Charakteristika Polárních Oblastí a Jejich Ekosystémů

15.03.2026

Zeměpisná šířka, v souvislosti s množstvím dopadajícího slunečního záření, ovlivňuje podmínky prostředí. V různých podnebných pásech se vyskytují určité velké ekosystémy - biomy. Pro biomy je typické složení vegetace (rostou zde určité rostliny, což ovlivňuje celkovou podobu krajiny) a výskyt dalších organismů (např. savany - Rozlehlé plochy, obvykle travnaté s roztroušenými stromy a keři (dřevin však ale může být i více).

Společenstvo rostlin a živočichů žijící v určitém prostředí tvoří ekosystém. Ekosystémy mohou být různě velké: kapka vody, les, vegetační oblast. Největším ekosystémem je naše planeta Země. Tu můžeme rozdělit na jednotlivé přírodní krajiny (vegetační pásy, oblasti). Jejich rozšíření je závislé na přírodních podmínkách (podnebí). V každé přírodní krajině najdeme specifické zástupce rostlin a živočichů, kteří se přizpůsobili životu v dané oblasti.

Polární Oblasti

Polární oblasti se nachází na samotných pólech naší planety. Na severním pólu najdeme Arktidu, na jižním Antarktidu. Pro obě oblasti je společné, že se nachází daleko za polárním kruhem a střídá se zde období polárního dne a polární noci. Sníh se hromadí a postupem času a působením tlaku se mění na led. Mocnost pevninských ledovců může být až několik km (Grónsko 3,5 km, Antarktida 4 km).

Severní Polární Kraje

Arktida je převážně pokryta oceánským ledovcem. Ostrov Grónsko a několik dalších malých ostrovů pokrývá ledovec pevninský. V oblasti polárních pustin nenajdeme žádné rostliny. Živočichové jsou pro život v chladných podmínkách přizpůsobeny stavbou těla, mohutnou vrstvou tuku či mastnou a hustou srstí. Typickým zástupcem Arktidy je lední medvěd, tuleň, mrož či kosatka.

Jižní Polární Kraje

Antarktida, jeden z kontinentů, je pokryta pevninským ledovcem. V období zimy se kolem Antarktidy vytváří ledovec oceánský (mořský). V období léta můžeme najít při pobřeží stopy po odolných rostlinách - mechy, lišejníky - vegetačně pak tuto část řadíme do tundry. Ze zvířat kromě tradičních tuleňů a mrožů je třeba zmínit tučňáka císařského, velryby či kryl (drobní korýši), který je společně s planktonem základem potravního řetězce. Antarktida je mezinárodně chráněnou oblastí. Na jejím území mohou žít lidé pouze dočasně a to na jednotlivých polárních výzkumných stanicích.

Čtěte také: Ochrana vlka obecného v ČR

Tundra

Tundra je rozlehlá pláň, porostlá nízkými keříky, mechy a lišejníky. Zimy v tundře jsou vzhledem k poloze dlouhé, tmavé a chladné a léta pak krátká, vlhká. Krutý zimní mráz proto dokáží přežít pouze rostliny skryté pod vrstvou sněhu a samozřejmě zvířata k tomu vybavena. Půda v tundře promrzá do značných hloubek. Kromě období léta, kdy dochází k částečnému rozmrznutí (max. do 1 m hloubky) je takovouto půdou pokryta velká oblast světa, které říkáme trvale zmrzlá půda = permafrost. Vegetační doba (kdy rostliny rostou) je velmi rychlá - do tří měsíců. Během té doby stihnou rostliny vyrůst, vysemenit i zaklíčit.

Rostliny tundry: mechy, lišejníky, bylinné vrby a břízy, silenky či lomikámeny. Většina zvířat osídluje tundru v létě. Celou zimu zde vydrží jen pižmoň, kteří se živí rostlinami ukrytými pod sněhem. Zvířata tundry: sobi, vlci, polární lišky. Lidé se dokázali přizpůsobit životu v tundře. Jejich dřívější závislost na sobech je dnes nahrazena moderní technikou (dovozem potravin). I dnes ovšem převládá tradiční lov a obchod s kožešinou. Nejznámějšími oblastmi, kde žijí lidé v tundře je finské Laponsko. Na území Grónska a na severu Kanady pak žijí Inuité, známější jako Eskymáci. Některé kmeny obývají také území ruské Sibiře. V současné době je oblast tunder neustále narušována vzrůstající těžbou nerostných surovin (ropy, uhlí, plynu).

Lesy Mírných Pásů

Lesy mírného pásu plynule navazují na lesotundru, postupujeme-li od pólu směrem k rovníku. Nejprve narazíme na odolné jehličnaté lesy, kterým říkáme tajga. Zimy v tajze jsou dlouhé a drsné, většinou s velkým množstvím sněhu. Léto je relativně teplé. Najdeme zde permafrost.

Rostliny tajgy: smrky, modříny, v severní Americe sekvoje (nejmohutnější stromy světa). Zvířata tajgy: šelmy (medvěd, vlci, rys). Ale také lišky, strakapoudi, datli či lýkožrouti (ničí stromy). Tajga přechází v lesy smíšené a lesy listnaté. Jejich složení dobře známe. Jsou to lesy, které máme i u nás (za humny). Listy stromů na zimu opadávají, z jejich zbytků se utváří humus. Po vykácení lesů je půda vcelku úrodná.

Rostliny: buk, dub, habr, olše, bříza….ale také smrk, borovice. Zvířata: jelen, srnky, prase divoké, mýval, skunk aj. Les je odnepaměti využíván člověkem jako zdroj dřeva (k výrobě čehokoliv a na topení). Především v oblasti tajgy dochází k silné těžbě. Nevýhodou tajgy je, že vykácené stromy nejdou nahradit novými.

Čtěte také: Polární pásmo v Rusku: Popis

Čtěte také: Švédsko: Polární záře

tags: #polární #oblast #ekosystém #charakteristika