Projekty na podporu ochrany přírody a jejich financování v České republice

V České republice existuje několik možností financování projektů zaměřených na ochranu přírody. Tyto projekty jsou klíčové pro zachování biologické rozmanitosti, ochranu přírodních stanovišť a ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Program LIFE a ochrana přírody

Podprogram Příroda a biologická rozmanitost se zaměřuje na ochranu a obnovu přírody a na zastavení a zvrácení ztráty biologické rozmanitosti. Financovány jsou projekty týkající se ochrany přírody, zejména v oblasti biodiverzity, přírodních stanovišť a prioritních druhů. Podpořeny budou projekty, které přispějí k implementaci směrnic EU o ptácích a stanovištích, nařízení IAS a zejména k rozvoji a správě sítě Natura 2000.

V souladu se specifickými cíli programu stanovenými v čl. 3 odst. Hlavní žadatel může získat podporu udělenou v rámci Národní výzvy programu LIFE, která činí 25 % z konečných způsobilých výdajů projektu a zároveň nesmí přesáhnout 25 mil. Hlavní žadatel může také získat podporu na přípravu projektové dokumentace. Za předložení konceptu může získat 40 000 Kč, v případě zpracování mimořádně kvalitního konceptu 80 000 Kč.

Žádat o podporu může i partner projektu. Výše podpory udělené v rámci této výzvy činí max. 25 % z konečných způsobilých výdajů projektu připadajících na partnera a zároveň ne více než 2 mil.

Přístupy k financování

Program LIFE podporuje dva hlavní přístupy:

Čtěte také: Neziskové organizace životního prostředí

• pokračování tradičního přístupu zdola nahoru, který je zaměřen na provádění praktických a účinných opatření pro zlepšení ochrany druhů a stanovišť, zdraví ekosystémů a souvisejících služeb prostřednictvím spolufinancování standardních akčních projektů (SAP, viz oddíl 4.1.1).
• pokračování integrovaného přístupu podporujícího plné provedení vnitrostátních nebo regionálních akčních programů, které stanoví priority financování (PAF), a dalších nástrojů EU pro plánování v oblasti politiky na ochranu biologické rozmanitosti prostřednictvím strategických projektů na ochranu přírody (SNAP, viz oddíl 4.1.2.). Strategické projekty na ochranu přírody zahrnují opatření zaměřená na budování kapacit a začleňování, mimo jiné prostřednictvím mobilizace dalších finančních zdrojů na ochranu přírody a biologické rozmanitosti.

Tyto programy podporují zadržení vody v krajině a vracejí do ní vodní i mokřadní plochy, zachraňují ohrožené druhy živočichů a rostlin a navracejí do krajiny opylovače. Poskytují finanční prostředky velkému množství lidí - drobným majitelům pozemků, krajům, obcím i nevládním organizacím včetně záchranných stanic. Jejich předností je oproti jiným dotačním titulům jednodušší administrativa a tím mimo jiné dostupnost pro každého.

Nedostatečné financování v minulosti

Už v roce 2013 se zvažovalo, že minimální vhodná částka v krajinotvorných programech by měla dosahovat alespoň 400 milionů. Realitou se však stalo 165,5 - 194,5 milionů v letech 2013 - 2018. V následujícím roce se sice investice do programů zvyšovaly až na 340 milionů, avšak jen díky doplňování z finančních rezerv Ministerstva životního prostředí namísto vyčlenění adekvátní částky ze státního rozpočtu. Pro rok 2026 finanční prostředky na tyto programy bohužel zcela vypadly ze státního rozpočtu.

Během posledních desetiletí se částka vyhrazená na aktivní ochranu přírody a krajiny navzdory inflaci prakticky vůbec nezměnila a byla reálně vyšší jen o 70 milionů než v minulém století. I vzhledem k dlouhodobému podfinancování bychom však krajinotvorné programy rádi dostali až na 0,05 % státního rozpočtu, nikoli pouze 0,018 %, jak tomu bylo doposud.

Význam krajinotvorných programů

Programy udržují při životě celostátní síť nejcennějších území, která pak fungují jako poslední pojistka (tzv. refugia) biodiverzity v naší krajině. PPK (Program péče o krajinu) a POPFK (Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny) se staly jediným skutečně funkčním nástrojem pro zajištění dlouhodobé odborné péče o menší lokality, prováděné především specialisty. Konec roku 2025 však může znamenat také také konec těchto programů. Bez nich prakticky není možné zajistit dostatečnou údržbu ochranu maloplošných zvláště chráněných území, ani přírodně cenných lokalit mimo ZCHÚ, tedy těch ve volné krajině.

Jinými slovy, praktická ochrana přírody je na těchto dotačních programech silně závislá, neboť jiný dotační program, který by představoval spolehlivý, pružný (viz např. jednoleté projekty PPK B vs. pětileté operační programy) a dostatečný zdroj financí a zároveň byl administrativně zvládnutelný pro běžného žadatele (PPK vs. Pokud už nebudou v krajině druhově bohaté plochy, nebude kam pacienty ze záchranných stanic vypouštět.

Čtěte také: Podpora ekologie v Česku

Důsledkem nedostatečné péče o krajinu, ať už o chráněná území nebo o volnou krajinu, je úbytek biologické rozmanitosti, vymírání stovek druhů hmyzu a dramatický úbytek opylovačů. V současné době klimatické krize, kdy masivně vymírají desítky druhů hmyzu a opylovačů tak drasticky ubývá, celá Evropská unie vydává strategie, plány a akční programy na zvrácení těchto problémů, Česká republika vyčlení pouhých 90 milionů ze státního rozpočtu na 6 let dopředu pro projekty tohoto typu a partnery nepodporuje skoro vůbec (např.

Podpora záchranných stanic

Podpora státu pokrývala zhruba 20 % nákladů, obdobně to je i s podporou krajů a obcí. Záchranné stanice se proto neobejdou bez podpory regionálních firem a také veřejnosti. Na Slovensku jsou vlastní zdroje podmíněny pouhými 2 % a v Polsku 5 %. Tedy na Slovensku je maximální podpora ze strany státu pro nevládní organizace 40 %, u nás jen 25 %. Slovensko dokonce ani nerozlišuje, zda je žadatel koordinující příjemce či partner. V ČR bohužel k takto razantnímu rozlišování dochází, což k partnerům není férové, jelikož ti kolikrát odvedou více práce a mívají i větší rozpočet než koordinující příjemce, tedy např.

Další možnosti financování

Program financuje náročnější projekty, které řeší problémy ochrany přírody a krajiny, životního prostředí a klimatu. Přednost mají projekty, které tyto problémy řeší pomocí dosud nevyzkoušených postupů a řešení. Žadatelem může být každá právnická osoba se sídlem v EU. Partnerem pak i subjekt mimo EU, pokud je to nezbytné k dosažení cílů projektů.

U návrhů projektů se na evropské úrovni posuzuje zejména jejich přínos z hlediska naplňování evropských cílů v oblasti životního prostředí a klimatu. Při hodnocení se největší váha klade na tzv. evropskou přidanou hodnotu. 5,432 mld.

Termín pro podání žádosti: 24. 4. 2025 - 5. 3.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a Modernizační fond

Doporučení

• Uveďte do praxe prioritizaci kvality, a aby u specifičtějších způsobů péče byly akceptovány náklady i mimo rámec NOO.
• Péče o špatné dostupné, vzdálené a vzácné lokality vyžaduje tzv.
• Změňte přístup k nakládání s biomasou. Biomasa nemusí být vždy odpad.

tags: #projekty #na #podporu #ochran #prirody #financovani

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace pro vaši tvorbu - příroda
• Kávové kapsle a recyklace v ČR
• Příroda pouště: Recenze knihy
• Zkušenosti se školou v přírodě
• Odpadové hospodářství v ČR