Strážce přírody: Význam a role v ochraně přírody v České republice

Stráž přírody je tradiční součástí státní ochrany přírody. Výstižně se říká, že stráž přírody je prodlouženou rukou i očima orgánu ochrany přírody. Strážce přírody je fyzická osoba zajišťující ochrannou službu zejména ve zvláště chráněných územích. Má služební odznak a průkaz stráže, ve kterém je zaznamenán územní obvod její působnosti. Při výkonu činnosti má jako veřejná stráž status úřední osoby.

Legislativní rámec a organizace

Základ stráže přírody, aniž by přitom použil tento výraz, položil už zákon č. 40/1956 Sb. Ten v § 14 zavedl pozice dobrovolných pracovníků státní ochrany přírody, a to ve funkci okresních konservátorů a také zpravodajů jako jejich místních spolupracovníků. To ještě spadala ochrana přírody pod Ministerstvo školství a kultury, což nám připomínají i některé stále platné vyhlašovací předpisy chráněných území.

Zákon č. 114/1992 Sb. tento model přejal prakticky beze změn, jen agendu zařadil pod nové Ministerstvo životního prostředí (dále jen „MŽP“), zavedl pojem „stráž přírody“ a formulací „Okresní úřady a správy ustanovují stráž přírody zejména z řad dobrovolných pracovníků“ umožnil i profesionální výkon stráže přírody. S koncem roku 2002 přešli okresní strážci přírody a zpravodajové pod krajské úřady, a to často aniž by si to příslušný krajský úřad vůbec uvědomil.

Úkoly v organizaci stráže přírody uvádí organizační opatření ředitele č. 67. Vrcholná organizace a metodické vedení jsou zakotvené na ústředí, za organizaci a výkon stráže přírody v terénu pak zodpovídají ředitelé regionálních pracovišť. Základní návody a postupy používané ve stráži přírody popisují Metodické listy AOPK ČR č.

Na ústředí je jeden koordinátor, u něhož činí stráž přírody jen část pracovní náplně. Kromě metodického vedení zajišťuje výrobu a distribuci odznaků, průkazů a nášivek na regionální pracoviště. V závislosti na finančních možnostech AOPK ČR také plánuje, pořizuje a distribuuje oděvy, další vybavení nebo organizuje vzdělávání. Zpravidla jednou ročně pořádá odborné setkání regionálních koordinátorů stráže přírody, kam jsou zvaní i zástupci MŽP a koordinátoři správ NP a krajských úřadů a kde se diskutuje a slaďuje metodický přístup.

Čtěte také: Role dobrovolných strážců přírody

Na regionálních pracovištích (dále též jen „RP“) se stráži přírody věnuje jeden či více regionálních koordinátorů (např. na RP Střední Čechy je jeden koordinátor pro CHKO Blaník, Brdy, Český kras a Křivoklátsko i příslušné NPR a NPP, zatímco na RP Jižní Morava jsou samostatní koordinátoři pro CHKO Moravský kras a Pálava).

Stráž přírody ustanovuje orgán ochrany přírody podle místa výkonu činnosti. Tím je místně příslušná správa národního parku, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nebo krajský úřad. V České republice je stráž přírody metodicky vedena Ministerstvem životního prostředí.

Kdo se může stát strážcem přírody?

Členem stráže přírody se může stát každý občan ČR starší 21 let, trestně bezúhonný, svéprávný a zdravý. Podmínkou je složení zkoušky, která ověří jak znalost příslušných zákonů i přírody, tak schopnost komunikace.

V dřívějších dobách byla funkce zpravodaje využívaná povinně pro nové zájemce, aby nejprve zpravidla po dobu dvou let prokázali hloubku svého zájmu a nabrali dostatek zkušeností pro efektivní komunikaci s veřejností včetně ukládání pokut. Povinnost už dnes neplatí, a tak některá pracoviště kvůli usnadnění administrativy ustanovují zájemce, kteří úspěšně splnili všechny zákonné požadavky, rovnou do funkce strážce přírody. Z praktických důvodů vznikla funkce „čekatel“, která je neformálním označením uchazeče od chvíle, kdy projeví zájem o ustanovení, do okamžiku, než je ustanoven strážcem či zpravodajem. V praxi tedy funkce čekatele nahrazuje účel ověření zájmu a kvalit.

Funkce zpravodaje však i nadále zůstává vhodná a na některých pracovištích využívaná pro osoby, u kterých přetrvávají pochybnosti o úrovni komunikačních dovedností, nebo pro ty, kdo o výkonné pravomoci strážců nestojí a svůj přínos ochraně přírody vidí spíše v úrovni sběru dat o přírodě (např.

Čtěte také: Role strážce CHKO Pálava

Doporučujeme vám obrátit se nejdříve na příslušný orgán ochrany přírody podle území, kde byste rádi byli ustanoveni stráží přírody. Žádost o to stát se stráží přírody můžete zaslat prostřednictvím datové schránky místně příslušnému orgánu ochrany přírody, v jehož územním obvodu záměr zamýšlíte uskutečnit.

Na všech výše uvedených úřadech by měl být člověk, který má „strážce na starosti“ (koordinátor stráže přírody; vedoucí strážní služby apod.). Ten by Vám měl sdělit podrobnosti týkající se procesu tzv. ustanovení stráže přírody v daném území. Většinou to obnáší minimálně samostudium předpisů a absolvování zkoušky. V řadě případů však je podmínkou určitá zkušební lhůta, během které zájemce musí např. absolvovat „cvičné služby“ se strážcem.

Působnost a zaměření stráže přírody

Panuje většinová shoda na tom, že hlavní obecné cíle stráže přírody jsou dva:

1. ochránit přírodní jevy a hodnoty před přímým záporným vlivem lidí
2. pomoci veřejnosti k poznání přírody, aniž by tím příroda nadměrně trpěla

Z toho je zřejmé, že snahou stráže přírody (a celé ochrany přírody) nemůže být prosté bránění přístupu veřejnosti do přírody a interakci s ní. I když je stráž přírody legislativně postavená na jednorázových aktech, její účinnost spočívá v jejich dlouhodobém efektu.

Územní působnost stráže přírody není omezená na chráněná území, strážci přírody a zpravodajové pod krajskými úřady mají kompetence například k druhové ochraně i mimo chráněná území. Jedinými plochami, kde stráž přírody nemůže být ustanovena, jsou vojenské újezdy.

Čtěte také: Oprávnění strážce krajiny

Mírumilovný výkon stráže přírody se v ČR velmi liší od obrazu wildlife rangerů, kteří svádějí ozbrojené boje s pytláky slonů či nosorožců v Africe či jihovýchodní Asii.

Činnost stráže přírody

Většinu aktivit však tvoří komunikace s návštěvníky, sběr dat o přírodě, monitorování chráněných území, opravy hraničního a informačního značení a mnoho dalších činností. Strážci jsou vlastně takovou prodlouženou rukou a dalšími páry očí státní ochrany přírody.

Strážce by podle nás měl být člověkem, kterého potkáte na horské pěšině, v lese, na lukách, který Vám podá informace o místní přírodě, zajímavostech i službách (hospoda, cykloservis, odkud kam jezdí autobusy), upozorní na povolené i nepovolené aktivity, nabídne průvodcovské služby nebo třeba informační leták. Pokud ale strážce zjistí porušování předpisů na ochranu přírody, pak musí v rámci svých možností zasáhnout. Tehdy se opravdu stává prodlouženou rukou zákona.

Příklady činnosti strážců:

• Poskytuje informační servis návštěvníkům - informuje o přírodních procesech a hodnotách území, turistických zajímavostech a aktuálním stavu turistických tras.
• Spolupracuje s integrovaným záchranným systémem při výskytu mimořádných událostí a při poskytování I.

Práva a povinnosti stráže přírody

Strážce přírody i zpravodaj jsou úřední osobou, a to bez ohledu na to, zda jsou zaměstnancem příslušného úřadu, nebo jen dobrovolným spolupracovníkem. Je třeba zdůraznit, že i dobrovolný strážce přírody je ze zákona úřední osobou (dříve „veřejný činitel“). To mu dává nejen vyšší pravomoci a právní ochranu, ale také klade vyšší nároky ne jeho odpovědnost.

Strážci jsou ze zákona oprávněni:

• Zjišťovat totožnost osob, které porušují předpisy na ochranu přírody.
• Ukládat a vybírat blokové pokuty za přestupky na úseku ochrany přírody.
• Vstupovat na cizí pozemky za podmínek stanovených v zákonu č. 114/92 Sb.

Pokud strážce zjistí porušování předpisů na ochranu přírody, pak musí v rámci svých možností zasáhnout. Mezi často kladené otázky ke stráži přírody patří, zda strážce může udělovat blokové pokuty (nově pokuty příkazem na místě) bez ohledu na to, zda pracuje jako zaměstnanec nebo dobrovolník. Pokud je to proto, že u sebe nemám peníze v hotovosti, vezmu si příkazní blok na pokutu na místě nezaplacenou a zaplatím z domova převodem na účet. Pokud nechci zaplatit proto, že s pokutou nesouhlasím, předá strážce řešení přestupku na úřad, který zahájí správní řízení o udělení pokuty.

Stejnokroj a označení stráže přírody

Strážci v národních parcích jsou vybaveni jednotným stejnokrojem, stejně jako ostaní pracovníci příslušné Správy NP. V chráněných krajinných oblastech a v krajích mimo CHKO a NP působí především dobrovolníci, kteří velmi často jednotný stejnokroj nemají. Přesto ani jim nechybí rukávové označení.

Všichni strážci ve službě nosí na levé straně hrudi (na kapse, klopě) kovový služební odznak se státní znakem. Na levém rukávu nosí strážci služební znak - nášivku se znakem příslušné CHKO, národního parku či znak kraje a označení své funkce ( Strážce, nebo Stráž přírody). V případě potřeby se strážce prokazuje služebním průkazem.

Strážce i zpravodaj by měli mít v místě levé náprsní kapsy odznak se státním znakem. Většinou také mají na levém rukávu nápis STRÁŽ PŘÍRODY a pod ním znak chráněného území, ve kterém působí, případně znak kraje nebo logo AOPK ČR. To je různé. Na levém rukávu nosí strážci služební znak - nášivku se znakem příslušné CHKO, národního parku či znak kraje + označení své funkce (Strážce, nebo Stráž přírody).

Legislativní změny a nové pravomoci

Členové stráže přírody a lesní stráže mají od 1. ledna 2022 vyšší pravomoci. Úřady také mohou zakázat nebo omezit odpalování ohňostrojů a zábavní pyrotechniky na území chráněných krajinných oblastí. Stanovuje to zákon o invazních druzích, který nabyl účinnosti.

Podle ministerstva životního prostředí je posílení kompetencí stráže přírody a lesní stráže nutné kvůli neukázněným turistům. Stráž přírody nově může zastavovat vozidla ve zvláště chráněných územích nebo významných ptačích oblastech při podezření, že porušila zákaz vjezdu. Podobnou pravomoc získává lesní stráž při podezření, že osádka automobilu porušila lesní zákon.

V případě stráže přírody se jedná o nové oprávnění strážců „zastavit ve zvláště chráněném území, ochranném pásmu zvláště chráněného území, evropsky významné lokalitě nebo ptačí oblasti, mimo dálnice, silnice a místní komunikace, motorové vozidlo a obytný přívěs, jiné vozidlo nebo loď, je-li důvodné podezření, že byl porušen zákaz vjezdu a setrvávání motorových vozidel a obytných přívěsů, zákaz vjezdu jiných vozidel nebo zákaz splouvání stanovený tímto zákonem, nebo je-li důvodné podezření, že došlo k vjezdu motorového vozidla a obytného přívěsu, jiného vozidla nebo lodě, který je vázán na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody, bez tohoto souhlasu“.

Motivace a překážky v činnosti stráže přírody

Průzkum, který jsme provedli v roce 2017, potvrdil, že ani mezi ustanovenými členy stráže přírody nebývá ochrana přírody hlavním smyslem života. To je samozřejmě zcela v pořádku. Někteří však v anonymním dotazníku přiznali, že hlavní motivací je pro ně možnost pohybu a fotografování i v místech se zákazem vstupu (NPR). Nezřídka se stává, že zájemce není ustanoven, i protože se projeví jeho sklony k povýšenému chování (moci legálně „buzerovat“ ostatní) nebo snaha získat převahu v sousedských sporech týkajících se například vjezdů vozidel nebo péče o zeleň.

U většiny zájemců je naštěstí motivace vhodná - pomoci přírodě a posílit její ochranu. Představa zájemců o tom, jak ve stráži přírody pomohou její ochraně, se liší. Někdo upřednostňuje komunikaci s lidmi, jiný sběr dat, další ekologickou výchovu, někoho baví provázet exkurze a dalšího praktická opatření ve skupině stejně smýšlejících lidí.

Smutné je, že představa o tom, jak strážce přírody může efektivně zabránit poškozování přírody, po ustanovení členem stráže přírody často rychle bere za své. Efektivita oprávnění, kterými strážci přírody disponují, je přímo závislá na dovednostech v efektivní komunikaci. Kdo má tyto dovednosti na vysoké úrovni, dokáže dosáhnout změny i jako řadový občan a nepotřebuje k tomu funkci strážce přírody. Naopak zákonná oprávnění jsou dosti „bezzubá“, jejich vymáhání bez přítomnosti policie bývá u přestupců agresivních či neochotných spolupracovat obtížné. Na druhou stranu, konfliktních přestupců není většina, a pokud je strážce komunikačně zdatný nebo aspoň statné postavy, budí zasloužený respekt i se slabšími pravomocemi.

Podle výše zmíněného průzkumu je řada věcí, které členům stráže přírody motivaci oslabují nebo brání vyšší aktivitě. Zejména jde o nedostatek času a také o neznalost, neochotu až aroganci veřejnosti. Na třetím místě je již diskutovaná vymahatelnost zákonů. Méně častěji se objevují obtížná doprava, nedostatečné vybavení a nadměrná byrokracie. Tradičně se objevují stížnosti na absenci uniforem.

tags: #strazce #prirody #kostym #vyznam

Oblíbené příspěvky:

• Prima ZOOM a příroda
• Instalace sprchového koutu v paneláku krok za krokem
• Primáti a environmentální ekonomie
• Grafy recyklace plastů
• Měření Korozní Agresivity