Pokuty a přestupky v oblasti ochrany přírody v České republice

Současný přestupkový zákon, podle něhož mohou přestupek spáchat pouze fyzické osoby, bude od 1. 7. 2017 nahrazen zákonem o odpovědnosti za přestupky, který počítá s tím, že přestupku se již může dopustit i osoba právnická nebo podnikající fyzická. Za jiné správní delikty budou nadále považovány pouze delikty disciplinární (např. podle zákona o státní službě) a pořádkové (např.

Nové instituty v zákoně o odpovědnosti za přestupky

Většina nových institutů byla do zákona o odpovědnosti za přestupky převzata z trestního práva. Jedním z nich je pokus, jehož smyslem je trestat jednání, které spočívá již v samotném ohrožení právem chráněného zájmu. Pokus však bude trestný jen v případě, že tak stanoví u konkrétní skutkové podstaty přestupku zvláštní zákon. Novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „ZOPK“), která bude provedena zákonem o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky (dále jen „změnový zákon“) se zavedením pokusu u žádného z přestupků nepočítá.

Trestním právem jsou inspirovány též přestupky pokračující, trvající a hromadné, které byly dříve dovozovány pouze na základě analogie. V této souvislosti je důležité uvědomit si rozdíl mezi opakováním a pokračováním v přestupku. V obou případech se jedná o naplnění stejné skutkové podstaty, u pokračování však musí být splněna podmínka jednotného záměru, stejného nebo podobného způsobu provedení, blízké souvislosti časové a v předmětu útoku.

Jako příklad pokračujícího přestupku může sloužit, když osoba postupně během tří dnů pokácí na své zahradě tři stromy, pro jejichž pokácení je vyžadováno povolení podle ZOPK, přičemž je vedena jednotným záměrem, a to postavit si na jejich místě zahradní altán. Jedná se pak o jediný přestupek složený ze tří útoků. Pokud by zde nebyl společný záměr, měl by se případ hodnotit jako tři jednotlivé přestupky, pro něž ovšem bude vedeno společné řízení.

Trvajícím přestupkem je jednání spočívající ve vyvolání a následném udržování protiprávního stavu, popř. pouze udržování bez vyvolání. Půjde např. o držení zvláště chráněných živočichů v rozporu se zákonem. Podstatným rysem je, že se postihuje právě ono udržování protiprávního stavu. Hromadné přestupky se v ZOPK nevyskytují.

Čtěte také: Ochrana přírody a pokuty

V zákoně o odpovědnosti za přestupky jsou rovněž jednotně, tedy na rozdíl od předchozí úpravy i pro právnické a podnikající fyzické osoby, stanoveny okolnosti vylučující protiprávnost. Pokud některá z těchto okolností nastane, čin není protiprávní a pojmově nejde o přestupek. Pro oblast ochrany přírody přichází v úvahu krajní nouze a přípustné riziko. Lze si představit situaci, kdy je třeba z bezpečnostních důvodů zbourat starý komín, všechny práce budou provedeny v souladu s předpisy, nepředvídatelné okolnosti však způsobí, že pád komínu poškodí památný strom.

Rozdíly v odpovědnosti podle pachatele

Co se týče fyzických osob, pokud je pachatelem jednání, které má znaky přestupku (pojmově se nejedná o přestupek, proto ho tak nelze nazývat) příslušník bezpečnostního sboru nebo osoba podléhající vojenské kázeňské pravomoci, projedná se toto jednání podle jiných zákonů, přičemž nezáleží na tom, jestli se daná osoba dopustila jednání ve službě či mimo ni. Pokud však správnímu orgánu není do vydání rozhodnutí o přestupku v prvním stupni známa skutečnost, že je obviněný výše uvedenou osobou (zejména proto, že ji obviněný zamlčí), lze jeho jednání projednat podle zákona o odpovědnosti za přestupky, přičemž dodatečné zjištění této skutečnosti na rozdíl od současné úpravy nezpůsobí nicotnost daného rozhodnutí.

Zjistí-li správní orgán dodatečně, že je obviněný takovou osobou, vyrozumí o tom příslušný služební orgán. Na to by navíc dle důvodové zprávy měla navazovat úprava ve služebních zákonech, na jejímž základě by měl být obviněný kárně odpovědný také za to, že neoznámil, že je proti němu vedeno přestupkové řízení. Pouze stanoví-li tak zvláštní zákon, může být pachatelem též fyzická osoba jako organizátor, návodce či pomocník. Zavedení tohoto by se dle mého názoru nabízelo např. u odpovědnosti za kácení stromů bez povolení, kdy v současnosti lze dle závěrů judikatury jen velmi obtížně postihnout i jinou osobu než „toho, kdo držel sekeru“ s tím, že často se jeví spravedlivější postihnout právě toho, kdo si kácení objednal, tedy organizátora či návodce. Změnový zákon však s tímto pro ZOPK nepočítá, proto postih těchto osob na úseku ochrany přírody zatím nebude možný.

Na rozdíl od fyzických osob jsou osoby právnické a podnikající fyzické odpovědné objektivně (není tedy nutné dokazovat zavinění). Odpovědnost však není absolutní, neboť je možné se jí za určitých okolností zprostit (tzv. liberace). To lze tehdy, prokáže-li osoba, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila (např. preventivními opatřeními jako školení zaměstnanců, existence vnitřních pravidel a postupů a prokázáním, že jsou s nimi zaměstnanci řádně seznamováni). U právnických osob má správní orgán možnost, v případě důvodného podezření, že by se osoba mohla svým zánikem vyhnout potrestání či výkonu správního trestu, zakázat její zrušení, zánik nebo přeměnu.

Důvody zániku odpovědnosti

Zákon o odpovědnosti za přestupky komplexně upravuje důvody zániku odpovědnosti. V případě, že některý z nich nastane, správní orgán řízení usnesením zastaví. Jedná se o smrt fyzické osoby, zánik právnické osoby bez právního nástupce, vyhlášení amnestie (kterou bude nově udělovat prezident republiky, nikoli vláda jako dosud) a uplynutí promlčecí doby. Zvláště jednotná úprava promlčení je velkým pozitivem, které nová úprava přináší. Délka promlčecí doby bude 1 rok nebo 3 roky, půjde-li o závažnější přestupek s horní hranicí pokuty alespoň 100 000 Kč.

Čtěte také: Moravský kras a stráž přírody

Promlčecí doba začíná běžet den po spáchání přestupku. V určitých případech se přeruší a začne běžet nová, o stejné délce. Typicky oznámením o zahájení řízení o přestupku a vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným. Dojde-li však k přerušení řízení, zaniká odpovědnost nejpozději 3, resp. u závažnějších přestupků 5 let od spáchání přestupku, což je jakási objektivní hranice, do které musí být o přestupku pravomocně rozhodnuto. Pokud se však pro týž skutek vedlo trestní řízení nebo se o věci vedlo soudní řízení správní, pak může být rozhodnuto i později, protože tyto doby se do promlčecí doby vůbec nezapočítávají. Nová úprava promlčení se s účinností zákona o odpovědnosti za přestupky použije i na přestupky, popř. správní delikty spáchané před 1. 7.

Správní tresty

Nově zákon o odpovědnosti za přestupky užívá pojem správní trest namísto pojmu sankce. V oblasti ochrany přírody bude možné uložit pokutu, napomenutí a trest propadnutí věci či jiné náhradní hodnoty. Ze změnového zákona vyplývá, že skutkové podstaty ani výše pokut se v ZOPK nemění, orgán ochrany přírody však nebude povinen pokutu uložit. Bude moci upustit od uložení správního trestu nebo uložit napomenutí.

Význam v ukládání napomenutí lze najít především u přestupků vedených evidenci, kdy půjde jednoduše dohledat, že osobě již bylo uloženo napomenutí a příště jí eventuálně uložit trest přísnější. Vzhledem k tomu, že přestupky podle ZOPK se evidovat nebudou, motivace správního orgánu k uložení napomenutí bude muset pramenit spíše z toho, že pokuta by v určitém konkrétním případě byla nepřiměřená, zároveň však správní orgán nebude chtít od trestu zcela upustit. Napomenutí nebude možné uložit společně s pokutou, kdežto propadnutí věci nebo náhradní hodnoty půjde uložit jak samostatně, tak s napomenutím či pokutou.

V zákoně o odpovědnosti za přestupky jsou nově demonstrativním výčtem jednotně upravena kritéria pro určení druhu a výměry správního trestu, hlediska určená jednotlivými složkovými zákony (tedy i ZOPK) budou zrušena změnovým zákonem. Jako druh trestu nebude na úseku ochrany přírody možné uložit trest zveřejněním rozhodnutí ani trest zákazu činnosti. Musel by tak stanovit zvláštní zákon, přičemž změnový zákon s tím u ZOPK nepočítá. Trest zákazu činnosti je nutné odlišit od možnosti orgánu ochrany přírody zakázat činnost, která by mohla způsobit změnu obecně nebo zvláště chráněných částí přírody nebo od možnosti ČIŽP zakázat škodlivou činnost v případech hrozící škody.

Při ukládání správních trestů za více přestupků ve společném řízení se uplatní zásada absorbce. Znamená to, že tresty se nesčítají, ale uloží se trest za přestupek nejpřísněji trestný. Správní orgán může v určitých případech využít i zásadu asperace (tzv. zostření), kdy se horní hranice sazby pokuty za přestupek nejpřísněji trestný zvýší až o polovinu, nejvýše však do součtu horních hranic pokut za jednotlivé přestupky.

Čtěte také: Pokuty v Jeseníkách za porušení ochrany přírody

Činnost České inspekce životního prostředí (ČIŽP)

Rozhodnutí České inspekce životního prostředí může znamenat pro vaši firmu pokuty v řádu milionů korun nebo dokonce zastavení provozu. Česká inspekce životního prostředí má mimořádně širokou působnost - kontroluje dodržování předpisů v oblasti ochrany ovzduší, vod, odpadového hospodářství, ochrany přírody i nakládání s chemickými látkami. Její pravomoc zasahuje prakticky do všech oblastí průmyslové činnosti. Typickým příkladem je pokuta 3,5 milionu korun pro společnost FCC HP za porušení zákona o integrované prevenci nebo 2,7 milionu korun pro firmu KOLOC za nelegální navezení odpadů.

Laická představa, že stačí podat odvolání a čekat na výsledek, je zcela mylná. Úspěšná obrana vyžaduje důkladnou znalost správního řádu, přestupkového zákona i specifické environmentální legislativy. Obrana proti rozhodnutí ČIŽP nezačíná až doručením sankčního rozhodnutí. Kritické je správně reagovat již na protokol o kontrole. Podle kontrolního řádu můžete podat námitky proti kontrolním zjištěním ve lhůtě 15 dnů od doručení protokolu. Pokud vedoucí kontrolní skupiny námitkám nevyhoví do 7 dnů, rozhoduje o nich nadřízená osoba ve lhůtě 30 dnů.

Mezi vaše základní práva při kontrole patří požadovat předložení průkazu inspektora, namítat podjatost inspektora či přizvané osoby, ustanovit si zmocněnce a podávat námitky proti protokolu. Advokáti mohou být přítomni u kontroly jako váš zmocněnec a zajistit, aby inspektoři postupovali v souladu se zákonem.

Důležité body týkající se kontroly a odvolání

• Protokol podepisujete, ale podpis neznamená souhlas s jeho obsahem.
• Jste povinni poskytnout součinnost, ale nikoliv vytvářet neexistující dokumenty.
• Odvolání je základním opravným prostředkem proti rozhodnutí ČIŽP.
• Pokud neuspějete v odvolacím řízení, máte možnost podat správní žalobu ke krajskému soudu.

Nejvyšší správní soud opakovaně potvrdil, že správní orgány musí při stanovení výše pokuty zohlednit všechny okolnosti, které její výši mohou ovlivnit. Zásadní možností je moderace trestu podle § 65 odst. 3 a § 78 odst. 2 soudního řádu správního. Pokud správní orgán rozhodl o uložení trestu za správní delikt, můžete se žalobou domáhat upuštění od trestu nebo jeho snížení v mezích zákonem dovolených.

Moderace správního trestu představuje možnost, jak dosáhnout spravedlivého výsledku i v případech, kdy správní orgány pochybily při stanovení výše sankce. Advokáti mají rozsáhlé zkušenosti se zastupováním klientů před správními soudy včetně Nejvyššího správního soudu.

Při stanovení výše pokuty musí správní orgán přihlédnout k závažnosti přestupku, způsobu jeho spáchání, okolnostem, za kterých byl spáchán, a k osobě pachatele. Judikatura Nejvyššího správního soudu jasně stanovila, že procesní postup účastníka řízení, například označení osoby jako řidiče, o které ví, že nežije, nelze vyhodnotit jako přitěžující okolnost.

Institut mimořádného snížení výměry pokuty podle § 44 zákona o odpovědnosti za přestupky umožňuje správnímu orgánu prolomit zákonem stanovenou dolní hranici sazby pokuty. Odpovědnost za přestupek zaniká mimo jiné uplynutím promlčecí doby. Subjektivní promlčecí doba činí jeden rok od okamžiku, kdy se příslušný orgán dozvěděl o přestupku. Objektivní promlčecí doba je tříletá - odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději tři roky od jeho spáchání.

Promlčecí doba se přerušuje oznámením o zahájení řízení o přestupku nebo vydáním rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným. V environmentální oblasti jsou časté případy pokračujících nebo trvajících deliktů. U těchto je pro počátek běhu promlčecí doby rozhodné ukončení celé protiprávní činnosti.

Oblasti kontrol ČIŽP

• Odpadové hospodářství - nejčastější oblast pokut.
• Ochrana vod - vypouštění odpadních vod bez povolení představuje jeden z nejtěžších deliktů s pokutou 2-20 milionů korun.
• Ochrana ovzduší - kontroly se soustředí na překračování emisních limitů, provoz v rozporu s povolením a zanedbání povinných kontrol.
• Integrovaná prevence (IPPC) - porušení podmínek integrovaného povolení může vést k pokutám v milionech korun a riziku odebrání povolení.
• Ochrana přírody a krajiny - kontroly týkající se obchodování s ohroženými druhy (CITES), ochrany biotopů a krajinného rázu.

ČIŽP důsledně kontroluje dodržování evropských nařízení a mezinárodních úmluv při přeshraniční přepravě odpadů. Správní řízení s ČIŽP je v praxi mnohem složitější, než se na první pohled zdá. Jednotlivé kroky, které vypadají jednoduše, mají skryté výjimky, procesní detaily, návaznosti na další předpisy a rizika, která laik často nevidí.

tags: #pokuty #ochrana #přírody #přestupky #sazby

Oblíbené příspěvky:

• Bylinky a uvědomělý život
• Problém černých skládek v Hradišti u Cile
• Drtiče Mountfield: Recenze
• Grand Canyon a řeka Colorado
• Sbírka hříček přírody - definice