Zákon o kanalizaci a odpadech v České republice

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, je klíčovým právním předpisem v této oblasti. Tento zákon, spolu s novým zákonem o vodách, vytvářejí moderní rámec pro hospodaření s vodními zdroji, jejich ochranu a užívání.

Zákon definuje základní pojmy a vztahy, na které se zákon vztahuje. Důležitá ustanovení se týkají definice vodovodu a kanalizace. Vodovod je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Kanalizace je provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace.

Provozování vodovodů nebo kanalizací je souhrn činností, kterými se zajišťuje dodávka pitné vody nebo odvádění a čištění odpadních vod.

Fyzickou osobou trvale využívající vodovod nebo kanalizaci je podle § 1 odst. 3 písm. a) je fyzická osoba, která má v obci, kde se nachází vodovod nebo kanalizace, trvalý pobyt. Vnitřní kanalizace je potrubí určené k odvádění odpadních vod, popřípadě i srážkových vod ze stavby, k jejímu vnějšímu líci. V případech, kdy jsou odváděny odpadní vody, popřípadě i srážkové vody ze stavby i pozemku vně stavby, je koncem vnitřní kanalizace místo posledního spojení vnějších potrubí.

Odběratelem vody nebo služby odkanalizování je vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoven jinak. Toto ustanovení jednoznačně vymezuje odběratele.

Čtěte také: Krtek v kanalizaci: Co dělat?

Pokud to vyžaduje veřejný zájem, především je-li přechodný nedostatek pitné vody, který nelze z důvodu technických kapacit nebo nedostatečných zdrojů vody nahradit, může vodoprávní úřad po projednání s obcí, vlastníkem a provozovatelem vodovodu vydat opatření obecné povahy o dočasném omezení užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu na dobu nejdéle 3 měsíců.

Vlastník vodovodu nebo kanalizace je oprávněn za účelem kontroly, údržby nebo stavební úpravy vodovodu nebo kanalizace vstupovat a vjíždět na příjezdné, průjezdné a vodovodem nebo kanalizací přímo dotčené cizí pozemky, a to způsobem, který co nejméně zatěžuje vlastníky těchto nemovitostí.

Evidenci vodovodů a kanalizací tvoří majetková a provozní evidence. Jde zpravidla o doklady týkající se majetku, jeho nabytí a ekonomiky s ním spojené např. Tato majetková evidence musí mít takový obsah a rozsah, aby bylo možno zpracovat vybrané údaje z majetkové evidence podle formulářů uvedených ve vyhlášce č. I nadále jsou předmětem zápisu do katastru nemovitostí stavby ve smyslu zákona č. 265/1992 Sb.

Provozní evidenci vede vlastník. Jde zpravidla o záznamy o zdrojích povrchových a podzemních vod využívaných na výrobu vody pitné a dodávanou vodovody, výkresovou dokumentaci vodovodu nebo kanalizace, nákladové lisy, cenové kalkulace, plán kontrol jakosti vod v průběhu výroby pitné vody, plán kontrol míry znečištění odpadních vod, provozní deník a dále provozní řády vedené podle § 59 odst. Tato provozní evidence musí ale mít takový obsah a rozsah, aby bylo možno zpracovat Vybrané údaje uvedených z provozní evidence podle formulářů uvedených ve vyhlášce č.

Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Připojení vodovodní nebo kanalizační přípojky a uzavření smlouvy o dodávce pitné vody nebo odvádění i čištění odpadních vod nesmí být podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci vodovodní přípojky na vodovod nebo kanalizační přípojky na kanalizaci hradí osoba, které je umožněno připojení.

Čtěte také: Metody kontroly odpadů

Povinností vlastníka vodovodu nebo kanalizace je povinnost uzavřít písemnou smlouvu s odběratelem na dodávku vody a odvádění odpadních vod. Povinné náležitosti této smlouvy uvádí vyhláška č. 428/2001 Sb.

Množství dodávané vody měří provozovatel vodoměrem, který je stanoveným měřidlem v souladu se zvláštními právními předpisy. Povinností odběratele je dodržet podmínky umístění vodoměru stanovené vlastníkem, popřípadě provozovatelem vodovodu. Odběratel je povinen umožnit provozovateli přístup k vodoměru, chránit vodoměr před poškozením a bez zbytečného odkladu oznámit provozovateli závady v měření. Odběratel si může na svůj náklad osadit na vnitřním vodovodu vlastní podružný vodoměr (například pro byt, ubytovnu, prodejnu, výrobnu, pronajaté prostory).

Kanalizací mohou být odváděny odpadní vody jen v míře znečištění a v množství stanoveném v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod. Odpadní vody, které k dodržení nejvyšší míry znečištění podle kanalizačního řádu vyžadují předchozí čištění, mohou být vypouštěny do kanalizace jen s povolením vodoprávního úřadu.

Výměnu vodoměru je třeba oznámit odběrateli alespoň 15 dní předem, současně s vymezením času v rozsahu maximálně 3 hodin, a to i v případě, že vodoměr je pro provozovatele přístupný bez účasti odběratele, pokud se s vlastníkem nedohodne jinak.

Přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod je provozovatel povinen oznámit odběrateli v případě přerušení nebo omezení dodávek vody nebo odvádění odpadních vod podle prvního odstavce alespoň 15 dnů předem současně s oznámením doby trvání provádění plánových oprav, udržovacích nebo revizních prací, u ostatních odstavců alespoň 3 dny předem. V případě přerušení nebo omezení dodávky pitné vody, nebo odvádění odpadních vod při plánovaných operacích je provozovatel oprávněn stanovit podmínky tohoto přerušení nebo omezení a je povinen zajistit náhradní zásobování pitnou vodou nebo náhradní odvádění odpadních vod (v mezích technických možností a místních podmínek).

Čtěte také: Kanalizace: Srovnání a Opravy

Specifikace neoprávněného odběru vody z vodovodu a neoprávněného vypouštění odpadních vod je nutná vzhledem k postihu za toto jednání. Odběratel v těchto případech je povinen nahradit ztráty vzniklé vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace, pokud ve smlouvě není stanoveno, že náhrada vzniklé ztráty je příjmem provozovatele. Způsob výpočtu těchto ztrát stanoví vyhláška č.

Důvodem ke zřízení institutu ochranných pásem vodovodů a kanalizací je jejich ochrana proti činnostem, které je mohou poškodit, nebo mohou značně ztížit jejich opravu. Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok, určený k zajištění jejich provozuschopnosti.

Obdobně jako vodní zákon i zákon vodovodech a kanalizacích uvádí taxativní přehled přestupků a správních deliktů, kterých se dopustí fyzická nebo právnická osoba podnikající v oboru vodovodů a kanalizací neplněním některých ustanovení zákona o vodovodech a kanalizacích. Obdobná ustanovení platí i pro ostatní fyzické osoby. Za jednotlivé druhy přestupků a správních deliktů jsou uváděny výše pokut.

Kraj v samostatné působnosti zajišťuje zpracování a schvaluje a aktualizuje plán rozvoje vodovodů a kanalizací. Aktuální stav zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod a jejich čištění se zpracuje na základě kolaudačních souhlasů jejich staveb.

Nezodpovědné nakládání s odpady a jeho dopady na kanalizaci

Nezodpovědnost některých domácností i firem způsobuje při odvádění a čištění odpadních vod nemalé problémy. Rozhodně se do kanalizace nesmí dostat biologický odpad (zbytky jídel, odpad z kuchyňských drtičů), tuky (fritovací a motorové oleje), veškeré hygienické potřeby, chemikálie a léky. Všechny tyto věci ohrožují samotné fungování kanalizačního systému a čistíren odpadních vod.

Zbytky potravin v kanalizaci podporují život různých živočichů. Odpad z kuchyňských drtičů zanáší kanalizaci usazenými pevnými látkami, na které se váží zejména tuky, což může mít za následek snížení průtočnosti kanalizačních přípojek až po jejich úplné ucpání. Plastové části z hygienických potřeb, které nepodléhají rozkladu, zase mohou zcela zničit čerpadla v čerpacích stanicích odpadních vod. Čerpadlům také vadí vhazování vláknitých materiálů do kanalizace (kousky vaty, hadry apod.).

Nový zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. a k němu vydaná vyhláška č. 273/2021 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady se dotkly i kalů a kuchyňského odpadu. Jak s kalem a s kuchyňským odpadem nakládat je předmětem tohoto webináře.

Podmínky pro vypouštění odpadních vod do kanalizace

Vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu je řešeno Kanalizačním řádem. Ten stanovuje podmínky, za kterých se producentům povoluje vypouštět do kanalizace odpadní vody. Velkou část odpadních vod tvoří odpadní vody ze zdravotnických zařízení, průmyslových podniků a provozoven, tito významní znečišťovatelé mají stanoveny individuální limity, pro ostatní platí všeobecné koncentrace znečišťujících látek vypouštěných do kanalizace.

Podmínky pro vypouštění byly stanoveny proto, aby čistírny odpadních vod (ČOV), do nichž ústí kanalizace měst, byly schopny odpadní vodu vyčistit a neznečisťovalo se životní prostředí.

Do stokové sítě nepatří následující látky:

• Látky radioaktivní
• Látky infekční a karcinogení
• Jedy, žíraviny a výbušniny
• Pesticidy
• Omamné látky, hořlavé látky
• Biologicky nerozložitelné tenzidy
• Organická rozpouštědla
• Ropné látky, silážní šťávy
• Průmyslová a statková hnojiva
• Látky způsobující změnu barvy vody
• Látky, které by mohly způsobit ucpání kanalizační stoky
• Pevné odpady včetně kuchyňských, ať ve formě pevné nebo rozmělněné, které se dají zneškodňovat tzv. „suchou cestou”

Jak je uvedeno, do kanalizace nepatří řada látek, a s těmito látkami potažmo odpady je nutno nakládat dle jejich povahy, a to v režimu platné legislativy. Odpad ukládejte roztříděný do kontejnerů, sběrných dvorů a sběrových míst.

Tuky a kanalizace

Po ochlazení tuku v kanalizaci vznikají hrudky, které se postupně nabalují a zachycují do sebe další příměsi, které pak ucpávají čerpadla v čerpacích stanicích na kanalizaci, obalují sondy, které ovládají chod čerpadel a zastavují je. Tuky se v kanalizaci také částečně rozkládají, vznikají mastné kyseliny a ty zvyšují korozi stěn kanálů a potrubí. V extrémních případech vznikne tuková kra a dojde k úplnému ucpání kanalizace. Následně musí provozovatel vodohospodářské infrastruktury provést čištění kanalizace kombinovanými tlakovými vozy, které materiál včetně tuků rozplaví a zachytí a ten je pak odvezen na skládku.

Stejně tak tuk působí i problémy v samotném procesu čištění na čistírnách odpadních vod a to tím, že prochází čistírnou a zhoršuje vlastnosti aktivovaného kalu a následně tedy i odtokové parametry odpadní vody do recipientu.

Řešení pro domácnosti:

Kanalizační řád nezakazuje vypouštět vodu s tuky z domácností, ale povolené koncentrace tuků ve vypouštěné splaškové vodě jsou tak nízké, že z nich zákaz vylévání tuků do odpadů vyplývá. V případě nakládání s kuchyňskými odpady v domácnostech je rozumné oleje a tuky přendat například do krabice od mléka či starého sáčku, olej přelít do PET lahve či láhve od oleje a odevzdat jako tříděný odpad.

Řešení pro restaurační provozy:

Pro vývařovny a podobné provozy platí povinnost zachycení tuků v lapácích tuků a olejů a povinnost řádně je provozovat. Lapák tuků je zařízení sloužící především k ochraně kanalizace před mechanickými problémy při zalepování potrubí tukem. Vhodnost lapáku z hlediska jeho použití s ohledem na kapacitu je dána jmenovitou velikostí (NG) což je bezrozměrné číslo udávající ověřenou schopnost lapáku zachycovat tuky a oleje při odpovídajícím průtoku. Určení jmenovité velikosti je výsledkem zkoušky typu uskutečněné dle ČSN EN 1825-1.

Tuková odpadní voda musí být napojena na samostatnou kanalizační větev, která je zaústěna do lapáku tuku a z lapáku pak do komunální kanalizace. Na tukovou kanalizaci se napojují výlevky, dřezy a žlaby z přípraven masa, varny, výdeje jídel, mytí stolního a provozního nádobí (otázkou je napojení odpadů z myček).

Základním principem činnosti lapáku tuku je sedimentační proces v čase, který je důležitý pro odstranění volných tuků a ještě mnohem více emulgovaných tuků (emulgovaný tuk se vyskytuje hlavně z odpadních potrubí myček působením chemických prostředků a mechanického účinku trysek). Odsazované tuky a oleje (jsou lehčí) jsou zachycovány na přepážce lapáku. Po určité době provozu (dle provozního řádu), je tuk z hladiny lapáku odčerpáván, po naplnění pak celý lapák vyčištěn. Vzniklý odpad musí být předán oprávněné firmě k likvidaci.

Drtiče kuchyňského odpadu

Kuchyňské odpadky nepatří do kanalizace, je nerozumné lehce oddělitelný odpad drtit a směšovat s odpadní vodou, ze které je následně velmi nákladné jeho odstranění na ČOV. Ti, co používají drtiče kuchyňských odpadů a rozmělněné odpady splachují do kanalizační sítě, porušují kanalizační řád dle vyhlášky č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích. Tyto odpady podléhají režimu zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech a dle vyhlášky č. 8/2021 Sb. je kompostovatelný kuchyňský odpad zařazen do kategorie komunálního odpadu.

Kuchyňský odpad způsobuje ucpání kanalizační přípojky, ucpání veřejné kanalizace, zvýšení zápachu a podporuje množení hlodavců, kteří dobře živení přežívají v kanalizaci.

Stomatologické ordinace

Každá stomatologická souprava musí být vybavena separátorem amalgámu. Těžké kovy, jako je rtuť obsažená v amalgámu, velmi znečišťují odpadní vody a nesmí být vypouštěny do kanalizace.

Související legislativa

• Zákon č. 254/2001 Sb. - o vodách (vodní zákon) a související předpisy.
• Nařízení vlády č. 401/2015 Sb. - o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.
• Zákon o vodovodech a kanalizacích č. 274/2001 Sb.
• Prováděcí vyhláška 428/2001 Sb. kterou se provádí zákon č.274/2001 Sb., o vodovodecha kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění vyhlášky č. 146/2004 Sb. a vyhlášky č.515/2006 Sb.
• Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech, v platném znění, vyhláška č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, vyhláška č. 93/2016 Sb., Katalog odpadů.

Pokud již dojde k závažnému ohrožení kvality odpadních vod, je původce havárie povinen učinit veškerá opatření k odstranění závady, a to na vlastní náklady. Původce havárie je právně odpovědný za znečištění kanalizace, za ohrožení chodu ČOV, příp.

tags: #kanalizace #zákon #o #odpadech

Oblíbené příspěvky:

• Emise starších vozidel v ČR
• Řeka Úhlava: Ekosystém
• Nové trendy v nakládání s komunálním odpadem
• Škola v Přírodě pro ženy: Semináře s prožitkem
• Ekologie v Česku