Pobyt dětí v přírodě je pro jejich vývoj naprosto zásadní. Rozvíjí se jejich hrubá i jemná motorika, z přírody získávají spoustu podnětů ke svému vývoji a rozvíjí se spontánní hra. V neposlední řadě aktivní pobyt v přírodě zamezuje vzniku obezity a depresí.
Dali jsme dohromady 50 různých her a aktivit, které budou bavit vás i děti a díky kterým si les užijete všemi smysly. Připravila jsem pro vás seznam aktivit a her, které můžete s dětmi v lese podniknout. Máte nějaké oblíbené hry v lese?
V lese sbírejte různé přírodniny, které můžete v lese nebo doma třídit podle různých kritérií, např. podle barvy, velikosti, druhu. Pokud přinesete přírodniny domů, můžete je použít na další aktivitu. Připravte si na tácek přírodniny. Do krabice nebo misky dejte přírodniny, zakryjete utěrkou, aby nebylo vidět, co je uvnitř. Hráč, který uhodne, předvádí další hádanku.
Znáte dítě, které by nerado házelo kamínky do potoka, louže nebo rybníka? Starší děti mohou trénovat žabky, menší se budou trefovat přímo do vody. Jednoduchá aktivita, kterou milují batolata i puberťáci. Jak naučit malé dítě lépe házet než šiškami v lese? Vyberte si strom a trénujte hod na cíl, aby se dítě trefilo do jeho kmene. Najděte v přírodě předměty, které mohou znít - přírodní hudební nástroje. Nechte děti objevovat, jak jednotlivé „hudební nástroje“ zní.
Pro menší děti můžete připravit obrázky zvířat, aby si ho mohly lépe představit. Hra pro skupinu dětí, které potřebujete vyběhat. Podle počtu dětí vyberte počet stromů, které můžete pro lepší orientaci označit. Vyberte vždy o jeden strom méně, než je počet vašich dětí. Děti se musí přemísťovat mezi stromy a nesmí je chytit ten, který zrovna nestojí u stromu. Až budete v lese, nezapomeňte si s dětmi jen tak sednout a poslouchat zpěv ptáků a šumění lesa.
Čtěte také: Nápady pro jarní zábavu
Do lesa si s sebou vezměte papír a voskovky. Kdo postaví nejvyšší věž z přírodnin, které v lese najde? Můj oblíbený Ateliér v lese má na tomto odkazu krásně zpracované aktivity pro děti ve věku 3-7 let na téma les za symbolické peníze. Kartičky můžete vytisknout, zalaminovat a použít opakovaně. Kartiček na poznávání přírody jsme objevili už několik. Máme moc rádi ty z dílny Mindok, o kterých jsme psali tady. Mezi další povedené kartičky patří Určovací klíče, které vytvořil NP Šumava - živočichové a rostliny (v nabídce jich mají mnohem více). Tuto aktivitu ocení nejen kluci, ale určitě také dobrodružněji založená děvčata.
Vedoucí stanoví: „Břeh potoka je voda, strom je les, támhle ten kámen je skála, můj batoh je louka či pole a hromádka vašich batohů je lidské obydlí.“ Pak vždy řekne nějaké tuzemské zvíře a děti se co nejrychleji přemístí do svého přirozeného životního prostředí. První tři získávají pomocné bodíky. A hned následuje další zvíře.
Vedoucí rozdá každému dítěti jeden obrázek s tuzemským zvířetem tak, aby ostatní nevěděli, kdo jaké zvíře má. Pak vybere jedno dítko (zvíře) a řekne „Kdo se ho bojí, tak uteče támhle ke stromu, kdo by ho rádo sežralo, tak se ho chytne a komu je lhostejné, tak zůstane na místě“. Děti netuší, jaké zvíře vybrané dítě představuje a tak se musí rozhodnou podle toho, kde je v potravním řetězci zvíře, které má na své kartičce. I tak jde o risk, odvahu, odhad,... stejně jako v přírodě. Pak vedoucí dětem představí zvíře a nastane vyhodnocení správných/chybných postojů + hodnocení, kdo uhodl a kdo ne.
Soutěž dvojic procvičující nejen týmovou spolupráci, ale i prostorovou koordinaci, sluch, výslovnost,... lze hrát i s vícečetným týmem. První je verze pro mladší děti. Na louku rozházíme různobarevné předměty (míčky, kostky, zmuchlané barevné papíry,...). Jeden z dvojice má zavázané oči a druhý jej naviguje s cílem co nejdříve vysbírat všechny předměty stejné barvy (popř. tvaru), které odnáší ke svému navigátorovi.
Náročnější varianta: na provaz rozvěsíme různě smíchané obrázky přírodnin (byliny, stromy, zvířata,...). Za startovní čáru se postaví hledač se zavázanýma očima a na dané znamení vyrazí nalézt jeden obrázek. Po donesení je cílem navigátora hledače navést na ty přírodniny se souvislostí s prvním obrázkem (např. první byla pampeliška, druhý musí být „něco“, co s ní má souvislost, třeba motýl, zajíc,... a ne kukačka, kapr,...).
Čtěte také: Zábavné ekologické hry pro děti
Ačkoliv je duha vždy lidmi pozorována (zejména její konce signalizující zakopaný poklad), přesto málokdo dokáže zpaměti uvést její správné pořadí barev. v terénu (místnosti) rozházíme několik sad různobarevných papírků - do vymezeného času se hráči snaží najít + nasbírat barvy duhy a navíc je správně duhově seřadit.
Všichni určitě znáte ten šílený pocit, když se večer ve stanu (pod stromem, v chatičce,…) těsně před usnutím rozezvučí komáři. To je mnohdy k zbláznění… a přesně tato situace je námětem následující hrátky.Jeden hráč představuje znavenou osobu toužící po spánku, ostatní budou krvelační komáři. Natěšený spáč si zaváže oči a vyzbrojí se plácadlem (ručník s uzlem,…) a plácáním se brání komárům. Ti po zahájení hry začnou bzučet a snaží se do spáče zabodnout sosáček (t.j. píchnout prstem) s tím, že si každý komár počítá píchnutí. Spáč se ohání plácadlem a koho se jím dotkne, tak je zaplácnut (= vyřazen ze hry).Po stanoveném čase (doporučuji max.
Jeden (dva) představují rodiče, ostatní ve skupině jsou hladová ptačí mláďata. Mládě dřepí v hnízdě, nikdo nepoužívá pařátků (rukou), cca 5 metrů od nich je zdroj potravy (miska s žížalami = slané tyčinky) a rodiče jim pouze v zobáčku přinášejí žížalky. Která rodinka dříve nakrmí mláďata (přenese všechny žížalky)?
Přijde vám že v zimě se dá sedět pouze v klubovně u kamen a čekat na jaro? Chyba, i v zimě je třeba chodit do přírody. Pokud je sníh, pak máte o zábavu postaráno - velmi vděčné jsou stopovací hry, které při vhodné legendě udělají z normální výpravy skvělé dobrodružství. Pokud není po sněhu ani památky, je to horší, ale stále řešitelné.
Hra vhodná pro menší děti do známého terénu (možná i do klubovny), navozuje situaci zimní nouze o potravu, kdy veverky hledají své podzimní zásobárny oříšků a hub. Budeme potřebovat 3 sady kartiček (kamínků, korálků,…) a ty označit jako oříšky, houby a bonbóny. Kartiček by mělo být cca 3+2+5 pro každého hráče.V úvodu kartičky rozdáme a bez vysvětlení je požádáme o ukrytí v herním prostoru. Poté následuje na několik hodin jiný program (aby děti zapomněli) a pak to vypukne. Hráčům vysvětlíme o co se jedná. Na podzim si veverky ukryly své zásoby jídla k přežití a nyní v kruté zimě je musí rychle najít - berou vše co najdou, během určeného časového limitu a s těmito slovy hráče vypustíte do území. Vyhodnocení je jednoduché, bonbóny veverky nejedí (0 bodů), houby moc nevydrží (1 bod), nejlepší jsou samozřejmě oříšky (2 body).
Čtěte také: Aktivity v přírodě
Některá zvířata to s příjmem tekutin nemají vůbec jednoduché a tak lze na toto téma udělat drobné hrátky. Psi vodu chlemtají a tak před každého postavíme misku s vodou a kdo ji nejdříve pouze za použití úst vypije, je nejlepší chlemtač (a není to nic jednoduchého). Žirafy mají dlouhý krk a tak nesmí hráči pokrčit nohy ani ruce a je pomocí brčka vypít na čas část vody ve vysoké nádobě na zemi. A jak se napije netopýr nebo protinožec?
Každý tým potřebuje 20 špejlí a celou lepící pásku. Cílem je do určitého časového limitu (osvědčilo se 20 minut) postavit na vyhrazené rovné ploše co nejvyšší stavbu. Na tu lze použít pouze špejlí a lepící pásky, nic jiného (kameny, klacky, písek,…).
Před týmy nastoupí pomocníci s jednou uzavřenou PETkou plnou vody + jednou prázdnou. Cílem bylo přelít vodu z plné láhve do prázdné, vrátit původně plnou láhev pomocníkovi, v té prázdné ji donést do cíle cca 50 m, tam z „prázdné“ láhve opět vodu přelít zpět do původní (kterou mezitím přinesl pomocník), tu uzavřít a postavit na cílovou metu.Zrada je v tom, že „prázdná“ láhev má 15 malých dírek (hřebík 30 rozehřátý nad svíčkou a podle papírové šablony naděrované všechny lahve stejně), ze kterých voda neustále odtékala. Závod není na čas, ale jde o co největší množství přenesené vody.
Klasické puzzle nemusíte skládat za osamělého zimního večera, ale můžete zapojit i herní skupinky v poměrně dramatické soutěži. Dle počtu skupin (3-6 hráčů) vezmeme stejné skládačky puzzle a všechny dílky smícháme dohromady. Tuto hromadu dílků rozmístíme do herního území. Každému týmu dáme z puzzle pouze rámeček, případně výsledný obrázek, pro experty můžete i bez rámečku. Na znamení (při 150 hráčích se nám osvědčilo bouchnutí papírového sáčku) skupiny vystartují s cílem získat co nejvíce dílků. Vítěz je jasný, kdo první přinese kompletní puzzle. Kdo odevzdá, tak se jeho dílky mohou vracet zpět na herní plochu.Hra je zdánlivě jednoduchá, ale v průběhu se začne měnit na velkou směnnou burzu, kde se projeví taktiky jednotlivých teamů. Jako zpestření lze s výhodnou využít šero a nastávající tmu.
Raphus cucullatus žil na zemi, živil se ovocem, bývalo to zvíře mírně řečeno „nedovtipné“,… a to se mu též stalo osudné. Naštěstí se vám na výpravě podařilo objevit poslední žijící exemplář sedící v trávě a máte velkou šanci jej odchytit + odnést odborníkům k záchraně. Protože je to zvíře hloupé, ale velmi citlivé, použijeme netradiční metodu odchytu - vy jej přežerete a spícího pak odnesete.Na vzdáleném místě (podle stáří hráčů) si každý hráč připraví zásobu ovoce (šišky či jiné vhodné pomůcky označené barevnou bavlnkou), uvnitř vnějšího kruhu (hnízdní teritorium) o průměru cca 2m umístíme malý soustředný kruh (vlastní hnízdo) o průměru asi 20cm, k jeho vnitřnímu okraji usadíme dodo (čepice, rukavice,…) a hra může začít.Děti se snaží až do hnízda doda naházet z vnějšího kruhu (=aby nenarušili jeho teritorium) co nejvíce ovoce (=šišky), mohou si však ze vzdálené zásobárny najednou donést jen 1 kousek. Po naházení celkem 20 kousků ovoce dodo přejeden usíná a hra končí.
Bez ohledu na pobouření mnoha lidí je život ekologického aktivisty mnohdy drsný a musí se předem připravit i na tvrdší jednání, ústrky, nešetrné zacházení,… Nedávný pokus o záchranu šumavských stromů formou jejich „bránění vlastním tělem“ byl ostatně poměrně bohatě zdokumentován a stal se i předmětem soudních sporů. Následující hra proto nejlépe prověří připravenost hráčů na tvrdou řeholi skalních obránců přírody…Polovina hráčů bude představovat ekofanatiky, druhá polovina pak strážce pořádku (policisté, lesáci,…). Cílem je odervat ekofanatiky od bráněných stromů a dopravit je na „shromaždiště zadržených osob“ (t.j. do nedalekého vymezeného prostoru). Ekofanatici se pouze pomocí svého těla pevně přimknou ve vymezeném prostoru ke stromům… a strážci pořádku se dají do práce - samozřejmě, nad vším by měla bdít nějaká autorita (Generální inspekce ozbrojených sborů,…), aby nedocházelo k surovostem.
Správná sopka chrlí nejen lávu, ale i balvany vysoko do výšky. Mnoho lidí se diví, proč ty balvany nepadají zase zpátky do jícnu sopky a tedy stále nekolotají, jako když žonglér hází míčky. Proč se ty balvany rozlétávají všude možně? A co když je těch chrlících jícnů sopky více - když se tedy balvany nevracejí do „svého“ jícnu, nepadnou do jiných? To vše ověříme pokusem. Každý si vezme do ruky 10 kaménků a na daný pokyn je vyhodí co nejvýše (alespoň nad hlavu) a snaží se jich co nejvíše chytit ještě před dopadem na zem. Totéž opakujeme alespoň 5× (vyhazují se do vzduchu jen kaménky chycené, ty spadlé na zem se nechají ležet) a posléze vítězí ten, komu se podařilo nakonec mít v ruce co nejvíce kaménků. A když má sopka více jícnů?
Štafetový závod družstev kdy musí každý přenést kolíček z jedné šňůry na druhou bez použití rukou.
Legenda: Díky genetickým pokusům se na Zemi objevil silně odolný a krajně nebezpečný netvor Polyphaga vorax - naštěstí v jediném exempláři, který jako úplně nejvyšší predátor konzumuje všechny živé tvory a nejraději si pochutnává na lidech. OSN se po mnoha experimentech rozhodla spolu s nejvyspělejšími státy světa zlikvidovat tohoto tvora. Všechny pokusy však selhaly a jako poslední záchrana se jeví použít dávno zapomenutou metodu velkého tuzemského vědátora Járy Cimrmana. Průběh: úkolem hráčů je utrhnout z netvora co nejvíce chlupů (cancourků), aniž by je netvor lapil a alespoň 3 vteřiny držel svým pařátem (pak už by je totiž sežral). Hra končí úplným zbavením chlupů Polyphagy vorax či sežráním všech hráčů. Hodnotí se počet vytržených chlupů (popř.
Vyrobit v tlustých rukavicích řetízek o délce 10cm a to z kancelářských sponek rozsypaných na jehličí není vůbec snadné. Tak alespoň vypadal astronautický výcvik na jednom táboře.Ještě zajímavější je to však jako štafetový závod (předávají se rukavice a řetízek), kdy více skupin soutěží o co nejrychlejší sestrojení řetízku o zadané délce.
"Na stromě a v jeho okolí žily 3 veverky, 12 strnadů, 4 ježci, 7 kormoránů, 27 mravenců, 5 sýkor, 2 mandelinky, 1 bezdomovec, 3 žížaly, 14 blech a 5 křižáků. Takto nějak může vypadat zadání drobného úkolu, který mohou jednotlivci plnit ve vlaku, na schůzce tak i třeba jako domácí úkol. Výčet živočišných druhů lze libovolně upravit a přihlédnutím k vyspělosti herního kolektivu. Pro experty můžete celý výčet jen nadiktovat s tím, že jej mají pamatovat.
Když se zavolá povodeň, musí si všichni hráči, co rychleji najít něco, na co se postaví, aby se uchránili před povodní - kámen, pařez, kláda apod. Kdo to nestihne, vypadává. Když se zavolá medvěd musí se všichni ukrýt, aby nebyli vidět než hráč, který dělá medvěda napočítá např.
Na výletech nasbírejte co nejvíce různých přírodnin - kamínky, šišky, šípky, jeřabiny apod. Připravte dětem v přírodě dráhu, kde budou přeskakovat přes pařezy, chodit po kládě, přelézat přes stromy a skákat po kamenech.
Organizátor hry najde 10 věcí v přírodě (šišku, kámen, šípek, klacík, list apod.) a schová je pod šátek. Ostatní hráči si mají zapamatovat všechny věci pod šátkem a přinést je z lesa.
Každý hráč zkusí vytvořit a napsat krátkou vtipnou básničku o 5 řádcích o přírodě, která se rýmuje. Nebo předem připravíme hráčům 5-10 básniček. Pro mladší děti to může být i jen obrázky květin a stromů. Papírky s básničkami (nebo obrázky) rozmístíme na malém prostoru na stromy, klády apod. a utvoříme dvojice.Jeden je vysílač a druhý je přijímač. Vysílač si má zapamatovat básničku a naučit ji druhého hráče, který dělá přijímač a ten ji má přesně odříkat organizátorovi hry. Kocour potkal lišku Ryšku. "Liško Ryško, dej mi šišku!" "Šišku?
Jeden hráč si myslí určité zvíře a ostatní hádají, kdo je. Hráč může na otázky ostatních hráčů odpovídat jen ANO a NE. Hráči se v kladení otázek pravidelně střídají.
Mateřská škola je pro děti prvním krokem do světa vzdělání, kde se učí nejenom různým znalostem, ale také důležitým dovednostem pro život, jako je spolupráce, empatie a týmová práce. Pohyb je klíčovou součástí dětského vývoje. V mateřské škole můžeme propojit radost z pohybu s láskou k přírodě prostřednictvím různých pohybových her. Děti se mohou skvěle vyřádit a využít přebytečnou energii, ale také se mohou něco nového naučit.
Děti mají v této pohybové hře za úkol napodobit různé druhy živočichů. Může se jednat nejenom o různá oblíbená zvířata, ale také o různé druhy hmyzu jako je třeba včela nebo pavouk. Aby byla hra pro děti zajímavá i opakovaně, můžete dětem sdělovat, která zvířata mají napodobit vždy jiným způsobem. Pokud nemáte k dispozici zvuky zvířat, můžete je zdarma přehrávat přímo z internetu. Skvělá je knihovna zvuků od BBC, která obsahuje nejenom zvuky přírody, ale také mnoho jiných zvuků. Já s touto hrou pracovala v kartách: Co se děje v trávě? V kartách najdete mnoho běžných druhů hmyzu, které mohou děti pozorovat. Jejich úkolem je pak napodobit, jak se daný živočich pohybuje. Hru můžete ozvláštnit také tím, že děti rozdělíte na dvě poloviny.
Tato hra propojuje pohyb s hledáním rostlin v přírodě. Děti mohou být rozděleny do týmů nebo hledat samostatně. Jejich úkolem je najít podle obrázků různé druhy rostlin v okolí školky. Když rostlinu najdou, musí ji přinést buď celou nebo jen její určenou část a úlovek položit k obrázku rostliny. Na začátku nebo na konci hry je vhodné rostliny dětem představit a vysvětlit jim, jak jednotlivé druhy poznají. Obrázky rostlin můžete snadno najít na internetu, stáhněte si hlavně ty, které se v okolí vaší školky vyskytují. Pokud chcete mít práci jednodušší pořiďte si karty Rostliny okolí lidských sídel. Najdete v nich nejběžnější rostliny, které u nás rostou skoro všude. Někomu se nemusí líbit, že děti rostliny trhají. Pokud ale vyberete ty správné, zcela běžné rostliny, nemusíte se obávat, že byste přírodě nějak uškodili. Důležité však je vysvětlit dětem, že některé rostliny trhat můžeme a jiné jsou vzácné nebo jedovaté, a proto je trhat nemůžeme.
Princip této hry můžete využít na přípravu podobné hry s jiným tématem vhodnějším do třídy. Nachystejte dětem krabičky v různých barvách a po třídě poschovávejte obrázky kvetoucích rostlin (nebo klidně různých předmětů). Úkolem dětí je najít co nejvíce obrázků a vhodit je na základě barvy jejich květu (příp. předmětu) do správné krabičky.
Zahrajte si s dětmi na ježka, který se snaží vykrmit před tuhou zimou. Na podzim ježek neúnavně hledá hmyz a jiné laskominy, kterými se živí. Potom se uloží k zimnímu spánku. Jak hru hrát? Doprostřed třídy dáme velkou hromadu kaštanů nebo třeba lego kostek, které představují brouky nebo žížaly. Každé dítě si najde svůj domeček a označí si jej (ideální je, když si děti položí na zem kruh). Úkolem dětí je vykrmit se na zimu stejně jako ježek. Pokaždé si ale smějí z hromádky vzít pouze jeden kousek potravy a musí si jej odnést do domečku.
Na začátku hry můžete dětem říct krátký příběh: „Kdopak ví, co dělají ježci v zimě? No přece spí! Aby přežili zimu musí se na podzim co nejvíce vykrmit. Proto na podzim hodně jí. Chutnají jim hlavně různí brouci, žížaly a jiní podobní živočichové. Na jaře pak můžeme hru upravit a z ježků se mohou stát starostliví ptačí rodiče, kteří nosí svým mláďatům do hnízda různé housenky a jiné podobné laskominy. Pokud hledáte inspiraci také na zajímavé aktivity pro děti na ven, vyzkoušejte naše PDF se zábavnými úkoly na šipkovanou. Kromě pohybových úkolů v něm najdete i úkoly na spolupráci nebo ty, které podporují všímání si okolí.
Pohybové hry propojené s tématem přírody mají nejen pozitivní vliv na tělesný vývoj dětí, ale také podporují jejich lásku k přírodě a učí je důležitým životním dovednostem. Paní učitelky ve školce mají jedinečnou příležitost inspirovat děti k objevování krásy přírody kolem sebe prostřednictvím kreativních a zábavných pohybových her.
Autor: Ing. Mgr.
Anotace:KOPEČÍNSKÁ, Lenka. Pohybové aktivity pro letní školy v přírodě: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra tělesné výchovy, 2008. 89 l. Vedoucí diplomové práce Marek Trávníček. Diplomová práce slouží jako metodická příručka pro vyučující na 1.stupni ZŠ. Zabývá se školami v přírodě v rámci Rámcového vzdělávacího programu, významem pohybu a seznamuje s právními předpisy …více Abstract:The dissertation serves as methodical manual for teachers in elementary schools. It is engaged in schools in nature in terms of Framework educational programme, importace of motion and acquaint with legal regulations for holding of schools in nature.
KOPEČÍNSKÁ, Lenka. Pohybové aktivity pro letní školy v přírodě. Online. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. 2008.
tags: #pohybové #aktivity #v #přírodě #kopecinská #oblast