Jaké je ohrožení při nízkém tlaku 45/30?

Nízký krevní tlak (hypotenze) na rozdíl od vysokého krevního tlaku (hypertenze) neohrožuje naše zdraví přímo, ale je potřeba dát pozor spíše na jeho důsledky. Způsobuje únavu, závratě nebo mdloby, což může zapříčit nepříjemné pády.

Krevní tlak označuje míru tlaku, kterým působí protékající krev na stěnu cév. V rámci prohlídek se můžete setkat s měřením krevního tlaku v tepnách, který je silnější než v žilách. Obecně tak můžeme říci, že čím dál od srdce bychom tlak měřili, tím bude slabší. Právě srdce hraje v měření krevního tlaku klíčovou roli.

Srdeční cyklus udává nejen rytmus našeho života, ale i dvě hlavní hodnoty naměřeného krevního tlaku. Hodnotu krevního tlaku značí dvě čísla oddělená lomítkem. První hodnota představuje fázi, kdy je tlak krve nejvyšší a nazýváme jej systolický. Tato fáze nastává v okamžiku, kdy se srdeční sval stáhne a pošle okysličenou krev do celého těla. Opakem této fáze je diastolický tlak, kdy se do srdce krev nalévá a tuto naměřenou hodnotu najdeme na druhé straně lomítka.

Na hodnotu krevního tlaku má vliv fyzická zátěž, ale i stres. U zdravého člověka by v klidovém režimu měla být hodnota krevního tlaku 120/80 mmHg. Toto označení znamená jednotky rtuťového sloupce. Rtuť se používala jako měřící tekutina v tlakoměrech před příchodem těch digitálních a toto značení se používá dodnes.

Za nízký krevní tlak se obecně považuje hodnota krevního tlaku nižší než 90/60 mmHg. Je potřeba však myslet na to, že to, co je u jednoho člověka považováno za nízký krevní tlak, může být pro někoho jiného v pořádku. Pokud je váš krevní tlak přirozeně nízký, pravděpodobně nebude způsobovat problémy a nebude vyžadovat léčbu. Nízký krevní tlak však není dobré podceňovat, jelikož může signalizovat různé zdravotní problémy, které se liší svou závažností a ohrožením zdraví, proto si všímejte příznaků u sebe nebo u svých blízkých. Extrémně nízký krevní tlak může vést ke stavu známému jako šok.

Čtěte také: Sazba DPH pro dřevěné odpady

Velmi často se příznaky nízkého krevního tlaku objevují v okamžiku, kdy dochází ke změně polohy, typicky například při vstávání z lehu do sedu nebo ze sedu do stoje. Tento stav se nazývá posturální hypotenze nebo také ortostatická hypotenze. Nastává v důsledku toho, že se krev v leže nebo sedě hromadí v dolních končetinách a při rychlé změně není organismus schopen krev rychle dopravit do mozku. Při vstávání pak můžete mít mžitky před očima neboli “hvězdičky”. Nejsou nijak nebezpečné, ale mohou způsobit krátkou nerovnováhu, která může zapříčinit pád.

Jak již bylo zmíněno dříve, někteří lidé mají přirozeně nízký krevní tlak, aniž by k tomu vedly konkrétní příčiny nebo důvody. Může to být důsledkem životního stylu, ale určitou roli hraje i genetická výbava od rodičů. Krevní tlak se v průběhu dne mění a má něj vliv i naše fyzická aktivita a celková zátěž organismu. Může klesnout například když jsme právě po obědě, kdy krev je vedena do střev kvůli trávení nebo pokud jsme dlouho stáli.

Krevní tlak může být nižší i v případě, kdy je náš pitný režim nedostatečný nebo pokud je venku horko. Existují však případy, kdy krevní tlak může klesnout a jedná se o závažné zdravotní důvody. Nízký krevní tlak bez příznaků nebo jen s mírnými projevy jen zřídka vyžaduje léčbu. Pokud však nízký krevní tlak způsobuje větší zdravotní obtíže, je vhodné navštívit lékaře.

Do jídelníčku je vhodné zařadit i bylinné čaje s obsahem rozmarýnu nebo lékořice, které mají vliv na krevní tlak. Obecně je doporučováno solit spíše méně, ale i sůl může napomoci k vyrovnání krevního tlaku, nicméně vhodné množství soli je nutné konzultovat s lékařem. Při nižší tlaku si můžete dopřát i šálek kávy, ke které bychom však neměli vynechat sklenici vody vzhledem k jejím odvodňujícím účinkům.

Efektivním pomocníkem mohou být i kompresní punčochy, které pomohou v případech, kdy pociťujete příznaky nízkého tlaku zejména při vstávání. Důležitá je všeobecná komplexní preventivní péče o zdraví v dlouhodobém časovém horizontu. Procesy v lidském těle jsou vzájemně propojené a utváří tak jeden ucelený systém, o který je nezbytné se starat.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Nízký krevní tlak (hypotenze) neohrožuje na životě přímo, ale může vést k pádům a vážným zraněním s následkem smrti. Krevní tlak představuje sílu, jakou působí protékající krev na stěnu cév. Měří se v milimetrech rtuťového sloupce (mm Hg) a udává se ve dvou hodnotách oddělených lomítkem. První hodnota (systolický tlak) značí výši tlaku během stahu srdce a vypuštění krve do krevního oběhu. Druhé číslo (diastolický tlak) definuje stav tlaku v klidové fázi. Obecně se za optimální hodnotu krevního tlaku považuje 120/80 mm Hg. Reálně se však výše krevního tlaku liší podle věku, pohlaví a zdravotního stavu.

„Při podezření na nízký krevní tlak je na místě měření tlakoměrem ideálně v domácím prostředí. Je nutné dodržet správnou techniku měření, aby byly výsledky hodnotitelné. Doporučujeme měřit tlak v sedě s oporou zad (třeba o opěradlo židle), v klidu, a to ideálně 3× po sobě v různých částech dne, případně při slabosti. Tlak totiž v průběhu dne kolísá, většinou je nejvyšší ráno a nejnižší večer. Pro relevantní zhodnocení stavu tedy nestačí jedno změření, ale dlouhodobější pozorování. Takový profil zhruba za týden měření výrazně pomůže lékaři zjistit příčinu nízkého tlaku,“ upozorňuje MUDr.

Mezi hlavní příznaky nízkého tlaku patří motání hlavy a omdlévání. „Příčinou nízkého krevního tlaku je nedostatečné množství krve pumpované ze srdce nebo neschopnost cév se při průtoku krve správně stahovat. Nejčastěji k těmto potížím dochází při užívání některých léků - hlavně těch na léčbu vysokého krevního tlaku.

Problém může vzniknout také při nemoci srdce, mozku, ledvin, orgánů s vnitřní sekrecí či při výskytu nádorového onemocnění. Na vině může být též nedostatek vitamínů a dalších živin v potravě nebo ztráta tělních tekutin (krve při krvácení, plazmy při popáleninách a vody při dehydrataci). V bezpočtu případů vzniká nízký tlak zcela bez příčiny - často u štíhlých a vysokých žen, kdy může vést ke zmíněnému omdlévání, zvláště při horku a vydýchaném vzduchu. Nízký krevní tlak je častým problémem ve stáří, kdy je snížena potřeba pít a mnozí senioři jsou léčeni více léky pro rozličná onemocnění.

Jejich cévy jsou také věkem opotřebovány a nepumpují krev již tak dobře vzhůru. Hrozí jim hlavně riziko pádů po překotném postavení se na nohy. Dále se vyskytuje fyziologicky v těhotenství, protože plod představuje velkou zátěž pro oběhový systém matky,“ vysvětluje MUDr.

Čtěte také: Škoda a emisní normy

Příčinou nízkého tlaku může být nedostatek tekutin a výživy, vydýchaný vzduch, ale i onemocnění srdce, cév, ledvin a jiných orgánů. Nízký krevní tlak neohrožuje nemocného natolik jako tlak vysoký, přesto vyžaduje pozornost. Motání či bolest hlavy, závratě, únava a další příznaky nízkého krevního tlaku v dlouhodobém horizontu znepříjemňují běžné fungování. Hlavním rizikem je pak omdlévání, které může vést i ke smrtelnému zranění - například pokud k němu dojde při přecházení silnice či řízení vozidla.

K léčbě nízkého tlaku se primárně využívá úprava životního stylu. Léky se doporučují v případě dlouhodobého komplikovaného onemocnění, kde je pravděpodobné, že režimová změna nepomůže. Důležitý je dostatečný pitný režim, který zvyšuje množství tekutin v těle a tím zlepšuje proudění krve cévami. V jídelníčku by neměly chybět potraviny bohaté na bílkoviny, vitamíny (zejména C a B) a doporučeno je častější solení, neboť sodík obsažený v soli tlak zvyšuje.

Často doporučované pití kávy a alkoholu není na zvýšení krevního tlaku vhodné, protože pomůže jen krátkodobě a podporuje močení, čímž organismus získané tekutiny vyloučí a tím může tlak naopak výrazněji klesnout. Jednorázové tipy na zvýšení krevního tlaku se liší v závislosti na jeho příčině. Nízký tlak způsobený dlouhým stáním ve vydýchaném prostoru lze potlačit zkřížením nohou nebo snížením polohy hlavy (sednout si a dát hlavu mezi kolena, sklonit se do polohy k zavázání tkaniček apod.).

Krevní tlak (TK) je tlak, kterým proudící krev působí na stěny tepen. Zjišťují se dvě hodnoty: systolický tlak (první, vyšší číslo) je tlak v tepnách při srdečním stahu, kdy srdce vypuzuje krev do oběhu, a diastolický tlak (druhé číslo) je tlak při ochabnutí srdce, kdy mezi údery srdce krev do srdce přitéká . Například hodnota 120/80 mmHg znamená systolický tlak 120 a diastolický 80 mm rtuťového sloupce (mmHg). Normální krevní tlak u zdravého dospělého člověka v klidu je okolo 120/80 mmHg . Tato hodnota zajišťuje optimální průtok krve a kyslíku orgány těla.

Příliš nízký tlak může vést k nedostatečnému prokrvení mozku a dalších orgánů, zatímco příliš vysoký tlak nadměrně zatěžuje srdce a cévy. Dlouhodobě zvýšený tlak poškozuje cévní stěny a je jedním z hlavních rizikových faktorů srdečně-cévních chorob . Vysoký krevní tlak (hypertenze) se přezdívá „tichý zabiják“, protože většina lidí nepociťuje žádné potíže - jediný způsob, jak hypertenzi odhalit, je pravidelně tlak měřit . Neléčená hypertenze však postupně způsobuje vážná poškození orgánů: zvyšuje riziko srdečního infarktu, mozkové mrtvice, srdečního selhání, selhání ledvin, poškození sítnice oka a dalších komplikací .

Měření krevního tlaku se provádí nejčastěji na paži pomocí tlakoměru. U lékaře se tradičně používá rtuťový nebo aneroidový tonometr s manžetou a poslech srdečních ozev (Korotkovovy zvuky) pomocí fonendoskopu. V ordinaci lékaře naměří pacientům často vyšší hodnoty vlivem nervozity - tzv. syndrom bílého pláště . Jde o přechodné zvýšení tlaku ze stresu z vyšetření, které může zkreslit výsledky. Opakem je maskovaná hypertenze, kdy pacient má v ordinaci tlak normální, ale doma zvýšený . Domácí měření krevního tlaku je dnes snadno dostupné díky digitálním tlakoměrům. Ty stačí nasadit manžetu na paži (nebo zápěstí u speciálních přístrojů) a stisknout tlačítko - přístroj se sám nafoukne a změří tlak.

• Měřte vždy v klidu vsedě. Před měřením alespoň 5-10 minut tiše seďte a vyhněte se fyzické aktivitě, jídlu, kouření či kofeinu . Ideální je měřit tlak vždy ve stejnou denní dobu (např.
• Po zapnutí přístroje zůstaňte v klidu, nemluvte a nehýbejte se.
• Opakujte měření dvakrát až třikrát s několikaminutovým odstupem. První měření bývá často vyšší; pro přesnější výsledky se bere průměr posledních dvou měření .

Interpretace domácího měření: U zdravého dospělého by se hodnoty měly pohybovat zhruba kolem již zmíněných 120/80 mmHg. Za hypertenzi při domácím měření považujeme opakované hodnoty ≥ 135/85 mmHg, zatímco v ordinaci lékaře je hranice ≥ 140/90 mmHg . Doma naměřené tlaky bývají totiž vlivem uvolněnějšího prostředí o něco nižší. Naopak při ambulantním 24hodinovém monitorování (nosíte přístroj celý den) se hypertenze stanovuje, pokud průměrný tlak za den přesahuje ~130/80 mmHg (v noci ~ >120/70).

Obecně se často uvádí ideálních 120/80 mmHg, ale norma se může lišit podle věku, pohlaví a celkového stavu jedince . V minulosti dokonce panoval názor, že „správný“ systolický tlak odpovídá hodnotě 100 + věk (např. 160 mmHg v 60 letech), což dnes víme, že není správné. Historicky také byly hranice pro vysoký tlak vyšší - starší kritéria uváděla hypertenzi až od 160/95 mmHg, to však již od roku 2003 neplatí . Současné mezinárodní guidelines (WHO, Evropská a Česká společnost pro hypertenzi aj.) definují hypertenzi hodnotami ≥ 140/90 mmHg (naměřenými opakovaně při různých návštěvách lékaře) u všech dospělých nad 18 let .

V posledních letech se objevují snahy zpřísnit definici hypertenze. Například americké doporučení ACC/AHA od roku 2017 označuje za vysoký tlak už hodnoty nad 130/80 mmHg . V Evropě zatím zůstává oficiální hranice 140/90, ale nejnovější evropská doporučení z roku 2023/2024 zavádějí pojem „zvýšený krevní tlak“ už pro rozmezí 120-139/70-89 mmHg . To znamená, že tlak 130/85 sice ještě není hypertenze, ale už je vyšší než ideál a měl by vést k preventivním opatřením (životospráva, častější měření).

Kategorie hypertenze

Je vidět, že za vysoký tlak považujeme ≥ 140/90 mmHg, a to platí pro dospělé všech věkových kategorií . I u seniorů se snažíme udržet tlak pod touto hranicí, pokud je to možné bezpečně dosáhnout léčbou. Naopak příliš nízký tlak u dospělých můžeme zhruba definovat jako pod ~100/60 mmHg u mužů, resp.

Hodnoty krevního tlaku se během života mění. Děti mívají tlak výrazně nižší než dospělí a s věkem tlak přirozeně stoupá, zejména systolický. Například u kojenců je optimální tlak kolem 80/45 mmHg, zatímco starší děti (okolo 10 let) mívají kolem 110/70 mmHg . Během dospívání se tlak postupně blíží hodnotám dospělých - u teenagerů (12-17 let) je typický tlak cca 115/70 mmHg . Dospělí ve středním věku (18-45 let) by měli mít ideálně nadále kolem 120/80 mmHg, eventuálně mírně vyšší (do cca 125/80) . U seniorů nad 65-70 let je krevní tlak obvykle vyšší v důsledku cévních změn - systolický tlak 140-150 mmHg není u starších osob výjimečný . Přesto platí, že i ve stáří je příliš vysoký tlak škodlivý a měl by se léčit. Lékaři však u křehkých starších pacientů často volí mírnější cíle léčby (např.

Primární hypotenze (bez zjevné příčiny) se často vyskytuje u mladých štíhlých žen a bývá spíše nepříjemností než nebezpečím. Sekundární nízký tlak může provázet některé choroby - typicky srdeční onemocnění (např. pokročilé srdeční selhání, poruchy srdečního rytmu), poruchy štítné žlázy, Addisonovu chorobu (sníženou činnost nadledvin), těžkou dehydrataci, těžkou infekci nebo krvácení (šokový stav). Mezi časté příčiny nízkého TK patří životní styl a situace: tlak klesá při nedostatečném pitném režimu, v horku (roztažení cév), při dlouhém stání (hromadění krve v nohách), někdy také po větším jídle (trávení odvádí krev do břicha) .

Mnozí hypotoničtí lidé mívají potíže zejména při rychlém vstávání - jedná se o tzv. ortostatickou hypotenzi, kdy při přechodu z ledu či sedu do stoje náhle poklesne tlak a nedokrví se mozek. Projeví se to mžitkami před očima, závratí až krátkodobým omdlením .

Příznaky nízkého tlaku zahrnují celkovou slabost a únavu, motání hlavy, nejistotu či závratě, mdloby, někdy rozmazané vidění, studené končetiny, pocení a bledost . Typické je zhoršení příznaků při změně polohy (vstávání) . Tyto stavy mohou být nepříjemné, ale samotná hypotenze není považována za významného zabijáka orgánů jako hypertenze. Nebezpečí spočívá spíše v možných úrazech při pádu v důsledku mdloby. Velmi těžká hypotenze (např.

Shrnutí: Mírně nízký tlak bez příznaků obvykle nevyžaduje léčbu .

• Cukrovka (diabetes mellitus): Diabetici mají sklon k vyššímu krevnímu tlaku - kombinace hypertenze a cukrovky výrazně zvyšuje riziko aterosklerózy a orgánových komplikací (mozková mrtvice, infarkt, selhání ledvin apod.). Proto se u diabetiků doporučuje udržovat tlak pod 130/80 mmHg . Diabetes může také vést k postižení autonomních nervů, což někdy způsobuje ortostatickou hypotenzi (pokles tlaku při postavení).
• Onemocnění ledvin: Vztah mezi krevním tlakem a ledvinami je obousměrný. Chronické onemocnění ledvin (např. glomerulonefritidy, polycystóza, diabetická nefropatie) často způsobí zvýšení krevního tlaku (ledviny regulují objem tekutin a uvolňují hormony ovlivňující tlak) . Naopak dlouhodobá hypertenze poškozuje drobné cévy v ledvinách a může vést k jejich selhání. Pacienti s nemocnými ledvinami by se měli snažit o tlak kolem 120-130/80 mmHg a vyvarovat se léků a látek, které by mohly tlak i ledviny dále zatěžovat (např.
• Srdeční choroby: Krevní tlak přímo zatěžuje srdce - při hypertenzi musí srdce vyvíjet větší námahu, což vede k zesílení svaloviny levé komory a časem k jejímu oslabení (srdeční selhání). Ischemická choroba srdeční (angina pectoris, stav po infarktu) často s hypertenzí souvisí, protože sdílejí rizikové faktory (ateroskleróza). U pacientů s onemocněním srdce je důležité tlak bedlivě hlídat; přetrvávající vysoký tlak zhoršuje prognózu srdečních pacientů . Na druhou stranu, některé srdeční arytmie (např. fibrilace síní s velmi rychlým pulsem) nebo těžké srdeční selhání mohou způsobovat nízký krevní tlak, který se projevuje slabostí a závratěmi.
• Další stavy: Hormonální poruchy (např. Cushingův syndrom, hyperthyreóza) obvykle zvyšují tlak, neurologická onemocnění (např. Parkinsonova choroba, neuropatie) mohou způsobovat kolísání či pokles tlaku. Těhotenství může vést jak k hypotenzi (vlivem hormonu progesteronu v počátcích), tak k hypertenzi (nebezpečná preeklampsie ve 3.

Pokud je zjištěna hypertenze, je zásadní ji léčit a snížit tlak na cílové hodnoty (obvykle < 140/90, u rizikových < 130/80 mmHg). Léčba zahrnuje režimová opatření (úpravu životosprávy) a často i farmakoterapii (léky).

• Snížení příjmu soli: Nadměrné solení přispívá k vysokému tlaku (sůl zadržuje v těle vodu a zvyšuje objem krve). Doporučený maximální příjem soli je 5 g denně (cca jedna čajová lžička) . Většina Čechů však konzumuje až trojnásobek . Omezte solení, vyhněte se průmyslově zpracovaným potravinám (obsahují hodně skryté soli - uzeniny, instantní jídla, brambůrky apod.). Pozor i na slané sýry a pečivo.
• Dieta bohatá na ovoce a zeleninu: Zvýšení příjmu draslíku (ovoce, zelenina, luštěniny) pomáhá snížit tlak a vyvážit sodík . Doporučuje se tzv. DASH dieta (Dietary Approaches to Stop Hypertension) - dostatek zeleniny, ovoce, libových bílkovin (ryby, bílé maso), celozrnných výrobků, nízkotučných mléčných produktů, ořechů a omezení živočišných tuků, sladkostí a červeného masa . Také omezení alkoholu je důležité - maximálně 14 jednotek alkoholu týdně u mužů (cca 14 panáků nebo 7 piv), u žen 8 jednotek týdně .
• Redukce hmotnosti: Pokud máte nadváhu či obezitu, snížení váhy patří k nejúčinnějším opatřením. Redukce hmotnosti o každých 5-10 kg může výrazně snížit krevní tlak. Cílem by mělo být dosáhnout BMI v rozmezí 20-25 a snížit obvod pasu pod 102 cm u mužů a 88 cm u žen .
• Pravidelný pohyb: Aerobní cvičení (dynamická vytrvalostní aktivita) prováděné aspoň 30 minut denně po většinu dní v týdnu má prokazatelně příznivý efekt na snížení tlaku . Ideální je rychlá chůze, běh, jízda na kole, plavání nebo třeba tanec - zkrátka pohyb, který zvýší tepovou frekvenci. Podle studií taková aktivita snižuje tlak průměrně o 5-8 mmHg , což je účinek srovnatelný s jedním lékem. Kromě toho pohyb pomáhá udržet zdravou váhu, odbourává stres a zlepšuje kondici srdce. Každý, kdo má vysoký tlak, by se měl o vhodném pohybu poradit s lékařem, zvlášť pokud má i jiné nemoci . Obecně platí, že vhodné je vytrvalostní (aerobní) cvičení a naopak nevhodné jsou velmi silové sporty s extrémní zátěží (např. vzpírání, silový trojboj), které mohou tlak ještě zvyšovat . Posilování není zakázáno, ale mělo by mít formu většího počtu opakování s menší vahou namísto maximálních silových výkonů .
• Přestat kouřit: Kouření poškozuje cévy a nikotin zvyšuje krevní tlak a tepovou frekvenci. U hypertoniků je proto vysazení kouření zásadní krok - snižuje celkové kardiovaskulární riziko.
• Omezit stres: Chronický psychický stres přispívá k hypertenzi. Doporučují se relaxační techniky (hluboké dýchání, meditace, jóga) a dostatek spánku.

Pokud se příznaky dostatečně nezlepší změnou životního stylu nebo behaviorálními opatřeními, lze použít i léky, jako jsou mineralokortikoidy (fludrokortison) nebo beta-sympatomimetika (etilefrin).

tags: #jaké #je #ohrožení #při #nízkém #tlaku

Oblíbené příspěvky:

• Přehled nových chladiv pro klimatizace
• Recyklace plastů
• Dopad recyklace plastů na životní prostředí
• Informace o třídění odpadu Vrdy
• Rašeliniště Kapličky a motýli