Po době kamenné, bronzové a ledové tu máme nyní na Zemi i dobu plastovou. Můžeme se stále tvářit, že se nic neděje?
Ještě nedávno nebyly na planetě Zemi žádné plasty. Ale pak, v roce 1907 způsobil belgický chemik Leo Hendrik Baekeland obrat. Vynalezl bakelit, první zcela syntetickou hmotu.
Autor snímku Werner Boote o sobě říká, že byl obklopen plasty už od narození. V šedesátých letech byl totiž jeho dědeček generálním ředitelem německé pobočky Interplastik Werke a naučil ho milovat tento materiál. Naučil ho však i používat mozek, a tak mu postupně začalo docházet, že výroba a používání plastů s sebou nesou mnohá nebezpečí, a to nejen zamořením přírody plastovými odpady. Ještě důležitější je negativní vliv na zdraví lidí.
Svět zaplavují plasty. Plasty najdeme všude: ve vodě, ve vzduchu, v půdě a i v nás samotných. Jsou motorem globalizace a pro některé také symbolem úspěšného volného trhu. Jenže platí o nich to, co o ohni: jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Začínaly jako převratný vynález a výdobytek vědy, dnes ale zahlcují planetu.
Slovo „plast" je původně zkratka slova „termoplast", což jsou polymerické materiály, které se zahřátím dají ohýbat nebo mění svůj tvar. Plasty jsou ve skutečnosti polymery, dlouhé řetězce navzájem spojených molekul, vyrobených typicky z ropy nebo zemního plynu. Tyto makromolekuly se stovkami nebo tisíci spojeními v každém řetězci mají výjimečné fyzikální vlastnosti a vynikají zejména v síle a pevnosti.
Čtěte také: Budoucnost přírody
Počátky moderní výroby polymerů sahají do 30. let 20. století díky usilovné práci amerického chemika a vědce Wallace Carotherse ve firmě DuPont. Vynalezl totiž neopren a nylon. Ke komerčnímu úspěchu nylonu přispěl během 2. světové války nedostatek hedvábí, z něhož se dřív vyráběly dámské punčochy. Syntetické polymery ale nahradily výpadky i v jiných oblastech.
Výrobě polymerů dominují polyolefiny: polyetylen a polypropylen. Mezi jejich výhody patří to, že se vyrábějí z relativně levného zemního plynu. Díky nízké hustotě jsou tak lehké, že plavou. Jsou také v podstatě odolné vůči působení vody, vzduchu, tuku a rozpouštědlům v čistících přípravcích. Navíc se dají lehce tvarovat, ale zároveň jsou natolik robustní, že „přežijí" přepravu v náročných podmínkách.
Dnes se vyrábějí nové, silnější a trvanlivější typy polyolefinů. Ty se ale často kombinují s jinými materiály a recyklace je téměř nemožná. Příkladem mohou být jednorázové nápojové kelímky vyrobené z papíru i plastu.
Výroba polyolefinů je relativně levná a jsou snadno dostupné. Ovšem co je dobré pro obchod, nemusí být dobré pro životní prostředí. Polyolefiny se velmi dlouho rozkládají. V přírodě přežijí desetiletí až staletí. Podle vědeckých studií v roce 2050 objem plastového odpadu v oceánech převýší objem ryb, které tam žijí.
Odhaduje se, že v roce 2021 se vyhodí 538 miliard „petek". A jen polovina těchto lahví se zrecykluje. Čím dál víc termoplastů používá i automobilový průmysl. Snižují totiž hmotnost vozů, a tím zvyšují efektivitu provozu. A přes 70 milionů tun termoplastů ročně spotřebuje textilní průmysl, hlavně na oblečení a kobercovinu.
Čtěte také: Ochrana přírody v ČR
V neděli 7. června bude Discovery Channel vysílat dokument Příběh plastu (The Story of Plastic), který divákům nabídne pohled na krizi znečištění plasty, kterou způsobil člověk, a na její celosvětový dopad na zdraví naší planety a lidí, kteří ji obývají.
Film na příkladu tří kontinentů názorně ukazuje nekončící katastrofu: pole plná odpadků, skutečné hory smetí, řeky a moře zanesené odpadem a nebe zadušené jedovatými emisemi z výroby a zpracování plastů. Příběh plastů, z oficiálního výběru Filmového festivalu v Mill Valley (vítěz ceny diváků) a festivalu DOC NYC konaného v roce 2019, obsahuje rozhovory s odborníky a aktivisty v první linii boje a odhaluje katastrofální důsledky záplavy plastů dusící ekosystémy a otravující společenství na celém světě.
Dokument představuje globální hnutí, které vzniká jako reakce na tuto katastrofu. Film odhaluje, jak plastikářský průmysl viní plýtvající spotřebitele ze znečištění plasty a zároveň agresivně investuje do výroby většího množství plastů na jedno použití než dříve. Tentokrát je to film, kdo se ujímá slova a zdůrazňuje, že likvidace škod je důležitá, abychom situaci pochopili, ale skutečné řešení spočívá v tom, že v první řadě zastavíme masovou výrobu plastů.
Kromě osvětlení povahy krize obrací Příběh plastu pozornost i na globální odpor a síť každodenních hrdinů, kteří se věnují mezinárodní spolupráci v boji s tímto palčivým problémem.
Film dokumentuje hnutí #BreakFreeFromPlastic (Osvoboďte se od plastů), skupinu více než 1 500 nestátních neziskových organizací po celém světě, které se vzájemně podporují. K partnerským organizacím zaměřeným na aktivní pomoc patří Greenpeace, Center For International Environmental Law, Plastic Pollution Coalition, The Surfrider Foundation, The Global Alliance for Incinerator Alternatives a Oceana.
Čtěte také: Ekologická témata v Powaqqatsi
Přehltí plasty zeměkouli a bude skutečně za 30 let v oceánech víc umělých hmot, než ryb? Dokážeme vyrobit ekologičtější alternativu plastu? A co můžeme udělat proto, aby se plast nedostával tam, kam nemá, včetně našeho organismu?
tags: #dokument #o #plastu #greenpeace