Státní pokladniční poukázky: Emise a charakteristika

Státní pokladniční poukázky (SPP) jsou krátkodobé dluhopisy, které jsou vydávány Českou republikou jednající prostřednictvím Ministerstva financí (dále také jen „ministerstvo” nebo „emitent”). Ministerstvo financí určuje společné emisní podmínky státních pokladničních poukázek.

Dluhopisy jsou vydávány na základě § 25 a 26 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o dluhopisech”), § 35 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „rozpočtová pravidla”) a na základě části první (Obecná ustanovení) Pravidel pro primární prodej státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankou, v platném znění, uveřejněných na internetových stránkách České národní banky a ministerstva (dále jen „Pravidla pro primární prodej”).

Dluhopisy jsou vydávány jako zaknihované cenné papíry a k datu emise jsou evidovány v centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, kterou v souladu s § 92 odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, podle českého práva vede Centrální depozitář cenných papírů, a.s., se sídlem Rybná 14, 110 05 Praha 1, Česká republika, zapsaný Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 4308, IČ: 25081489, (dále jen „centrální depozitář”). Centrálnímu depozitáři a jeho propojení s Euroclear Bank byla Eurosystémem přiznána způsobilost pro úvěrové operace s účinností ode dne 16. března 2022.

Emitent požádá centrální depozitář o zapsání dluhopisů do evidence způsobilých aktiv vedené Evropskou centrální bankou.

Charakteristika státních pokladničních poukázek

Státní pokladniční poukázky jsou krátkodobé dluhopisy vydávané prostřednictvím ČNB. Jsou nabízeny pouze tzv. přímým účastníkům aukce. Výnos těchto krátkodobých dluhových cenných papírů je označován i jako tzv. bezrizikový výnos (risk-free-rate), který je dán subjektem emitenta Ministerstva financí a krátkou dobou do splatnosti. I díky tomuto faktu jsou státní pokladniční poukázky cenným papírem s velmi nízkou (až "žádnou") mírou rizika.

Čtěte také: Emise Státních Pokladničních Poukázek

Výnos dluhopisu se stanoví jako rozdíl mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem.

Emise a prodej

První emise státních pokladničních poukázek na českém trhu byla realizována 4. 2. aukce jsou vyhlašovány na internetové stránce Ministerstva financí a ČNB, oznámeny agenturou Reuters, Bloomberg, popř. 3. jsou prodávány primárním dealerům v primárních aukcích prostřednictvím elektronického systému Bloomberg, aukce jsou vyhlašovány na internetové stránce Ministerstva financí a ČNB, oznámeny agenturou Reuters, Bloomberg, popř. v aukční den se prodávají nejméně dva státní dluhopisy s různou charakteristikou (např. 4. oznámení o emisích jsou uveřejňovány na internetových stránkách Ministerstva financí, popř.

Využití státních pokladničních poukázek

K financování krátkodobého státního dluhu jsou vydávány krátkodobé dluhopisy se splatností do 1 roku prodávané na peněžním trhu - státní pokladniční poukázky (SPP). Potřeba financování státu je rovněž kryta dlouhodobými přijatými zápůjčkami a úvěry od mezinárodních finančních organizací (dosud od Evropské investiční banky a Rozvojové banky Rady Evropy). Přijetí těchto zápůjček a úvěrů umožňuje §35a zákona č.

Ostatní typy státních dluhopisů

Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy (SDD) prodávané na kapitálovém trhu mají dobu splatnosti delší než 1 rok, jsou používány především k financování dlouhodobého státního dluhu, a v případech schváleného schodkového státního rozpočtu i k financování krátkodobého dluhu. První emise těchto dluhopisů byla vydána 18.

Spořicí státní dluhopisy (SSD) jsou nabízeny drobným investorům, především občanům České republiky. Na rozdíl od střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů prodávaných na kapitálovém trhu, nejsou tyto dluhopisy veřejně obchodovatelné. První série emisí těchto dluhopisů byla vydána 11.

Čtěte také: Jak fungují povolenky na znečištění?

Repo operace a deriváty

Repo operace mohou být používány k řízení likvidity podle § 34 zákona č. Ministerstvo financí realizovalo první derivátovou operaci v podobě jednoduchého úrokového swapu (plain vanilla IRS) dne 28. listopadu 2002. Generální zmocnění ministerstva financí k provádění finančních derivátů na účet České republiky v rámci výkonu řízení státního dluhu je obsaženo v §35, zákona č.

Derivátové obchody sjednává Ministerstvo financí samostatně prostřednictvím specializovaného expertního pracoviště (oddělení Řízení rizik a strategie portfolia). Obchody jsou sjednávány výhradně s mezinárodními a tuzemskými subjekty s ratingovým hodnocením alespoň na úrovni A/A2, se kterými má Ministerstvo financí uzavřenu tzv. Obecná smlouva ISDA a její Dodatek byl schválen Usnesením vlády ČR č. 1188 ze dne 25. 11. 2002. Ve věcném souladu s tímto vzorem jsou sjednávány ISDA smlouvy s jednotlivými protistranami tak, aby byl standardizován nastavený právní a ekonomický rámec pro procedury řízení kreditního rizika operací s cílem nezvýhodňovat v tomto směru žádný konkrétní subjekt. Pokud daný subjekt není schopen či ochoten akceptovat podmínky v souladu s uvedeným usnesením, Ministerstvo financí v takovém případě výraznější odchylky v zásadě neakceptuje a smlouvu s daným subjektem neuzavře.

Od prosince 2015 využívá Ministerstvo rovněž devizové swapy (též „Foreign Exchange swap“, „FX swapy“), které patří mezi standardní nástroje používané při řízení likvidity státní pokladny a řízení portfolií finančních aktiv a pasiv. Účelem použití devizového swapu je převedení prostředků z jedné měny do měny druhé bez nutnosti jejich konverze na trhu, případně bez nutnosti uzavírání složitějších měnových a opčních derivátů.

Čtěte také: Vše o emisních normách

tags: #pokladnicni #poukazky #emise #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody v Celetné
• Legislativa ochrany ovzduší v ČR
• Využití jedlé sody v domácnosti
• Čištění odpadních otvorů
• Změna pohledu na ekologii v ČR