Dopady Změny Klimatu: Globální Výzva

Změnou klimatu je ohroženo fungování všech krajinných složek včetně lidské společnosti. Pochopit a předpovědět její vývoj a dopady, je vzhledem ke komplikovaným zpětným vazbám v celém klimatickém systému značně náročné. Pro tento účel jsou vyvíjeny složité předpovědní klimatické modely, které se zaměřují na prognózu možných klimatických změn.

Příčinou změny klimatu je dle nejnovějších vědeckých poznatků Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) s největší pravděpodobností zesilování přirozeného skleníkového efektu atmosféry v důsledku lidské činnosti, tj. v důsledku nadměrného zvyšování antropogenních emisí skleníkových plynů.

Abychom předešli pravděpodobným negativním dopadům změny klimatu, je potřeba se zaměřit na efektivní snižování emisí skleníkových plynů (redukce, respektive mitigace) a zároveň se těmto dopadům postupně přizpůsobovat (adaptace).

Globální Důsledky a Ekonomické Dopady

Vyšší teploty a častější sucha nepříznivě ovlivňují zdraví lesů a pěstování potravin, vzestup hladin oceánů ohrožuje města na pobřeží a kvůli tání horských ledovců chybí voda v povodích, která jsou jimi napájena. To jsou příklady dopadů klimatické změny. Velikost dopadů, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, přímo závisí na tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry ještě vypustíme.

Každý ekosystém má svůj „bod zlomu“, tedy moment, kdy začne být změna přírodních podmínek natolik významná, že už ji tento ekosystém není schopen dále zvládat a „zlomí se“ - podobně jako větev stromu při příliš velkém zatížení.

Čtěte také: Česká republika a klima

Pokud se globální klima oteplí o čtyři stupně, průměrný člověk výrazně zchudne. Ukazuje to nový výzkum, který tvrdí, že předchozí ekonomické modely podceňovaly dopad globálního oteplování i důsledky změny klimatu na narušení dodavatelských řetězců, píše britský deník Guardian.

Ekonomické modely systematicky podceňují, jak globální oteplování v budoucnu ovlivní bohatství lidí. Nová studie australských vědců z Univerzity Nového Jižního Walesu zjistila, že oteplení o čtyři stupně udělá průměrného člověka o 40 procent chudším. To je podle některých odhadů až čtyřnásobný nárůst poklesu bohatství oproti předchozím hodnocením.

Výzkum australských vědců naznačuje, že průměrné HDP na osobu se globálně sníží o 16 procent, pokud se lidstvu podaří udržet oteplení pod hranicí dvou stupňů ve srovnání s předindustriální dobou. Jedná se o mnohem větší snížení míry bohatství, než předpokládaly předchozí modely. Ty počítaly s tím, že lidé zchudnou jen o zhruba jeden a půl procenta.

V posledních letech sílí kritika, že soubor ekonomických nástrojů známých jako modely integrovaného hodnocení (IAM), které se používají jako vodítko, kolik prostředků by měly vlády investovat do snížení emisí skleníkových plynů, nedokázaly zachytit rizika plynoucí ze změny klimatu, především pak extrémní projevy počasí.

Extrémní Projevy Počasí a Dodavatelské Řetězce

Nová studie uveřejněná v časopise Environmental Research Letters se zaměřila na jeden z nejpopulárnějších ekonomických modelů a vylepšila ho o prognózy klimatických změn. To vědcům umožnilo zachytit dopady extrémních povětrnostních jevů napříč globálními dodavatelskými řetězci, vysvětluje povahu výzkumu Guardian.

Čtěte také: Životní prostředí a hliníkový odpad

Hlavní autor výzkumu, Timothy Neal z australského Institutu pro klimatická rizika Univerzity Nového Jižního Walesu uvedl, že nová studie se zabývala pravděpodobným dopadem globálního oteplení o čtyři stupně, které mnozí odborníci na klima považují za katastrofální.

Závěrem je právě zjištění, že v takovém případě by průměrný člověk zchudnul o 40 procent, což je asi o 11 procent horší výsledek ve srovnání s použitím nevylepšených modelů.

„Předchozí ekonomické modely, které neúmyslně dospěly k výsledku, že i vysoká míra globálního oteplení by měla jen mírné dopady na světové hospodářství, výrazně ovlivnily klimatickou politiku,“ upozornil Neal. Dodal, že tyto modely měly tendenci zohledňovat spíše měnící se počasí na regionální úrovni než to, jak by extrémní projevy počasí, jako jsou sucha nebo povodně, mohly ovlivňovat celé dodavatelské řetězce.

Neal také upozornil na to, že v teplejším klimatu můžeme očekávat kaskádovitá narušení dodavatelských řetězců vyvolaná extrémními povětrnostními jevy po celém světě. Spoluautor výzkumu, klimatický vědec Andy Pitman řekl, že jsou to právě extrémy, které mají rozhodující vliv, nikoli průměrná teplota.

„Přizpůsobení ekonomických modelů tak, aby zohledňovaly extrémní počasí ve větší části světa a jejich dopad na dodavatelské řetězce, se zdá být velmi naléhavou záležitostí. A to proto, aby státy mohly vyčíslit svou zranitelnost vůči klimatickým změnám a vyvodit závěry, tedy snížit emise,“ vysvětluje Pitman.

Čtěte také: Dopady teplárenství na ekologii

Někteří ekonomové argumentují, že globální ztráty způsobené oteplováním klimatu částečně vyrovná oteplení chladnějších oblastí, jako jsou Kanada, Rusko nebo severní Evropa. Neal ale namítá, že globální oteplování negativně ovlivní všechny regiony světa, protože světové hospodářství je navzájem propojené.

Expert na klimatickou politiku z Australské národní univerzity Frank Jotzo, který se na výzkumu nepodílel, říká, že během modelování vlivu klimatu na ekonomiku s pomocí integrovaného hodnocení se vycházelo z předpokladu, že v případě nerentability produkce kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám v jedné oblasti se jednoduše zvýší produkce někde jinde.

Politika ČR a EU v oblasti ochrany klimatu

Na národní úrovni byla dne 22. března 2017 vládou schválena Politika ochrany klimatu v České republice (POK), která obsahuje cíle a opatření na snižování emisí skleníkových plynů. Průběžné hodnocení POK proběhlo v roce 2021 a mj. . V říjnu 2015 byla vládou schválena Strategie přiizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a v lednu 2017 Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, který je jejím implementačním dokumentem. 1. aktualizace adaptační strategie pro období 2021-2030 a akčního plánu adaptace pro období 2021-2025 byla schválena vládou dne 13. k 8. národnímu sdělení a 5. dvouleté zprávě ČR k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu. Dvouletá zpráva o transparentnosti.

Ochrana klimatu je jednou z prioritních oblastí politiky EU. V prosinci 2019 byla Evropskou komisí představena jedna z jejích klíčových priorit - Zelená dohoda pro Evropu, která představuje strategii pro přechod na klimaticky neutrální, udržitelnou a oběhovou ekonomiku.

V rámci Dohody se všech 27 členských států shodlo na legislativním balíčku „Fit for 55“, který představil mimo jiné i Evropský právní rámec pro klima. Ten je zavazující pro všechny členské státy a stanovil cíle snížení evropských emisí skleníkových plynů o nejméně 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990 a zároveň k dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050.

Balíček tedy vytváří soudržný a vyvážený rámec pro dosažení cílů EU v oblasti klimatu, který:

• zajistí spravedlivou a sociálně vyváženou transformaci,
• zachová a posílí inovace a konkurenceschopnost průmyslu EU a současně zajistí rovné podmínky vůči hospodářským subjektům ze třetích zemí,
• podpoří vedoucí postavení EU v rámci celosvětového boje proti změně klimatu.

Adaptace na změnu klimatu je pak řešena v rámci Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (Adaptační strategie EU). V EU jsou politické přístupy ke změně klimatu koordinovány tak, aby na mezinárodních jednáních Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) vystupovala jednotně, zároveň má ale vyjednávací sílu 27 hlasů.

Změna klimatu a její dopady na zranitelné regiony

Změna klimatu se týká nás všech. Nejvíce ale dopadá na ty, kdo ji ovlivňují nejméně. Zejména oblasti Afriky a Blízkého východu jsou změnami klimatu těžce zasažené. Výkyvy počasí také ovlivňují zemědělství, na kterém závisí více než dvě třetiny obyvatel rozvojových zemí. Nedostatek potravin, vody a dalších faktorů vede miliony lidí k útěku ze svých domovů. V posledních deseti letech navíc rozvojové země postihlo osmkrát více přírodních katastrof než před 40 lety, což jen zvyšuje socioekonomickou nerovnost a chudobu.

Obzvláště patrné jsou důsledky klimatických změn v regionu Blízkého východu a velké části Afriky. Tyto oblasti se oteplují rychleji než zbytek světa. Extrémní výkyvy počasí už teď způsobují výrazné rozdíly ve srážkách, což se bude nadále zhoršovat. Většina farmářů v Africe je přitom závislá na dešťových srážkách pro své zemědělství.

Zemědělství je zdrojem obživy pro dvě třetiny obyvatel rozvojových zemí. Právě farmáři ale silně pociťují dopady měnícího se klimatu. Na místech, kde se ještě před několika lety dalo díky drobnému zemědělství bez problémů uživit, je dnes těžké či dokonce nemožné s farmařením pokračovat. Kvůli nepředvídatelným změnám počasí nemohou farmáři spoléhat na srážky, a mají tak mnohem menší úrodu. Intenzivní deště zaplavují pole a ničí úrodu, málo srážek zase vede k suchu a nedostatku vody.

Až polovina světové populace trpí alespoň po část roku vážným nedostatkem vody. Očekává se, že se číslo bude zvyšovat. Kvůli nedostatku vody nemají lidé ve zranitelných regionech přístup k nezávadné vodě pro pití a základní hygienu, ať už v domácnostech, ve školách, ale i ve zdravotnických zařízeních. Nedostatek vody vede k selhání kanalizačních systémů. Čím je vody méně, tím je také dražší. Obrovský dopad klimatických změn na zemědělství a nerovnoměrné srážky způsobují nedostatek úrody. To vede ke zvyšování cen potravin a k natlačení dalších milionů lidí do chudoby.

Klimatická krize už dnes znemožňuje život v řadě oblastech světa. Už nyní každoročně opustí své domovy kvůli přírodním katastrofám na 20 milionů lidí. Odhaduje se, že do roku 2050 bude na světě až 1,2 miliardy klimatických uprchlíků. Lidé opouštějí své domovy, protože se kvůli měnícímu klimatu nedokážou uživit. Afrika a Blízký východ, regiony výrazně zasažené měnícím se klimatem, se již potýkají s mnoha uprchlickými krizemi. Nedostatek vody, sucho a extrémní výkyvy počasí donutí k útěku další miliony lidí.

Měnící se klima nezpůsobuje jen uprchlické krize, ale přímo dopadá na bezpečnostní situaci ve zranitelných regionech. Rostoucí konkurence o zdroje, jako je úrodná půda a čistá voda, způsobuje či prohlubuje konflikty v daných oblastech.

Klimatické změny zvýšily riziko nákazy u téměř 60 procent všech známých infekčních onemocnění, včetně nemocí přenášených klíšťaty a komáry, jako je borelióza a horečka dengue, a dalších infekcí přenášených potravinami a vodou. Hrozí, že riziko se bude nadále zvyšovat s rostoucími teplotami a dalšími důsledky změny klimatu. Zejména rozvojové země také nemají dostatečné zdroje a často i fungující systém veřejného zdravotnictví, aby se s následky infekčních onemocnění dokázaly vyrovnat.

Aktuální poznatky o klimatologii

Každý rok přední světoví klimatologové vyhodnocují nejdůležitější důkazy o tom, jak se naše planeta mění. Globální klimatické ukazatele vykazují rostoucí důvod k obavám. Světová meteorologická organizace potvrdila, že rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii. Vydání z roku 2025, které vyšlo jako akademický článek i vědecko-politická zpráva, čerpá z výzkumu publikovaného v období od ledna 2024 do června 2025.Tento nový, snadno čitelný průvodce odráží společné úsilí více než 70 vědců a zahrnuje příspěvky od více než 150 odborníků z celého světa.

Sophie Hebden, vědkyně ESA zabývající se klimatickými aplikacemi, uvedla: „Tyto poznatky vycházejí z robustních empirických údajů publikovaných v předních vědeckých časopisech, včetně údajů získaných v rámci iniciativy ESA pro změnu klimatu - významného výzkumného a vývojového programu, který produkuje dlouhodobé globální satelitní datové záznamy pro monitorování klíčových složek klimatického systému Země, známých jako základní klimatické proměnné.

„Prostřednictvím této iniciativy transformujeme satelitní pozorování na vysoce kvalitní datové produkty, abychom mohli posoudit stav klimatu a zjistit, kde se aktuálně nacházíme, ověřit a vylepšit klimatické modely, abychom věděli, kam směřujeme, a podpořit členské státy ESA transparentními informacemi, které pomohou sledovat pokrok v oblasti klimatických opatření a podávání zpráv v rámci Pařížské dohody.

„Satelitní datové soubory jsou významným zdrojem informací pro klimatology z celého světa, přičemž autoritativní vědecká hodnocení jsou pravidelně publikována Mezivládním panelem pro změnu klimatu UNFCCC a každoročně ve zprávě 10 nových poznatků v klimatologii.“

Deset zásadních poznatků o klimatologii:

1. Rekordní teplo v letech 2023-2024 vyvolává nové otázky: Ačkoli přechod k podmínkám El Niño zesílil nedávné teplotní extrémy, samotná přirozená variabilita nemůže vysvětlit rozsah těchto anomálií. Prudký nárůst energetické nerovnováhy Země naznačuje, že globální oteplování se může zrychlovat.
2. Rychlé oteplování oceánů a zesilující se mořské vlny veder: Teploty mořské hladiny stoupají bezprecedentním tempem a mořské vlny veder jsou stále intenzivnější a delší. Tento poznatek je podložen údaji dostupnými v rámci projektu Teplota povrchu moře iniciativy pro změnu klimatu.
3. Globální uhlíkové zásobníky na souši slábnou: Významný pokles absorpce uhlíku na souši v roce 2023 vyvolává obavy, že v atmosféře může zůstat více uhlíku, což sníží zbývající uhlíkovou bilanci. Ekosystémy severní polokoule, které byly kdysi považovány za relativně odolné, jsou stále více postiženy lesními požáry a táním permafrostu.
4. Změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti se navzájem zesilují: Stále více důkazů ukazuje, že změna klimatu a úbytek biologické rozmanitosti na sebe vzájemně působí v destabilizující zpětné vazbě, která ohrožuje odolnost ekosystémů a ukládání uhlíku. Silnější koordinace mezi Riovskými úmluvami by mohla maximalizovat synergie, zabránit roztříštěnosti politik a upřednostnit ochranu a obnovu biologicky rozmanitých ekosystémů a přírodních uhlíkových propadů.
5. Změna klimatu zesiluje vyčerpávání podzemních vod: Podzemní vody se vyčerpávají rychleji než v předchozích desetiletích, protože změna klimatu narušuje doplňování vodonosných vrstev a rostoucí socioekonomické požadavky zvyšují těžbu.
6. Změna klimatu způsobuje globální nárůst dengue: Horečka dengue dosáhla největšího globálního výskytu v historii. Rostoucí teploty rozšiřují stanoviště komárů a prodlužují období přenosu, což zhoršuje dopady urbanizace, globálního cestování a špatného nakládání s odpady. Zdravotní systémy jsou již nyní pod tlakem a prognózy naznačují další nárůst rizika v tomto století.
7. Tepelný stres snižuje produktivitu práce a příjmy: Tepelný stres způsobený klimatickými změnami snižuje produktivitu práce a příjmy, zejména v rozvojových zemích. Ekonomické dopady se však šíří globálními dodavatelskými řetězci a obchodními sítěmi. Předpokládané roční ztráty hrubého domácího produktu jsou podstatně nižší v případě nízkouhlíkových scénářů, což podtrhuje ekonomické důvody pro ambicióznější opatření ke zmírnění dopadů.
8. Odstraňování oxidu uhličitého musí být bezpečně a odpovědně rozšířeno: Odstraňování oxidu uhličitého bude nezbytné k řešení zbytkových emisí a řízení klimatických rizik. Musí však doplňovat, nikoli nahrazovat, snižování emisí. Jasné mezinárodní rámce řízení, trvalý výzkum a inovace a silné environmentální a sociální záruky jsou nezbytné k překonání rostoucí propasti v odstraňování oxidu uhličitého a podpoře dlouhodobé klimatické stability.
9. Posílení integrity trhů s uhlíkovými kredity: Rychlý rozvoj trhů s uhlíkovými kredity odhalil vážné problémy s integritou, včetně nadhodnocené sekvestrace a slabé adicionality. Spoléhání se na kredity nízké kvality může oddálit skutečnou dekarbonizaci. Nová zlepšení v oblasti standardů, transparentnosti a benchmarkingu spolu s posunem k pojetí kreditů jako příspěvků spíše než kompenzací nabízejí cestu k důvěryhodnějším trhům.
10. Balíčky opatření jsou účinnější než jednotlivá opatření: Integrované kombinace opatření dosahují trvale většího snížení emisí než samostatná opatření. Přístupy, které kombinují opatření jako stanovení ceny uhlíku a reforma dotací na fosilní paliva, bývají obzvláště účinné, i když návrh opatření musí odrážet národní kontext.

Dopady klimatické změny v ČR

Klimatická změna působí v současnosti v České republice škody v řádu desítek miliard korun. Vyplývá to ze zjištění pořadu ekonomické publicistiky ČT Bilance. Nejviditelnějším a nejnákladnějším projevem klimatické změny v Česku byla masivní kůrovcová gradace, která v některých oblastech republiky, například v jižních Čechách nebo na Vysočině, způsobila zánik většiny smrkových lesů.

Právě rostoucí teploty a také delší a hlubší epizody sucha jsou podle vědců typickým projevem lidstvem způsobených změn klimatu. Evropa je nejrychleji se oteplujícím světadílem a oproti období před průmyslovou revolucí se již průměrná teplota v Evropě zvedla o 2,2°C.

Přitom se české klimatické žalobě zprvu u českých soudů dařilo. „Spolek a další žalobci podali v roce 2021 žalobu proti české vládě a ministerstvům z důvodu jejich nečinnosti v řešení změny klimatu. Po prvním úspěchu žaloby u Městského soudu v Praze v roce 2022 stát přes půl roku pravomocný rozsudek nerespektoval. Po několika odvoláních pak v listopadu 2025 zamítl podanou stížnost Ústavní soud, který českým občanům ochranu neposkytl. I když se politická pozornost od klimatické politiky stále více odvrací, katastrofální změna klimatu pokračuje.

„Stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva přichází v kritický moment. Stav globálního klimatu se zhoršuje a čas tuto krizi zvrátit se krátí. Český stát stále nemá jasný plán, jak snížit emise a ochránit své občany před dopady sílící klimatické změny. Vláda pokračuje v nečinnosti a někteří její představitelé dokonce popírají vědecké závěry. Řešení změny klimatu je přitom nezbytné pro ochranu životů a zdraví lidí v Česku.

V roce 2025 pak Výbor ministrů Rady Evropy, tedy orgán dohlížející na plnění rozsudků Evropského soudu pro lidská práva, na Švýcarsko apeloval, aby bylo aktivnější v boji proti klimatické změně. „Evropský soud pro lidská práva stanovil, jaké má stát povinnosti v ochraně lidí před dopady změny klimatu. Státy musí přijmout závazný regulační rámec a stanovit cíle snižování emisí a klimatické neutrality, založené na vědecky podložených metodách, a to v souladu s Pařížskou dohodou.

tags: #dopad #změny #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Stojany na pytle Gimi Nature – recenze
• Informace o kvalitě ovzduší
• Krásy přírody v detailu
• Příroda domů – recenze
• Technická kontrola