Píši tento článek týden po požáru v Českosaském Švýcarsku, v jehož souvislosti vyvstala otázka správného hospodaření s lesy. Lesy Českého Švýcarska - ale platí to pro české lesy obecně - se netěší dobrému zdraví. Jak to víme a jak to souvisí s požáry? Víme to na základě měření kondice vegetace s pomocí satelitních snímků. A jak kondice ekosystémů souvisí s požáry? Nepřímo. Ekosystémové zdraví představuje celkové „fitness” lesa, chcete-li. Pokud les jeví známky chřadnutí, je náchylnější k rizikům, jako je napadení lýkožroutem. A ano, pokud les vysychá, protože umírá, zvyšuje se v něm pravděpodobnost vzniku požáru. Ekosystémové zdraví tedy představuje odolnost lesa vůči všem typům stresu (podobně jako zdraví u člověka určuje jeho odolnost vůči nemocem).
S ohledem na mapování ekosystémů České republiky na základě dat z roku 2021, které si nechal zpracovat Člověk v tísni, můžeme tvrdit, že v kritickém stavu jsou nejen lesy v Národním parku (NP) České Švýcarsko, ale i lesy na Vysočině a v Moravskoslezském kraji. Právě lesy v NP České Švýcarsko na mapě nápadně rudě září, což signalizuje, že tamní lesy nejsou v dobré kondici (viz obr. 1).
V Člověku v tísni máme k dispozici i další data, konkrétně z dlouhodobého satelitního měření od roku 1981. Z nich je patrné, že zdravotní stav našich lesů se postupně zhoršuje již po dlouhá desetiletí. Špatný zdravotní stav lesů je tedy součástí dlouhodobého trendu, který s jistotou bude akcelerovat. V blízké budoucnosti můžeme očekávat velkoplošné zmizení jehličnatých a smíšených lesů v oblastech, které naše data vyhodnotily jako rizikové (viz obr. 2).
Nejnižší hodnoty mají lesy v Českém Švýcarsku, v kraji Vysočina a Moravskoslezském. Naopak v dobré kondici jsou Beskydy, Brdy, Křivoklátsko a Šumava. Zajímavé je, že velmi nízké hodnoty zdraví vykazují převážně smíšené lesy v NP České Švýcarsko. Data připravil Vojtěch Hron, CGILicence | Všechna práva vyhrazena.
Hodnoceno jako lineární regreseročních měření v období mezi roky 1981-2018; data ukazují sklon přímky lineární regrese a vyjadřují změnu v indikátoru v daném období. Červená barva značí pokles, modrá nárůst hodnoty indikátoru ekosystémového zdraví. Licence | Všechna práva vyhrazena.
Čtěte také: Jak žít lépe: tipy z knihy
S ohledem na dlouhodobý pokles zdraví českých lesů je otázka správné péče o lesy zcela klíčová. Abychom katastrofám předešli, je potřeba naše lesy ozdravit, tedy aplikovat takové hospodaření, které zdraví našich lesů nebude dále degradovat ale naopak zvyšovat. S ohledem na dlouhodobý trend chřadnutí lesů je zřejmé, že na vině je krom změny klimatu zejména průmyslové hospodaření - holoseče, vysazování věkově i druhově homogenních lesů a těžká technika. Doporučení mnohých, abychom v rizikových lesích odtěžovali souše, vytvářeli rozsáhlé holiny za použití těžké techniky, by logicky vedlo k dalšímu poklesu zdraví lesů, dalším uschlým stromům a dalším nouzovým těžbám souší. Co potřebujeme, je hospodaření, které respektuje přirozené procesy a potřeby lesa. Co máme, je hospodaření, které jde zcela proti těmto přirozeným potřebám, což prokazatelně vede k poklesu ekosystémového zdraví a následnému rozpadu lesa.
Samovolná obnova lesů v přirozené skladbě, různověký les a výběrová těžba, to jsou některé principy přírodě blízkého hospodaření, které se u nás osvícení lesníci snaží marně prosazovat už roky. Přitom je tato praxe normou v zemích, jako je Finsko nebo Německo. Nejen že zde neuvidíte skoro žádné uschlé stromy, rovněž je prokázané, že přírodě blízké hospodaření je ekonomičtější, protože zvyšuje zdraví, a tedy i produktivitu lesa - a snižuje šanci, že celý lehne popelem. Je pochopitelné, že většina laiků by raději viděla souše odstraněné z lesa, neboť je považují za viníky požáru.
Čtěte také: Recyklace a zdravá strava
Čtěte také: Co symbolizuje zdravá příroda?
tags: #polabí #vliv #vlhkosti #na #zdraví