2,5 a PM10. Podíl polských zdrojů je vyčíslen na 45 % B(a)P a 15 % a 16 % prachových částic velikosti PM2,5 a PM10.

Čtěte také: Eko-kotle z Polska – recenze

„Výsledky studie napovídají, že i přes realizaci dalších projektů na snižování emisí, které mají hutní podniky v MSK připraveny, nebude jejich efekt na imisní situaci ani v místě, kde působí, už příliš znatelný. Pokud se v další ekologizaci nebude přistupovat i k ostatním zdrojům včetně Polska stejně důsledně, jako tomu bylo dosud v případě těch průmyslových, nelze očekávat významné zlepšení,“ dodává Hanák.

Benzo(a)pyren v České republice a Evropě

Benzo[a]pyren patří v současnosti k hlavním problémům znečištění ovzduší v České republice. V minulém roce (2017) byl imisní limit pro roční průměrnou koncentraci, rovný 1 ng/m3, překročen na téměř dvou třetinách (65,8 %, 25 z 38) všech stanic s dostupnými daty. U žádné jiné látky s platným imisním limitem nedochází k překročení na tak velkém podílu stanic. Navíc je na některých místech tento limit překročen několikanásobně.

Na níže uvedené mapě jsou vidět průměrné roční koncentrace BaP v České republice. Vzhledem k nedostatečnému počtu stanic s měřením BaP je mapa zatížena vyšší nejistotou než mapy pro ostatní znečišťující látky. Relativně vysoké koncentrace jsou i na východní Moravě a v severovýchodních Čechách a okolí Kladna. Jak si ukážeme v další části článku, takřka výhradním zdrojem BaP v ČR je lokální vytápění. Problém vysokých koncentrací BaP se tak ve velké míře týká malých obcí, ve kterých navíc není prováděno rutinní měření.

V rámci kampaně měření v malých obcích byla v roce 2017 měřena koncentrace BaP v topné sezóně ve dvou obcích Jihomoravského kraje - Ostopovice a Moravany. Vzhledem k délce tohoto účelového měření není možné stanovit roční průměrnou koncentraci BaP v těchto oblastech. Je však možné provést srovnání s okolními stanicemi, kde měření probíhá celoročně. V Brně jsou koncentrace BaP sledovány na dvou stanicích: Brno-Líšeň a Brno-Masná. Obě stanice patří mezi menšinu stanic, na kterých v roce 2017 nebyl překročen imisní limit (Brno-Líšeň: 0,6 ng/m3, Brno-Masná: 0,7 ng/m3). Koncem listopadu 2016 během kampaňového měření byly v některých dnech denní průměrné koncentrace BaP v Ostopovicích 18x vyšší než v Brně-Líšni.

Zhodnotit situaci v evropském kontextu můžeme na základě nedávno vydané zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (European Environment Agency, EEA). Hodnocení v této zprávě jsou provedena na základě ohlášených koncentrací z roku 2016 od všech 25 členských států, s výjimkou Řecka, Rumunska a Malty a naopak zahrnující Norsko a Švýcarsko (celkem k dispozici 698 stanic).

Čtěte také: Dálniční poplatky Polsko – co potřebujete vědět

Průměrné roční koncentrace nad 1,0 ng/m3 byly naměřeny v celkem 13 státech, především ve střední a východní Evropě. Nejhorší situace je v tomto ohledu nadále v Polsku. Světová zdravotnická organizace (World Health Organization, WHO) navíc doporučuje koncentrace BaP ještě několikanásobně nižší, než je současný imisní limit (0,12 ng/m3). Všechny země s výjimkou Nizozemska a Švédska měly v roce 2016 alespoň jednu stanici, kde byla striktnější hodnota 0,12 ng/m3 překročena (průměrnou roční koncentrací pod touto mezí se mohlo v roce 2016 „pochlubit“ pouze 14 % stanic). EEA také jasně zmiňuje, že vysoké koncentrace BaP jsou způsobeny především kvůli lokálnímu vytápění uhlím a dřevem. V některých zemích jižní Evropy má významnější podíl také spalování zemědělského odpadu.

Z výše uvedené mapy je vidět, že Česká republika patří v evropském kontextu k zemím s nadprůměrnými ročními koncentracemi BaP. Kromě zmíněného Polska a ČR jsou vyšší koncentrace například také v Maďarsku, Slovensku, Rakousku, Itálii nebo Chorvatsku. Velmi dobře je na tom například Nizozemsko, Švédsko, Portugalsko či Španělsko. Je to dáno jak nižším podílem lokálního vytápění, tak v případě jižněji položených zemí nižší potřebou vytápění obecně.

Zdroje benzo[a]pyrenu

Emise BaP můžou být jak antropogenního, tak také přírodního původu. Tato organická látka vzniká obecně spalováním organické hmoty (uhlí a dřeva) a proto se do ovzduší uvolňuje například i během lesních požárů.

Přirozené emise BaP jsou však na našem území víceméně zanedbatelné v porovnání s emisemi antropogenními. Vznikají během nedokonalého spalování při teplotách 300 až 600°C. K tomu dochází nejčastěji právě v menších kotlích při spalování pevných paliv. Níže zobrazený koláčový graf hlavních kategorií zdrojů emisí BaP v roce 2016 (nejnovější dostupná data) mluví za vše:

Veškeré zemědělství, doprava i služby se dohromady nepodílí na emisích BaP ani 2 %. Emise BaP pochází takřka výhradně z lokálního vytápění domácností (98,3 %). Dá se tedy říci, že za vysoké koncentrace látky, jejíž koncentrace nejvýrazněji a v největším rozsahu překračují imisní limity v ČR, můžou jednotlivé domácnosti. Z toho také plyne výrazně omezenější možnost státu tuto situaci řešit. Regulace velkých průmyslových podniků či zdrojů znečištění ovzduší je v tomto ohledu výrazně snadnější - je jich méně, lze je regulovat.

Při hledání řešení regulace za účelem snížení koncentrací BaP narážíme na celou řadu dalších problémů, jako například potenciální narušování osobní svobody (možnost neohlášených domovních prohlídek) apod. Cestou je jistě i aktivní podpora čistějších způsobů vytápění - tady lze zmínit například kotlíkové dotace (samozřejmě však omezeny finančními prostředky státu). Důležitá je jistě také osvěta - řada občanů se domnívá, že topení dřevem - tedy zcela přirozeným palivem - je zcela čistým způsobem vytápění. Může být a nemusí. Vždy totiž záleží do velké míry na podmínkách, za kterých je dřevo spalováno. Nejlepším řešením pro oblasti, kde není možné využít centrálního vytápění, je topení automatickým kotlem s co nejlepší emisní třídou, či využití tepelného čerpadla.

tags: #polské #podniky #znečišťující #ovzduší #v #Česku

Oblíbené příspěvky:

• Rozměry a využití košů 60l
• Vše o Krkonoších
• Škola v přírodě ZŠ Spořilov - zprávy o příjezdu
• Odpad vedle kontejneru: Pokuty
• Vlastní Hnojivo z Citronové Trávy