Změna klimatu nepříznivě ovlivní životní prostředí a kvalitu života lidí také v České republice. Je proto zapotřebí přijmout taková opatření, která udrží změnu klimatu v únosných mezích (mitigační opatření). Určité změny jsou ale již nevyhnutelné. Z tohoto důvodu je důležité věnovat pozornost také adaptačním opatřením, která nám do budoucna umožní, abychom se změnám podnebí přizpůsobili, např. posílením schopnosti krajiny zadržovat vodu kvůli častějšímu výskytu mimořádných srážek (zvýšení retenční kapacity krajiny).
Základní kámen mezinárodní klimatické politiky tvoří Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (1992), na kterou navazoval Kjótský protokol (1997) a později Pařížská dohoda (2015). Evropská unie se profiluje jako klimatický lídr a od roku 2019 naplňuje Evropskou zelenou dohodu, která usiluje o dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Důležitý je také balíček „Fit for 55“, jenž stanoví závazek snížit emise o 55 % do roku 2030. Tyto cíle zakotvuje právně závazný Evropský klimatický zákon (2021).
ČR přijímá evropské závazky prostřednictvím národních strategií. Mezi hlavní dokumenty patří Politika ochrany klimatu ČR, Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, a také Integrovaný národní energeticko-klimatický plán (NEKP).
Ministerstvo životního prostředí připravilo aktualizaci základního dokumentu, který určuje cíle a strategii v ochraně klimatu. Aktualizovaná Politika ochrany klimatu v ČR (POK) přináší plán, který povede k zásadnímu omezení skleníkových plynů a dlouhodobě ke klimatické neutralitě do roku 2050.
Hlavním cílem České republiky je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990 díky rozvoji obnovitelných zdrojů energie, úsporám energie a útlumu fosilní energetiky, včetně úplného ukončení těžby a spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033. Nově do POK zahrnujeme rovněž cíl dosažení klimatické neutrality České republiky do roku 2050.
Čtěte také: Čínská ekologická krize
Hlavní nástrojem je rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) a zvyšování energetické účinnosti. To v praxi znamená především hlubokou modernizaci české energetiky. Vedle rozvoje jaderné energetiky jde zejména o obnovitelné zdroje, kterých by mělo přibýt nejméně 8 GW instalovaného výkonu solárních a 1,2 GW instalovaného výkonu větrných elektráren do roku 2030. Pro potřeby řídit výkon vyroste také kapacita nových plynových elektráren, tepláren a také akumulace energie. Proměnu čeká zejména teplárenství.
Druhou stranou mince je zvyšování energetické účinnosti ve všech odvětvích ekonomiky. Především razantní snižování spotřeby energií v sektoru budov díky renovacím, zateplování nebo efektivnějšímu vytápění, které lidem přinese podstatné finanční úspory. Snížení spotřeby se také významně dotkne dopravy, která je mimořádně závislá na spotřebě dovážených fosilních paliv. Úspory se kromě přechodu na čistší druhy pohonů týkají i přesunu dopravy na železnici jak v nákladní, tak v osobní dopravě a dalšího posilování veřejné dopravy.
Vedle modernizace železniční infrastruktury bude potřeba rozvíjet také síť dobíjecích bodů a plnících stanic na nízkoemisní paliva. Zvláštní cíle se týkají oblasti využívání půdy a lesnictví. V roce 2030 by ČR měla dosáhnout ukládání uhlíku (tedy záporných emisí) ve výši -1,2 milionů tun CO2.
Do roku 2030 odhadujeme náklady dekarbonizace a adaptačních opatření na úrovni 1000-1500 miliard korun nad úroveň běžného investičního cyklu do obnovy průmyslu, energetiky nebo budov. Vyšší náklady představují zejména investice do renovační vlny v budovách, která domácnostem sníží náklady na energie, modernizaci dopravy a dopravní infrastruktury i náklady modernizace energetické infrastruktury. Investiční vlna spojená s dekarbonizací přinese benefity zejména v odvětví stavebnictví, ve zpracovatelském průmyslu a službách. Díky zvýšené poptávce poroste také zaměstnanost především u malých a středních firem.
Politika ochrany klimatu navazuje na Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu z prosince 2024 a bude sloužit jako jeho prováděcí dokument pro oblast ochrany klimatu. Politika definuje hlavní priority v oblasti ochrany klimatu a účinná opatření vedoucí k dosažení těchto cílů při zajištění příznivého hospodářského rozvoje a konkurenceschopnosti.
Čtěte také: Politika klimatické změny
Dokument počítá se zavedením přibližně 70 opatření v oblastech energetiky, průmyslu, dopravy, budov, hospodaření v krajině a odpadového hospodářství, včetně celé řady dalších opatření průřezového charakteru. Tato opatření vyplývají především z platné legislativy EU a politik přijatých vládou. Přijatá opatření přispějí rovněž k významnému zlepšení kvality ovzduší.
Politika je zároveň příspěvkem České republiky k dosažení mezinárodních cílů v oblasti ochrany klimatu a bude sloužit jako dlouhodobá strategie nízkoemisního rozvoje pro účely Pařížské dohody.
V současnosti ČR produkuje o 22 % emisí skleníkových plynů méně než v roce 1990. K tomu by měla přispět i již zmiňovaná připravovaná politika ochrany klimatu, která je založena na aktivním přístupu k ochraně podnebí s jasnými cíli a formulacemi prostředků a nástrojů, pomocí nichž lze těchto cílů dosáhnout.
| Sektor | Uvažované snížení emisí skleníkových plynů |
|---|---|
| Energetika | 21 |
| - další využití obnovitelných zdrojů na výrobu elektrické energie | 9 |
| - jaderná energetika | 8 |
| - výroba elektrické energie ze zemního plynu | 4 |
| Spotřeba energie v domácnostech a komerční sféře (snižování energetické náročnosti budov, použití úspornějších spotřebičů, instalace účinnějších svítidel) | 6 |
| Průmysl (hospodárné nakládání s teplem a elektřinou) | 4 |
| Doprava | 2 |
| Zalesnění části nevyužité zemědělské půdy | 3 |
| Opatření v zemědělství (poutání uhlíku v orné půdě) | 2 |
| Celkem | 38 |
Jelikož zhruba dvě třetiny produkce skleníkových plynů v ČR spadají do režimu obchodování, týká se tento závazek třetiny emisí.
Politika ochrany klimatu v ČR představuje návrh optimální kombinace opatření, která společně tvoří většinu potenciálního snížení emisí skleníkových plynů v ČR. Dosud národní politiku v oblasti ochrany klimatu v ČR upravuje Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice.
Čtěte také: Environmentální politika a její příklady
Nově navrhovaná Politika by mimo jiné měla pomoci odpovědět na následující otázky:
Metodický přístup k tvorbě Politiky: Scénář snížení emisí skleníkových plynů je vyjádřen v jedné variantě k roku 2020. Účelem Politiky je popsat funkční opatření a postupy a případně navrhnout jejich úpravu, nikoli nahrazovat jiné koncepce, strategie a programy.
Hlavním cílem Politiky je dosažení stavu, kdy jsou kritéria ochrany klimatu samozřejmou součástí veškerých koncepcí, strategií a programů a při rozhodování veřejné správy naprostou samozřejmostí.
Politika ochrany klimatu v ČR pracuje s přibližně 30 klíčovými opatřeními, navrženými tak, aby pokryla v maximální míře a logicky většinu aspektů života a činnosti v ČR. Jedná se o průmysl, procesy přeměny a distribuce energie, konečnou spotřebu energie, dopravu, zemědělství a lesnictví.
Mezi hlavní opatření lze počítat mimo jiné:
Ke každému opatření již existují stávající nástroje, nicméně pro další rozvoj je ve většině případů vhodné a nutné tyto nástroje posílit či navrhnout nástroje nové. Ve srovnání s jinými zeměmi má ČR relativně velkou možnost snížení emisí skleníkových plynů nahrazováním dožívajících uhelných elektráren. S ohledem na geografické podmínky má menší potenciál v rozvoji obnovitelných zdrojů, jako je vítr nebo sluneční energie.
Kromě sektorového dělení lze navrhovaná opatření členit podle nákladů na společnost. V prvé řadě existují opatření s čistým ekonomickým přínosem, např. zvyšování energetické účinnosti v budovách, průmyslu a dopravě. Jiná opatření, např. větší využití obnovitelných zdrojů, vyžadují vyšší náklady. Přestože se ve srovnání s ostatními možnostmi jedná o náklady poměrně vysoké, rozvoj využití obnovitelných zdrojů soukromým sektorem je účinně podpořen atraktivními tarify výkupních cen energie. Jejich využití je také žádoucí z hlediska energetické bezpečnosti a regionálního rozvoje.
Stručný přehled nejvýznamnějších realizovaných a plánovaných adaptačních opatření v ČR přibližuje tabulka níže.
| Oblast | Realizovaná opatření | Plánovaná opatření |
|---|---|---|
| Vodní hospodářství |
|
|
| Ochrana přírody a krajiny |
|
|
| Zemědělství |
|
|
| Lesnictví |
|
|
| Územní plánování |
|
|
| Zdravotnictví |
|
|
tags: #politika #ochrany #klimatu #v #Ceske #republice