Obnovitelné Zdroje Energie a Světová Spotřeba Energie

Využívání obnovitelných zdrojů energie je považováno za klíčový prvek energetické politiky, přispívá ke snižování emisí z fosilních paliv a závislosti na palivech dovážených ze zemí mimo EU.

Podíl hrubé konečné spotřeby energie z OZE na celkové hrubé konečné spotřebě energií v ČR činil v roce 2024 podle mezinárodní metodiky výpočtu EUROSTAT - SHARES 19,21 %.

Světová nabídka a spotřeba energie se vztahuje k celosvětové výrobě primární energie, přeměně energie a obchodu s ní a ke konečné spotřebě energie. Energie může být využívána v různých formách, jako zpracovaná paliva nebo elektřina, nebo k různým účelům, například k dopravě nebo výrobě elektřiny.

Výroba a spotřeba energie jsou důležitou součástí ekonomiky. Roku 2021 celková světová primární produkce energie byla 14800 MToe odpovídající 172 PWh za rok (z toho 24 PWh za rok elektrická energie) čili výkon 19,6 TW. Světová celková konečná spotřeba (díky ztrátám při přeměně a distribuci) byla roku 2017 rovna jen 9717 Mtoe.

Od roku 2022 je spotřeba energie stále přibližně z 80 % tvořena fosilními palivy. Státy Perského zálivu a Rusko jsou hlavními vývozci energie, významnými odběrateli jsou Evropská unie a Čína, kde se na domácím trhu nevyrábí dostatek energie, aby byla uspokojena poptávka po energii.

Čtěte také: Význam obnovitelné energie

Vyrobená energie se podobně jako energie z fosilních paliv zpracovává, aby byla vhodná pro spotřebu konečnými uživateli. Závažným problémem týkajícím se výroby a spotřeby energie jsou emise skleníkových plynů.

Mnoho zemí zveřejňuje statistiky o dodávkách a spotřebě energie buď ve své vlastní zemi, nebo v jiných zajímavých zemích, nebo ve všech zemích dohromady v jednom grafu.

Celosvětový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie v loňském roce vzrostl o rekordních 15,1 procenta na 585 gigawattů (GW), na celkovém přírůstku energetické kapacity měly obnovitelné zdroje podíl 92,5 procenta. Celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie na konci loňského roku činil 4448 GW, tedy 4,448 terawattů.

Navzdory pokroku je však stále nižší než potřebných 11,2 terawattu potřebných ke splnění pařížské dohody o klimatu a globálního cíle, který počítá se ztrojnásobením instalované kapacity globálních obnovitelných zdrojů energie do roku 2030. Zpráva upozornila ne velké regionální rozdíly.

Téměř 64 procent nové globální kapacity bylo vybudováno v Číně, která loni přidala 278 GW solární kapacity. Skupina sedmi ekonomicky vyspělých zemí G7 se na celkovém růstu podílela ze 14,3 procenta. Nejrychleji rostoucími obnovitelnými zdroji energie zůstávají slunce a vítr.

Čtěte také: České startupy a energie

Podle nového výzkumu letos vyrobily poprvé větrné, vodní a solární elektrárny víc elektřiny než elektrárny uhelné. Podle expertů jde o bod zlomu, kdy už budou tyto obnovitelné zdroje uhlí překonávat pořád.

Zpráva klimatického think tanku Ember konstatuje, že v prvních šesti měsících roku 2025 obnovitelné zdroje energie dokázaly nejen uspokojit rostoucí poptávku po elektřině ve světě, ale dokonce jí vyrobili víc, než se očekávalo. To vedlo k mírnému poklesu spotřeby uhlí a plynu.

Ve srovnání se stejným obdobím roku 2024 vyprodukoval svět v první polovině roku o téměř třetinu více solární energie, čímž pokryl 83 procent globálního nárůstu poptávky po elektřině. Větrná energie vzrostla za stejnou dobu o něco více než sedm procent. Dohromady to umožnilo obnovitelným zdrojům poprvé předstihnout uhlí.

„Tento milník představuje zásadní zlom,“ uvedla analytička Emberu Malgorzata Wiatros-Motyková. „Solární a větrná energie nyní rostou dostatečně rychle, aby uspokojily rostoucí poptávku po elektřině na světě. Znamená to začátek změny, kdy čistá energie drží krok s růstem poptávky,“ doplnila analytička.

Tento vývoj ale není rovnoměrný, různé oblasti světa spouštějí obnovitelné zdroje různě rychle. Podle analýzy byly za nárůst obnovitelných zdrojů energie zodpovědné především Čína a Indie. Naopak USA a Evropa z různých důvodů v této změně spíše stagnují.

Čtěte také: Více o sluneční energii

Že jde o změnu, která se nedá příliš zvrátit, protože na sluneční a větrnou energii vsázejí stále více právě ty největší státy světa, dokládá i další zpráva. Jde o analýzu Mezinárodní energetické agentury (IEA), která zjistila, že globální obnovitelné zdroje energie by se do konce desetiletí mohly více než zdvojnásobit, přičemž osmdesát procent nové kapacity čisté energie by mělo pocházet ze solární energie.

Výkonný ředitel IEA Fatih Birol uvedl: „Růstu globální kapacity obnovitelných zdrojů v nadcházejících letech bude dominovat solární fotovoltaika, ale svůj podíl na něm budou mít i větrná, vodní, bioenergie a geotermální energie.“ IEA uvedla, že největším rostoucím trhem pro obnovitelné zdroje na světě zůstane Čína, ale druhým největším trhem se už v průběhu tohoto desetiletí stane Indie.

„Kromě růstu na zavedených trzích se solární energií se ale očekává prudký nárůst i v ekonomikách jako Saúdská Arábie, Pákistán a několik zemí jihovýchodní Asie,“ dodal Birol.

Čína je tím hlavním tahounem obnovitelných zdrojů. Za poslední rok přidala více výroby energie z obnovitelných zdrojů než zbytek světa dohromady, což vedlo k dvouprocentnímu poklesu spotřeby fosilních paliv v první polovině roku ve srovnání se stejným obdobím v roce 2024, zjistila společnost Ember.

Ve stejném období Indie zvýšila výrobu energie z obnovitelných zdrojů více než trojnásobně oproti své spotřebě elektřiny, která byla letos výrazně nižší, což vedlo k poklesu spotřeby uhlí a plynu o 3,1 procenta, respektive 34 procent.

V roce 2022 tvořily obnovitelné zdroje v energetickém mixu Evropské unie 18,9 %, což je výrazně více než celosvětový průměr 13,9 % z roku 2021. Mezi významné hráče v této oblasti patří ale i některé země mimo EU, jako je Brazílie s podílem obnovitelných zdrojů přesahujícím 46 %.

Podle statistik Eurostatu dosáhl podíl obnovitelných zdrojů energie v celkové spotřebě EU téměř jednu pětinu. Tento podíl je vyšší než globální průměr a poukazuje na rostoucí úsilí evropských zemí o přechod na udržitelnější energetiku.

Je zajímavé, že mezi zeměmi mimo EU, které mají významný podíl na světové energetické spotřebě, vyniká Brazílie. Téměř polovina její energie pochází právě z obnovitelných zdrojů, což ji řadí na špičku v globálním žebříčku.

Rostoucí podíl zelené energie v EU naznačuje zároveň rostoucí závazky zemí k dosažení klimatických cílů a snížení emisí skleníkových plynů.

Téměř třetina spotřebované elektřiny na světě bude už za pět let pocházet z větru, slunce a dalších obnovitelných zdrojů energie (OZE). Největší podíl na růstu obnovitelných zdrojů si však udrží moderní bioenergetika.

EU má našlápnuto stát se druhým nejrychleji rostoucím trhem s obnovitelnými zdroji a předhonit Spojené státy. To jsou hlavní závěry nové analýzy Mezinárodní energetické agentura (IEA).

V Česku by měl během příští dekády podíl obnovitelných zdrojů narůst z dnešních asi 15 na nejméně 24 %, zjistila Komora obnovitelných zdrojů energie. Pro tuzemské energetické experty jsou ale patrně důležitější předpovědi týkající se Evropy, která se má během pěti let stát globálně druhým nejrychleji se rozvíjejícím trhem s obnovitelnými zdroji, hned po Číně (o důvodech viz níže), kde bude vznikat víc než 40 % všech instalací.

Během období 2018 - 2023 se v EU očekávají nové instalace o výkonu 125 GW. - nedávno schválený celounijní cíl vyrábět v roce 2030 nejméně 32 % spotřebované energie z OZE. Pro-tržní mechanismy jako jsou aukce, se stanou hlavním motorem růstu nových obnovitelných zdrojům, uvádí dále IEA.

• během pěti let by mělo vzniknout asi 600 gigawattů (GW) nových instalací.
• očekává se nárůst celkové výrobní kapacity větrných elektráren o 60 % (o 325 GW).
• Mořské (tzv. off-shore) větrné elektrárny budou tvořit jen zlomek nových přírůstků.

IEA upozorňuje na výrobu tepla z OZE, která dosud stojí spíš stranou zájmu (a kde se z OZE vyrábí pouze 10 % celkové spotřeby tepla a v roce 2023 je očekáván nárůst na asi 12 % (kdežto v elektřině se očekává zhruba 30% podíl z OZE).

Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii dosáhl v roce 2022 hodnoty 23 %. Meziročně se tak zvýšil o 1,1 procentního bodu. Aby byl splněn cíl pro rok 2030, budou však muset jednotlivé členské státy využívání OZE významně navýšit.

Zatímco v roce 2021 došlo k vůbec prvnímu meziročnímu poklesu podílu OZE na hrubé konečné spotřebě energie, v roce 2022 se trend obrátil a podíl začal opět růst. Podle nedávno zveřejněných čísel vzrostl v roce 2022 tento ukazatel, který patří mezi hlavní klimatické cíle EU, na 23 %. To představuje meziroční nárůst o 1,1 procentního bodu.

Eurostat v tiskové zprávě připomněl, že členské státy EU v říjnu schválily navýšení cíle pro rok 2030 v této oblasti z původních 32 % na 42,5 %.

"Evropské státy tedy budou muset zesílit své snahy, aby přispěly ke splnění nového EU cíle pro rok 2030, což bude vyžadovat navýšení podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v EU o téměř 20 procentních bodů," uvedl Eurostat.

Při pohledu na podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie v jednotlivých členských státech EU je patrná pokračující dominance Švédska, které meziročně navýšilo uvedený podíl o 3,4 procentního bodu na 66 %. Podle Eurostatu těží Švédsko zejména z vysokého využití vodních a větrných elektráren, pevných i kapalných biopaliv a také tepelných čerpadel.

Následuje Finsko (47,9 %), které taktéž hojně využívá vodní a větrné elektrárny a pevná biopaliva, a Estonsko (38,5 %), které získává nejvíce energie z obnovitelných zdrojů z větrných elektráren a pevných biopaliv. Více než třetinový podíl mají dále Portugalsko (34,7 %) a Rakousko (33,8 %).

Nejnižší podíly OZE na hrubé konečné spotřebě energie mají naopak Irsko (13,1 %), Malta (13,4 %), Belgie (13,8 %) a Lucembursko (14,4 %). Celkem 17 z 27 členských států EU vykázalo podíly pod evropským průměrem. Mezi lety 2004 a 2021 spotřeba paliv a energie v EU významně klesla. Zvýšil se také podíl obnovitelných zdrojů na úkor těch fosilních.

Člověk využívá paliva a energie už od doby, kdy se před stovkami tisíc let naučil ovládat oheň. Ener­getické zdroje pomohly lidem osídlit celou planetu a dosáhnout neuvěřitelného technologického rozvoje. Na druhé straně se však lidstvo stalo na palivech a energiích životně závislé a současná společnost by bez nich vůbec nemohla existovat. Zajištění dosta­tečných a bezpečných dodávek používaných paliv a energií patří mezi priority vlád v téměř všech ze­mích a byl to také jeden z motivů, proč Česká repub­lika vstoupila v roce 2004 do Evropské Unie.

Množství paliv a energie, které jsou v dané zemi k dis­pozici pro spotřebu, se skládá z domácích přírodních zdrojů, tedy z vytěžených paliv a energie z vody, slunce, větru apod. (primární produkce), ale také z paliv a energie, které jsou získávány na základě za­hraničního obchodu. Určitá část primárních paliv a energie je přeměňována v transformačním sektoru na kvalitnější paliva a energie (např. výroba elektřiny z uhlí a plynu nebo výroba benzínu, nafty a olejů z ropy).

Paliva a energie, které prošly transformací, a zbylé množství paliv a energie, které transformací neprošlo, jsou určeny přímo pro konečnou spotřebu v jednotlivých sektorech národního hospodářství (průmysl, zemědělství, doprava, domácnosti, služby).

V roce 2004 se v celé EU vytěžilo a vyrobilo 29 738 PJ domácích přírodních zdrojů paliv a energie (vč. vý­roby z jádra), do roku 2021 kleslo toto množství na 25 020 PJ. Na celkovou úroveň domácích zdrojů paliv a energie má od začátku sledovaného období v celé EU největší vliv jaderná energie. Ta v roce 2004 představovala 34 % ze všech druhů primárních paliv a energie. Další pořadí zaujímala uhelná paliva (25 %), zemní plyn (17 %) a obnovitelné zdroje energie (16 %).

V průběhu období se význam a pořadí primární produkce jednotlivých paliv a energie měnily. Do roku 2021 klesla primární produkce uhelných paliv, zem­ního plynu a také ropy a ropných produktů. Naopak významně vzrostla produkce obnovitelných zdrojů energie, která v roce 2021 již zaujímala podíl 41 %. Ja­derné energii náleželo 31 % a uhelným palivům 15 %. Těžba zemního plynu se naopak propadla na předpo­slední místo a v roce 2021 tvořila jen 6 %.

Největší podíl na primární produkci paliv a energie mají v EU Německo a Francie. V roce 2004 předsta­vovala primární produkce Německa 19,43 % a Francie 19,06 % celé EU. Primární produkce České republiky v roce 2004 odpovídala 4,72 % z celé EU. Do roku 2021 se pořadí zemí příliš nezměnilo, v rámci jejich vnitřního energetického mixu však došlo k výrazné změně struktury.

V Německu v roce 2004 zaujímala převažující po­díl v primární výrobě energie uhelná paliva (42 %). Jaderná energie zajišťovala 31 % a obnovitelné zdroje 11 %. Ovšem v roce 2021 tvořila 45 % primární vý­roba energie z obnovitelných zdrojů, uhelná paliva 27 % a jaderná energie 17 %. V případě Francie v roce 2004 dominovala v primární energii s 85% podílem jaderná paliva. Energie z obnovitelných zdrojů vy­krývala 12 %. V roce 2021 klesl podíl jaderné energie pod 76 %, naproti tomu podíl obnovitelných zdrojů vzrostl na 23 %. V České republice v roce 2004 před­stavovala největší podíl primární energie z uhelných paliv (70 %), zhruba 20 % pocházelo z jaderné energie a 6 % z obnovitelných zdrojů. Do roku 2021 klesl po­díl primární energie z uhelných paliv na 43 %, podíl jaderné energie vzrostl na 31 % a energie z obnovi­telných zdrojů představovala 23 %.

Velké množství paliv a energie (hrubá spotřeba primárních zdrojů) se přeměňuje na elektrickou a tepelnou energii. V roce 2004 bylo v celé EU vy­robeno 10 468 PJ elektřiny, v roce 2021 pak 10 496 PJ. V roce 2004 bylo nejvíce elektřiny (32 %) vy­robeno pomocí jaderné energie. Z uhelných paliv pocházelo 29 % elektřiny, 16 % ze zemního plynu a 15 % z obnovitelných zdrojů. Do roku 2021 se struktura paliv používaných na výrobu elektřiny značně proměnila.

V roce 2021 pocházelo nejvíce elektřiny z obnovitelných zdrojů (37 %). Jaderné elektrárny vyrobily 25 % elektřiny, 19 % pocházelo ze zemního plynu a 14 % z uhelných paliv. Na množství elektřiny vyrobené v EU měly v roce 2021 největší zásluhu Německo (20 %), Francie (19 %) a Itálie (10 %). Česká republika se na výrobě elektřiny po­dílela 3 %. Podíly vyrobeného množství elektřiny v jednotlivých zemích se v roce 2021 nijak zvlášť nelišily od roku 2004.

V Německu bylo v roce 2004 vyrobeno 48 % elektřiny z uhelných paliv, 27 % z jaderné energie, 10 % pocházelo ze zemního plynu a dalších 10 % z obnovitelných zdrojů. V roce 2021 pocházelo 40 % elektřiny z obnovitelných zdrojů, 28 % z uhelných paliv, 16 % ze zemního plynu a 12 % z jaderných elektráren.

Ve Francii se v roce 2004 na výrobě elek­třiny podílely ze 78 % jaderné elektrárny a z 11 % obnovitelné zdroje. Do roku 2021 vzrostl podíl obnovitelných zdrojů na 22 % a podíl jaderných elektráren klesl na 68 %. Itálie v roce 2004 vyrá­běla 43 % elektřiny ze zemního plynu, 20 % z ropy a ropných produktů, 18 % z obnovitelných zdrojů energie a 15 % z uhelných paliv. V roce 2021 zde podíl elektřiny ze zemního plynu stoupl na 50 % a z obnovitelných zdrojů na 40 %.

V České republice se v roce 2004 vyrobilo 60 % elektřiny v uhelných elektrárnách a 31 % v jaderných elektrárnách. V roce 2021 vyrobily uhelné elektrárny 40 % elektřiny, ja­derné elektrárny 36 % a 13 % elektřiny pocházelo z obnovitelných zdrojů.

Za dovezená či vyvezená paliva a energie je považo­váno množství, které je získáno z jiných zemí nebo dodáno do jiných zemí jak v rámci EU, tak i mimo ni. Z hlediska významu a dováženého množství hraje v zemích EU z dlouhodobého hlediska prim dovoz ropy a ropných produktů, který stabilně představuje podíl kolem 64 % z celkového dovozu energetických surovin. Dovoz zemního plynu do zemí EU předsta­voval v roce 2021 přes 25 % z celkového množství dovezených paliv a energie.

Z hlediska dovozní zá­vislosti jsou na dovozu primárních surovin nejvíce závislé Malta, Kypr nebo Lucembursko. Mezi země s nejnižší dovozní energetickou závislostí primárních surovin se řadí Estonsko, Švédsko a také Rumunsko. Česká republika patří k zemím s nižší dovozní závis­lostí energetických surovin. Z dlouhodobého hlediska se k nám nejvíce dováží ropa a ropné produkty, které v roce 2021 tvořily téměř 50 % z celkového dovozu. Zemní plyn představoval zhruba 30 %.

Z dlouhodobého hlediska vývozu elektřiny zaujímá čtvrtou příčku v pořadí všech zemí EU.

tags: #obnovitelné #zdroje #světová #spotřeba #energie

Oblíbené příspěvky:

• Legislativa o odpadech
• Vše o ekologické kůži
• Ekologická likvidace tonerů
• Kalkulace plateb za OZE pro domácnosti
• Využití obnovitelných zdrojů