Politika ochrany klimatu v České republice: Cíle a opatření

Změna klimatu nepříznivě ovlivní životní prostředí a kvalitu života lidí také v České republice. Je proto zapotřebí přijmout taková opatření, která udrží změnu klimatu v únosných mezích (mitigační opatření). Určité změny jsou ale již nevyhnutelné. Z tohoto důvodu je důležité věnovat pozornost také adaptačním opatřením, která nám do budoucna umožní, abychom se změnám podnebí přizpůsobili, např. posílením schopnosti krajiny zadržovat vodu kvůli častějšímu výskytu mimořádných srážek (zvýšení retenční kapacity krajiny).

Základní kámen mezinárodní klimatické politiky tvoří Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (1992), na kterou navazoval Kjótský protokol (1997) a později Pařížská dohoda (2015). Evropská unie se profiluje jako klimatický lídr a od roku 2019 naplňuje Evropskou zelenou dohodu, která usiluje o dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Důležitý je také balíček „Fit for 55“, jenž stanoví závazek snížit emise o 55 % do roku 2030. Tyto cíle zakotvuje právně závazný Evropský klimatický zákon (2021).

ČR přijímá evropské závazky prostřednictvím národních strategií. Mezi hlavní dokumenty patří Politika ochrany klimatu ČR, Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, a také Integrovaný národní energeticko-klimatický plán (NEKP).

Aktualizovaná Politika ochrany klimatu v ČR

Ministerstvo životního prostředí připravilo aktualizaci základního dokumentu, který určuje cíle a strategii v ochraně klimatu. Aktualizovaná Politika ochrany klimatu v ČR (POK) přináší plán, který povede k zásadnímu omezení skleníkových plynů a dlouhodobě ke klimatické neutralitě do roku 2050.

Hlavním cílem České republiky je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990 díky rozvoji obnovitelných zdrojů energie, úsporám energie a útlumu fosilní energetiky, včetně úplného ukončení těžby a spalování uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033. Nově do POK zahrnujeme rovněž cíl dosažení klimatické neutrality České republiky do roku 2050.

Čtěte také: Čínská ekologická krize

Hlavní nástrojem je rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) a zvyšování energetické účinnosti. To v praxi znamená především hlubokou modernizaci české energetiky. Vedle rozvoje jaderné energetiky jde zejména o obnovitelné zdroje, kterých by mělo přibýt nejméně 8 GW instalovaného výkonu solárních a 1,2 GW instalovaného výkonu větrných elektráren do roku 2030. Pro potřeby řídit výkon vyroste také kapacita nových plynových elektráren, tepláren a také akumulace energie. Proměnu čeká zejména teplárenství.

Druhou stranou mince je zvyšování energetické účinnosti ve všech odvětvích ekonomiky. Především razantní snižování spotřeby energií v sektoru budov díky renovacím, zateplování nebo efektivnějšímu vytápění, které lidem přinese podstatné finanční úspory. Snížení spotřeby se také významně dotkne dopravy, která je mimořádně závislá na spotřebě dovážených fosilních paliv. Úspory se kromě přechodu na čistší druhy pohonů týkají i přesunu dopravy na železnici jak v nákladní, tak v osobní dopravě a dalšího posilování veřejné dopravy.

Vedle modernizace železniční infrastruktury bude potřeba rozvíjet také síť dobíjecích bodů a plnících stanic na nízkoemisní paliva. Zvláštní cíle se týkají oblasti využívání půdy a lesnictví. V roce 2030 by ČR měla dosáhnout ukládání uhlíku (tedy záporných emisí) ve výši -1,2 milionů tun CO2.

Do roku 2030 odhadujeme náklady dekarbonizace a adaptačních opatření na úrovni 1000-1500 miliard korun nad úroveň běžného investičního cyklu do obnovy průmyslu, energetiky nebo budov. Vyšší náklady představují zejména investice do renovační vlny v budovách, která domácnostem sníží náklady na energie, modernizaci dopravy a dopravní infrastruktury i náklady modernizace energetické infrastruktury. Investiční vlna spojená s dekarbonizací přinese benefity zejména v odvětví stavebnictví, ve zpracovatelském průmyslu a službách. Díky zvýšené poptávce poroste také zaměstnanost především u malých a středních firem.

Politika ochrany klimatu navazuje na Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu z prosince 2024 a bude sloužit jako jeho prováděcí dokument pro oblast ochrany klimatu. Politika definuje hlavní priority v oblasti ochrany klimatu a účinná opatření vedoucí k dosažení těchto cílů při zajištění příznivého hospodářského rozvoje a konkurenceschopnosti.

Čtěte také: Politika klimatické změny

Dokument počítá se zavedením přibližně 70 opatření v oblastech energetiky, průmyslu, dopravy, budov, hospodaření v krajině a odpadového hospodářství, včetně celé řady dalších opatření průřezového charakteru. Tato opatření vyplývají především z platné legislativy EU a politik přijatých vládou. Přijatá opatření přispějí rovněž k významnému zlepšení kvality ovzduší.

Politika je zároveň příspěvkem České republiky k dosažení mezinárodních cílů v oblasti ochrany klimatu a bude sloužit jako dlouhodobá strategie nízkoemisního rozvoje pro účely Pařížské dohody.

Cíle politiky ochrany klimatu v ČR

V současnosti ČR produkuje o 22 % emisí skleníkových plynů méně než v roce 1990. K tomu by měla přispět i již zmiňovaná připravovaná politika ochrany klimatu, která je založena na aktivním přístupu k ochraně podnebí s jasnými cíli a formulacemi prostředků a nástrojů, pomocí nichž lze těchto cílů dosáhnout.

Tabulka 1: Možnosti snížení emisí skleníkových plynů jednotlivými sektory v ČR do roku 2020 (v milionech tun CO2 ekv.)

Jelikož zhruba dvě třetiny produkce skleníkových plynů v ČR spadají do režimu obchodování, týká se tento závazek třetiny emisí.

Struktura a obsah Politiky

Politika ochrany klimatu v ČR představuje návrh optimální kombinace opatření, která společně tvoří většinu potenciálního snížení emisí skleníkových plynů v ČR. Dosud národní politiku v oblasti ochrany klimatu v ČR upravuje Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice.

Čtěte také: Environmentální politika a její příklady

Nově navrhovaná Politika by mimo jiné měla pomoci odpovědět na následující otázky:

• Jaké jsou zásadní výhledy/trendy v emisích skleníkových plynů v jednotlivých odvětvích?
• Jak dosáhnout zásadního obratu v trendech emisí skleníkových plynů?
• Jak dosáhnout změny v uvažování o změně klimatu v ČR?
• Jaká jsou reálná opatření na zmírnění a předcházení změně klimatu?
• Jaká jsou reálná adaptační opatření v ČR?
• Jak může ČR přispět k ochraně klimatu a k adaptaci na klimatickou změnu v globálním měřítku?
• Jaké jsou konkrétní nástroje ochrany klimatu?
• Jak nákladná tato opatření budou a jaké další dopady přinesou?

Metodický přístup k tvorbě Politiky: Scénář snížení emisí skleníkových plynů je vyjádřen v jedné variantě k roku 2020. Účelem Politiky je popsat funkční opatření a postupy a případně navrhnout jejich úpravu, nikoli nahrazovat jiné koncepce, strategie a programy.

Hlavním cílem Politiky je dosažení stavu, kdy jsou kritéria ochrany klimatu samozřejmou součástí veškerých koncepcí, strategií a programů a při rozhodování veřejné správy naprostou samozřejmostí.

Opatření na ochranu klimatu

Politika ochrany klimatu v ČR pracuje s přibližně 30 klíčovými opatřeními, navrženými tak, aby pokryla v maximální míře a logicky většinu aspektů života a činnosti v ČR. Jedná se o průmysl, procesy přeměny a distribuce energie, konečnou spotřebu energie, dopravu, zemědělství a lesnictví.

Mezi hlavní opatření lze počítat mimo jiné:

• rozvoj kombinované výroby energie a tepla (KVET)
• zvýšení účinnosti energetických zdrojů
• využití obnovitelných zdrojů energie pro výrobu elektřiny, tepla a kombinované výroby energie a tepla
• výstavba elektráren na zemní plyn (CCGT)
• snižování energetické náročnosti budov
• využití dřeva ve stavebnictví
• snižování energetické náročnosti v průmyslu - teplo, elektřina
• změna palivového mixu
• plánování a řízení dopravy
• rozvoj klimaticky šetrnější dopravy s důrazem na dopravu ve městech
• omezování produkce metanu při chovu hospodářských zvířat a zachycení plynů z fermentačních procesů biomasy
• zlepšování funkce zemědělské půdy jako úložiště uhlíku - posílení absorpční kapacity půdy pro udržení uhlíku.

Ke každému opatření již existují stávající nástroje, nicméně pro další rozvoj je ve většině případů vhodné a nutné tyto nástroje posílit či navrhnout nástroje nové. Ve srovnání s jinými zeměmi má ČR relativně velkou možnost snížení emisí skleníkových plynů nahrazováním dožívajících uhelných elektráren. S ohledem na geografické podmínky má menší potenciál v rozvoji obnovitelných zdrojů, jako je vítr nebo sluneční energie.

Kromě sektorového dělení lze navrhovaná opatření členit podle nákladů na společnost. V prvé řadě existují opatření s čistým ekonomickým přínosem, např. zvyšování energetické účinnosti v budovách, průmyslu a dopravě. Jiná opatření, např. větší využití obnovitelných zdrojů, vyžadují vyšší náklady. Přestože se ve srovnání s ostatními možnostmi jedná o náklady poměrně vysoké, rozvoj využití obnovitelných zdrojů soukromým sektorem je účinně podpořen atraktivními tarify výkupních cen energie. Jejich využití je také žádoucí z hlediska energetické bezpečnosti a regionálního rozvoje.

Další opatření a iniciativy

• 6A Podpora zavádění chytrých řešení v obcích a městech
• 6E Rozvoj šetrných způsobů dopravy.
• 5H Začlenit environmentální značení (typu I a III), EMAS a Čistší produkci do dotačních programů a veřejných zakázek formou bonifikace jejich implementace na úrovni podniků, resp.
• 2I V rámci novely zákona č. 383/2012 Sb. o podmínkách obchodování s emisemi skleníkových plynů zajistit (nejpozději do roku 2021) možné kofinancování kapitoly mezinárodní ochrany klimatu z výnosů dražeb emisních povolenek v systému EU ETS.
• 3I V návaznosti na bod 1I) a v souladu s Politikou posílit z nově alokovaných prostředků realizaci klimatických opatření v rámci příslušné průřezové i sektorové priority zahraniční rozvojové spolupráce ČR.
• 1J Zřízení národního systému pro politiky, opatření a projekce pro oblast klimatu, energetiky a ochrany ovzduší.

Adaptační opatření

Stručný přehled nejvýznamnějších realizovaných a plánovaných adaptačních opatření v ČR přibližuje tabulka níže.

Tabulka 2: Nejvýznamnější realizovaná a plánovaná adaptační opatření v ČR

tags: #politika #ochrany #klimatu #v #Ceske #republice

Oblíbené příspěvky:

• Jak na ucpanou kanalizaci
• Ekologický program SPD
• Možnosti využití dřevního odpadu
• Odpadové hospodářství pro s.r.o.
• Normy a bezpečnost v mateřských školách